Sbírka 65 jednostránkových, vesměs velmi úsporně psaných básní. Autorka tíhne k čím dál větší sevřenosti, návaznost na její předchozí sbírku Úzkost na kost je nesporná, základním tématem je nadále láska a smrt, ztotožnění s ohroženou přírodou a "nesmír smíru" s ubýváním vlastního života v nevlídném, přirozeným hodnotám nepřejícím prostoru a čase.