Ahoj. Vláda byla jmenována 9. 1. 2007 (viz např. stránky Hradu ), nikoliv 28. 12. 2006 (to byla podepsána koaliční smlouva), v té diplomce je chyba. S pozdravem --Jann (diskuse) 19. 1. 2013, 20:52 (UTC)

Děkuju za připomínku. Opravdu je v diplomce chyba, správné datum 9. 1. 2007 zde bylo i v nadpisu k vládě. Opravuji. --Bazi (diskuse) 20. 1. 2013, 00:05 (UTC)

Zdravím, měl bych jednu připomínku k malému písmu. Zkuste zvážit, zda by v tabulkách nebylo lepší použít klasické písmo namísto toho malého. Vím, že se jedná o poznámky, a tak to asi není moc důležité, ale třeba mně se to malé písmo moc dobře nečte. A to mám zrak, myslím si, v pořádku. Ale jak chcete. Jinak chválím povedený článek. --Miďonek (diskuse) 2. 2. 2013, 09:38 (UTC)

Díky za názor. Něco na tom bude. Sám z toho písma nejsem úplně odvázaný, dělá mimo jiné neplechu s výškou řádků. Připadlo mi, že poznámky zabírají moc místa a nadměrně nafukují řádky, proto jsem zkusil zmenšení písma, ale asi bych se zas klidně vrátil ke standardní velikosti a popřemýšlel o jiném řešení. --Bazi (diskuse) 2. 2. 2013, 09:55 (UTC)

Zde nejde o poznámky okrajové, ale podstatnou součást tabulky, proto by neměly být upozaděny menším písmem. S pozdravem --Jann (diskuse) 2. 2. 2013, 12:43 (UTC)

Tak to vidíte. Doufám, že na to někdo vlítne a dá tam normální písmo. --Miďonek (diskuse) 2. 2. 2013, 20:10 (UTC)

Provedeno. --Bazi (diskuse) 3. 2. 2013, 00:31 (UTC)

• Seznam hlasování o důvěře Vládě České republiky, fakt se píše s velkým V? ()
• Bylo by milé zamodření červeného odkazu v úvodu (jen zkouším jestli bude chuť, nutnost je to až pro NČ... :)
• Nevím, proč mi to nedošlo před měsícem, ale v tabulkách zůstalo zmenšené písmo, byť v poznámkách se z hodně malého zvětšilo na malé. Bylo by možno použít normální písmo?

Jinak velmi pěkný DČ. --Jann (diskuse) 9. 3. 2013, 19:52 (UTC)

Díky za připomínky. Co se týká velkého V, ani si teď nejsem jistý, kde jsem k němu vlastně přišel. Zamodření odkazu není problém – přinejmenším tak, že Demise vlády nahradíme odkazem na obecnější termín Demise. :-) Velikost písma v tabulkách jsem zvětšil, i když dodávám, že v seznamech prezidentských vet bylo rovněž 90procentní. --Bazi (diskuse) 9. 3. 2013, 23:35 (UTC)

Takže když se někdo neozve, zítra přesunu na malé v. --Jann (diskuse) 11. 3. 2013, 20:04 (UTC)

Omlouvám se za kouskování připomínek. K věci: Píšeš v textu Získá-li důvěru, ujímá se vlády. a pak opakovaně v tabulce Získala důvěru a ujala se vlády. Mám však za to, že vláda se ujímá vlády jmenováním, nikoliv ziskem důvěry. Např. Nečasova vláda byla jmenována 13. 7. 2010, toho dne se ujala vlády namísto Fischerovy vlády, ale hlasování o důvěře proběhlo až 10. 8., kdy vláda už měsíc vládla. Tj. přesnější by bylo získá-li důvěru, má právo pokračovat ve vládnutí. --Jann (diskuse) 5. 4. 2013, 11:43 (UTC)

Je mi jasný ten rozpor, ale viděl bych to ještě trochu komplexněji. Vláda je sice jmenována prezidentem, ale ze své činnosti se nezodpovídá prezidentovi, nýbrž poslanecké sněmovně. Až s její důvěrou tedy získává politický mandát k vládnutí. Do té doby bych její činnost viděl jen jako provizorní, na podobném principu jako když dosluhující vláda po podání demise vykonává svou činnost do jmenování vlády nové. Např. první Topolánkova vláda nikdy důvěru nezískala, přesto ji počítáme jako vládu, protože fakticky vládla, ale bylo to opět jenom provizorium bez politického mandátu, takže šlo vlastně jen o vládnutí v demisi. Nebo podobně platí rozpočtové provizorium, když není schválen nový rozpočet. Trochu jiné, zřetelnější je to u prezidenta, kde mu končí mandát k jasně vymezenému datu a je-li zvolen nový, pak se označuje za zvoleného prezidenta, ale de iure se úřadu ujímá až složením slibu. I poslanci se ujímají výkonu svého mandátu složením slibu, přestože jsou zvoleni ve volbách už dřív. Prezident i poslanci získávají politický mandát samotným zvolením ve volbách. Vláda ale nevzchází z voleb, takže onen mandát získává nikoli před nástupem do úřadu, ale až zpětně. Ono "ujala se vlády" jsem v tabulce použil spíš k rozlišení toho, jestli se jednalo o vyjádření důvěry po zvolení, anebo o opětovnou žádost o důvěru už v průběhu vládnutí, po předchozím získání mandátu. Asi jde o slovíčkaření, ale přijde mi trochu divné číst, že vláda pokračuje ve vládnutí, když teprve do úřadu nastoupila. Je tam sice několikatýdenní skluz, ale pořád bych to bral jako přijatelnou časovou odchylku, kterou lze shrnout pod termín "ujmout se vlády". --Bazi (diskuse) 5. 4. 2013, 12:56 (UTC)

Myslím, že chápu tvou logiku, ale nemohu s ní souhlasit. Zřetelné je to v těchto dnech - vláda se nepochybně "ujala vlády" okamžitě 10. 7., ministři nastoupili do úřadů... Jistě že je to slovíčkaření, ale myslím, že bychom měli usilovat o "encyklopedickou přesnost" a psát o vládě, která už měsíc normálně vládne, že se teprve ujímá úřadu, je prostě fakticky nesprávné. --Jann (diskuse) 11. 7. 2013, 16:51 (UTC)

Rozumím. Myslím, že jde o přiměřené zjednodušení. Formulace získá-li důvěru, má právo pokračovat ve vládnutí nejasnost neřeší, protože vnáší jiný matoucí prvek. Psát o nové vládě, že pokračuje ve vládnutí, když to vládnutí trvá jen několik dnů nebo týdnů je IMHO také zkreslující. Ale zpřesnil jsem výklad pomocí doplněné poznámky. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 18:24 (UTC)

Mozzan

Na první pohled jedna věc - nenašlo by se něco jiného, než diplomové práce? Třeba nějaké odborné články v politologickém tisku? Troška víc externích zdrojů bude asi problém, hádám... Jinak další pěkný seznam, díky ti za něj! ;) --Mozzan (diskuse) 14. 4. 2013, 20:45 (UTC)

Články v politologickém tisku nemám bohužel po ruce. Uvítám jakékoli doplnění. Stejně tak mě nenapadá nějaký externí odkaz. Na vládním webu k tomu nic moc souhrnného není. Doplnil jsem aspoň historický přehled vlád. Web Hradu se s prezidentem změnil a nějaký přehledný archiv taky nenabízí. Jedině snad Klausovo jmenování premiérů a ministrů ve webovém archivu, ale s důvěrou sněmovny to moc nesouvisí. Jinak jde spíš o jednotlivé dokumenty, na které asi nemá cenu odkazovat jednotlivě. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 18:36 (UTC)

Jan Polák

Také přispěji svou troškou do mlýna:

• věty by neměly začínat číslicí – viz například Vláda podala 11. října demisi a prezident Klaus ji dočasně pověřil výkonem funkce. 8. listopadu znovu pověřil sestavením vlády Mirka Topolánka, který do ní obsadil ministry navržené koaličními stranami ODS, KDU-ČSL a SZ.

  Prošel jsem článek a opravil. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 15:52 (UTC)

• proč od první vlády Mirka Topolánka jsou názvy vlád psány tučným písmem? Do té doby stačilo písmo „normální“. Prosím srovnej Vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 4. září 2006) a První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 9. ledna 2007)

  Pozůstatek nějakých dřívějších úprav. Opravil jsem. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 15:52 (UTC)

• nač u hlasování 28. ledna 1998 máš jména poslanců v Poznámkách uvedena jen příjmením? Podobný problém se pak vyskytuje i u vlád Mirka Topolánka – jednou poslance píšeš i s křestním jménem, jindy bez něj. Nenašel jsem v tom žádný systém.

  Volil jsem intuitivně, jak mi to tam sedělo. V tomto případě třeba proto, že Noveská i Wagner jsou uvedeni celým jménem jen o pouhý řádek výš. Stejně tak je tomu u hlasování 20. června 2007 a dalších, protože Melčák i Pohanka jsou celými jmény uvedeni o řádek výše. A znovu Zubová, Jakoubková, Raninec a Schwippel 22. října 2008 nebo Wolf, Melčák a Raninec 24. března 2009. A tak dál. Ale není problém doplnit i křestní, ať je to jednotné. Provedl jsem. --Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 15:52 (UTC)

• zaktualizovat Kauzu Nagyová a doplnit Rusnokovu vládu.

  Také jsem provedl, i když samotné hlasování doplním, až to bude relevantní.--Bazi (diskuse) 11. 7. 2013, 22:19 (UTC)

Tolik zatím asi za mne. --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2013, 06:24 (UTC)

Díky za provedení úprav. --Jan Polák (diskuse) 11. 7. 2013, 22:26 (UTC)

Odkud jsou ta čísla 105/64/27=196 u první vlády Václava Klause? Je tam uveden zdroj http://www.psp.cz/eknih/1992cnr/stenprot/002schuz/s002016.htm#r54, ale tam jsem nic nenašel (pokud jsem to nepřehlédl). Protože uvádí 106 pro s dovozením 94 proti (stejně jako První vláda Václava Klause). --Harold (diskuse) 8. 8. 2013, 15:57 (UTC)

Čísla 105/64/27 se nacházejí o několik replik výše, přesně v jako oficiální výsledek hlasování. (Po pročtení diskuze je zřejmé, že 106 je nepravděpodobné, protože poslankyně Röschová z ODS nebyla přítomna, takže pro bylo 104 koaličníků + 1 opozičník zmiňovaný ve vámi uvedeném článku Českých novin.) Zdroj uvedený v článku ukazuje na druhé hlasování o (tomtéž, už jednom přijatém) usnesení o důvěře vládě v poměru 104/88 (důvod dvojího hlasování o tomtéž je zřejmý z debaty). Referenci jsem upravil. --Jann (diskuse) 8. 8. 2013, 17:14 (UTC)

Díky, já jsem to moc důkladně nečetl, ale měl jsem pocit, že tam nic takového nemůžu najít. Jenom teda upozorňuji, že je tam uvedeno 63 proti a 195 přítomných. --Harold (diskuse) 8. 8. 2013, 17:24 (UTC)

Pravdu máte, opravil jsem na 105/63/27/195. --Jann (diskuse) 9. 8. 2013, 07:30 (UTC)

Díky za dohledání a opravu. --Bazi (diskuse) 9. 8. 2013, 11:19 (UTC)

Zajímavá úprava kvór, která je v rozporu se zdroji vč. prvního případu, u Fischera pak je třeba 89 > změna na 98, u Rusnoka je třeba 96 > změna na 97, ale říkám si co mi uniká, protože ty změny IP adresy vypadají skutečně v pořádku.--Kacir 21. 11. 2017, 14:18 (CET)Odpovědět

Zajímavé. Soudím, že je nutno dát za pravdu anonymnímu kolegovi, protože matematicky jsou jeho čísla správná; a že nejpravděpodobnější vysvětlení je chyba člověka, který zapisoval čísla na parlamentním webu. 89 místo 98 u Fischera vypadá jako překlep, chyba o jedničku u ostatních dvou jde asi na konto špatného výpočtu.

Rozpor zdroje (parlamentního webu) a nyní uvedených čísel by se nejlépe měl vysvětlit v poznámce. --Jann (diskuse) 21. 11. 2017, 18:03 (CET)Odpovědět

Souhlasím, také by asi šlo napsat do PSP. Předpokládám, že autentický zápis měnit nelze, ale třeba poznámkou pod čarou by mohli uvést errata (echo Fafrinovi, kdyby někdy kolega nevěděl co s časem). --Kacir 21. 11. 2017, 18:16 (CET)Odpovědět

Rozpor zdroje by se ideálně měl řešit dodáním jiného zdroje, který uvádí údaje správné nebo který přímo rozporuje a vysvětluje údaje v původním zdroji. Jinak by to byl jen vlastní výzkum, ne? Nebo bude stačit vysvětlující poznámka pod čarou? I ta by se nejspíš měla opírat o nějaké zdroje. --Bazi (diskuse) 21. 11. 2017, 21:06 (CET)Odpovědět

┌───────┘Jistě, měl by být dodán jiný zdroj. Snažil jsem se dohledat kvóra a nenalezl jsem je. Situace s vlastním výzkumem zde ale není vůbec jednoznačná, protože vlastní výzkum by bylo číslo vypálené od boku, tj. nezaložené na dostupných informacích (2+2=5). Zde ovšem máme věrohodné zdroje (zákony ČR a primární i sekundární o počtu přítomných poslanců), z nichž lze jednoduše zjistit kvóra, která jsou v daných třech případech dle zdroje PSP jiná, ostatní souhlasí. Problémem vložených zdrojů kvór je jejich primární charakter, bez toho, že bylo vložení kontrolováno někým jiným než odpovědnou osobou k vložení.
Takže Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny v části Jednání o důvěře vládě, § 85, uvádí: K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. (věrohodný primární zdroj). K tomu existují věrohodné informace o počtu přítomných poslanců:

• Klaus I. = 195 > nadpoloviční většina: 98 (na původní hodnotu 99 chyběl zdroj), důvěra vyslovena ještě od ČNR dle čl. 107 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
• Fischer = 194 > nadpoloviční většina: 98
• Rusnok = 193 > nadpoloviční většina: 97

Neřekl bych, že určení prosté nadpoloviční většiny jednoduchým výpočtem z výše uvedených čísel lze zcela považovat za vlastní výzkum, pokud jsou vstupy věrohodně podloženy ověřitelnými zdroji?

Můžeš alespoň sdělit, jak lze dojít k původním číslům prosté většiny: 99, 89 a 96, které DČ obsahoval? Já jsem se pro to pokoušel nalézt vysvětlení, ale marně.--Kacir 22. 11. 2017, 10:03 (CET)Odpovědět

Tak ideálně kdyby už někdo třeba vydal monografii k vyslovování důvěry vládě, což nejspíš nenajdeme, ale třeba by to mohlo být zahrnuto i v nějaké knížce nebo kvalifikační práci o ústavním pořádku nebo o procesech ustavování vlád, o parlamentní demokracii u nás apod. Takové zdroje už by byly sekundární, měly by k údajům z primárních zdrojů přistupovat kriticky. I když musím uznat, že zrovna číslo kvóra asi nikoho moc nezajímá, stačí obvykle počty hlasů pro nebo proti. Každopádně doložení vlastního výpočtu kvóra alespoň tím zákonem by asi mělo být minimum. P.S. k poslednímu odstavci: nezpochybňuju čísla, řeším jenom přístup, protože jde o DČ, tak aby tady nějaká práce se zdroji byla. --Bazi (diskuse) 22. 11. 2017, 11:51 (CET)Odpovědět