Kniha pojednává o dvou pozoruhodných, i když divadly poněkud opomíjených Janáčkových operách Osud a Výlety páně Broučkovy. Obě díla přišla na svět po dlouholeté skladatelově práci na jeho snad nejslavnější opeře Její pastorkyňa, během níž nalezl pro realistický námět adekvátní a zcela osobitý hudební jazyk, postavený na mluveném projevu.