Křehce lyrické verše ze sbírky Věci, co by mohly vzplát Simony Rackové jsou zároveň i sytými a houževnatými svědectvími o každodenním soukromém autorčině životě. Na jedné straně zde uhadujeme běžné „banální“ úkony a činnosti, které však na straně druhé vždy nějak odhalí svou skrytou poetickou hloubku a váhu.