A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotka biogeografického členění ČR na regionální úrovni. Bioregion je charakteristický shodnou vegetační stupňovitostí. Biocenózy bioregionu jsou ovlivněny jeho polohou a mají své chorologické rysy, dané zvláštnostmi postglaciálního vývoje flóry a fauny. V rámci bioregionu se tak většinou již nevyskytují jiné rozdíly v potenciální biotě než rozdíly způsobené odlišným ekotopem. Bioregion je vnitřně heterogenní a obsahuje typickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Zpravidla se také vyznačuje charakteristickým reliéfem, klimatem a půdním pokryvem. Bioregion je převážně jednotkou potenciální bioty, nevychází tedy z aktuálního stavu krajiny, ale má specifický typ a určitou intenzitu využití člověkem. Stručně řečeno, zahrnují zpravidla výrazně odlišné krajiny. Plocha bioregonu dosahuje přibližně 100 - 1000 km2.[1]
Kritéria pro vymezení samostatného bioregionu:
- území má kombinaci STG a typů biochor odlišitelnou od okolí
- v území je charakteristické rozšíření typických geoelementů, migrantů a reliktů
- území v plochém reliéfu patří do stejného úmoří
- území je prostorově souvislé
- plocha musí být větší než 100 km2
Hodnocení ostrosti hranic bioregionů:
- ostré hranice - zde dochází k rychlému a výraznému přechodu charakteru jednoho bioregionu v druhý (cca v pásu 2 km širokém). Tyto hranice jsou dány především změnou podloží, tektonicky podmíněnou změnou reliéfu nebo změnou hydrických vlastností půd.
- neostré hranice - oblasti s velmi pozvolným gradientem změn mezi bioregiony (často až 10 km široké). Tato oblast jsou označována jako přechodná zóna. tyto hranice jsou dané především rozdíly v klimatu, v rozšíření bioty nebo pozvolnými změnami reliéfu.[2]
Seznam bioregionů ČR
V ČR bylo vymezeno 91 bioregionů. Z toho 71 v rámci hercynské podprovincie, 4 v polonské podprovincii, 11 v západokarpatské podprovincii a 5 v rámci severopanonské podprovincie.[1] Bioregiony jsou číslovány. První číslice kódu označuje podprovincii (1 – hercynská, 2 – polonská, 3 – západokarpatská, 4 – severopanonská). Druhá číslice je pořadovým číslem bioregionu v rámci podprovincie, kde byly bioregiony seřazeny v pořadí od teplé oblasti po chladnou a od západu na východ. Plocha bioregionů se pohybuje od 100 km2 (Macošský bioregion) až po necelých 2900 km2 (Plzeňský bioregion).[2]
Související články
Reference
- ↑ a b c CULEK, Martin, a kol. Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s. ISBN 80-86064-82-4.
- ↑ a b CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: ENIGMA, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk