Dragon (kosmická loď)

Kosmická loď Dragon
Kosmická loď Dragon
	Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3
Základní údaje
Výrobce	SpaceX
Země původu	USA
Provozovatel	SpaceX
Použití	zásobování ISS
Technické specifikace
Typ	nákladní kosmická loď
Nosná raketa	Falcon 9
Životnost	7 dní (v samostatném letu)
Startovní hmotnost	7 510 kg
Prázdná hmotnost	4 200 kg
Kapacita nákladu	až 3 310 kg
Délka	6,1 m
Průměr	3,7 m
Objem	10 m³ (přetlakový); 14 m³ (nepřetlakový)
Energie	solární panely
Oblast působení	nízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stav	vyřazena
Vyrobeno	14
Vypuštěno	23
Ztraceno	1
První start	8. prosince 2010
Poslední start	7. března 2020
Související zařízení
Deriváty	Dragon 2

Dragon byla komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).^[1] Poslední start se uskutečnil 7. března 2020. První komerční pilotovanou lodí je její nástupce, loď Dragon 2.

Kontrakt COTS

V soutěži vypsané v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.

Konstrukce lodi

Dragon

Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.

Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.

Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m³.

V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.

Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.

Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.

Dragon 2

DragonLab

Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. Žádné lety této konfigurace nejsou v plánu.

Red Dragon

Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.^[2]

Dragon XL

Kosmická loď určená k zásobování stanice Gateway.

Harmonogram misí

Datum startu lodi	Let	Číslo lodi^{[* 1]}	Stav	Hmotnost Nákladu	Čas strávený na ISS	Poznámky
8. prosinec 2010	SpX-C1	C101	Úspěšná			3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi
22. květen 2012	SpX-C2+	C102	Úspěšná	525 kg	5d 16h	testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS
7. říjen 2012	SpaceX CRS-1	C103	Úspěšná	905 kg	17d 22h	1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
1. březen 2013	SpaceX CRS-2	C104	Úspěšná	677 kg	22d 18h	2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
16. duben 2014	SpaceX CRS-3	C105	Úspěšná	2089 kg	27d 22h	3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9^[3]
21. září 2014	SpaceX CRS-4	C106.1	Úspěšná	2216 kg	31d 22h	4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší
10. leden 2015	SpaceX CRS-5	C107	Úspěšná	2317 kg	29d 03h	5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
14. duben 2015	SpaceX CRS-6 C108.1	C108.1	Úspěšná	2015 kg	33d 20h	6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9
22. červen 2015	SpaceX CRS-7	C109	Neúspěšná		-	7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu
8. duben 2016	SpaceX CRS-8	C110.1	Úspěšná	3136 kg	30d 21h	8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace
18. červenec 2016	SpaceX CRS-9	C111.1	Úspěšná	2257 kg	36d 7h	9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
19. únor 2017	SpaceX CRS-10	C112.1	Úspěšná	2490 kg	23d 8h	10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS
3. červen 2017	SpaceX CRS-11	C106.2^[4]	Úspěšná	2800 kg	27d 2h	11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,^[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4.
14. srpen 2017^[5]	SpaceX CRS-12	C113.1	Úspěšná	2910 kg	30d 22h	12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
1. listopad 2017^[6]	SpaceX CRS-13	C108.2	Úspěšná	2205 kg	25d 21h	13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS.
20180402a2. dubna 2018	SpaceX CRS-14	C110.2	Úspěšná	2647 kg	23d 1h
20180629a29. června 2018	SpaceX CRS-15	C111.2	Úspěšná	2697 kg	31 dní
20181205a5. prosince 2018	SpaceX CRS-16	C112.2	Úspěšná	2573 kg	39d 10h	První stupeň přistál nouzově do moře – porucha čerpadla roštových kormidel.
20190504a4. května 2019	SpaceX CRS-17	C113.2	Úspěšná	2482 kg	30 dní 9 hodin 13 minut
20190725a25. července 2019	SpaceX CRS-18	C108.3	Úspěšná	2312 kg	30 dní 20 hodin 24 minut	První mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon
20191205a5. prosince 2019	SpaceX CRS-19	C106.3	Úspěšná	2617 kg	29 dní 19 hodin 54 minut	Druhá mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon
20200307a7. března 2020	SpaceX CRS-20	C112.3	Úspěšná	1977 kg	29 dní	Poslední mise Dragonu první generace, všechny další obstará Dragon 2.

↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

Odkazy

Reference

↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz . Borgis, 2012-10-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-10.
↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online .
↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 . Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 . Dostupné online.
↑ ^a ^b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony . www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.
↑ Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online .
↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com . . Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX Dragon na Wikimedia Commons
Oficiální stránka lodi Dragon, společnosti SpaceX – anglicky Archivováno 5. 4. 2013 na Wayback Machine.
Specifikace lodi na KOSMO.CZ
Stránka lodi Dragon v encyklopedii Space 40

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Dragon_(kosmická_loď)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[pocet-3] Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.

[1] ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz . Borgis, 2012-10-08 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-10.

[2] ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online .

[straka_spcx3-4] STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 . Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 . Dostupné online.

[Znovupoužitelnost_dosáhla_i_na_Dragony-5] Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony . www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.

[6] Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online .

[:0-7] Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com . . Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[* 1]

[3]

[4]

[5]

[6]