A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Julija Pajevská | |
---|---|
Julija Pajevská (2022) | |
Narození | 19. prosince 1968 (55 let) Kyjev |
Alma mater | Státní univerzita tělovýchovy a sportu Ukrajiny |
Povolání | vojačka, designérka, dobrovolnice, zdravotnická záchranářka, trenérka a sportovkyně |
Zaměstnavatel | Ozbrojené síly Ukrajiny (2018–2020) |
Ocenění | BBC 100 Women (2022) Mezinárodní cena ženské odvahy Medaile obránce vlasti Prezidentské ocenění za humanitární službu v protiteroristických operacích Mark of Esteem commendation … více na Wikidatech |
Politická strana | Democratic Axe Party |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Julija "Tajra" Pajevská (* 19. prosince 1968, Kyjev) je ukrajinská zdravotnice, designérka a sportovkyně, která během rusko-ukrajinské války založila dobrovolnický záchranný tým "Tajřini andělé". Dne 16. března 2022 byla zajata a uvězněna ruskými vojáky, po třech měsících byla propuštěna.
Život
Julii vychoval její dědeček Kostiantyn Chubukov, který během druhé světové války sloužil jako zpravodajský důstojník v sovětském letectvu a přežil obléhání Leningradu. Chubukov byl mj. vyznamenán Leninovým řádem a Řádem rudého praporu.[1] Pajevská projevovala zájem o medicínu už jako malé dítě.
Věnovala se tvorbě keramiky, pracovala jako designérka. Měla také 20 let zkušeností jako trenérka aikida[1] a byla prezidentkou Federace aikido "Mutokukai-Ukraine". Práce trenérky aikida Pajevskou přivedla ke zdravotnickému studiu, protože sport a zranění podle ní k sobě neodmyslitelně patří. Pracovala jako zdravotnice na částečný úvazek.[2]
Rusko-ukrajinská válka
V roce 2013 se Pajevská připojila k protestům na Euromajdanu jako dobrovolná zdravotnice.
Po vypuknutí rusko-ukrajinské války v roce 2014 pracovala jako zdravotnice ve východním Donbasu, kde zůstala až do roku 2018. Během prvního roku na Donbasu vytvořila dobrovolnický záchranný sbor, který ošetřoval civilní i vojenské oběti a byl nazván,„Taiřini andělé“.[1] Pajevská také vycvičila více než 100 zdravotníků.
Během těchto čtyř let sloužila Pajevská v předních liniích, např. v Popasne, Avdijivce,[3] nebo Svitlodarsku.
V roce 2018 vstoupila do ukrajinské armády. Její jednotka byla nasazena v Mariupolu[1], kde velela 61. mobilní nemocnici. Pajevská byla demobilizována armády v roce 2020,[2] ale jak ona, tak „Andělé“ dále pracovali jako dobrovolní zdravotníci.[4]
Zajetí ruskými vojáky
Dne 16. března 2022 byla Pajevská a řidič sanitky Serhij v průběhu bitvy o Mariupol zajati a uvězněni ruskými vojáky.[2] Rusové pak využili Pajevskou v propagandistických videích a vylíčili ji jako ženu, která je ve spojení s „nacisty“ a plukem Azov, ačkoli vojenská nemocnice, kterou vedla, s ním nebyla spojena.[2]
Dne 17. června 2022 oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj propuštění Pajevské.[5] Později uvedla, že ukrajinští váleční zajatci byli drženi v hrozných podmínkách podobných nacistickým koncentračním táborům. Vězňům byly odepřeny jakékoli informace o jejich rodinách nebo lékařské ošetření.[6] Před členy Amerického helsinského výboru uvedla, že Rusové pravidelně mučili ji i další zajatce, přičemž mnozí to nepřežili.[7]
Invictus Games
Pajevská si v důsledku své práce poničila kyčle, v obou má titanové endoprotézy.[2]
Připojila se tak k ukrajinskému týmu na paralympiádě válečných veteránů Invictus Games v roce 2020 v Nizozemsku.[2] Soutěžila v lukostřelbě a vzpírání.
Kvůli zajetí nemohla Pajevská soutěžit v Invictus Games 2020, které byly kvůli pandemii koronaviru odloženy na duben 2022. Místo ní závodila její 19letá dcera, Anna-Sofia Puzanova, která získala bronzovou medaili v lukostřelbě. Na hrách se dcera Pajevské setkala s princem Harrym, zakladatelem Invictus Games.[4]
Ve filmu
- V roce 2017 se objevila v Invisible Battalion, dokumentu o šesti ženách bojujících v rusko-ukrajinské válce na Donbasu.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Julija Pajevská na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yuliia Paievska na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d ; Ірина Андрейців (Iryna Andreytsiv). 9 травня – пам’ять про дідуся: як онука ветерана Другої світової стала парамедиком в АТО. life.pravda.com.ua. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c d e f STEPANENKO, Vasilisa. Captive medic’s bodycam shows firsthand horror of Mariupol. AP News . 2022-05-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 'Our Tanks Are Ready': Ukraine Braces For Escalation In Eastern War. www.rferl.org. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ‘I hope people stop believing Russia’s lies’: What Ukraine’s Invictus Games team wants you to know. www.telegraph.co.uk. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky)
- ↑ Russia frees captive medic who filmed Mariupol’s horror. apnews.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Юлия Паевская (Тайра): "Условия содержания напоминали концлагерь". www.svoboda.org. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Po mučení strávili mnozí týdny v bolestech, než zemřeli. Dobrovolnice Pajevská popsala ruské zajetí. iROZHLAS . Český rozhlas, 2022-09-15. Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk