A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Armáda České republiky | |
|---|---|
 Znak AČR | |
| Založeno | 1. ledna 1993 |
| Stát |  Česko |
| Složky armády |  pozemní síly vzdušné síly speciální síly kybernetické a inf. síly teritoriální síly |
| Velitelství | Praha |
| Velení | |
| Vrchní velitel | Petr Pavel |
| Ministryně obrany | Jana Černochová |
| Náčelník Gen. štábu | genpor. Karel Řehka |
| Stav | |
| Věk odvodu | 18 let |
| K dispozici pro službu | 2 414 728, věk 15–49 (2005) |
| Vhodných pro službu | 1 996 631, věk 15–49 (2005) |
| Roční počet branců | 500–800 pro rok 2021 (2005) |
| Aktivních vojáků | 28 000 vojáků z povolání, 7090 občanských zaměstnanců, 1109 státních zaměstnanců (2021)[1] |
| Rezervistů | 4 500 (AZ, září 2023)[zdroj? |
| Výdaje | |
| Rozpočet | 116,6 miliard Kč[2] |
| Průmysl | |
| Domácí dodavatelé | Aero Vodochody Česká zbrojovka Uherský Brod Meopta SVOS Přelouč Tatra ERA Retia TDV |
| Zahraniční dodavatelé | BAE Systems – Saab EADS – Airbus, CASA Fabrique Nationale General Dynamics Iveco Bell Helicopter Textron |
 Národní rozlišovací znak | |
Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.[3]
V čele organizační struktury AČR stojí generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách aktivní zálohy.
Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil. Základem pozemních sil jsou dvě mechanizované brigády, a od roku 2020 nově vzniklý výsadkový pluk, které jsou spolu s dalšími jednotkami pozemního vojska určeny pro plnění úkolů na území státu i mimo něj.[4][5] Vzdušné síly zahrnují vojenské letectvo a protivzdušnou obranu zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR v rámci NATINAMDS.[6] Speciální síly jsou od roku 2015 samostatný druh sil pro speciální operace.[7][8] V roce 2019 vznikla samostatná velitelství kybernetických a teritoriálních sil.[9][10][pozn. 1]
Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti vnějšímu napadení a plnění úkolů na základě mezinárodních smluvních závazků týkajících se společné obrany nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.[11] AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany NATO dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy, případně Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v OSN, OBSE nebo V4 (Obranná spolupráce Visegrádské skupiny).[12][13]
Vojenské vzdělávání v Česku poskytuje Vojenská střední škola a Vyšší odborná škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové a Univerzita obrany v Brně, které jsou obě součástí Ministerstva obrany, Velitelství výcviku – Vojenská akademie ve Vyškově jakožto rezortní vzdělávací a výcvikové zařízení Ministerstva obrany a Vojenský obor při FTVS UK Praha, který je součástí struktury Armády ČR a zároveň i jednou z kateder Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.[14]
Historie
Předchůdcem Armády České republiky byla před rokem 1954 Československá armáda, v letech 1954–1990 Československá lidová armáda (ČSLA) a v letech 1990–1993 opět Československá armáda. Československá armáda se 1. ledna 1993 rozdělila na dvě samostatné armády: Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky, slovensky: Armáda Slovenskej republiky (1993–2003, od roku 2003 Ozbrojené síly Slovenské republiky, slovensky: Ozbrojené sily Slovenskej republiky). Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu.[15]
Oficiální názvy armády od roku 1918:[16]
- 1918–1950 – Československá branná moc (tento oficiální název dostala československá armáda 19. března 1920 na základě branného zákona)[17]
- 1950–1954 – Československá armáda
- 1954–1989 – Československá lidová armáda
- 1990–1992 – Československá armáda
- od roku 1993 – Armáda České republiky (AČR)
Výdaje na armádu
Největší výzkumy, jak by měly vypadat výdaje na armádu, probíhaly v době Studené války (1946–1989), protože válečné výdaje za 2. světové války některé země přivedly do vážných ekonomických potíží (např. Velká Británie) a vlády se tomu chtěly vyhnout nebo být alespoň připraveny. Podle těchto výzkumů bývá za hranici, kdy vojenské výdaje začínají ohrožovat ekonomickou prosperitu i samotnou podstatu ekonomiky, považována hodnota 5% HNP (hrubý národní produkt). V poslední době se udávají výdaje na obranu vůči HDP, což je přesněji určitelné číslo než dříve uváděné HNP. Zatímco v období Studené války vycházela čísla Východního bloku u HNP spíše nižší, u západních států spíše vyšší.[18]
Vyjadřování výdajů na armádu jako procento k HDP (hrubý domácí produkt) se používá, protože nejlépe vyjadřuje zátěž ekonomiky státu (tj. jakou část nově vytvořené hodnoty stát vydává na zajištění vojenské ochrany státu) a umožňuje to jednoduché srovnání jak mezi státy tak v jednom státě v různé době.
V době ohrožení hitlerovským Německem, šlo v roce 1934 v ČSR na obranu 16 %HNP, v roce 1938 až 21 % HNP.[19][20]
V době komunistického režimu (1948–1989) vydával oficiálně ČSSR na armádu 5 % HNP, ale toto číslo nezahrnovalo investice do zbrojního průmyslu nebo řadu dalších výdajů vojenského charakteru, která byla ukryta do rozpočtových kapitol jiných ministerstev nebo i jednotlivých státních podniků. Celkové výdaje tak byly 6–7 % HNP. Pro srovnání byly ve stejné době výdaje Sovětského svazu na armádu 20–25 % HNP, spíše však více.[18]
Se vstupem do NATO (1999) přijalo Česko závazek vynakládat na obranu 2 %HDP. Tento spojenecký závazek byl dlouho zanedbáván a klesl až k výši 1 % HDP. Do roku 2021 byl Vládou ČR přislíben podíl alespoň 1,4 % HDP.[21] Teprve po ruské invazi na Ukrajinu (2022) dosáhne v roce 2024 zmíněných 2 % HDP.[22] USA vydávají na obranu 4 % HDP, což souvisí s tím, že jde o světovou velmoc s rozsáhlými globálními ambicemi.[18]
Technika a výzbroj
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.[23]
K 29. únoru 2024[zdroj? armáda vlastnila celkem 63 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ) a 14 tanků Leopard 2 (darovaných Německem), 308 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV Svatava a Pandur II a 166 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-L a ShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[23][nenalezeno v uvedeném zdroji
Vzdušné síly AČR disponovaly 35 bojovými letouny typu Gripen a ALCA, 6 cvičnými letouny L-39 Albatros, 17 dopravními a pozorovacími letouny, 17 bitevními vrtulníky Mi-24V a 35 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typové řady Mi-8/17/Mi-171Š a W-3 Sokol.[23]
-
Pistole CZ P-10 -
Útočná puška CZ Bren 2 -
-
T-72M4 CZ -
JAS-39 Gripen -
L-159 ALCA -
W-3A Sokol -
Leopard 2 A4 -
-
-
,_taxiing,_Radom_AirShow_2005,_Poland.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Modernizace výzbroje
Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)[24] nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.
Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.[25] Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.[26] Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.[27]
Náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 má armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.[28] Lubomír Metnar, v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.[29]
20. prosince 2023 schválila vláda ČR, nový zásadní dokument pro modernizaci AČR a to Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky a ministryně obrany Jany Černochové je koncepce rozdělena na dvě části. První část se zabývá masivní modernizací techniky, zázemí a infrastruktury armády i zvýšením zásob. Tohle vše do konce 20. let 21. stol. Následně druhá část se má zaměřit na integraci nové techniky i výzbroje, modernizovat systém a zajistit životní cyklus nové techniky. Vše do roku 2035. Zároveň v tomto konceptu armáda popisuje několik cílů a jako hlavní prioritu stanovuje nábor nových členů až do hranice 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.[30]
Dokončené akvizice
Vzdušné síly
- 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů Jak-40.[31]
- 16 přenosných protiletadlových kompletů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) RBS 70 NG s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů Strela-10M.[32] V roce 2022 předložila armáda návrh vládě na modernizaci těchto protiletadlových kompletů.[33]
- 8 3D radiolokátorů EL/M-2084 kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.[31] Poslední radiolokátor byl předaný v prosinci roku 2023.[34]
Pozemní síly
- 80 speciálních lehkých obrněných vozidel Iveco LMV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada BRDM-2rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.[35]
- V květnu 2022 oznámil premiér ČR Petr Fiala, že Německo daruje AČR 15 starších tanků Leopard 2 v modifikaci A4 jako náhradu za české tanky T-72 které byly zaslány Ukrajině v rámci podpory v probíhající válce.[36] První kus darovaných tanků Leopard 2A4 si AČR převzala rukou ministryně obrany Jany Černochové 21.12.2022.[37] Poslední čtrnáctý bojový tank byl předán v listopadu 2023. Vyprošťovací vozidlo bude dodáno v průběhu roku 2024.[38]
- 21. února 2024 Německo nabídlo česku jako dar dalších 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo Buffel 3 k již dodaným. Později se objevila i nabídka k odkoupení dalších 14 tanků a jednoho vozidla Buffel 3 přímo od společnosti Rheinmetall. AČR by tak mohla na konci jednání mohla disponovat 42 tanky a 3 vyprošťovacími vozidly[39].
Realizované akvizice
Vzdušné síly
- Vláda ČR schválila 27. září 2023 nákup 24 letounů F-35 Lighting II od americké společnosti Lockheed Martin, které mají nahradit 14 letounů JAS-39 Gripen pronajatých od švédské společnosti Saab. Náklady se odhadují na 150 miliard korun z čehož 106 miliard půjde na pořízení, výcvik a výzbroj a 44 na modernizaci letišť, přípravu personálu a nákup paliva. Letouny by do ČR měly postupně přilétat od roku 2029 do roku 2035 a postupně nahrazovat starší švédské stroje. Letouny by měly v letectvu AČR sloužit do roku 2069 respektive až 2082.[40]
- 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových UH-1Y a 10 bitevních AH-1Z) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků Mi-24V.[31] 8 vrtulníků – 2 víceúčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na Havaji. 26. července 2023 dorazily na základnu vrtulníkového letectva AČR v Náměšti nad Oslavou první dva stroje z této zakázky.[41] Do konce 1. čtvrtletí 2024 by měla AČR obdržet všechny nové stroje a v letech 2026 a 2027 i osm darovaných po provedení modernizace.[42]
- AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému SPYDER nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.[43] Systémy by měli v případě ohrožení či války bránit čtyři nejdůležitější místa v ČR. Prvním je Praha se sídlem vlády a vedení armády, druhým je letecká základna Čáslav a další jsou jaderná elektrárna Temelín a Dukovany.
Pozemní síly
- 62 kolových obrněných vozidel Titus (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek 4. brigáda rychlého nasazení.[44] První kus si AČR převzala na veletrhu IDET v Brně 24.5.2023.[45]
- V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30. září 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky proběhnou mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 byl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.[46] S přezbrojením se nově počítá v letech 2026 a 2027.[47]
- Automobily Toyota Hilux v celkovém počtu 1200 kusů – náhrada vozidel UAZ-469;[29] Dodávky se uskutečňují v letech 2021–2024.[48] Prvních 65 aut si AČR převzala 10.8.2021 na základně ve Štěpánově u Olomouce.[49]
- 246 bojových vozidel pěchoty, finální výběr mezi typy ASCOD, CV90 a Lynx – náhrada BVP-2; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru Slovenska oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců CV90.[50] V květnu 2023 pak byla podepsána mezivládní smlouva za 59,7 miliardy korun.[51] Plánované verze:
- pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
- velitelské vozidlo PBV-V,
- průzkumné vozidlo PBV-Pz,
- vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
- bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
- zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
- vyprošťovací vozidlo POV-V.[52]
- V roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.[31]
Plánované akvizice
Vzdušné síly
- Pořízení dvou nákladních letadel střední kategorie. Favoritem se zatím jeví brazilský letoun Embraer KC-390 Millenium, jehož významná část se vyrábí v ČR. Další variantou jsou pak Airbus A-400 nebo Lockheed C-130 Hercules.[53]
- V roce 2023 se objevily informace o budovaném systému pro informační převahu AČR, který má zajišťovat přesné, kvalitní a moderní informace pro různé úrovně české armády. Má se skládat z moderních dronů, vzducholodí, balonů i satelitů. Pro AČR se má stát hlavním partnerem Izrael, který je považován za jednoho z největších lídrů v informačních technologiích. AČR v rámci tohoto systému vyvíjí několik let atmosférický balon STRATOM a plánuje vývoj kosmické družice GOLEM[54] a systém pro vyhodnocování MODES.[55]
- Po upřesnění svých požadavků oznámila AČR že prozatím upouští od nakoupení bezpilotních letadel II. a III. kategorie a zatím se zaměří na nákup dronů I. kategorie v počtu okolo 200.[58] Jedná se tak o pozastavení příprav na nákup letounů HERON 1 izraelské firmy IAI, který nebude nahrazen ani uvažovanými tureckými drony Bayraktar nebo americkými Grey Eagle.[59] Jako nový kandidát se ovšem objevuje izraelská firma Elbit Systems se širokou rodinou bezpilotních prostředků HERMES a Silver Arrow. Firma disponuje řadou bezpilotních prostředků různé váhy a specifikací. Taktéž jejích letoun Elbit Skylark I. je již ve výzbroji AČR.
- Armáda také představila ve svém plánu koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) plán zakoupit několik středně těžkých dopravních vrtulníků.[60] Jako jeden z předních adeptů se objevily americké vrtulníky CH-47 Chinook s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů.[61] Vrtulníky se zavedli do služby v roce 1962 a jsou známé již z dob Války ve Vietnamu. ČR by pravděpodobně ale zakoupila jejich moderní verze CH-47F či jim podobné.
Pozemní síly
- V roce 2018 padl požadavek na pořízení 62 samohybných minometů jako náhrada za dosluhující ShM vz. 85 PRÁM-S.[29] V roce 2022 se objevili první zprávy o možných typech které by mohli mezi lety 2023 až 2025 modernizovat mechanizované prapory AČR.[62] V roce 2023 se poté ujasnilo že nový samohybný minomet bude mít kolový podvozek 8×8 a jednu hlaveň ráže 120 mm. Armádě tedy zbývá vybrat jakou konfiguraci věže a podvozkové platformy vybere. Jako pravděpodobný adept podvozkové platformy se jeví Pandur či Titus, které AČR již využívá.[63] V rámci KVAČR2035 se nově počítá s pořízením 74 kusů, ale realizace byla odložena do období po roce 2030.[47]
- Nákup nových vozidel KBVP pro transformovaný 44. mechanizovaný prapor v letech 2027 až 2023.[47]
- Náhrada pontonové mostní soustavy a mostů AM-50 pro zajištění mobility nově pořizované techniky. Předpokládaná realizace v letech 2025 až 2028.[47]
- Pořízení vozidel s balistickou ochranou pro potřeby ženijního vojska na univerzální kolové platformě s předpokládanou postupnou realizací v letech 2025 až 2031.[47]
- Plánovaný nákup až 77 tanků Leopard 2A8 jako náhrada dosluhujících tanků T-72 sovětské konstrukce.[64] Armáda si bude chtít nové tanky pořídit v 6 různých modifikacích.[65]
- Armáda má také v plánu nákup až 159 lehkých bojových vozidel. Především pro výsadkáře z Chrudimské základny.[66] V druhé polovině roku 2023 se však vyskytly problémy a nákupy pozastavil antimonopolní úřad.[67] Načež byla později zakázka zrušena, ale potřeba nových vozidel zůstala.[68] Nově se s pořízením počítá až po roce 2030.[47]
Struktura
Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace.[69] Další novinkou byl vznik teritoriálních a kybernetických sil, resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).
| Strategická úroveň velení | ||
| Operační úroveň velení |
|
|
| Taktická úroveň velení |
Síly AČR
Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik druhů sil – pozemní, vzdušné, speciální, kybernetické a teritoriální.[9]
Pozemní síly
Pozemní síly (PozS) jsou tvořeny mechanizovaným, výsadkovým, ženijním a chemickým vojskem, dělostřelectvem, logistikou a silami a prostředky zpravodajského zabezpečení. Hlavním úkolem PozS je příprava sil a prostředků k zajištění obrany ČR a k plnění mezinárodních závazků.[9]
Vzdušné síly
Vzdušné síly (VzS) jsou tvořeny letectvem taktickým, vrtulníkovým a dopravním, dále vojskem pozemní protivzdušné obrany, silami a prostředky velení, řízení a průzkumu, službou řízení letového provozu, leteckou radionavigační službou a prostředky zpravodajského zabezpečení. Mezi hlavní úkoly VzS patří zajištění nedotknutelnosti vzdušného prostoru ČR, ochrana objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR a spojeneckých sil.[9]
Speciální síly
Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.[9]
Kybernetické síly
Kybernetické síly (KS),[9] resp. Kybernetické síly a informační operace (KySIO),[70] monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.
Teritoriální síly
Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.[9]
Zahraniční mise
Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.[71]
Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.
Afghánistán
.jpg)
Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).[72]
- velitelství ÚU AČR RSM
- jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
- strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
- skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
- zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission
Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.[73]
Kosovo
.jpg)
Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.[74]
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu UMNIK.[75]
Pobaltí
NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.
- Bojové uskupení pod velením Kanady na území Lotyšska: minometná četa 71. mechanizovaného praporu; až 60 vojáků.
- Bojové uskupení pod velením Německa na území Litvy: rotní úkolové uskupení (rÚU) na bázi mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur II 41. mechanizovaného praporu, posílené o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek; až 230 vojáků.[76]
Mise v rámci EUeditovat | editovat zdroj
EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.[77]
EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.[78]
EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.[79][80]
Malieditovat | editovat zdroj
3 pozorovatelé v rámci mise OSN v Mali – MINUSMA.[75]
Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.[81]
Irákeditovat | editovat zdroj
Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.[82]
Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.[83]
Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.[84]
Egypteditovat | editovat zdroj
_(15094753595).jpg)
Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj
- velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
- letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[85]
Izraeleditovat | editovat zdroj
2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.
Středoafrická republikaeditovat | editovat zdroj
3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republice – MINUSCA.[75]
Demokratická republika Kongoeditovat | editovat zdroj
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice Kongo – MONUSCO.[75]
Historie misíeditovat | editovat zdroj
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.[86][87]
.jpg&veda=46623){kind=link}
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
.jpg&veda=46623){kind=link}
.jpg&veda=46623){kind=link}
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
.jpeg&veda=46623){kind=link}
_(cropped).jpg&veda=46623){kind=link}
