6. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìliùjiè Zhōngyāng Wěiyuánhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第六届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1928–1945, mezi VI. a VII. sjezdem. Na VI. sjezdu pořádaném v červnu–červenci 1928 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 23 členech a 13 kandidátech. Během svého funkčního období se výbor sešel sedmkrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 6. politbyro, stálý výbor politbyra a generálního tajemníka ÚV.

Složení

Členové ústředního výboru zvolení na VI. sjezdu:^[1]

Kandidáti ústředního výboru zvolení na VI. sjezdu:^[1]

Řada členů a kandidátů ÚV byla zatčena a popravena vládou Kuomintangu nebo různými režimy militaristů, část jich byla odvolána, vyloučena, nebo odešla ze strany. Ústřední výbor byl proto doplňován o nové členy a kandidáty. Tak v listopadu 1928 byli politbyrem

• převedeni z kandidátů na členy: Sü Lan-č’ (徐兰芝, odvolán v lednu 1931), Wang Feng-fej (王凤飞, odvolán v lednu 1931), Wang Čuo (王灼, do září 1931), Tchang Chung-ťing (唐宏经, vyloučen ze strany v červenci 1931).^[1]

V září 1930 byli na třetím zasedání ÚV

• zvoleni členy: Wen Jü-čcheng (温裕成, odvolán v květnu 1931), Li Wej-chan (李维汉, odvolán a odjel do Moskvy v lednu 1931), Čchen Jü (陈郁), Sü Ping-ken (徐炳根, zatčen Kuomintangem v září 1932), Lu Wen-č’ (陆文治, také jako Lu Jung čch’ /卢永炽/, Lu Te-kuang /卢德光/, do listopadu 1931), Che Čchang (贺昌, do ledna 1931), Teng Fa (邓发);^[1]
• zvoleni kandidáty: Jüan Ping-chuej (袁炳辉, uvězněn Kuomintangem v říjnu 1932), Čchen Jün (陈云, člen od ledna 1931), Lin Jü-jing (林育英, také jako Čang Chao /张浩/ nebo Čung Tan /仲丹/, člen od listopadu 1938), Wang Kche-čchüan (王克全, člen od ledna 1931), Ču Te (朱德, člen od ledna 1934), Chuang Pching (黄平, v prosinci 1932 uvězněn, v lednu 1933 vystoupil ze strany), Jün Taj-jing (恽代英, v květnu 1930 uvězněn, v dubnu 1931 popraven), Čchen Tchan-čchiou (陈潭秋, uvězněn a v září 1943 popraven).^[1]

V lednu 1931 byli na čtvrtém zasedání ÚV

• převedeni z kandidátů na členy: Čchen Jün (陈云), Wang Kche-čchüan (王克全, odvolán v lednu 1931);^[1]
• zvoleni členy: Čchin Pang-sien (秦邦宪, také jako Po Ku /博古/), Chan Lien-chuej (韩连会, odvolán v únoru 1931), Liou Šao-čchi (刘少奇), Čchen Šao-jü (陈绍禹, také jako Wang Ming /王明/), Šen Sien-ting (沈先定, odvolán v lednu 1931), Sü Wej-san (许畏三, do 1932);^[1]
• zvoleni kandidáty: Sia Si (夏曦, padl v únoru 1936), Šen Ce-min (沈泽民, zemřel v listopadu 1933) , Wang Ťin-žen (王荩仁, zatčen v únoru 1933), Ceng Ping-čchun (曾炳春, zabit v květnu 1932).^[1]

V září 1931 byli prozatímním politbyrem

• jmenováni členy: Čang Wen-tchien (张闻天, také jako Luo Fu /洛甫/) a Kchang Šeng (康生);^[1]
• jmenován kandidátem: Li Ču-šeng (李竹声, do 1934).^[1]

V lednu 1934 byli na pátém zasedání ÚV

• převedeni z kandidátů na členy: Ču Te (朱德);^[1]
• zvoleni členy: Wang Ťia-siang (王稼祥), Che Kche-čchüan (何克全, také jako Kchaj Feng /凯丰/), Ku Cuo-lin (顾作霖, zemřel v květnu 1934), Fang Č’-min (方志敏);^[1]
• zvoleni kandidáty: Pcheng Te-chuaj (彭德怀, člen od 1936), Jang Šang-kchun (杨尚昆), Čchen Tchie-čeng (陈铁铮, také jako Kchung Jüan /孔原/), Li Fu-čchun (李富春), Li Wej-chan (李维汉, člen od ledna 1935).^[1]

V lednu 1935 byl politbyrem

• převeden z kandidátů na členy: Li Wej-chan (李维汉).^[1]

V srpnu 1935 byli politbyrem

• jmenováni členy: Sü Siang-čchien (徐向前), Čchen Čchang-chao (陈昌浩), Čou Čchun-čchüan (周纯全);^[1]
• jmenováni kandidáty: Che Wej (何畏), Li Sien-nien (李先念), Fu Čung (傅钟).^[1]

V lednu 1936 byli politbyrem

• převeden z kandidátů na členy: Pcheng Te-chuaj (彭德怀).^[1]

V listopadu 1938 byli na šestém zasedání ÚV

• převeden z kandidátů na členy: Lin Jü-jing (林育英, také jako Čang Chao /张浩/ nebo Čung Tan /仲丹/ zemřel v březnu 1942)
• zvoleni členy: Lin Po-čchü (林伯渠), Tung Pi-wu (董必武), Wu Jü-čang (吴玉章).^[1]

Jednání

1. zasedání 18. července 1928 v Nikolském u Moskvy

Jednání na závěr VI. sjezdu, ústřední výbor zvolil užší vedení strany – politbyro o sedmi členech (Siang Čung-fa, Su Čao-čeng, Siang Jing, Čou En-laj, Čchü Čchiou-paj, Cchaj Che-sen a Čang Kuo-tchao) a sedmi kandidátech (Kuan Siang-jing, Li Li-san, Luo Teng-sien, Pcheng Pchaj, Jang Jin, Lu Fu-tchan a Sü Si-ken), stálý výbor politbyra o pěti členech (Siang Čung-fa, Čou En-laj, Su Čao-čeng, Siang Jing, Cchaj Che-sen) a třech kandidátech (Li Li-san, Jang Jin, Sü Si-ken), generální tajemník ÚV (Siang Čung-fa), Čchü Čchiou-paj a Čang Kuo-tchao vybráni za reprezentanty KS Číny v Kominterně

2. zasedání 25.–30. června 1929 v Šanghaji

Zasedání přijalo několik rezolucí o mezinárodních i vnitrostranických otázkách. V souladu s linií Kominterny odmítlo levý radikalismus i pravici, přičemž za nebezpečnější prohlásilo pravou „úchylku“, celkově plénum pod vlivem Li Li-sana a jeho skupiny posunulo stranu doleva proti závěrům VI. sjezdu.

3. zasedání 24.–28. září 1930 v Šanghaji^{[pozn. 1]}

Pléna se účastnili Čou En-laj a Čchü Čchiou-paj, kteří se v srpnu 1930 vrátili z Moskvy (kde pobývali od jara 1930, resp. od roku 1928), Li Li-san tím ztratil dominanci ve vedení strany. Rezoluce pléna v zásadě potvrdila soulad „Li Li-sanovy linie“ s pokyny Kominterny, avšak kritizovala Li Li-sana za taktické chyby při jejím naplňování.^[3]

4. zasedání 7. ledna 1931 v Šanghaji^{[pozn. 2]}

Odsouzení Li Li-sanovy politiky jako ideologicky chybné. Reorganizace vedení strany po prosincovém odjezdu Li Li-sana do Moskvy na žádost Kominterny, stranu od ledna vedl stálý výbor politbyra ve složení Siang Ču-fa, Čou En-laj a Čang Kuo-tchao, od února i Wang Ming; ovšem generální tajemník Siang Ču-fa nebyl silnou osobností a Čang se vrátil z Moskvy koncem ledna 1931, ale už v dubnu 1931 se přesunul k sovětu E-Jü-Wan na pomezí Chu-peje, Che-nanu a An-chueje.

5. zasedání 15.–18. ledna 1934 v Žuej-ťinu

Předneseny tři hlavní zprávy – o situaci ve straně (Čchin Pang-sien, který tehdy vedl ÚV a politbyro), o sovětské vládě (Čang Wen-tchien) a o situaci komunistů v „bílých oblastech“ (to jest oblastech ovládaných Kuomintangem a militaristy, Čchen Jün); přijato několik rezolucí. Místo stálého výboru ustaven ústřední sekretariát (Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Čang Wen-tchien, Čchen Jün, Wang Ming a Čang Kuo-tchao),^{[6][pozn. 3]} celkovým řízením sekretariátu a strany byl i nadále pověřen Čchin Pang-sien.

6. zasedání 29. září – 6. listopadu 1938 v Jen-anu^{[pozn. 4]}

První zasedání po dokončení Velkého pochodu. Hlavní zprávu přednesl Mao Ce-tung.

7. zasedání 21. května, 5. června, 9. listopadu a 7.–9. prosince 1944, 18. února, 31. března a 20. dubna 1945 v Jen-anu

Po dobu zasedání pravomoci politbyra a sekretariátu převzalo předsednictvo zasedání (Mao Ce-tung, Ču Te, Liou Šao-čchi, Žen Pi-š’ a Čou En-laj). Připravovalo VII. sjezd, Čou En-laj a Mao Ce-tung přednesli zprávy o jednáních s Kuomintagem a o aktivitách strany ve městech, na závěr přijata Rezoluce o některých otázkách historie naší strany vyzdvihující Mao Ce-tunga a odsuzující politické linie Čchen Tu-sioua, Li Li-sana, a poprvé i Wang Minga a Čchin Pang-siena.

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 7th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• 人民网 (www.people.com.cn). 第六届中央委员会（1928年7月—1945年6月） . 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 . Dostupné online. (čínsky) 

Komunistická strana Číny
Ideologie a politika	marxismus-leninismus • maoismus • socialismus s čínskými rysy
Ústřední orgány	sjezd • ústřední výbor • ústřední komise pro kontrolu disciplíny (tajemník) • ústřední poradní komise (1982–1992)
Ústřední výbor	orgány ÚV předseda (1945–1982) • místopředsedové (1956–1982) • generální tajemník (seznam) • stálý výbor politbyra • politbyro • sekretariát • ústřední vojenská komise (předseda) • generální sekretář aparát ÚV oddělení organizační • propagandy • jednotné fronty • mezinárodních vztahů komise duchovní civilizace • finanční a ekonomická • institucionální organizace • komplexního prohloubení reforem • kyberprostoru • národní bezpečnosti • politická a právní • zahraničních věcí další hlavní kancelář • politický výzkumný úřad • stranická škola • Žen-min ž’-pao volební období 1. • 2. • 3. • 4. • 5. • 6. • 7. • 8. • 9. • 10. • 11. • 12. • 13. • 14. • 15. • 16. • 17. • 18. • 19. • 20.
Sjezdy	I. (1921) • II. (1922) • III. (1923) • IV. (1925) • V. (1927) • VI. (1928) • VII. (1945) • VIII. (1956/58) • IX. (1969) • X. (1973) • XI. (1977) • XII. (1982) • XIII. (1987) • XIV. (1992) • XV. (1997) • XVI. (2002) • XVII. (2007) • XVIII. (2012) • XIX. (2017) • XX. (2022)