Phurba, Phurpa, nebo také v sanskrtu Kíla, je rituální dýka se třemi břity, která ve vadžrajánové tradici představuje hněv všech buddhů (osvicených bytostí) a symbolizuje meditační aspekt buddhy jidam nebo meditační božstvo Vadžrakíjali (Dordže Phurba). Umožňuje zkrotit démony a přimět je, aby uznali Buddhovo učení, anebo je přibít k zemi.^[1] Rozšířena je v tibetském šamanismu bön a ve vadžrajánové tradici tibetského buddhismu.

Název a původ

Sanskrtský výraz kíla znamená hrot, hřeb, nebo špice a vznikl patrně ve védské době odvozením od dřevěného kůlu, ke kterému byla přivazována domácí zvířata. Tibetský výraz Phurba, Phurpa, také primárně znamená kůl, k němuž se přivazují zvířata, nebo také stanový kolík. V Tibetu se dřevěný kolík používal při rituálu, s cílem nalézt přesnou polohu „božstva země s hadím ocasem“ (tib. sadag) dříve, než se začalo se stavbou stúpy, chrámu, nebo kláštera. Dřevěný kolík se také používal v podobných rituálech védské geomancie k připíchnutí hlavy „podzemního hada“, tak se stabilizoval prostor, na kterém měl být postaven oltář, nebo ohňová jáma.

Nejstarší psaný záznam o rituálu kíla na palmovém listu pochází z 5. století našeho letopočtu, který byl objeven v starověké buddhistické stúpě v severopákistánském Gilgitu. Nejranější podoby dřevěných dýk s rukojetí ve tvaru božstva byly nalezeny v Chotanu ve Střední Asii.

Materiál a výklad

Rituální dýka Phurba je obvykle vyrobená ze železa, ta má často temně modrou barvu, která symbolizuje její nezničitelnou vadžrovou podstatu.  Při některých rituálech se používá dřevěná, kostěná, nebo křišťálová^[2]. Ostrá špice dýky symbolizuje schopnost a rukojeť moudrost. Tři čepele dýky představují tři hlavní jedy mysli, nevědomost, touhu a nenávist.  Čepel vychází z otevřené tlamy makary, ta symbolizuje sílu a odolnost phurby, jako nezničitelné zbraně. V horní části každé z čepelí se nacházejí dva páry propletených nágů, které vycházejí z tlam makarů. Tito nágové  reprezentují  šest dokonalostí, tj. štědrost, etika, trpělivost, úsilí, meditace, moudrost.^[3]

Kovová rukojeť  phurby mívá nejčastěji tvar hruškovitého osmistěnu se symetrickými uzly na obou stranách, tento tvar je pravděpodobně odvozen z původního účelu, kůlu, k němuž byla uvazována domácí zvířata. Existují však i další interpretace, například, že osm stěn symbolizuje osmero vědomí, osm pohřebišť mandaly, nebo osmidílnou vznešenou stezku. Hlavici rukojeti obvykle tvoří hlavy tří hněvivých božstev, ty mají různou barvu, bílou, modrou a červenou, které symbolizují zničení nevědomosti, touhy a nenávisti.

Na tibetských malbách se phurba objevuje v zjednodušenější formě s ohledem na relativně malé rozměry. Phurba držená v ruce symbolizuje probodávání všech škodlivých démonů deseti světových stran. Jako rituální předmět bývá phurba nejčastěji zobrazována vertikálně s hrotem zabodnutým do trojúhelníkového dřevěného podstavce. ^[4]

Galerie

• 
  kov s křišťálem, Tibet 16. století, Americké přírodovědné muzeum
• 
  dřevěná phurba Tibet 16. století, Losangeleském muzeu umění
• 
  slonovinová phurba Tibet 17. století, Losangeleském muzeu umění
• 
  slitina mědi a křišťál, Tibet 17. století, Losangeleské muzeum umění
• 
  železo a mosaz, západní nebo střední Tibet 15. století
• 
  Mongolsko 18.–19. století

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Phurba na Wikimedia Commons