Kniha chce ukázat, jakými konkrétními způsoby se v přístupech kriticky navazujících na Masarykovo a Patočkovo myšlení klade otázka po člověku, kterou poválečný Patočka označil za centrální otázku české filosofie, a jak se na tuto otázku odpovídá. Jednotliví autoři spojují filosofické tázání s historickým přístupem; v patnácti kapitolách postupně interpretují texty T. G. Masaryka, E. Rádla, J. L. Fischera, J. Patočky, J. L. Hromádky, L. Hejdánka, J. Němce, B. Löwensteina, R. Palouše, P. Rezka, J. M. Lochmana, Z. Neubauera a dalších myslitelů.