Dálnice D8
Mapa
Základní údaje
Provozovatel	Ředitelství silnic a dálnic
Začátek	hranice Prahy u Zdib (50°9′56″ s. š., 14°28′5″ v. d.)
Konec	Petrovice (50°46′59″ s. š., 13°53′54″ v. d.)
Celková délka	94,474 km
v provozu:	94,474 km
Stát	Česko Česko
Region	Středočeský kraj Ústecký kraj
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Dálnice D8 u Lovosic ve směru k Ústí nad Labem.
Objekty na trase      Začátek dálnice      (1) Zdiby      Začátek zpoplatněného úseku       Odpočívka Klíčany      (9) Úžice      Most přes železnici Kralupy nad Vltavou – Neratovice (D8-010) (90 m)      Most přes řeku Vltavu (D8-019) (527 m)      Most přes železnici Kralupy nad Vltavou – Děčín (50 m)      Most přes Bakovský potok a silnici III/0161 (D8-021) (306 m)      (18) Nová Ves     == Hranice mezi Středočeským krajem a Ústeckým krajem      Most přes železnici Vraňany – Zlonice (D8-029) (72 m)      Most přes železnici Roudnice nad Labem – Libochovice (D8-030) (40 m)      Most přes potok Čepel (potok) (D8-032) (57 m)      (29) Roudnice      (35) Doksany      Most přes Ohři u Doksan (D8-039) (1169 m)       Odpočívka Siřejovice      (45) Lukavec      Most přes železnici Lovosice – Čížkovice (D8-048) (47 m)      (48) Lovosice, Most      Most Vchynice (D8-050) (232 m)      Ekodukt Bílinka (D8-052) (50 m)      (52) Bílinka/Velemín      Most Oparno (D8-057) (275 m)      Most přes údolí Dobkovického potoka (D8-058) (436 m)      Most Dobkovičky (D8-061) (455 m)      Estakáda Prackovice (D8-064) (554/456 m)      Tunel Prackovice (270 m)      Most přes Uhelnou strouhu (D8-066) (122/119 m)      Tunel Radejčín (620 m)      Most přes Záhořský potok (D8-070) (46 m)      Most přes biokoridor (D8-071) (32 m)      Most přes Žimský potok (D8-074) (24 m)      (64) Řehlovice        Most přes Radejčínský potok (D8-100) (42 m)      Most Stadice (D8-102) (323 m)      Most Koštov (D8-103) (500 m)      Most Trmice (D8-105) (440 m)      (69) Trmice        Most přes železniční tratě Ústí nad Labem – Chomutov a Ústí nad Labem – Bílina (D8-107) (1061 m)      Most přes Ždírnický potok (D8-108) (470 m)      Most přes Ždírnický potok (D8-110) (25 m)      (72) Předlice      (74) Úžín      Most přes údolí (D8-115) (165 m)      Konec zpoplatněného úseku (dále bez poplatku pouze ve směru z Německa)       Odpočívka Varvažov      (80) Knínice      Most Knínice (D8-123) (1021/1071 m)      Tunel Libouchec (520/680 m)      Most přes údolí Jílovského potoka (D8-126) (350 m)      Tunel Panenská (2116/2168 m)      (87) Petrovice      Most přes potok Slatina (D8-129) (23 m)      Most přes Mordovu rokli (D8-131) (538 m)      Most přes údolí pod Špičákem (D8-134) (460 m)      Most přes Rybný potok (D8-135) (354 m)      Most přes Hraniční potok (D8-136) (412 m)      (92) Hraniční přechod Krásný Les/Breitenau
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice D8 (tzv. Drážďanská, či dříve Teplická dálnice) je česká dálnice vedoucí od Prahy severoseverozápadním směrem přes Lovosice a Ústí nad Labem ke státní hranici Česko/Německo (Krásný Les/Breitenau), kde se volně napojuje na německou dálnici A17. Dálnice D8 začíná na severním okraji Prahy nedaleko obce Zdiby a končí severozápadně od krušnohorské vesnice Krásný Les v okrese Ústí nad Labem. Dálnice D8 měří celkem 94,474 km^[1].

Úsek Březiněves – Zdiby, dlouhý 2,248 km, se po dobudování Pražského okruhu má stát součástí dálnice D8, takže místo původně plánovaných 92,208 km bude dálnice D8 měřit 94,456 km.^[2]

Dálnice D8 je součástí IV. panevropského dopravního koridoru a evropské silnice E55. Dálnice D8 je jednou ze dvou českých dálnic, které vedou přes chráněnou krajinnou oblast, zde konkrétně přes CHKO České středohoří. Právě v tomto území byl 17. prosince 2016 slavnostně zahájen provoz na posledním dostavěném úseku dálnice D8.

Historie

Dálnice v podstatě kopíruje trasu prastaré cesty nazývané Srbská stezka, která spojovala Prahu se Saskem a srbskou Lužicí a která Krušné hory překonávala v místě Nakléřovského průsmyku.

1938–1950

Dálnice v trase Praha–Drážďany se poprvé objevila na plánech v říjnu 1938, jen pár týdnů po mnichovských událostech. V sudeto-německých plánech z let 1938–1945 byla dnešní dálnice D8 značena jako dálnice A72, v českých a později protektorátních plánech jako dálniční koridor IV. Výstavba ale nezačala, protože přednost dostala stavba jiné dálnice vedoucí také ve směru Berlín – Vídeň a to Exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav, tehdy označovaná jako dálnice A88.

Ještě předtím, 15. listopadu 1938, byl podán návrh na vznik slova dálnice.^[3] O měsíc později, 23. prosince 1938 bylo zřízeno Generální ředitelství stavby dálnic (GŘSD) (předchůdce dnešního Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD)) a pojem dálnice byl úředně zaveden.^[3]

Dne 30. dubna 1942 byl vydán zákaz výstavby dálnic v celé Velkoněmecké Říši, kam spadal i Protektorát Čechy a Morava z důvodů přesunutí pracovních sil do válečné výroby. Výstavba v tomto směru znovu nezačala ani po skončení války.

Plán výstavby dálnice Praha – Drážďany jako koridor IV zůstal v československých plánech až do prosince 1950, kdy výstavba dálnic byla v Československu opět pozastavena.

1963–1971

Vzhledem k silnému nárůstu silniční dopravy v průběhu 50. a 60. let přijala Vláda ČSSR (premiér Viliam Široký) dne 10. dubna 1963 usnesení č. 286 o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací v Československé socialistické republice, které bylo potvrzeno 18. dubna 1966 vládním rozhodnutím o obnovení dálniční výstavby v ČSSR.^[4]

Na nových plánech se opět objevuje směr Praha – Drážďany, avšak tentokrát je poprvé užit název dálnice D8.

V letech 1968–1971 bylo mezi ČSSR a NDR projednáno budoucí propojení obou zemí dálnicí.

1984–1990

V 80. letech 20. století probíhal v Severočeském kraji masivní postup v dobývání hnědého uhlí. Bylo plánováno rozšíření povrchového dolu Chabařovice směrem na sever a severozápad, čímž by došlo mj. k přerušení jediného silničního spojení mezi Teplicemi a Ústím nad Labem, silnicí I. třídy č. 13 (I/13).

Proto v dubnu 1984 začalo 6,5leté budování 4,175 km dlouhého úseku 0806 Řehlovice – Trmice přednostně, protože se tím ve spojení s právě vybudovanou, na něj navazující 7 km dlouhou čtyřpruhovou silnicí II. třídy č. 613 (II/613) (od roku 1997 rychlostní silnice R63, od 1. ledna 2016 silnice pro motorová vozidla I/63) vytvářelo potřebné alternativní silniční spojení Teplic a Ústí nad Labem. Po roce 1990 však došlo k celkovému útlumu těžby hnědého uhlí v Československu, a tak nakonec povrchový důl Chabařovice rozšířen nebyl a silnice I. třídy č. 13 (I/13) zůstala nepřerušena. Úsek 0806 byl zprovozněn v listopadu 1990.

Tento úsek dálnice D8 tak sloužil 16 let, až do prosince 2006, kdy byl otevřen navazující úsek 0807 Trmice – státní hranice Česko/Německo, jen pro lepší spojení měst Teplice a Ústí nad Labem, tedy vlastně pro dopravu ve východo-západním směru, nikoli v severo-jižním.

1990–2001

V období po roce 1990 probíhala výstavba dálnice D8 již klasickým způsobem, od počátku, tedy od Prahy, v souladu s dopravní poptávkou.

Nejprve byla v roce 1991 protažena Prosecká radiála až do Zdib, kde se nachází nultý kilometr dálnice D8. 2,248 km dlouhý úsek Březiněves – Zdiby se má stát součástí dálnice D8 po dobudování Pražského okruhu.

V červenci 1993 byl otevřen počáteční úsek dálnice D8, 9,6 km dlouhý úsek 0801 Zdiby – Úžice, a o 3 roky později, v říjnu 1996, byl zprovozněn 8,9 km dlouhý navazující úsek 0802 Úžice – Nová Ves.

Poté následoval v říjnu 1998 13,425 km dlouhý samostatný úsek 0804 Doksany – Lovosice, který výrazně zkrátil a zrychlil cestu v tomto dopravním směru. Původní silnice I/8 vedla totiž oklikou přes Terezín.

V červnu 2001 byl otevřen chybějící 16,351 km dlouhý úsek 0803 Nová Ves – Doksany, který propojil již provozované úseky 0801 a 0802 Zdiby – Úžice – Nová Ves s úsekem 0804 Doksany – Lovosice, čímž vznikla souvislá dálnice od Zdib až do Lovosic o délce 48,276 km.

2002–2006

21. prosince 2006 byl zprovozněn úsek 0807 přes Krušné hory od Trmic na státní hranici Česko/Německo o délce 23,344 km s napojením na německou dálnici A17 u Petrovic.

2007–2017

Stavba posledního chybějícího úseku oficiálně začala 6. listopadu 2007. Původně slibovaný termín dokončení 2010 už v březnu 2009 zpochybnil tehdejší krajský radní Jiří Šulc.^[5] Předseda sdružení Děti Země Miroslav Patrik předpokládal ve stejné době možné dokončení v roce 2012 nebo 2013.^[6] Podle tvrzení ŘSD ČR z května 2012 měla být stavba dokončena v roce 2014.^[7].

7. června 2013 došlo na trase dálnice k masivnímu sesuvu asi 500 tisíc metrů krychlových zeminy v km 56,5 dálnice D8 u Litochovic. A to právě v oblasti, před kterou sdružení Děti Země v letech 1995 až 2004 varovalo s odkazem na podklady Českého geologického úřadu (ČGÚ).^[8] V listopadu 2014 byla zahájena první etapa odtěžení sesuvu a vytvoření odvodnění za 70 mil. Kč^[9], v září 2015 pak začala druhá etapa sanace za 400 mil. Kč.^[10] Provoz na posledním úseku D8 z Bílinky do Řehlovic byl slavnostně zahájen 17. prosince 2016. Kvůli nestabilnímu podloží a dokončovacím zajišťovacím pracím byl úsek na prackovické estakádě provizorně veden v každém směru v jednom pruhu v jednom společném jízdním pásu.^[11] V plném profilu byla prackovická estakáda zprovozněna 20. září 2017.^[12]

Úseky dálnice