A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře | |
|---|---|
| konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu | |
.jpg) Satelitní pohled na noční Ukrajinu v noci 24. listopadu 2022 | |
| Trvání | 14. září 2022 – probíhá |
| Místo | Ukrajina |
| Příčiny | Ruská invaze na Ukrajinu |
| Metody | Raketové útoky a útoky bezpilotních letounů
|
| Stav | probíhá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Během podzimu 2022 Rusko v rámci své invaze na Ukrajinu zahájilo vlny raketových a dronových úderů proti energetické infrastruktuře Ukrajiny.[1] Údery ruského letectva byly zaměřeny na civilní oblasti mimo bojiště, zejména na kritickou infrastrukturu, jako jsou např. elektrárny.[2][3]
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla do 19. listopadu téměř polovina elektrické sítě v zemi mimo provoz a 10 milionů Ukrajinců bylo bez elektřiny.[4] Útoky na elektrickou soustavu způsobily Ukrajině velké ekonomické škody a mnoho lidí během nich přišlo o život.[5][6]
Dle britského ministerstva obrany vycházejí údery na kritickou infrastrukturu z ruské vojenské doktríny „Strategická operace pro zničení kriticky důležitých cílů“ (SODCIT) a jejich cílem je demoralizace civilního obyvatelstva a donucení vedení země ke kapitulaci.
Údery byly mezinárodně odsouzeny. Evropská komise je označila za „barbarské“ a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je označil za „strašné a nevybíravé“. Prezident Volodymyr Zelenský označil údery za „absolutní zlo“ a „terorismus“.
Podle Amnesty International jsou údery proti energetické infrastruktuře válečným zločinem.[7]
Časová osa – 2022
Září 2022
14. září
Ruské síly zasáhly až osmi řízenými střelami přehradu Karachun na předměstí města Kryvyj Rih. Rakety poškodily hráz, hydrodynamické zařízení a administrativní budovy a způsobily, že se řeka Inhulec vylila z břehů. Byly evakuovány dva městské obvody a 112 domů bylo zaplaveno.[8][9]
Říjen 2022
10. října
Rusko na Ukrajinu zaútočilo salvou 84 řízených střel a 24 dronů. Rakety zasáhly 14 ukrajinských oblastí, přičemž hlavním cílem bylo hlavní město Kyjev. Výbuchy byly hlášeny ve Lvove, Ternopilu, Žytomyru, Dnipru, Kremenčuku, Záporoží a Charkově.[10][11]
Rakety zasáhly klíčovou energetickou infrastrukturu, vojenská velitelská zařízení, ale také civilní infrastrukturu včetně Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka.[11] Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že útoky poškodily přibližně 30 % energetické infrastruktury Ukrajiny.[12]
V důsledku raketových úderů byly v několika oblastních centrech částečně přerušeny dodávky elektrické energie a vody.[13][14][15]
18. října
Rusko zaútočilo další salvou řízených střel na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V důsledku útoku postihly výpadky proudu 1 162 měst a vesnic. Prezident Volodymyr Zelenský řekl, že 30 % ukrajinských elektráren je mimo provoz.[16]
22. října
Rusko odpálilo dalších 33 řízených střel proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Ukrenergo uvedl, že rozsah škod je srovnatelný, anebo může přesáhnout následky útoku z 10. října. Raketové útoky přerušily dodávky elektrické energie pro zhruba 1,5 milionu obyvatel Ukrajiny.[17]
27. října
Další raketové útoky znovu poškodily energetickou infrastrukturu země, což mělo za následek výpadky proudu v Kyjevě, Žytomyru, a v severní části Černihivské oblasti.[18]
31. října
Další hromadný raketový útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ponechal asi 80 % obyvatel Kyjeva bez tekoucí vody.[19]
Listopad 2022
15. listopadu
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 100 řízených střel a dronů. Ruské strategické bombardéry Tupolev Tu-95 a Tupolev Tu-160 odpalovaly řízené střely Ch-101 a Ch-555 z oblasti Kaspického moře a Rostovské oblasti. Řízené střely 3M-54 Kalibr byly vypuštěny z raketových nosičů v Černém moři. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 70 raket.[20][21]
17. listopadu
Rusko zahájilo sérii raketových útoků namířených proti ukrajinským zařízením na výrobu plynu a továrně na výrobu raket. Výbuchy byly také hlášeny v Kyjevě, Oděse, Záporoží a Charkově.[22][23]
.jpg)
23. listopadu
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Rakety zaútočily na energetickou infrastrukturu a zasáhly také obytné domy. Útoky na rozvodnou síť také způsobily, že více než polovina sousedního Moldavska přišla o elektrickou energii. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 51 raket.[24][25]
Prosinec 2022
5. prosince
Podle tvrzení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, Vinnycji a Oděse. V Oděse byly v důsledku ostřelování přerušeny dodávky vody. Mykolajiv a okolí postihly výpadky elektrického proudu.[26]
10. prosince
Sedm ukrajinských oblastí bylo napadeno kamikadze drony Šáhid-136, které poškodily elektrickou infrastrukturu. V Oděse a okolí se ocitlo bez elektrického proudu asi 1,5 milionu lidí. Navzdory obnoveným dodávkám stále zůstávalo bez elektrického proudu asi 300 tisíc lidí.[27][28]
16. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou více než 70 řízených střel. Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že bylo napadeno devět elektráren, což způsobilo nedostatek elektrické energie. Kyjevské metro bylo také vypnuto.[29][30]
19. prosince
Okolo 2:00 místního času zaútočila vlna ruských kamikadze dronů Šáhid-136 a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a dalších městech. Ukrenergo oznámil, že bylo zasaženo několik energetických zařízení.[31]
29. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 54 raket, včetně 16 nad Kyjevem a 21 nad Oděsou.[32][33][34]
31. prosince
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 20 řízených střel. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 12 raket. Údery měli menší dopad na ukrajinskou energetickou síť, ale i přes to bylo 30 % Kyjeva bez elektrické energie. [35][36]
Časová osa – 2023
Leden 2023
1. ledna
.jpg)
Ruské raketové a bezpilotní útoky poškodily energetickou infrastrukturu ve městech Sumy, Chmelnyckyj, Záporoží a Cherson. Při útocích byli zabiti nejméně dva lidé.[37][38]
14. ledna
Ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, ale nebyly hlášeny žádné oběti. V Dnipru byla zasažena vícepodlažní obytná budova protilodní střelou Ch-22, což způsobilo její částečné zřícení. Útok si vyžádal 46 mrtvých a mnoho zraněných.[39]
Podle britského ministerstva obrany jsou střely Ch-22 při použití proti pozemním cílům vysoce nepřesné a mohou způsobit vážné vedlejší škody. Konvenční bojová hlavice této 12 m dlouhé střely má hmotnost 950 kg TNT. Původním určením této protilodní střely bylo ničení svazů amerických letadlových lodí pomocí jaderné hlavice o síle 0,35 – 1 Mt TNT.[40][41]
26. lednaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 55 řízených střel a řadou dronů. Podle velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 47 raket.[42][43]
Únor 2023editovat | editovat zdroj
10. únoraeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 71 řízených střel a balistických raket.[44] Ukrenergo uvedl, že byla zasažena vysokonapěťová zařízení ve všech oblastech Ukrajiny, což mělo za následek přerušení dodávek energie.[45] Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 61 raket.[44]
16. únoraeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 41 řízených střel. Mezi použitými střelami byly také protilodní střely Ch-22, které ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže zachytit. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 16 raket.[46]
Březen 2023editovat | editovat zdroj
9. březnaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 81 řízených střel a balistických raket.[47] Rusko uvedlo, že provedlo masivní odvetný úder za údajný ukrajinský nálet v Brjanské oblasti. Součástí ruského útoku bylo také šest hypersonických raket Ch-47M2 Kinžal. Byla zasažena Kyjevská oblast, a města Charkov a Oděsa. V Kyjevě zůstalo 40 % obyvatel bez tepla. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 34 raket.[47]
Duben 2023editovat | editovat zdroj
Ruské dubnové raketové útoky podle britského ministerstva obrany cílili spíše na ukrajinské vojenské a logistické uzly, než na energetickou infrastrukturu.[48]
22. dubnaeditovat | editovat zdroj
Podle jednoho z ukrajinských mluvčích byla ruským raketovým útokem poškozena elektrárna v Karlivce a byly také přerušeny dodávky vody do 67 osad v Doněcké oblasti.[49]
Ukrenergo uvedlo, že každá tepelná a vodní elektrárna na Ukrajině byla poškozena šestiměsíčním ruským tažením, přičemž celkem bylo vypáleno více než 1200 raket.[50]
28. dubnaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 23 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem celkem 21 raket.[51]
Květen 2023editovat | editovat zdroj
Během května došlo k 20 kombinovaným dronovým útokům bezprecedentního rozsahu, které byly z velké části zaměřeny na hlavní město Kyjev. Kampaň byla přičítána ruské snaze odvrátit pozornost ukrajinských sil od jejich dlouho očekávaní protiofenzívy.[52][53]
1. květnaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 18 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 15 raket. Rusko uvedlo, že útok poškodil železniční infrastrukturu a muniční sklad, což bylo potvrzeno videi na sociálních sítích o požáru v Pavlohradu.[54]
13. květnaeditovat | editovat zdroj
Ruským raketovým úderem bylo zasaženo město Chmelnyckyj na západní Ukrajině, což způsobilo velkou explozi. Rusko uvedlo, že zasáhlo muniční sklad a hangár, zatímco Ukrajina tvrdila, že byla zasažena kritická infrastruktura. Útok si vyžádal škody i na okolní civilní infrastruktuře.[55][56] Zasaženy byly také dva sklady v Ternopilu.[57]
16. květnaeditovat | editovat zdroj
Rusko uvedlo, že raketovým úderem zničilo systém protivzdušné obrany MIM-104 Patriot v Kyjevě. Představitel spojených států amerických nicméně uvedl, že systém byl pravděpodobně poškozen, ale nebyl zničen. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila šest hypersonických raket Ch-47M2 Kinžal.[58] Pravdivost tvrzení ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit, protože podobná prohlášení obou stran jsou součástí válečné propagandy.
25. květnaeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 17 řízených střel a 31 dronů. Ruské raketové a dronové údery byly zaměřeny zejména na Kyjev, Dnipro a Charkov. V Charkově byl dvakrát zasažen sklad ropy. Byly také zasaženy stavidla vodní elektrárny v Doněcké oblasti, což vedlo k evakuacím místních obyvatel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 10 raket a 23 dronů.[59][60][61]
30. květnaeditovat | editovat zdroj
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že velitelství hlavního ukrajinského zpravodajského ředitelství GUR v Kyjevě, bylo zničeno při ruském raketovém útoku.[62][63]
Červen 2023editovat | editovat zdroj
6. červnaeditovat | editovat zdroj
Došlo ke zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr na jihu Ukrajiny. Přehrada byla součást dněperské kaskády. Zničení přehrady způsobilo katastrofální záplavy postihující níže položené osady a obrovské ekologické škody. Objem přehrady byl 18,2 km³ vody. Přehrada byla pod kontrolou ruských sil od března 2022. Odborníci uvedli, že přehrada byla pravděpodobně zničena vnitřní explozí. Rusko veškeré obvinění odmítlo.[64][65]
20. červnaeditovat | editovat zdroj
V časných hodinách Rusko vypustilo 35 dronů Šáhid-136. Většina z nich mířila na Kyjev, ale také na Lvov. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 32 dronů. Zbývající drony zasáhly kritickou infrastrukturu.[66]
Červenec 2023editovat | editovat zdroj
Ruský prezident Vladimir Putin dne 17. července oznámil, že Rusko odstupuje od dohody, která Ukrajině umožňovala vyvážet obilí přes Černé moře navzdory válečné blokádě.[67] Po odstoupení od dohody o obilí Rusko zahájilo sérii útoků na ukrajinská přístavní města Oděsa a Mykolajiv.[68] Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že útoky byly odvetou za výbuch Krymského mostu v roce 2023, ale Ukrajina uvedla, že Rusko útočí na infrastrukturu spojenou s exportem obilí.[69][70]
20. červenceeditovat | editovat zdroj
Čínský generální konzulát v Oděse byl poškozen při ruském útoku na obilný terminál v nedalekém přístavu.[71][72]
Září 2023editovat | editovat zdroj
21. záříeditovat | editovat zdroj
Rusko zahájilo úder na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v několik oblastech Ukrajiny.[73] Ukrenergo uvedl, že ranní ruské údery byly prvním velkým nepřátelským útokem na energetickou infrastrukturu za posledních šest měsíců. Způsobily částečné výpadky proudu ve městech Rivne, Žytomyr a Kyjev a také v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.[74]
Prosinec 2023editovat | editovat zdroj
Britské ministerstvo obrany oznámilo, že Rusko plánuje obnovit údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pomocí nashromážděných raket.
7. prosinceeditovat | editovat zdroj
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 16 řízených střel Ch-101. Útok byl veden na střední Ukrajinu a podle britského ministerstva obrany napáchal díky úspěšné operaci ukrajinské protivzdušné obrany minimální škody.[75]
29. prosinceeditovat | editovat zdroj
Rusko provedlo dosud největší raketový a dronový úder na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze.[76] Bylo použito na 160 raket a dronů. Jednalo se o řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety, hypersonické rakety a protilodní střely. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného byly napadeny vojenské a průmyslové objekty a také objekty kritické infrastruktury. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 87 raket a 27 dronů.[77]
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku úderu bylo poškozeno elektrické vedení v Kyjevské, Dněpropetrovské, Oděské a Charkovské oblasti. V Doněcké oblasti byly poškozeny tepelné elektrárny a vedení vysokého napětí.[78]
31. prosinceeditovat | editovat zdroj
Rusko provedlo další sérii raketových a dronových úderů na Ukrajinu. Podle ISW ukrajinské zdroje oznámily, že ruské síly odpálily 12 raket, z nichž nespecifikovaný počet zasáhl kritickou infrastrukturu v Charkovské a Doněcké oblasti. Úder pomocí bezpilotních letounů Šáhid-136 potvrdil, zvyšující se úspěšnost průniku těchto dronů ukrajinskou protivzdušnou obranou. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila pouze 21 z 49 dronů.[79]
Podle ukrajinského letectva je nižší míra zachycení důsledkem toho, že ruské síly se zaměřují spíše frontové oblasti, které mají nižší pokrytí protivzdušnou obranou než populační centra v týlu. Nicméně ukrajinské letectvo už 25. listopadu uvedlo, že nové ruské drony Šáhid-136 mají černý nátěr a jsou pokryty pláštěm z uhlíkových vláken. Takové řešení může způsobovat lepší pohlcování rádiových vln.[79]
Časová osa – 2024editovat | editovat zdroj
2. lednaeditovat | editovat zdroj
Rusko provedlo další rozsáhlý raketový a dronový úder na Ukrajinu. Několik hodin před úderem označil ruský prezident Vladimir Putin sobotní ukrajinské ostřelování města Bělgorod za teroristický čin, který podle něj nezůstane nepotrestán.[80]
Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince. Ruské síly použily 99 raket a 35 bezpilotních letounů Šáhid-136. Jednalo se o řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety, hypersonické rakety a protiradarové střely Ch-31P. Tento úder mířil na hlavní město Kyjev a na město Charkov. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 72 raket a 35 dronů.[81][82] Podobná tvrzení nelze nezávisle ověřit.
8. lednaeditovat | editovat zdroj
Rusko provedlo další rozsáhlý raketový a dronový úder na Ukrajinu, tentokrát bylo použito na 60 raket a dronů. Ruské letectvo použilo 24 řízených střel s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555, 4 hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, 8 protilodních střel Ch-22, 6 balistických raket 9K720 Iskander, 7 protiletadlových raket systému S-300/S-400, 2 protiradarové střely Ch-31P a 8 bezpilotních letounů Šáhid-136.[83][84]
Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného byly napadeny vojenské a průmyslové objekty a také objekty kritické infrastruktury. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 18 řízených střel Ch-101/Ch-555 a 8 dronů.[83]
13. lednaeditovat | editovat zdroj
Rusko provedlo další raketový a dronový úder na Ukrajinu. Bylo použito více než 40 raket a dronů. Ruské letectvo použilo 12 řízených střel s plochou dráhou letu Ch-101, 4 řízené střely Ch-59, 6 hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, 6 protilodních střel Ch-22, 6 balistických raket 9K720 Iskander, 7 protiletadlových raket systému S-300/S-400, 2 protiradarové střely Ch-31P a 3 bezpilotní letouny Šáhid-136.[85][86]
Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 7 řízených střel Ch-101 a 1 řízenou střelu Ch-59.[85]
Nápravná opatřeníeditovat | editovat zdroj
Organizace spojených národůeditovat | editovat zdroj
Organizace spojených národů zahájila výzvu prostřednictvím svého Rozvojového programu pro dodávky výkonových transformátorů, transformátorových rozvoden, plynových turbín a dalších kritických položek na Ukrajinu.[87]
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí oznámil spuštění programu pro Ukrajinu v hodnotě 1,7 miliardy dolarů na nákup potravin a dalších základních věcí s tím, že jde o největší program hotovostní pomoci v historii.[87]
Evropský parlamenteditovat | editovat zdroj
Evropský parlament poskytl balíček humanitární pomoci ve výši 1 miliardy eur. Evropský parlament také poskytl 500 generátorů elektrické energie pomocí mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Dalších 300 generátorů elektrické energie bylo financováno charitativními organizacemi.[88]
Financováníeditovat | editovat zdroj
Evropská banka pro obnovu a rozvoj schválila společnosti Ukrenergo dvě půjčky ve výši 150 milionů eur na obnovu poničené energetické infrastruktury Ukrajiny. Dalších 70 milionů EUR poskytlo Nizozemsko ve formě grantu, což představuje kombinovaný balíček o celkové výši 370 milionů eur.[89]
V polovině dubna Světová banka souhlasila s financováním rekonstrukce ukrajinské infrastruktury za 200 milionů dolarů.[90]
Turecká pomoceditovat | editovat zdroj
Turecká společnost Karpowership jednala s Ukrajinou o poskytnutí až tří plovoucích generátorů elektrické energie. Tyto plovoucí generátory by mohli poskytnout až 300 megawattů energie pro zhruba 1 milion domácností.[91] Z důvodů souvisejících s pojištěním ve válečné zóně proběhla 8. prosince 2022 jednání s OSN a dalšími humanitárními agenturami o umístění lodí v Rumunsku nebo Moldavsku. Dne 26. ledna 2023 ukrajinská společnost JSC ECU podepsala memorandum o porozumění se společnosti Karpowership za účelem rozvoje a financování projektu.[92][93]
Apel na žárovkyeditovat | editovat zdroj
Poškození ukrajinské energetické infrastruktury způsobilo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského výpadek přibližně 2,5 gigawattu energie. Dodávka 50 milionů LED žárovek na Ukrajinu by pomohla snížit energetický deficit o 40 %, tedy zhruba o jeden gigawatt.[94]
Zlepšení odolnostieditovat | editovat zdroj
Ukrajina z důvodu vyšší odolnosti své energetické infrastruktury podpořila její decentralizaci pomocí investic do větrné energie.[95]
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ ROTH, Pierre Meilhan,Richard. Ukrainian military says 18 Russian cruise missiles destroyed amid attacks on energy infrastructure. CNN online. 2022-10-22 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vladimir Putin says Russia launched strikes on Ukraine over Crimea bridge explosion. www.ft.com online. cit. 2023-12-12. Dostupné online.
- ↑ Ukraine: Russian large-scale strikes are ‘unacceptable escalation’, says Guterres | UN News. news.un.org online. 2022-10-10 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Almost half Ukraine's energy system disabled, PM says. www.bbc.com. 2022-11-18. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ En Ukraine, « l’hiver qui s’installe fait dorénavant de la santé une préoccupation prioritaire ». Le Monde.fr. 2022-12-08. Dostupné online cit. 2023-12-12. (francouzsky)
- ↑ KRAEMER, Christian. Russian bombings of civilian infrastructure raise cost of Ukraine's recovery: IMF. Reuters. 2022-10-26. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Ukraine: Russian attacks on critical energy infrastructure amount to war crimes. Amnesty International online. 2022-10-20 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In Flooded Kryvyi Rih, Residents Defiant Against Russia. Voice of America online. 2022-09-17 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Missile attack on the Karachun dam, Ukraine | Hydropower & Dams International. www.hydropower-dams.com online. cit. 2023-12-12. Dostupné online.
- ↑ Dozens of Russian missiles hit multiple Ukrainian cities. Al Jazeera online. cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Russia unleashes biggest attacks in Ukraine in months. AP News online. 2022-10-11 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNN, By Kathleen Magramo, Sana Noor Haq, Ed Upright, Adrienne Vogt and Aditi Sangal. Energy minister: About 30% of Ukraine's energy infrastructure has been hit by Russian missiles since Monday. CNN online. 2022-10-11 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ У Львові окупанти вдарили по енергетичних об’єктах, в частині міста нема світла. Зеркало недели | Дзеркало тижня | Mirror Weekly online. cit. 2023-12-12. Dostupné online.
- ↑ У Харкові після обстрілу немає електрики та води. www.ukrinform.ua online. 2022-10-10 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ BEAUMONT, Peter; HIGGINS, Charlotte; MAZHULIN, Artem. Putin warns of further retaliation as Ukraine hit by massive wave of strikes. The Guardian. 2022-10-10. Dostupné online cit. 2023-12-12. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Blackouts in 1,162 towns and villages after Russia strikes. BBC News. 2022-10-18. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Russia ramps up missile strikes on Ukraine’s energy infrastructure. www.ft.com online. cit. 2023-12-12. Dostupné online.
- ↑ Kyiv, other regions set for longer-than-planned blackouts after Russia strikes. Reuters. 2022-10-27. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Another mass attack on Monday morning: Russia hits energy infrastructure across Ukraine. The Kyiv Independent online. 2022-10-31 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ росія випустила по Україні близько 100 ракет – Повітряні сили. www.ukrinform.ua online. 2022-11-15 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ LOCK, Samantha; TAYLOR, Harry; OLADIPO, Gloria. PM Mateusz Morawiecki calls for calm after explosion – as it happened. the Guardian. 2022-11-16. Dostupné online cit. 2023-12-12. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ POLITYUK, Pavel. Russian missiles pound Ukrainian energy facilities and defence plant. Reuters. 2022-11-17. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Russians attack Ukrainian natural gas production facilities and PA Pivdenmash. Ukrainska Pravda online. cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TONDO, Lorenzo; BORGER, Julian. At least six die in Ukraine as dozens of missiles target civilian infrastructure. The Guardian. 2022-11-23. Dostupné online cit. 2023-12-12. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Zelensky denounces Russian 'terror' in UN address. www.bbc.com. 2022-11-23. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Ukraine hails air defences after heavy Russian missile strikes. Reuters. 2022-12-05. Dostupné online cit. 2023-12-12. (anglicky)
- ↑ Governors: Russia’s attacks hit 7 regions on Dec. 10. The Kyiv Independent online. 2022-12-11 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Governor: 300,000 people remain without power supply in Odesa Oblast. The Kyiv Independent online. 2022-12-11 cit. 2023-12-12. Dostupné online. (anglicky) Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ruské_údery_proti_ukrajinské_infrastruktuře
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ázerbájdžán
Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Únosy dětí během ruské invaze na Ukrajinu
Ústřední zpravodajská služba
Útoky na Čornobajivku (2022)
Útok na Bělgorodskou oblast
Útok na Hadí ostrov
Útok na leteckou základnu Millerovo
Útok na nádraží v Čaplyne
Útok na nádraží v Kramatorsku
Číňané
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čečensko
Černá Hora
Černomořská obilná iniciativa
Černomořské loďstvo
Česká Wikipedie
Česko
Československo
Členské státy NATO
Čtvrtá Ženevská úmluva
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Římskokatolická církev
Šalomounovy ostrovy
Šiveluč
Štýrský Hradec
Šumperák
Žatec
Ženy během ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Židovská legie
Židovská národní rada
1. květen
1. září
10. září
11. duben
1303
1378
1378
14. duben
1418
1584
1585
1673
1674
17. duben
18. září
1862
1863
1863
1873
1873
1884
19. duben
19. září
1912
1913
1922
1923
1938
1942
1963
1973
1973
1977
1992
2. duben
2. září
20. duben
20. září
20. září
2003
2008
2021
2022
21. století
22. duben
23. duben
238
24. únor
24. duben
24. listopad
26. duben
28. březen
28. duben
29. srpen
29. srpen
30. srpen
4. duben
5. květen
7. září
9. září
Až přijde kocour
Aaron Spelling
Abcházie
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Adolf Hitler
Afghánistán
Agrofert
Ahmad Jamal
Alexandr Dvornikov
Alexandr Lukašenko
Alexandr Vitko
Alexandr Zacharčenko
Alija
Ali Bongo Ondimba
Ali Bongo Ondimba
Americká občanská válka
Americký dolar
Andrej Trošev
Andrij Jermak
Anexe Krymu Ruskou federací
Angélique du Coudray
Antimajdan
Apple II
Ariane 5
Arsenij Jaceňuk
Arsen Pavlov
Artem Žoga
Aun Schan Su Ťij
Austrálie
Azatbek Omurbekov
Azovstal
Bělorusko
Bělorusko
Bachmut
Balbinus
Baltské státy
Bar Giora
Batalion Sparta
Bavovna
BBC
Bellingcat
Ben Ferencz
Ben Webster
Ben Webster
Bettie Page
Bitva o Černobyl
Bitva o Avdijivku
Bitva o Bachmut
Bitva o Berďansk
Bitva o Charkov (2022)
Bitva o Cherson
Bitva o Doněc
Bitva o Ilovajsk
Bitva o Ivankiv
Bitva o Kreminnu
Bitva o Krynky
Bitva o Kyjev (2022)
Bitva o letiště Hostomel
Bitva o Lysyčansk
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva o Marjinku
Bitva o Melitopol
Bitva o Mykolajiv
Bitva o Popasnu
Bitva o Rubižne
Bitva o Severodoněck
Bitva o Soledar
Bitva o Sumy
Bitva o Toškivku
Bitva o Vasylkiv
Bitva o Vuhledar
Bitva o Záporoží
Bitva u Puebly
Blahoslavený
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Boje o Debalceve
Bolševici
Bombardování divadla v Mariupolu
Bouře Daniel
Budapešťské memorandum
Bzenecká lípa
Callisto
Cenzura
Charkovská protiofenzíva (2022)
Charta Spojených národů
Chathamské ostrovy
Cherson
Christo Grozev
Chrysococcyx
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Condoleezza Riceová
Craig Breen
Daily Mail
Dana Němcová
Darja Duginová
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Demence
Denacifikace
Denis Pušilin
Denys Šmyhal
Denys Prokopenko
Derna
Dezinformace
De facto
Diplomacie
Diskuse:Zelení mužíčci (rusko-ukrajinská válka)
Dmitrij Medveděv
Dmitrij Peskov
Dmitrij Rogozin
Dmitrij Utkin
Dmytro Jaroš
Dmytro Kuleba
Dněpr
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Donald Trump
Donbas
Druhá bitva o Doněcké letiště
Druhá minská dohoda
Druhá studená válka
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Echo24
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Endel Tulving
Endel Tulving
Eritrea
Etnologie
Euromajdan
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Federální služba bezpečnosti
Ferenc Szisz
Ferenc Szisz
Finsko
First-person shooter
Five Eyes
Forum24
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Frans Timmermans
Gabon
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Generálplukovník
Gennadij Židko
Gennadij Timčenko
Genocida
Gianni Vattimo
Gianni Vattimo
Gotthold Ephraim Lessing
GRU
Guy Lafleur
H-IIA
Ha-Šomer
Hagana
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holokaust
Hospodářský růst
Hrubý domácí produkt
Husitství
Hybridní válka
Ignacio Zaragoza
Igor Girkin
Igor Plotnickij
Iljušin Il-76
Incident v Kerčském průlivu
Indická kosmická agentura
Indie
Indonésie
Informační válka
Infrastruktura
Ingenuity
Inkubace vejce
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Irák
Irsko
Istanbulská univerzita
Ivan Pop
Ivan Pop
Izrael
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Jacques Gaillot
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jan Wieczorek
Jan Wieczorek
Japonsko
JAXA
Jeruzalém
Jevgenij Prigožin
Jevhenij Murajev
Jižní Osetie
Jicchak Ben Cvi
Jihoafrická republika
Jihoukrajinská fronta
Joe Biden
John Kerry
John Stanley Marshall
John Stanley Marshall
Josef Vaněk (architekt)
Josep Fusté
Jude Slavie
Jugoslávie
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Juri
Kaligrafie
Kamčatka
Karel Pražák (podnikatel)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kazachstán
Kazachstán
Kidd Jordan
Klaus Schulze
Klement VII. (vzdoropapež)
Klement VII. (vzdoropapež)
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Koronograf
Kostnický koncil
Královecký kraj
Kremenčuk
Krym
Krymské referendum (2014)
Krymský most
Kukačka nádherná
Kukačky
Kuo-c’-ťien
Kyjev
Kyjevská ofenzíva
Kyjevský přízrak
Kyrylo Budanov
Legie „Svoboda Ruska“
Leonid Pasečnik
Let Malaysia Airlines 17
Le Figaro
Librační centrum
Libye
Lidovky.cz
Lockheed F-117 Nighthawk
Logistika
Lotyšsko
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Lysyčansk
Málo dotčený taxon
Múte Bourup Egede
Madagaskar
MAFRA
Mahulena Čejková
Maia Sanduová
Malorusko (2017)
Mamlúci
Manuel Estiarte
Maorové
Mapaj
Margarita Simonjanová
Marija Lvovová-Bělovová
Marija Zacharovová
Mariupol
Marjinka
Maroko
Marxismus
Mary Quantová
Masakr v Buči
Maskovací oblečení
Medaile Za navrácení Krymu
Meda Mládková
Medikán
Meduza
Mexiko
Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Michail Mišustin
Michail Mizincev
Microsoft
Milo Đukanović
Ministerstvo obrany Ruska
Mircea Snegur
Mircea Snegur
Miroslav Hýll
Miroslav Hýll
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Mnichov
Mobilizace
Mobilizace v Rusku (2022)
Moldavsko
Mongolové
Moskva
Moskva (raketový křižník)
Muammar Kaddáfí
Mwai Kibaki
Myanmar
Mychajlo Podoljak
Náhorní Karabach
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní bezpečnostní agentura
Národní liga pro demokracii
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německo
Nadace Wikimedia
Nadija Savčenková
Nanking
Natalja Poklonská
Neonacismus
Neptun (střela)
Nigel Lawson
Nikolaj Patrušev
Noční vlci
Nord Stream
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Novorusko (2014–2015)
Nukleárie
Obléhání Černihivu
Obrněný transportér
Oleg Saljukov
Oleh Ljaško
Oleksandr Syrskyj
Oleksandr Turčynov
Oleksij Danilov
Oleksij Reznikov
Operace pod falešnou vlajkou
Oranžová revoluce
Ordnungspolizei
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace spojených národů
Ostřelování Brovar
Ozbrojené síly Ruské federace
Pákistán
Pátá kolona
Přívalová povodeň
Příze
Padělek
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parkinsonova nemoc
Parlament Ukrajiny
Pavel Gubarev
Pavol Mešťan
Pečeť
Peking
Perseverance
Petrohrad
Petro Porošenko
Petr Charvát
Petr Charvát
Pluk Azov
Po'alej Cijon
Požár Domu odborů v Oděse
Poddruh
Podněstří
Polarita (politologie)
Polar Satellite Launch Vehicle
Polsko
Poltava
Popasna
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rusko
Portál:Sport
Portál:Ukrajina
Portál:Válka a vojenství
Povijnice batátová
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Proruské nepokoje na Ukrajině 2014
Protesty proti ruské invazi na Ukrajinu
Protilodní střela
Protivzdušná obrana
První bitva o Doněcké letiště
První minská dohoda
Psychologická operace
Ptačí hnízdo
Pupienus
Putinismus
Q110999040
Rašismus
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN#Stálí členové
Rada Evropy
Rada federace
Radim Uzel
Raketomet
Raketový útok na Kramatorsk 27. června 2023
Raketový útok na obchodní centrum v Kremenčuku
Raketový útok na Vinnycju
Ramzan Kadyrov
Ratnik
Reakce Česka na ruskou invazi na Ukrajinu
Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem (2022)
Rentgenová astronomie
Republika Arcach
Republika Krym
Republika Krym (2014)
Republiky v Sovětském svazu#Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace
Respekt (týdeník)
Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1
RIA Novosti
Rinat Achmetov
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodné jméno
Roger Whittaker
Roger Whittaker
Rosněfť
Rostovská oblast
Rozpad Sovětského svazu
Ruční pletení
Ruština
Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny
Ruská armáda trollů
Ruská finanční krize (2014)
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská propaganda
Ruská vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)
Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře
Ruské impérium
Ruský dobrovolnický sbor
Rusko
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)#První eskalace (březen–duben 2021)
Rusko-ukrajinská státní hranice
Rusko-ukrajinská válka
Rustem Umerov
Sýrie
Sailor Moon
Santa Cruz (souostroví)
Sergej Šojgu
Sergej Aksjonov
Sergej Beseda
Sergej Ivanov
Sergej Kirijenko
Sergej Kobylaš
Sergej Lavrov
Sergej Naryškin
Sergej Surovikin
Sergio Gori
Serhij Šaptala
Serhij Arbuzov
Sevastopol
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severodoněck
Severokrymský kanál
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sibiř
Sionismus
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Služba vnější rozvědky
Smuha MacDonaldova
Sopečná erupce
Soubor:2014-03-09 - Perevalne military base - 0162.JPG
Soubor:2022 Russian invasion of Ukraine.svg
Soubor:2022 Russian Invasion of Ukraine Phase 1 animated.gif
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of the Azov Battalion.svg
Soubor:International Legion of Territorial Defense of Ukraine emblem.svg
Soubor:Logo of the International Legion of Territorial Defense of Ukraine.png
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
.jpg&veda=41645){kind=link}
Soubor:Map of the war in Donbass.svg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:Ukr elections 2012 multimandate okruhs.png
Soubor:Vladimir Putin (2022-02-24).jpg
.jpg&veda=41645){kind=link}
Soubor:VOA-Crimea-Simferopol-airport.jpg
Soubor:War in Ukraine (2022) en.png
_en.png&veda=41645){kind=link}
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yanukovich.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětský svaz
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/978-1-4728-4753-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-904850-2-0
Specnaz
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Společenství nezávislých států
Srpnová povstalecká ofenzíva (válka na Donbase)
Státní duma
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Stanycja Luhanska
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Strana regionů
Summit
Supervelmoc
Světová ekonomika
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Synthesia
Třída T 47
Taťjana Moskalkovová
Telegram (software)
Teodor Marjanovič
Texas
The Guardian
The Washington Post
Tichomoří
Tiskař
Tituškové
Tobol Kostanaj FK
Tobol Kostanaj FK
Turecko
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská krize
Ukrajinská protiofenzíva (2023)
Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
UNESCO
Uniforma
Uprchlík
Válečný stav
Válečný zločin
Válka
Válka na Donbase
Válka na východní Ukrajině
Východní Ukrajina
Východoukrajinská ofenzíva
V-2
Valentina Matvijenková
Valerij Gerasimov
Valerij Zalužnyj
Vanuatu
Vatikán
Veto
Vichistická Francie
Viktor Janukovyč
Viktor Medvedčuk
Viktor Sokolov
Viktor Zolotov
Viktor Zvjahincev
Visegrádská skupina
Vitalij Kličko
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vladimír Zápotocký
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Kara-Murza
Vladimir Konstantinov (politik)
Vladimir Medinskij
Vladimir Putin
Vladislav Surkov
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vlasta Prachatická
Voják
Vojenská junta
Vojenské vzdušné síly Ruské federace
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volby prezidenta Francie 2022
Volodymyr Zelenskyj
Vratislav Effenberger
Vuhledar
Vyhlášení války
Vzdušný prostor
Vzpoura Wagnerovy skupiny
Wagnerova skupina
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Burns
Wolfenstein 3D
XRISM
Západní svět
Zahraniční obchod
Zakládající akt Rusko–NATO
Zastav vagóny
Zatčení
Zdeněk Fiala
Zdeněk Návrat
Zdeněk Návrat
Zdeněk Ziegler
Zelení mužíčci (rusko-ukrajinská válka)
Zemětřesení v Maroku 2023
Zimní olympijské hry 2022
Zločin agrese
Zobák
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk