A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
RIA Novosti | |
---|---|
Základní údaje | |
Právní forma | unitary enterprise |
Datum založení | 24. června 1941 |
Předchůdce | Novosti Press Agency |
Adresa sídla | Moskva, Rusko |
Souřadnice sídla | 55°44′15,4″ s. š., 37°35′24,94″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | zpravodajská média |
Produkty | zpravodajství |
Mateřská společnost | Rusko dnes |
Majitel | Rusko dnes |
Dceřiná společnost | ANO TV-Novosti |
Identifikátory | |
Oficiální web | ria |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») je ruská státní[1] zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).[2]
8. dubna 2014 Rosskomnadzor registroval RIA Novosti jako tiskovou agenturu a internetové noviny jako součást agentury Rusko dnes. Rusko dnes působí v Rusku pod starým názvem RIA Novosti.
Činnost a záběr agentury
Agentura vydávala zprávy a informace o sociálně-politických, ekonomických, vědeckých a finančních tématech na internetu a posílá e-mailem v hlavních evropských jazycích, stejně jako v perštině, japonštině, čínštině a arabštině.[3] Měla zpravodajskou síť v Rusku, Společenství nezávislých států a více než 40. dalších zemích mimo SNS.[3] Mezi její klienty patřili prezidentská administrativa, ruská vláda, Rada federace, Státní duma, ministerstva a vládní úřady, správy ruských regionů, zástupci ruských a zahraničních obchodních kruhů, diplomatické mise, a veřejné organizace.[3]
Historie
Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.[3]
Existoval stereotyp, podle kterého všichni sovětští váleční fotografové pracovali podobným způsobem. Mnoho fotografů mělo svůj vlastní osobitý styl i při zjevné inscenované fotografii pro noviny. Sovětská cenzura ve skutečnosti ve fotografiích vytvořila stejný typ obrazu války. Mnoho autorových materiálů, pořízených v přední linii i v týlu, nebylo povoleno zveřejnit. Spolu s živými záběry byl zničen také individuální pohled fotografa. Vizualizací historie určitým způsobem cenzura připravila budoucí generace nejen o příležitost pochopit a přehodnotit válečnou dobu, taková politika způsobila také nenapravitelné škody z kulturního hlediska, protože představovala sovětskou válečnou fotografii zkresleně.[4]
Ruská informační agentura Novosti vznikla v září roku 1991 na základě spojení IAN a RIA. Vyhláškou ruského prezidenta ze dne 22. srpna 1991 podléhala RIA Novosti kompetencím Ministerstva tisku a informací. RIA Novosti měla přibližně 80 kanceláří v zahraničí, více než 1500 odběratelů v zemích SNS a asi sto v dalších zemích.[3] Poslední[zdroj? hlavní editorkou a generální ředitelkou agentury byla Světlana Mironjuková.[3]
Sloučení
Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).
RIA Novosti byla poslední ruskou státní organizací, která se díky nárokům klientů z celého světa snažila o vyvážené zpravodajství. Informovala i o tématech, s nimiž měl Kreml problémy, a o stanoviscích opozice. Novou agenturu Rusko dnes povede Putinův příznivce, ultrakonzervativní Dmitrij Kiseljov. Podle kritiků a opozice se tak dovršuje trend velmi silné státní kontroly nad ruským státním mediálním sektorem.[2]
Sankce
V polovině května 2024 se zástupci členských zemi Evropské unie shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které šíří ruskou propagandu. Kromě agentury RIA novosti jde o platformu Voice of Europe a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.[5][6]
Abecední seznam fotografů
Pro agenturu pracovali následující fotoreportérky a fotoreportéři:
A
- Max Alpert (1899–1980)
- Semjon Alperin
- Timur Abdullaev
- Jurij Abramočkin (? – 2018)
- Vladimir Akimov
- Andrei Aleksandrov
- Rudolf Alfimov
- Magomed Aliev
- Vitalij Ankov
- Jurij Artamonov
- Vitaly Arutjunov
- Vladimir Astapkovič
B
- Maksim Bogodvid
- Natalja Fjodorovna Bode (Ната́лья Фёдоровна Боде́)
- Leonid Bat
- Ja. Brodskij
- Boris Babanov
- Andrej Babuškin
- Vladimir Baranov
- Vitalij Belousov
- Jakov Berliner
- Pjotr Bernštejn
- Vjačeslav Bobkov
- Alexej Boicov
- Kirill Braga
- Alexandr Ivanovič Brodskij (Бродский, Александр Иванович)
- Olga Butenop
C
- Said Carnajev (Саид Царнаев)
- Grigorij Čertov
- Peter Černov
- Viktor Černov
D
- Jakov Davidzon
- Alexey Daničev
- Boris Davydov
- Anton Denisov
- Roman Denisov
- Dmitrij Donskoj (fotograf)
- Leonid Dorenskij
- Alexey Druzhinin
- Leon Dubilt
E
F
G
- Anatolij Garanin (1912–1989)
- Vladimir Granovskij
- Alexander Grasčenkov
- Fred Grinberg
- Denis Griškin
- Sergej Gennaděvič Gunějev pracuje pro agenturu od roku 1978[7]
- Vladimir Petrovič Grebněv (1907-1976)
- Samarij Michajlovič Gurarij (1916–1998)
Ch
I
J
K
- Boris Pavlovič Kudojarov (1898–1973)
- Alexandr Borisovič Kapusťanskij
- Alexander Krasavin
- Oleg Knorring (1907–1968)
- Solomon Kulišov
- V. Krasuckij
- Viktor Sergejevič Kinělovskij (1899–1979)
- Kirill Kallinikov
- Vitalij Karpov
- Boris Kaufman
- Boris Kavaškin
- Jurij Kaver
- Michail Klimentjev
- Galina Kmit (1931-2019)
- Alexey Kokšarov
- Sergej Kompaničenko
- Dmitry Korobejnikov
- Gleb Kotov
- Dmitrij Kozlov
- Alexandr Krasavin
- Ruslan Krivobok
- Alexander Krjazhev
- Rudolf Kučerov
- Alexey Kudenko
- Michail Kuchtarev
- Jurij Kujdin
L
- Olga Alexandrovna Lander
- Fjodor Levšin
- Kazimir Liško
- Sergej Loskutov
- Oleg Lastočkin
- Valerij Levitin
- Pavel Lisicyn
- Boris Losin
- Alexander Ljogkij
- Alexander Lyskin
M
- Mark Borisovič Markov-Grinberg
- Anatolij Morozov
- Alexander Makarov
- Oleg Makarov (fotograf)
- Alexej Malgavko
- Sergej Mamontov
- Michail Markiv
- Alexander Mazurkevič
- Igor Michalev
- Alexander Moklecov
- Michail Mokrušin
- Michail Mordasov
N
O
P
- Alexey Panov
- Vladimir Pervencev
- Vladimir Pesnja
- Eduard Pesov
- Georgij Petrusov (1903–1973)
- Ilja Pitalev
- Lev Polikašin
- Alexander Poljakov
- Boris Prichodko
- Sergej Pjatakov
R
S Š
- Ivan Michajlovič Šagin (1904–1982)
- Sergej Shimanskij
- Sergej Nikolajevič Strunnikov (1907-1944)
- Vitalij Saveliev
- Sergej Savostjanov
- David Sholomovič
- Valerij Shustov
- Ramil Sitdikov
- Jurij Smirnov
- Jurij Somov
- Sergej Alexejevič Subbotin
- Grigorij Sysoev
T
- Michail Anatolevič Trachman (1918–1976)
- David Trahtenberg (Давид Трахтенберг)
- Viktor Antonovič Ťomin (1908-1987)
- Vsevolod Sergejevič Tarasevič (1919–1998)
- Valerij Titievskij (Валерий Титиевский)
Ueditovat | editovat zdroj
- Alexandr Vasiljevič Ustinov (1909–1995)
- Oleg Urusov
- Igor Utkin
Veditovat | editovat zdroj
- Boris Jevgeněvič Vdověnko (1909–1995)
- Ruslan Vahaev
- Grigoriy Vasilenko
- Vladimir Vdovin
- Sergej Venjavskij
- Alexander Vilf
- Vladimir Jurjevič Vjatkin vítěz World Press Photo[8]
Zeditovat | editovat zdroj
- Georgij Anatolevič Zelma (1906–1984)
- Igor Zarembo
- Jurij Zaritovskiy
- Vadim Zhernov
- Artem Zhitenev
- Oleg Zoloto
Dareditovat | editovat zdroj
V roce 2011 darovala sto historických fotografií ze svých archivů, které byly nahrány na úložiště volných obrázků Wikimedia Commons.
Galerieeditovat | editovat zdroj
-
Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942, archiv RIA Novosti
-
Anatolij Garanin: Vsjevobuč, povinný vojenský výcvik mužů, Leningrad, 9. října 1941, archiv RIA Novosti
-
Anatolij Garanin: Rekruti odcházejí při mobilizaci na frontu, Moskva, 23. června 1941
-
Max Alpert: Sovětští vojáci bojují o vesnici na kavkazské frontě, 1. června 1942
-
Ja. Brodskij: Zakázka pro armádu, studenti průmyslové školy vyrábějí miny pro armádu, 1. dubna 1942
-
Georgij Zelma: Němečtí zajatci procházejí přes pole, Oděská oblast, 10. dubna 1944
-
Georgij Zelma: Voják házející granát, Stalingrad, 1. září 1942
-
Viktor Sergejevič Kinělovskij: Na pochodu; prapor dělostřeleckého pluku na pochodu. Západní fronta, Vjazma, Moskevská oblast, 1. března 1943
-
Michail Anatolevič Trachman: Němečtí zajatci v Moskvě, 15. června 1944
-
Pionýři na Rudém náměstí, 2010
-
Leningradská nukleární elektrárna, 2011
-
Mezinárodní den žen, 2002
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ Country profile: Russia - Media. BBC News
- ↑ a b Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska | 9. 12. 2013. Britské listy online. 2013-12-09 cit. 2021-01-19. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f The Russian News & Information Agency RIA Novosti
- ↑ Александр Капустянский: фотограф, пожертвовавший именем, чтобы снимать войну. republic.ru online. cit. 2021-02-24. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ČTK. Členské státy EU se shodly na uvalení sankcí proti Voice of Europe. ČT24 online. Česká televize, 2024-05-15 cit. 2024-05-15. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Voice of Europe, RIA Novosti, Izvestija a Rossiskaja Gazeta. Unie uvalí sankce na čtyři média. irozhlas.cz online. Český rozhlas, 2024-05-15 cit. 2024-05-15. Dostupné online.
- ↑ Nikon Europe. www.nikon.ru online. cit. 2011-07-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-11.
- ↑ Первая национальная школа телевидения | Фоторепортаж. www.1tvs.ru online. cit. 2011-07-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu RIA Novosti na Wikimedia Commons
- RIA Novosti (rusky)
- http://en.rian.ru Archivováno 3. 10. 2013 na Wayback Machine.
- RIA Novosti (francouzsky)
- http://de.rian.ru/ Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine.
- RIA Novosti (španělsky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk