A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Arcibiskupský palác v Praze | |
---|---|
hlavní průčelí paláce | |
Účel stavby | |
sídlo arcibiskupa pražského | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Architekti | Jean Baptiste Mathey Jan Josef Wirch |
Výstavba | 16. století (dvorní trakt a kaple) 17. století 18. století |
Přestavba | 18. století |
Stavebník | Zbyněk Berka z Dubé Jan Bedřich z Valdštejna |
Současný majitel | Arcibiskupství pražské |
Poloha | |
Adresa | Hradčanské náměstí 56/16 119 02 Praha 011, Praha 1-Hradčany, Česko |
Ulice | Hradčanské náměstí |
Souřadnice | 50°5′24,06″ s. š., 14°23′51,28″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 39619/1-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arcibiskupský palác v Praze je současné sídlo pražských arcibiskupů. Barokní budova stojí na Hradčanském náměstí v blízkém sousedství hlavní brány Pražského hradu. Ze severní strany paláce se svažuje Jelení příkop a na západní straně vede průchod do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác byl vystavěn v 17. století v barokním slohu, ovšem do dnešních dní byl mnohokrát přestavován. Je v pořadí již třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů.
Historie zrušených paláců
První rezidencí pražských biskupů byl dům na Hradě vedle chrámu sv. Víta, dnešní staré proboštství, který je z větší části zachován v původním stavu.
Druhé sídlo biskupů a arcibiskupů byl tzv. Biskupský dvůr na Malé straně v místech nynějšího ministerstva financí. Tuto rozsáhlou budovu, sahající až do Mostecké ulice, nechal postavit ve 13. století v pozdně románském slohu biskup Ondřej (1214–1224). Ve 14. století ji přestavěl ve slohu gotickém biskup Jan IV. z Dražic (1301–1343). Toto sídlo bylo tak přepychově zařízeno, že jeho nádheru arcibiskupovi záviděl samotný král Václav.[1] Za husitských válek byl dvůr spálen a zničen, arcibiskup Konrád z Vechty (1413–1421) se přidal na stranu husitů, arcibiskupský stolec tak od roku 1421 zůstal neobsazený.
Další pražský arcibiskup byl zvolen teprve o 140 let později. Stal se jím Antonín Brus z Mohelnice (1561–1580), který byl zároveň velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Historie současného paláce
Architektura
Věnovací listinou ze dne 5. října 1561 daroval císař Ferdinand I. dům, stojící poblíž Pražského hradu a náležející kdysi Floriánu Gryspekovi z Griespachu, za obydlí výše jmenovanému arcibiskupu a jeho nástupcům jako arcibiskupskou rezidenci. Tato první etapa budování pražského arcibiskupství, plánově nedoložená, zahrnula zřejmě půdorys v rozsahu dnešního prvního nádvoří a východní strany nádvoří druhého. Z korespondence arcibiskupa Bruse vyplývá, že byl původně gotický dům přestavěn, do rezidence zahrnut, rozšířen a zvýšen. Tento dům a i další objekty, které byly do budované rezidence zahrnuty, vznikaly přizpůsobením dřívějších stavebních celků. Proto jsou v paláci dodnes zachovány středověké zdi a dokonce i celé prostory.
Vnější vzhled rezidence odpovídal renesančnímu slohu té doby. Fasáda byla pokryta sgrafitem, převážně psaníčkovým, doplněným rostlinným a figurálním dekorem, jak biblickými motivy, tak zvířecími. Na východní fasádě západního křídla na prvním nádvoří se dochovaly dva symbolické výjevy. Jsou to „Jákobův sen“ a „Medvědice požírající krysu“ (snad alegorie církve potírající kacíře). Dále se zachovaly plochy psaníčkových sgrafit na stěnách v interiéru, které původně tvořily venkovní fasádu.
Arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (1592–1606) přestavěl celý palác v renesančním slohu. Z této doby pochází kaple v jihovýchodním křídle paláce, vysvěcená 29. srpna 1599 a zasvěcená „sv. Janu Křtiteli, sv. Oldřichovi, Všem Svatým ke cti Všemohoucího a blahoslavené Panny Marie“. V roce 1888 kapli zasvětil arcibiskup František z Pauly Schönborn ještě sv. Janu Nepomuckému. Malířská výzdoba kaple ilustruje události ze života svatého Jana Křtitele, střední obraz pak legendu rodu Berků z Dubé o záchraně knížete Jaromíra sv. Janem Křtitelem z rukou Vršovců. Na malbě v presbytáři je na stropě vyobrazena Nejsvětější Trojice. Malby jsou autorizovaným dílem Daniela Alexia z Květné. Vstupní portál do kaple je ze sliveneckého mramoru a je ozdoben znakem arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, který byl zároveň velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Některé menší přestavby vznikly za arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberku v vletech 1669–1675.
Nová velká přestavba paláce byla provedena v letech 1676–1694 za arcibiskupa Jana Bedřicha, hraběte z Valdštejna, který povolal z Říma architekta Jana Baptistu Matheye, stavitele, který zaujímá přední místo v historii českého předdientzenhoferovského baroka. Matheyova přestavba arcibiskupského sídla je základem dnešního dochovaného vzhledu paláce včetně v té době přistavěného balkónu ze sliveneckého mramoru uprostřed hlavního průčelí s nápisem Johannes Fridericus archiepiscopus Pragensis.
Velkou přestavbu paláce ve slohu rokokovém dal provést arcibiskup Antonín Petr, hrabě z Příchovic (1764–1793). Stavbu provedl architekt Jan Josef Wirch. Změnil výškové i šířkové poměry stavby tím, že přidal boční rizality o jedné okenní stěně po každé straně, čímž zároveň překlenul uličku do Šternberského paláce (pozdější Ernestinum, nyní Národní galerie). Provedl zároveň změny v interiéru, kde vyzdobil reprezentační místnosti v rokokovém stylu. Na průčelí druhého patra dal vložit svůj plastický erb pod římsou, kterou zdobí dvě alegorické sochy Síly a Víry od Tomáše Seidana, které vystřídaly v 19. století poškozené originály Ignáce Františka Platzera. Ve výklenku vstupního průjezdu je vsazena barokní socha sv. Jana Nepomuckého.
Interiéry
Prostory byly rozděleny podle účelu na podélné přijímací sály, oválné salónky a na úřední místnosti arcibiskupa, pracovny biskupů, kapli, knihovnu, archiv, správu. Z tohoto členění jsou nejhonosnější přijímací sály, salónky a kaple ve 2. patře jižního (vstupního) traktu budovy. Interiéry s rokokovými zlacenými štukaturami, tapetami a figurálně zdobenými kachlovými kamny pocházejí z přestavby arcibiskupa Petra Příchovského.
- Významná výtvarná díla
- Jídelna: na stěnách portréty dvanácti pražských arcibiskupů od Antonína Brusa po Miloslava Vlka (mj. arcibiskup Khuenburg of Petra Brandla, arcibiskup Kolowrat od Antonína Machka)
- Dva přijímací sály (s okny v rizalitu) na stěnách zdobené gobelíny: série osmi gobelínů zvaná Noví Indové (Les nouvelles Indes) zobrazuje Indiány a Afroameričany na lovu v džungli, v dramatických scénách mezi exotickými zvířaty a boj mezi zvířaty. Byly utkány v manufaktuře gobelínů v Paříži v letech 1752–1758 podle malovaných předloh Alexandra Desportesa (1661–1743), tkalcovské práce vedl ředitel manufaktury Jacques Neilson († 1788), v rozích mají vytkané signatury obou mistrů a letopočet. Následně byla tato série vystavena v Paříži, kde ji patrně Příchovský nebo jeho agenti objevili
- Předsálí: renesanční gobelín se scénou Korunovace krále Davida, vlámská práce ze 2. poloviny 16. století
- Dva rokokové salónky na oválném půdorysu: východní hudební salónek se starým spinetem má pestrobarevné hedvábné tapety s květinovými motivy a ptáky na bílém podkladě; v západním salónku jsou tapety sametové s motivy kytic růží, obojí byly nedávno restaurované.
- Čtyři obrazy církevních otců Západu: sv. Augustin, sv. Řehoř, sv. Albert Veliký a sv. Jeroným, olejomalbay Petra Brandla
- Kaple má renesanční stlačené valené klenby se štukaturami a malbami Daniela Alexia z Květné (1599), dva oltáře sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, dvě gotické busty sv. Petra a Pavla ze zlacené mědi mají na soklu rytý erb a jméno arcibiskupa Albíka z Uničova; ostatní vybavení pořídil kardinál Schönborn kolem roku 1898
- Na schodišti z 1. do 2. patra na zábradlí pískovcové sochy puttů – světlonošů od Ignáce Františka Platzera
- Mramorové poprsí kardinála Berana na podestě schodiště
Odkazy
Reference
- ↑ TOMEK, Václav Vladivoj. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber (ed.). Praha: Pavel Körber, 1905. Dostupné online. Kapitola Palác arcibiskupský, s. 8.
Literatura
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. – kapitola O arcibiskupském paláci, s. 155–157.
- KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8.
- TOMEK, Václav Vladivoj. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber. Praha: Körber, 1905. Dostupné online. Kapitola Palác arcibiskupský, s. 8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcibiskupský palác v Praze na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk