Buňka - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Buňka
 ...
Další významy jsou uvedeny na stránce Buňka (rozcestník).
Eukaryotické pokožkové buňky rostliny Rheo discolor s obarveným obsahem vakuol
Schéma eukaryotické a prokaryotické buňky (anglicky: Nucleus = jádro; Nucleolis = jadérko; Cell membrane = buněčná membrána; Flagellum = bičík).

Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu).[1] Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.

Zatímco některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie či různí prvoci), jiné organismy jsou mnohobuněčné (např. živočichové, vyšší rostliny). Stavba a funkce buněk mohou být velice rozmanité, buňky se liší druh od druhu, ale i v rámci mnohobuněčného těla. Základní dělení rozlišuje buňky prokaryotické (u bakterií a archeí) a eukaryotické (u eukaryot). Obvyklá velikost se pohybuje v rámci mikrometrů, například bakterie E. coli má na délku 2–3 mikrometry,[2] typické buňky eukaryot jsou přibližně desetkrát větší než prokaryotické.[3] Mimo to se však buňky vzájemně liší i tvarem.

Historie výzkumu

Podrobnější informace naleznete v článku Buněčná biologie.

Autorem pojmu buňka a prvním pozorovatelem buněk byl Robert Hooke. Podle Buněčné teorie, kterou v roce 1838 zavedli botanik Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor Schwann a která je dodnes základním nosným pilířem buněčné biologie a vlastně moderní biologie vůbec, je každý organismus z buněk přímo složen nebo na jiných buňkách existenčně závislý (viry), žádná buňka nemůže vzniknout jinak než zase z buňky a mateřská buňka předává dceřiné buňce potřebnou děděnou informaci k reprodukci sebe sama ke své funkci.

Evoluce buňky

Podrobnější informace naleznete v článku vznik života.

Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety.[1] První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes. Bylo prokázáno, že lipozomy, tedy kapénky lipidů, jsou schopné se spontánně uspořádat do kulovitých struktur, z nichž se následně zřejmě vyvinuly buněčné organismy.[4][5][6] Proces přírodní selekce následně zajistil, aby převládly buňky schopné bezchybně replikovat svůj genetický materiál[5] (v tomto případě zřejmě již DNA, která je stabilnější než RNA[4]), přepisovat DNA na RNA a následně podle RNA syntetizovat proteiny. Tyto jednoduché buňky se někdy označují jako progenoti.[4]

Dnes jsou známy tři hlavní typy buněk, podle nichž se také veškerý buněčný život dělí na tři tzv. domény: bakterie (Bacteria, Eubacteria), archea (Archaea, Archaebacteria) a eukaryota (Eukarya).[7] První dvě domény jsou při povrchním pohledu na buňku podobné a označují se společně jako prokaryotické. Eukaryotická buňka, která je strukturně složitější, vznikla až následně z několika prokaryotických, a to zřejmě někdy v období mezi 1,8–1,3 miliardami lety v procesu tzv. eukaryogeneze.[8]

Druhy buněk

Podrobnější informace naleznete v článku Srovnání tří domén života.

Rozlišujeme dva základní, různě vnitřně uspořádané a různě fylogeneticky pokročilé typy buněk – prokaryotické a eukaryotické.

Prokaryotické buňky Eukaryotické buňky
Podřazené taxony bakterie, Archaea prvoci, houby, rostliny, živočichové
Obvyklá velikost ~ 1–10 µm ~ 10–100 µm
Typ jádra pouze nukleární region bez pravého jádra jádro obklopené dvojitou membránou
DNA obvykle cirkulární dlouhé lineární molekuly složené s histony v chromozomech
syntéza RNA v cytoplazmě Syntéza RNA probíhá uvnitř jádra
Ribozomy 50S+30S 60S+40S
Organely a membránové struktury velmi málo vnitřních struktur strukturizovány a silně organizovány vnitřními membránami a cytoskeletem
Typ bičíku bičík z flagelinu bičík a řasinky z tubulinu (jsou-li)
Mitochondrie Bez mitochondrií v pravém slova smyslu Obvykle mnoho (některé buňky mohou mít po jedné nebo jim i mitochondrie chybí)
Chloroplasty Žádné u řas a rostlin
Organizace obvykle samostatné buňky jednobuněčné, kolonie, ale také vyspělé mnohobuněčné organismy se specializovanými buňkami
Buněčné dělení Prosté dělení Mitóza (někdy pučení) a meióza

Prokaryotická buňka

Typickou Prokaryotou jsou bakterie, jako např. na obrázku Escherichia coli
Související informace naleznete také v článku prokaryotická buňka.

Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyo (jádro), je označení pro evolučně velmi staré organismy, pravděpodobně nejstarší buněčné organismy vůbec. Do prokaryot jsou řazeny domény bakterie a archea. Jsou zpravidla jednobuněčné, ale mohou tvořit kolonie s tendencí k mnohobuněčnosti. Zajímavostí je to, že například sinice mohou obsahovat heterocyty, což jsou do jisté míry specializované buňky. Prokaryotická buňka je však přesto podstatně jednodušší a menší než buňka eukaryot.

Eukaryotická buňka

Související informace naleznete také v článku eukaryotická buňka.
Schéma rostlinné buňky
Schéma živočišné buňky

Eukaryotickou buňku mají veškeré organismy náležející do domény či nadříše Eukaryota, tedy veškeří prvoci, živočichové, rostliny a houby. Nicméně jejich buňky se mezi sebou navzájem ještě dále liší. Eukaryotické buňky jsou oproti prokaryotickým buňkám evolučně vyspělejší, jejich složitější vnitřní strukturace jim umožňuje stavbu a výživu výrazně větších buněk a je také předpokladem pro výraznější mezibuněčnou spolupráci potřebnou u mnohobuněčných organismů. Vyznačují se těmito strukturami:

Rostliny i živočichové mají eukaryotickou buňku, ale mezi buňkou rostlinnou a živočišnou existují značné rozdíly. Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus). Buňky, které odbourávají kostní tkáň (takzvané osteoklasty) mají až 100 jader. V živočišných tkáních známe i mnohojaderné útvary, které vznikají buď dělením jádra, přičemž se nedělí cytoplazma (plazmodium) nebo splynutím více buněk v jediný útvar (syncytium, např. srdeční tkáň). Na druhou stranu červené krvinky člověka jsou zcela bezjaderné. Jádro je většinou uloženo přibližně v centru buňky. Výjimky tvoří pouze buňky, v nichž se hromadí rezervní látky, u nichž jsou organely obvykle u kraje.

Buněčná fyziologie

Osmotické jevy

Vliv různých roztoků na červenou krvinku

Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací dvou roztoků o nestejné koncentraci přes polopropustnou membránu. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek. Pokud se buňka nachází v prostředí izotonickém, nedochází ke změnám, protože koncentrace látek v prostředí je stejná jako koncentrace v buňce. V prostředí hypotonickém je koncentrace látek v prostředí nižší než koncentrace látek v buňce a voda proniká přes membránu do buňky. Rostlinná buňka takovému osmotickému tlaku velmi dobře odolává díky přítomnosti buněčné stěny, živočišná buňka však záhy praskne. Tento jev se nazývá plazmoptýza (osmotická lýza buňky). Pokud je koncentrace látek v prostředí vyšší než koncentrace látek v buňce (prostředí hypertonické), dochází k odnímání vody z buňky. Živočišná buňka se svrašťuje, což je tzv. plazmorýza. V rostlinné buňce dojde k oddělení protoplastu od buněčné stěny. Jev se nazývá plazmolýza. Po umístění buňky do roztoku izonického dojde k zpětnému procesu nazývaném deplazmolýza.

Buněčný cyklus

Podrobnější informace naleznete v článcích buněčný cyklus a buněčné dělení.

Buňky nejsou věčné a je nutné, aby se v zájmu zachování druhu obnovovaly. Prochází přitom více či méně složitým buněčným cyklem. Zejména u prokaryot se střídá fáze růstu a fáze dělení velice rychle a protože obvykle platí, že se při dělení z jedné buňky mateřské stávají dvě dceřiné, při generační době 15–30 minut může z jedné buňky teoreticky za 24 hodin vzniknout 4722 triliónů buněk.[9] Prokaryotické organismy se dělí tzv. binárně, zato u eukaryotických se vyvinulo mitotické a meiotické dělení. Mitóza slouží k dělení vegetativních buněk na dvě, meióza (redukční dělení) slouží k vytváření pohlavních buněk u pohlavně se rozmnožujících organismů.[pozn 1]

Buněčný metabolismus

V buňkách probíhá velké množství chemických reakcí, díky nimž dochází k přeměnám látek, tedy metabolismu. Skladné procesy se označují jako anabolické, rozkladné jsou tzv. katabolické. Obvykle jsou metabolické dráhy řízeny enzymaticky, tzn. pomocí látek, které katalyzují tyto reakce.

Základním skladným procesem je fotosyntéza, probíhající u fotoautotrofních organismů, jako jsou sinice, rostliny a řasy. V světelné fázi fotosyntézy dochází za pomoci sluneční energie k výrobě NADPH a ATP, v temnostní fázi jsou za pomoci těchto látek vyráběny z oxidu uhličitého a vody sacharidy. Naopak základním rozkladným procesem je buněčné dýchání (respirace), při níž se rozkládají energeticky bohaté organické látky za vzniku ATP (a uvolňuje se oxid uhličitý).

Spotřeba energie je úměrná objemu buňky.[11]

DNA a vznik proteinů

Podrobnější informace naleznete v článku centrální dogma molekulární biologie.

V buňkách dochází ke třem základním krokům:

Odkazy

Poznámky

  1. V učebnicích se mimo mitózu a meiózu objevuje ještě třetí pojem, amitóza, která je popisována jako přímé rozdělení buňky prostým rozpadem jádra na dvě části (např. u některých nádorových buněk).[10]

Reference

  1. a b ALBERTS, Bruce, et al. Essential Cell Biology. 2. vyd. New York: Garland Science, 2004. Dostupné online. 
  2. KYSILKA, Jiří; KRMENČÍK, Pavel. Toxicon – Escherichia coli . Dostupné online. [nedostupný zdroj
  3. Journey into the Cell; Eukaryotic and Prokaryotic Cells . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-17. 
  4. a b c ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. : Scientia, 2003. S. 797. 
  5. a b On the Origin of Cells: From Molecules to the First Cell . Cellupedia . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-15. 
  6. MONNARD, Pierre-Alain, Andrej Luptak, David W Deamer. Models of primitive cellular life: polymerases and templates in liposomes. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2007-10-29, roč. 362, čís. 1486, s. 1741–1750. Dostupné online. DOI 10.1098/rstb.2007.2066. 
  7. Woese C, Kandler O, Wheelis M. Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya.. Proc Natl Acad Sci USA. 1990, roč. 87, čís. 12, s. 4576–9. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.87.12.4576. PMID 2112744.  Archivováno 27. 6. 2008 na Wayback Machine.
  8. KNOLL, Andrew H., Javaux, E. J., Hewitt, D., Cohen, P. Eukaryotic organisms in Proterozoic oceans. Philosophical Transactions of the Royal Society of London, Part B. 2006, roč. 361, čís. 1470, s. 1023–1038. Dostupné online. DOI 10.1098/rstb.2006.1843. PMID 16754612. (anglicky) 
  9. KŮDELA, Václav; NOVACKY, Anton; FUCIKOVSKY, Leopold. Rostlinolékařská bakteriologie. : Academia, 2002. S. 346. 
  10. Zicha, Ondřej. Biolib - amitóza, slovníková definice . Dostupné online. 
  11. Biologists report method to calculate lifetime energy requirements of cells, genes. phys.org . 2015-11-19 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Literaturaeditovat | editovat zdroj

RUDAJEV, Vladimír. Příběh buňky. Od molekul ke vzniku života a prvním organismům. Academia: Praha, 2022. ISBN 978-80-200-3238-6

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Buňka
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Árónovité
Úštěk
Ústí nad Labem
Ústecký kraj
Čína
Čedič
Černé uhlí
Červený vrch (České středohoří)
Česká křídová pánev
Česká Kamenice
Česká vysočina
Česká Wikipedie
České středohoří
Česko
Říční kilometr
Říše (biologie)
Řasy
Řehlovice
Řeka
Šiška
Široký vrch (České středohoří)
Špičák (Bořeňské středohoří)
Žalany
Žandov
Ždírnický potok
Želenice (okres Most)
Želenický vrch
Žim
Žitenice
Životní cyklus
Žlutokvětotvaré
1835
19. století
20. století
21. století
Acidofilní rostliny
Amborellales
Anatomie rostlin
Andezit
Antonín Profous
Antropofyty
Apomorfie
Areál (biologie)#Apofyty
Areál (biologie)#Archeofyty
Areál (biologie)#Neofyty
Arsen
Atlantský oceán
Austrobaileyales
Autoritní kontrola
Bílý potok (přítok Bíliny)
Bílina
Bílina (řeka)
Bílina (město)
Bělušice (okres Most)
Bříza
Březenec
Břvany
Bžany
Bakterie
Bazifilní rostliny
Bečov
Benešov nad Ploučnicí
Bibliografie dějin Českých zemí
Biologická klasifikace
Bořeň
Bořislav
Bodlák nicí
Boreč (České středohoří)
Borovice
Botanik
Bouřlivec
Braňany
Brakická voda
Brník (České středohoří)
Bromélie
Broméliovité
Buňka
Bublinatka
Buk
Buková hora (České středohoří)
Buněčná stěna
Buněčné jádro
Bylina
Bystřany
Bystřice (přítok Bíliny)
Céva (botanika)
Cévice
Cévní svazek
Cévnaté rostliny
Celulóza
Cereus (rod)
Chasmofyty
Chemická sloučenina
Chmelník
Chožov
Chomutov
Chotiměř
Chráněná krajinná oblast
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Chraberce
Chuderov
Chudoslavice
Cooksonia
Cykasorosty
Děčín
Děčínská vrchovina
Dělivé pletivo
Dřevo
Deštný les
Deblík
Devon (geologie)
Diamant
Digital object identifier
Dobkovice
Dobrná
Dobroměřice
Dolní Zálezly
Dolnooharská tabule
Doména (biologie)
Druh
Dub
Ekosystém
Elipsa
Encyclopedia of Life
Encyklopedie
Endodermis
Endofyt
Energetika
Epifyt
Epifytické kaktusy
Eroze
Ervěnický koridor
Eukaryota
Evoluce
Evropa
Fenoly
Floém
Fosilie
Fossilworks
Fotosyntéza
Františkov nad Ploučnicí
Fylogenetika
Gametofyt
Gemeinsame Normdatei
Genetika
Geodata
Geofyt
Geomorfologická oblast
Geomorfologická provincie
Geomorfologická subprovincie
Geomorfologické členění Česka
Geomorfologický celek
Geomorfologický okrsek
Geomorfologický podcelek
Global Biodiversity Information Facility
Glomeromycota
Gravitropismus
Habitus (biologie)
Habr
Habrovany (okres Ústí nad Labem)
Halofyt
Hazmburk
Heliofyt
Heliosciafyt
Helofyty
Hlavní strana
Hlevíky
Hlinná
Hnědé uhlí
Hněvín (České středohoří)
Homole u Panny
Horní Habartice
Horní Police
Hornina
Hostomice (okres Teplice)
Houby
Hrádek (České středohoří)
Hradišťany (České středohoří)
Hradiště (přírodní památka, okres Litoměřice)
Huntířov (okres Děčín)
Hydrofobie
Hydrofyty
Hydrologické pořadí
Hygrofyty
Impregnace
INaturalist
Integrated Taxonomic Information System
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Invazní druh
Jílové (okres Děčín)
Jasan
Javor
Javorský vrch
Jedle
Jednoděložné
Jehličnany
Jehlice
Jinany
Jirkov
Kaktusovité
Kalich (České středohoří)
Kalvárie (Porta Bohemica)
Kamýk (okres Litoměřice)
Kamenický Šenov
Kapraďorosty
Kapradiny
Karbon
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kladruby (okres Teplice)
Kleč (České středohoří)
Kletečná
Kloč
Kočka (České středohoří)
Kořen
Kořenová čepička
Kořenový vlásek
Košťál (České středohoří)
Komořanské jezero
Koncentrace (chemie)
Korozluky
Kosmopolitní kultura
Kostarika
Kostomlatské středohoří
Kostomlaty pod Milešovkou
Kozly (okres Česká Lípa)
Kozly (okres Louny)
Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče
Krajina
Krušné hory
Krušnohorská soustava
Krušnohorská subprovincie
Kryofyty
Krytosemenné
Kubačka
Kunětická hora
Kundratický potok (přítok Podkrušnohorského přivaděče)
Kysalovité
Kyselina boritá
Láčkovka
Lípa (rod)
Labe
Lahar
Lakolit
Ledová jáma
Leknínotvaré
Lenešice
Les
Levín (okres Litoměřice)
Lhotka nad Labem
Liánovce
Liánovcotvaré
Lišejníky
Libčeves
Libochovany
Library of Congress Control Number
Lignin
Lilie zlatohlavá
Limnodofyty
Lipská hora (České středohoří)
List
Litýš (České středohoří)
Litofyty
Litoměřice
Litvínov
Lom ČSA
Lom Jan Šverma
Loučenská hornatina
Loupežnická jeskyně
Loupnice
Lovečkovice
Lovoš
Lovosice
Lužice (okres Most)
Lužické hory
Lukov (okres Teplice)
Lysá hora (České středohoří)
Mák polní
Měrunice
Makromolekula
Makroskopický a mikroskopický
Malá Veleň
Malá voda (přítok Bíliny)
Malé Žernoseky
Malíč
Malšovice
Malečov
Malhostický mlýn
Mariánská skála
Markvartice (okres Děčín)
Masožravé rostliny
Mechorosty
Mechy
Medvědí hůrka
Merboltice
Mezofyty
Mezozoikum
Miřejovice
Michalovice (okres Litoměřice)
Mikrometr
Mikroskop
Milá (České středohoří)
Milešovka
Milešovské středohoří
Miocén
Molekulární biologie
Monofyletismus
Morušovníkovité
Mostecká pánev
Mostka
Most (město)
Mračný potok
Mykorhiza
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní přírodní památky v Česku
Národní přírodní rezervace v Česku
Národní parlamentní knihovna Japonska
Němčina
Německo
Nadace Wikimedia
Nahosemenné
National Center for Biotechnology Information
National Herbarium of Victoria
Nový Oldřichov
Oblík (České středohoří)
Obrnice
Oddenek
Ohře
Oherský rift
Ohníč
Okres Ústí nad Labem
Okres Česká Lípa
Okres Beroun
Okres Chomutov
Okres Louny
Okres Most
Okres Teplice
Okrouhlá (okres Česká Lípa)
Online Computer Library Center
OpenStreetMap
Opuka
Orasín
Ordoská plošina
Ordovik
Orgán
Organická látka
Osladič
Osladič obecný
Ostrý (České středohoří, 553 m)
Ostrý (České středohoří, 719 m)
Otvický potok
Ovčín (České středohoří)
Ovčí vrch (České středohoří)
Pískovec
Přírodní památka
Přírodní rezervace
Přeslička
Přesličky
Půda
Paleozoikum
Panna (České středohoří)
Parafyletismus
Parazitismus
Parožnatka
Patokryje
Pektin
Pepřovníkovité
Pericykl
Perm
Pevnina
Plavuňka zaplavovaná
Plavuň vidlačka
Plavuně
Plazmodezma
Plešivec (České středohoří, 509 m)
Plešivec (České středohoří, 510 m)
Pletiva krycí
Plevel
Pliocén
Ploidie
Ploučnice
Podříše
Podkrušnohorská oblast
Podkrušnohorský přivaděč
Podpětovité
Podsedice
Polární kruh
Polevský vrch
Polyfyletismus
Polymer
Polysacharidy
Popovičský vrch
Portál:Česko
Portál:Biologie
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rostliny
Portál:Sport
Porta Bohemica
Porto Alegre
Potravní řetězec
Povrchový důl
Povrly
Průduch
Průmyslový vodovod Nechranice
Prackovice nad Labem
Prales
Primární producent
Prutovkovité
Psamofyty
Pseudokrasová jeskyně
Psychoaktivní droga
Psychrofyty
Ptačí zob obecný
PubMed
Pyl
Pyrop
Q1019526
Q1019526#identifiers
Q1019526#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q188238#identifiers
Q188238#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q264667
Q264667#identifiers
Q264667#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q27133
Q27133#identifiers
Q27133#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růžkatcotvaré
Růžová daň
Radčický potok (přítok Loučenského potoka)
Radenov
Radobýl
Ralská pahorkatina
Raná (České středohoří)
Raná (okres Louny)
Raunkiærův systém životních forem
Raunkiaerův systém životních forem#Chamaefyty
Raunkiaerův systém životních forem#Fanerofyty
Raunkiaerův systém životních forem#Hemikryptofyty
Raunkiaerův systém životních forem#Terofyty
Ressl
Rheofyty
Rhizoid
Rhyniophyta
Rodozměna
Rod (biologie)
Rostlinné pletivo
Rostliny
Roztok
Rtuť
Rtyně nad Bílinou
Rudolice (Most)
Rudolický mlýn
Ryjice
Rys iberský
Saprofág#Saprofyt
Savana
Sciafyty
Sebuzín
Sedlo (České středohoří)
Sekundární buněčná stěna
Semenné rostliny
Semeno
Sesterská skupina
Severní moře
Seznam vrcholů v Českém středohoří
Silur
Sklerenchym
Skotsko
Skršín
Slunečná
Smrk
Sokolí vrch
Solanská hora
Sopka
Sosnová (okres Česká Lípa)
Soubor:Č.Středohoří od Litvínova.JPG
Soubor:České středohoří z vrchu Vysoký Ostrý.jpeg
Soubor:Abies concolor tangential.jpg
Soubor:Aerial Garden-Ferns on a tree.jpg
Soubor:Aglaophyton major reconstruccion en.jpg
Soubor:Angiosperm Morphology Midrib Sclerenchyma in Ligustrum (36198196584).jpg
Soubor:Asplenium bradleyi-Parsons.jpg
Soubor:Bílina.jpg
Soubor:Bílina River, 10-2010 - photo 03.JPG
Soubor:BB-0116 Selaginella selaginoides.png
Soubor:Bromeliaceae20020312.JPG
Soubor:Cactus em Porto Alegre 002.JPG
Soubor:Carduus nutans kz04.jpg
Soubor:Ceske-Stredohori.jpg
Soubor:Ceske stredohori CZ I3B-5.png
Soubor:Conifer pollen.JPG
Soubor:Cooksonia sp. - MUSE.jpg
Soubor:Karukold 2010.jpg
Soubor:Lince ibérico (Lynx pardinus), Almuradiel, Ciudad Real, España, 2021-12-19, DD 07.jpg
Soubor:Mammillaria aff. rhodantha.jpg
Soubor:Marchantia - thalle à chapeaux femelles.jpg
Soubor:Nuphar variegata.png
Soubor:Onoclea sensibilis 4 crop.jpg
Soubor:Pertica quadrifaria reconstruccion.jpg
Soubor:Pine Cone (PSF).png
Soubor:Porta vanov.jpg
Soubor:Rudolice - Bílina 1.jpg
Soubor:Staghorn fern.jpg
Soubor:Tillandsia multicaulis (epiphyte) and Impatiens in Costa Rica.jpg
Soubor:Tracheophyta.jpg
Soubor:Vaade Meenikunno rabale Liipsaare vaatetornist.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zosterophyllum sp. - MUSE cropped.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/6/50.5833333/14.125/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-08-055783-X
Speciální:Zdroje knih/0521266300
Speciální:Zdroje knih/1-59726-288-9
Speciální:Zdroje knih/80-200-0000-3
Speciální:Zdroje knih/978-0-08-055783-0
Speciální:Zdroje knih/978-1-119-31299-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-59726-288-0
Speciální:Zdroje knih/978-3-030-35057-4
Speciální:Zdroje knih/978-3-030-35058-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-200-0000-2
Speciální:Zdroje knih/978-80-200-2026-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-244-1972-5
Speciální:Zdroje knih/9780128126288
Sphagnetofyty
Spora
Sporangium
Sporofyt
Srdov (České středohoří)
Srpina
Stélé
Středočeský kraj
Staňkovice (okres Litoměřice)
Stadice
Stadický mlýn
Starý Šachov
Stebno
Step
Stonek
Suberin
Sutomský vrch
Světec (okres Teplice)
Symbióza
Symbiotické vztahy mravenců#Myrmekofyty
Synonymum
Těchlovice (okres Děčín)
Třebívlice
Třebenice (okres Litoměřice)
Třebušín
Třetihory
Tašov
Teplice
Textilie
Tilandsie
Toješťovité
Toxicita
Trabice
Tracheophyta
Trachyt
Trias
Trimerophyta
Trmice
Trojhora
Tropický pás
Trosky (hora)
Uhlí
Unipetrol RPA
Vánoční kaktus
Výrovna (České středohoří)
Vřesovcovité
Valkeřice
Varhošť
Vchynice
Vegetativní orgány
Velemín
Velká Bukovina
Velké Žernoseky
Velké Březno
Velké Chvojno
Velvěty
Verneřice
Verneřické středohoří
Veselé
Virtual International Authority File
Vlastislav (okres Litoměřice)
Voda
Vodní mlýn v Dolánkách
Vodní nádrž Újezd
Vodní nádrž Jirkov
Vodopád
Volevčice (okres Most)
Volfartice
Vrabinec
Vraneček
Vrchol (topografie)
Vrchovina (České středohoří)
Vstavačovité
Vyšší dvouděložné
Vyšší rostliny
Vysoký Ostrý
Vzdušná vlhkost
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata
Wikidata:Hlavní strana
Wikidruhy
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Jak číst taxobox
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolemie vznešená
World Register of Marine Species
Xenofyty
Xerofyty
Xylém
Zákoutí (Blatno)
Záluží (Litvínov)
Zeměpisné souřadnice
Zlatník (České středohoří)
Znělec
Zosterophyllophyta
Zubrnice




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk