A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Černé moře | |
---|---|
Mapa Černého moře | |
Maximální hloubka | 2210 m |
Šířka | 500 km |
Délka | 1000 km |
Rozloha | 461 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 43°24′36″ s. š., 34°15′36″ v. d. |
Nadřazený celek | Atlantský oceán |
Sousední celky | Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Východoevropská rovina, Krymsko-kavkazská oblast, Pontské hory |
Podřazené celky | Azovské moře |
Světadíl | Evropa, Asie |
Stát | Abcházie Bulharsko Gruzie Rumunsko Rusko Turecko Ukrajina |
Přítoky | Bzyb, Dněpr, Dněstr, Dunaj, Chobi, Inguri, Jižní Bug, Kamčija, Kodori, Kızılırmak, Mzymta, Psou, Rioni, Sakarya, Tylihul, Velký Kujalnik, Yeşilırmak, Čoroch, Žvava-Kvara |
Černé moře (bulharsky Черно море , rumunsky Marea Neagră, ukrajinsky Чорне море , rusky Чёрное море , abchazsky Амшын Еиқәа , megrelsky უჩა ზუღა , gruzínsky შავი ზღვა , turecky Kara Deniz) je moře Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.
Geografie
Kromě zmíněného spojení se Středozemním mořem jde víceméně o vnitrozemské moře, obklopené ze všech stran pevninou: na severozápadě evropskou, na jihovýchodě asijskou. Kolem moře se rozkládají následující země: na západě balkánské státy Bulharsko a Rumunsko, na severu Ukrajina, na severovýchodě Rusko, na východě Gruzie, na jihu Turecko.
Černé moře se rozkládá na ploše 461 000 km² a jeho největší známá hloubka je 2210 m.
Největšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku.
Za součást Černého moře bývá považováno menší Azovské moře, jež od Černého moře na severovýchodě odděluje Kerčský průliv. Ze severu do Černého moře vybíhá poloostrov Krym.
Významné přístavy
Největšími přístavy jsou Oděsa, Čornomorsk, Sevastopol, Jalta, Kerč, Novorossijsk, Soči, Poti, Batumi, Trabzon, Samsun, Varna, Burgas a Constanța.
Etymologie
Současné pojmenování Černé moře je v překladu používáno ve většině okolních zemí,[1] ale nebylo zatím doloženo jejich používání před 13. stoletím:[2]
- abchazsky Амшын Еиқәа, přepis: Amšyn Eiķa̋a, (IPA)
- agydejsky Хы шӏуцӏэ, přepis: Xı Ş́uts’ə, (IPA)
- arménsky Սեւ ծով, přepis: Sev tsov, (IPA)
- bulharsky Черно море, přepis: Cherno more, (IPA)
- krymskou tatarštinou Къара денъиз, přepis: Qara deñiz, (IPA)
- gruzínsky შავი ზღვა, přepis: shavi zghva, (IPA)
- lazsky a mergelsky უჩა ზუღა, přepis: Ucha Zugha, (IPA) nebo mergelsky ზუღა, přepis: Zugha, (IPA), tj. „moře“
- rumunsky Marea Neagră, (IPA)
- rusky Чёрное мо́рe, přepis: Chyornoye móre, (IPA)
- turecky Karadeniz, (IPA)
- ukrajinsky Чорне море, přepis: Chorne more, (IPA)
V řečtině široce využíván historický název „Euxinské moře“ (což může mít různé významy, viz níže) a méně často název pro Černé moře:
- řecky Eύξεινος Πόντος, přepis: Eúxinos Póndos, (IPA), doslova „Pohostinné moře“
- řecky Μαύρη Θάλασσα, přepis: Mávri Thálassa, (IPA), doslova „Černé moře“
Původní řecký název Póntos Áxeinos je obecně přijímán jako ztvárnění íránského slova *axšaina- („tmavě zbarvený“).[2] Starověcí řečtí cestovatelé přijali jméno jako Á-xe(i)nos související s řeckým slovem áxeinos („nehostinný“). Jméno Πόντος Ἄξεινος (Póntos Áxeinos, tj. „Nehostinné moře“) je poprvé doloženo v díle Pindara (asi 475 př. n. l.), avšak protože bylo takové jméno považováno za zlé znamení, bylo eufemizováno na jeho opak, Εὔξεινος Πόντος (tj. „Pohostinné moře“), což také poprvé zmiňuje Pindaros. Nové označení se stalo v řečtině běžným, i když v řeckém mytologickém kontextu zůstalo oblíbené „pravé“ jméno Póntos Áxeinos.[2] Raně středověké zmínky o Ruském moři jsou spojeny s útvarem Kyjevská Rus (9.–11. století, dnešní Ukrajina), protože Moskevské velkoknížectví převzalo název Rusko až v roce 1721.[3]
Vznik Černého mořeeditovat | editovat zdroj
Na konci poslední doby ledové bylo Černé moře jezero, jehož hladina byla o 170 metrů níže než dnes. Vznik dnešního mořského dna se datuje do doby před 1,7 mil. let. Během ledových dob bylo Černé moře odříznuto od Středozemního. V této době byly nízké srážkové úhrny a přítoky řek nebyly dostatečné a proto jezero vysychalo. Podobně i hladina Středozemního moře, které bylo rovněž vnitrozemským jezerem, klesla o 30 metrů. Po jeho opětovném spojení s Atlantikem přes Gibraltarskou úžinu se jeho hladina zvyšovala a hladina Středozemního moře se začala přelévat i do Černomořského jezera. Možná i v souvislosti s tektonickou nebo sopečnou aktivitou v oblasti došlo nakonec k prolomení Bosporské úžiny před asi 7600 lety. V této době existovala na březích Černého moře vyspělá civilizace, která byla rychle postupující záplavou zničena. Podle počítačových modelů stoupala hladina přibližně o 12–15 cm denně, což znamenalo postup moře až o 1 km denně. V této době byla hladina o 120 metrů níže než dnes.[4]
Existují důkazy, že Černé moře bylo přechodně před prolomením Bosporu sladkovodním jezerem. Náhlý příval slané vody tak musel způsobit ekologickou katastrofu i pro samotné vodní organismy.
Je možné, že zánik civilizací na březích Černomořského jezera byl předlohou pro příběh biblické povodně nebo i v legendě o Atlantidě. Na druhou stranu je jasné, že největší katastrofa se odehrála při severních březích moře a v prostoru dnešního Azovského moře, kde vodní hladina zalila stovky kilometrů souše. Podle provedených propočtů vyrovnávání hladin trvalo asi 35 let, kdežto biblická povodeň 40 dní.[5]
Teorie, že došlo k přívalu vody do Černého moře pochází z konce 20. století.[6] Novější poznatky ale naznačují, že Černé moře se plnilo vodou z ledovců a přtékalo ven.[7] Nic nenasvědčuje potopě.[8]
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Referenceeditovat | editovat zdroj
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black Sea na anglické Wikipedii.
- ↑ Özhan Öztürk. Karadeniz Ansiklopedik Sözlük. İstanbul: Heyamola Yayınları, 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 15, 2012. S. 617–620.
- ↑ a b c SCHMITT, Rüdiger. Welcome to Encyclopaedia Iranica. iranicaonline.org online. Encyclopaedia Iranica cit. 2022-11-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karel Hvížďala: Kyjevská Rus je starší než ruská knížectví. Plus online. Český rozhlas, 2022-03-06 cit. 2022-11-01. Dostupné online.
- ↑ Katastrofický vznik Černého moře před 7500 lety. www.seaplanet.eu online. cit. 2010-08-02. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-23.
- ↑ HOUSER, Pavel. Prolomení Bosporu a katastrofické mýty. scienceworld online. 2005-10-01 cit. 2010-08-02. Dostupné online.
- ↑ An Abrupt Drowning of the Black Sea Shelf. www.researchgate.net online. cit. 2024-05-04. Dostupné online.
- ↑ Early Holocene age and provenance of a mid-shelf delta lobe south of the Strait of Bosphorus, Turkey, and its link to vigorous Black Sea outflow. www.sciencedirect.com online. cit. 2024-05-04. Dostupné online.
- ↑ Persistent Holocene outflow from the Black Sea to the eastern Mediterranean Sea still contradicts the Noah's Flood Hypothesis: A review of 1997–2021 evidence and a regional paleoceanographic synthesis for the latest Pleistocene–Holocene. www.sciencedirect.com online. cit. 2024-05-04. Dostupné online.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- GAWIN, Izabella. Bulharsko: černomořské pobřeží. Praha: Jan Vašut, 2004. 128 s. ISBN 80-7236-355-7.
- KING, Charles. Černé moře : historie. Praha: BB/art, 2007. 350 s. ISBN 978-80-7341-983-7.
- LISOVSKÝ, Igor. Trpká vůně vlčích máků : 50 poněkud netradičních otázek a odpovědí o dějinách a kultuře Černomoří v antice. Ostrava: I. Lisový, 2011. 169 s. ISBN 978-80-260-0623-7.
- ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře I. díl, Starověk a raný středověk. Praha: Libri, 2008. 253 s. ISBN 978-80-7277-377-0.
- ZIMÁK, Alexandr. Mezi třemi světadíly : obchod a lidé na vlnách Středozemního, Černého a Rudého moře II. díl, Vrcholný a pozdní středověk. Praha: Libri, 2008. 190 s. ISBN 978-80-7277-377-0.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Slovníkové heslo Černé moře ve Wikislovníku
- Galerie Černé moře na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Černé moře na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk