Alexandrie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Alexandrie
 ...
Tento článek je o egyptském městě. Další významy jsou uvedeny na stránce Alexandria.
Alexandrie
الإسكندرية al-Iskandariyya
Alexandrijské nábřeží
Alexandrijské nábřeží
Alexandrie – znak
znak
Alexandrie – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+3 (UTC)
StátEgyptEgypt Egypt
GuvernorátAlexandrie
Alexandrie
Alexandrie
Alexandrie, Egypt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 661 km²
Počet obyvatel6 100 000 (2023)
Hustota zalidnění3 672,5 obyv./km²
Etnické složeníArabové, Koptové
Náboženské složeníislám, Koptská pravoslavná církev
Správa
Vznik331 př. n. l.
ZakladatelAlexandr Veliký
Oficiální webwww.alexandria.gov.eg/default.aspx
Telefonní předvolba03
PSČ21500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandrie (řecky Ἀλεξάνδρεια Alexandreia, arabsky الإسكندريةAl-Iskandarija) je město na břehu Středozemního moře, jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernorátu.

Město je pojmenováno po svém zakladateli Alexandru Velikém. Jako sídlo Ptolemaiovců se Alexandrie rychle stala jedním z největších měst helénské civilizace. Po příchodu Arabů a přenesení hlavního města do Fustátu (součást dnešní Káhiry) význam Alexandrie upadal. K tomu přispělo i několik zemětřesení, při kterých velkou část antických památek pohltilo moře. Teprve v první polovině 19. století se v souvislosti s hospodářským rozvojem Egypta začala Alexandrie znovu rozrůstat.

Poloha, klima a rozměr

Město se rozkládá těsně nad hladinou moře na úzkém poloostrově u západního ramene delty Nilu. Vzdálenost do Káhiry je 225 km, město Rašíd leží 65 km východně. Na jih od centra města leží jezero Mareotis, na severu se nachází bývalý ostrov Faros, v současnosti poloostrov, a část pevniny.

Alexandrie leží v oblasti se suchým klimatem (BWh v Köppenově klasifikaci podnebí), převažující severní vítr vanoucí od moře však vytváří klima odlišné od pouště dále ve vnitrozemí. V několika charakteristikách se tak podnebí blíží středomořskému – zejména mírnými, střídavě deštivými zimami a suchým létem s občasnou vysokou vlhkostí vzduchu. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a únor, kdy teploty kolísají mezi 12–18 °C; zima je také obdobím velmi silných větrů. Nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 30 °C. Na jaře a na podzim se může objevit suchý pouštní vítr chamzin, který občas přináší i množství prachu a písku.

Dějiny města

Související informace naleznete také v článku Starověká Alexandrie.
188217981323149895664061630 př. n. l.331 př. n. l.

Město založil v dubnu roku 331 př. n. l. Alexandr Veliký v místech, kde za vlád egyptských panovníků Tutanchamona a Ramesse II. stával námořní přístav pro obchod s egejskou oblastí.[1] Alexandrie byla vybudována podle projektu architekta Deinokrata z Rhodu jako typické antické město, stala se novým centrem Egypta a po rozpadu Alexandrovy říše sídelní metropolí ptolemaiovské dynastie. Ptolemaios I. sem také nechal přenést tělo svého mrtvého vojevůdce. Z pohledu Řeků ovšem Alexandrie neležela v Egyptě, ale „u Egypta“[2], což ptolemaiovským panovníkům umožnilo oprostit se od faraonské tradice, vládnout Egyptu a přitom zůstat příslušníky antické civilizace s výraznými mocenskými ambicemi v řeckém světě. Alexandrie byla především přístavním obchodním městem otevřeným směrem k severu a současně umožňujícím přes kanál spojující NilRudým mořem i přístup k dále ležícímu Orientu.[3][4] Město patřilo k hlavním střediskům helénistického světa. Alexandrijské múseion s proslulou knihovnou, která uchovávala až 700 000 svazků, se stalo centrem vědeckého bádání a vzdělanosti, v němž působili významní učenci z celého antického Středomoří. O významu města vypovídá i stavba majáku na ostrově Faru naproti alexandrijskému přístavu, počítaného mezi sedm divů světa. Ptolemaiovskou vládu ukončilo dobytí Egypta císařem Oktaviánem Augustem a následná sebevražda královny Kleopatry VII. v roce 30 př. n. l. Alexandrie se tak dostala pod římskou nadvládu.

Koptská ikona evangelisty Marka, jehož ostatky z Alexandrie roku 828 odcizili benátští obchodníci

Během prvních století letopočtu zmítaly Alexandrií náboženské nepokoje. Za Trajánovy vlády došlo k povstání místní velké židovské komunity. Jeho potlačení výrazně oslabilo obchodní význam města. Trajánův nástupce Hadrián omezil obnovu města na pouhé tři pětiny původní rozlohy. Za Decia a Valeriána došlo k novým náboženským konfliktům, tentokrát k násilným střetům s křesťany. Křesťanství přinesl do města evangelista Marek a počet přívrženců neustále rostl. V Alexandrii se narodil i Arius, tvůrce jednoho z vlivných křesťanských směrů pozdní antiky – arianismu. Město bylo také centrem významné teologické a exegetické školy. Po přijetí křesťanství jako státního náboženství Římské říše byly zničeny jak staré řecké svatostánky, tak chrám boha Serapise, který propojoval řecký a staroegyptský pantheon. Vypleněna byla i pověstná knihovna. Nejznámější obětí nepokojů byla filosofka Hypatie Alexandrijská; svatá Kateřina Alexandrijská, křesťanská mučednice, jejíž kult se rozšířil i po Evropě, byla původně asi jejím křesťanským pandánem. Již od pátého století platila Alexandrie za jedno z nejvýznamnějších center křesťanství, vznikl zde jeden ze starokřesťanských patriarchátů. Po chalcedonském koncilu roku 451 se město stalo na 200 let také hlavním centrem monofyzitismu a dodnes je sídlem koptského papeže. Zároveň zde působila řada novoplatónských filosofů. Averze z pohledu Byzance heretických Alexandrijců k řecké vládě byla jednou z příčin hladkého přijetí nejprve perské a potom arabské okupace v první polovině 7. století.

Část koloniální zástavby
Qait-bejova pevnost na místě starověkého majáku

Arabští vládci však přeložili centrum Egypta na území dnešní Káhiry a význam Alexandrie začal upadat. Došlo k zanesení kanálu, jenž město spojoval s Nilem, a velká část zástavby byla zničena při zemětřesení roku 856. Při obdobných katastrofách v letech 1303 a 1323 se zřítily i zbytky tehdy už poškozeného majáku na ostrově Faru. Později byla na rozvalinách vystavěna Qait-bejova pevnost. V letech 11671169 byla Alexandrie obsazena vojsky jeruzalémského krále. K úpadku města přispělo i jeho obsazení a vydrancování kyperským králem Petrem I. během tzv. alexandrijské křížové výpravy roku 1365, opanování středomořského obchodu Benátskou republikou a vzestup Káhiry. Při Napoleonově egyptském tažení čítalo město pouhé čtyři tisíce obyvatel.

Počátek obnovy Alexandrie je spjat s osobou osmanského místokrále Muhammada Alího, který potřeboval pro uskutečnění svých hospodářských reforem vybudovat na středomořském pobřeží velký přístav. Roku 1820 bylo město kanálem Mahmudiya opět spojeno s Nilem; za francouzské pomoci byl vystavěn přístav, ve kterém se usadila řada evropských obchodníků. Roku 1882 se město stalo jedním z center odporu proti vzrůstajícímu anglo-francouzskému vlivu na fungování Egypta. Město bylo dokonce ostřelováno britským námořnictvem. Země se sice na několik desetiletí stala de facto britsko-francouzskou kolonií, ale rozvoj Alexandrie už to zastavit nedokázalo. Po nacionalistické revoluci roku 1952 a svržení monarchie zůstal multikulturní ráz města zachován jen nakrátko. V důsledku suezské krize, kdy se Velká Británie a Francie přidaly na stranu Izraele, nechal prezident Násir vyhnat ze země Brity i Francouze a zkonfiskoval jejich majetek. Z Alexandrie odešlo několik stovek tisíc obyvatel včetně většiny Řeků, Arménů a Židů. Prudký demografický růst brzy úbytek obyvatel zacelil, zaniklou atmosféru koloniálního města tak připomíná jen architektura.

Dnes má Alexandrie přes pět milionů obyvatel a tvoří jedno z hlavních turistických center, zaměřuje se především na egyptskou klientelu.

Moderní město

Městské čtvrti (obvody)

Moderní Alexandrie je dělena do 19 obvodů (řazeno dle velikosti populace):

  • Montaza (943 100 obyvatel)
  • Východní Alexandrie (933 600 obyvatel)
  • Centrální Alexandrie (566 500 obyvatel)
  • Amreya (457 800 obyvatel)
  • Západní Alexandrie (450 300 obyvatel)
  • Gumrok (186 900 obyvatel)

Pod jurisdikci Alexandrie spadají také dvě menší města:

  • Borg Al-Arab (186 900 obyvatel)
  • New Bord Al-Arab (7 600 obyvatel)

Paláce

Mešity

Muzea

Knihovny

Budova novodobé alexandrijské knihovny

Kvůli pokračování tradice antické Alexandrijské knihovny, kdysi největší knihovny světa, založené ve 3. století př. n. l. a zničené v následujících stoletích několika velkými požáry, byla v roce 2003 otevřena v blízkosti její bývalé budovy Bibliotheca Alexandrina. Tato nová knihovna obsahuje stovky tisíc svazků v arabštině, angličtině, francouzštině i jiných jazycích a zprostředkovává informace o své slavnější předchůdkyni.

Významné osobnosti

Starověká Alexandrie

Novověká Alexandrie

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 15. 
  2. ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 116. 
  3. ŚWIDERKOVÁ, Anna. Tvář helénistického světa : od Alexandra Velikého do císaře Augusta. Praha: Panorama, 1983. 403 s. S. 107. 
  4. POLLARD, Justin; REID, Howard. Vzestup a pád Alexandrie. Praha: Deus, 2008. 236 s. ISBN 978-80-87087-44-2. S. 17n. 

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Alexandrie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Ájurvéda
Évariste Galois
Írán
Úmrtí v roce 2022
Úsečka
Čínština
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Česká Wikipedie
Česko
Člověk
Řečtina
Řecko
Řekové
Žíhání (chemie)
Železo
Živina
Život
11. prosinec
1120
1145
1160
12. století
1248
125
1259
13. prosinec
1482
1505
18. prosinec
1812
1829
1837
1887
19. století
1907
1972
1987
1992
2. století př. n. l.
20. století
2011
29. prosinec
300 př. n. l.
4. století
4. století př. n. l.
500
75
8. prosinec
8. století
888
9. století
Adelard z Bathu
Agrochemie
Agronomie
Akupunktura
Alchymie
Alexandrie
Alexandr Romanovič Lurija
Algebraická struktura
Algebraická topologie
Allopatie
Almagest
Alternativní medicína
Analfabetismus
Analytická chemie
Anatomie
Angličtina
Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius
Anorganická chemie
Anton Tkáč
Antroposofická medicína
Arabština
Argentina
Argentinská fotbalová reprezentace
Artemis I
Atestace (lékaře)
Atmosférická chemie
Atom
Atomová teorie
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Axiom
Bahamy
Baja California
Bakterie
Bertrand Russell
Bible
Binární operace
Biochemie
Biologie
Biomechanika
Biomedicínské inženýrství
Bodleian Library
Bolzanova věta
Botanika
Britsko-americká válka
Bronz
Byzantská říše
Celé číslo
Chemická sloučenina
Chemické inženýrství
Chemické sjezdy
Chemický průmysl
Chemický prvek
Chemie
Chemie životního prostředí
Chemik
Chemoinformatika
Chirurgie
Commons:Featured pictures/cs
Dějiny lékařství
Damascénská ocel
David Hilbert
Dedukce
Definice
Demografie
Denisa Rohanová
Den volných děl
Dina Boluarteová
DNA
Doba kamenná
Egypt
Ekologie
Elektroakupunktura dle Volla
Elektrochemie
Elektron
Embryologie
Encyklopedie
Endoskop
Enologie
Epidemiologie
Ernst Zermelo
Etika
Eudoxos z Knidu
Eukleidés
Eukleidovská geometrie
Eukleidovská geometrie#Kniha I
Eukleidovská geometrie#Kniha II
Eukleidovská geometrie#Kniha III
Eukleidovská geometrie#Kniha IV
Eukleidovská konstrukce
Eukleidovy postuláty
Euklidovy postuláty
Evidence Based Medicine
Farah Pahlaví
Farmacie
Farmakologie
Fernando Collor de Mello
File:Eukleides Servit.pdf
Filtrace
Finále Mistrovství světa ve fotbale 2022
Flogistonová teorie
Formální důkaz
Formální teorie
Formule (logika)
Fotochemie
Francie
Francouzština
Francouzská fotbalová reprezentace
Francouzská národní knihovna
Franco Frattini
František Servít
Fregata
FTX
Fytoterapie
Fyzikální chemie
Fyzika
Fyzika částic
Fyziologie
Fyziologie rostlin
Gödelovy věty o neúplnosti
Gemeinsame Normdatei
Genetika
Geochemie
Geologie
Geometrický útvar
Geometrie
Gerard z Cremony
Gerhard Gentzen
Grupa
Gynekologie a porodnictví
Hérón Alexandrijský
Heřman Dalmatinec
Hebrejština
Helena Haškovcová
Hilbertovský kalkulus
Hilbertovský klasický kalkulus
Hippokrates
Histologie
Histopatologie
Historický lexikon Švýcarska
Hlavní strana
Hmota
Hnojení
Homeopatie
Homomorfismus
Humanitní vědy
Hunajn ibn Ishák
Husajn I.
Hygiena
Impeachment
Imunologie
Informatika
Integrální počet
Interdisciplinarita
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Intuice
Ion
Iracionální číslo
Itamar Franco
Jaderná chemie
Jaderná fúze
Jazyk (logika)
Jean-Baptiste van Helmont
Jean Blondel
Jimmy Carter
Josef Smolík (historik)
Jurij Romaněnko
Kódování
Kůže
Karel Diviš
Kareta menší
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Katar
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Obory a disciplíny chemie
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kaučuk
Keramika
Kladné číslo
Klasifikace jednoduchých konečných grup
Klaudios Ptolemaios
Klinická biochemie
Klinická farmakologie
Knihtisk
Kompilát
Koordinační chemie
Kosinová věta
Kovalentní vazba
Kovy
Kriminalistika
Kružnice
Kruh (geometrie)
Kryptografie
Kryptoměna
Krystalografie
Krystalová mřížka
Kurt Gödel
Kvantová teorie pole
Kvas
Látková přeměna
Lékař
Lékařská fakulta
Lékařská informatika
Lékařství
Ladislav Trojan
Latina
Lawrence Livermore National Laboratory
Lege artis (lékařství)
Library of Congress Control Number
Lingvistika
Lionel Messi
Logická indukce
Logika
Londýnská konvence proti znečišťování moří
Lotyšská národní knihovna
Měď
Makromolekulární chemie
Matematická logika
Matematická věta
Matematický důkaz
Matematik
Matematika
Matteo Ricci
Maxilofaciální chirurgie
Maxi Jazz
Metalurgie
Mexiko
Mikrobiologie
Miloslava Kalibová
Mistrovství světa ve fotbale 1986
Mistrovství světa ve fotbale 2022
Množina
Mnohoúhelník
Molekula
Muhammad Rezá Pahlaví
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Reference
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní lékařská knihovna
Národní park Everglades
Národní parlamentní knihovna Japonska
Násobení
Němčina
Nadace Wikimedia
Nanotechnologie
Neeukleidovská geometrie
Nejvyšší správní soud České republiky
Nekonečno
Nemoc
Neurovědy
Nikolaj Ivanovič Lobačevskij
Objem
Oheň
Organická chemie
Organokovová chemie
Orion (kosmická loď)
ORL
Ortopedie
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Agrikulturní či hospodářská chemie
Ottův slovník naučný/Chemie
Ottův slovník naučný/Lékařství
Oxford
Oxid vápenatý
Oxyrhynchos
Pýthagorejci
Přímka
Příroda
Přírodní vědy
Půda
Papyrus
Pargamotéka
Patologická fyziologie
Patologie
Peanova aritmetika
Pedologie
Pedro Castillo
Peru
Petrochemický průmysl
Petrochemie
Petrohrad
Petr Vopěnka
Pivo
Plútarchos
Planimetrie
Platón
Platónské těleso
Podobnost (geometrie)
Polská národní knihovna
Polynomická rovnice
Polytematický strukturovaný heslář
Poměr
Portál:Aktuality
Portál:Chemie
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Matematika
Portál:Medicína
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Zemědělství
Postulát
Potrava
Potravinářský průmysl
Povrch
Právní věda
Prázdná množina
Pragmatická sankce
Pravidelný mnohoúhelník
Predikátová logika
Projekt Gutenberg
Proklos
Prostorová epidemiologie
Protesty v Íránu (2022)
Prvočíslo
Psychiatrie
Psychika
Psychologie
Pythagorova věta
Q11190#identifiers
Q11190#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q172891#identifiers
Q172891#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q2329#identifiers
Q2329#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q397334#identifiers
Q397334#identifiers|Editovat na Wikidatech
Racionální číslo
Radiodiagnostika
Regiomontanus
Regulární matice
Reiki
Relativní atomová hmotnost
Reprezentace (grupa)
Robert Pynsent
Rostliny
Rovnoběžník
Rubikova kostka
Rudolf Vraniak
Rudolf Zahradník
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sü Kuang-čchi
Sčítání
Sam Bankman-Fried
Seznam lékařských odborností
Seznam zájemců o kandidaturu ve volbě prezidenta České republiky 2023
Sféra (matematika)
Sicílie (ostrov)
Sklo
Sojuz TM-3
Sonochemie
Sonya Eddy
Soubor:Ear surgery on a patient.jpg
Soubor:Euclid, František Servít - Eukleidovy základy - 1907.djvu
Soubor:Euclid3a.gif
Soubor:Gnome-applications-science.svg
Soubor:Jimmy Carter with King Hussein of Jordan the Shah of Iran and Shahbanou of Iran - NARA - 177332 04.jpg
Soubor:Kemp Ridley's sea turtle (6808132393) (cropped).jpg
Soubor:P. Oxy. I 29.jpg
Soubor:Rubik's cube.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Woman teaching geometry.jpg
Soubor:YuriRomanenko.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0942-6
Speciální:Zdroje knih/80-7196-233-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-01-03639-6
Speciální:Zdroje knih/978-80-248-4263-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-7298-308-7
Speciální:Zdroje knih/978-80-903773-7-0
Spektroskopie
Spojené státy americké
Spojitá funkce
Společenské vědy
Státní převrat
Stříbro
Stadium (míra)
Starořečtina
Starověká Čína
Starověké Řecko
Starověký Egypt
Statistika
Stereometrie
Stomatologie
Sublimace
Sumerové
Supramolekulární chemie
Sylogismus
Symetrie
Systémová enzymoterapie
Těleso
Tětiva (geometrie)
Tečna
Technologie
Teoretická chemie
Teorie
Teorie čísel
Teorie grup
Teorie množin
Termochemie
Textilní průmysl
Thabit ibn Qurra
Thaletova věta
Tichý oceán
Tkanina
Toxikologie
Trojúhelník
Tvrzení (matematika)
Typografie
Univerzitní systém dokumentace
Urologie
USS Constitution
USS Johnston (DD-557)
Uzbekistán
Védy
Výživa rostlin
Výroková logika
Výzkum
Věda
Vědecká metoda
Vědní obor
Vědy o Zemi
Van der Waalsovy síly
Vatikánská apoštolská knihovna
Vesmír
Viktor But
Virtual International Authority File
Vittorio Adorni
Volba prezidenta České republiky 2023
Von Neumannova–Bernaysova–Gödelova teorie množin
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/prosinec
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Základy (kniha)
Záporné číslo
Zdraví
Zelená chemie
Zemědělství
Zeměměřičství
Zermelova–Fraenkelova teorie množin
Zimní palác
Zlatý řez
Zlato
Zpracování obrazu




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk