A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Císař je nejvyšší panovnická hodnost. Pochází z latinského titulu caesar, odvozeného od jména Gaia Julia Caesara. Jeho obdobou je hodnost car, jež byla používána v některých slovanských zemích (Rusko, Bulharsko či Srbsko). V Evropě popisuje panovníka nejvyššího řádu.[1]
Císaři přísluší oslovení císařské Veličenstvo, ostatním členům císařského rodu přísluší oslovení císařská Výsost. Pokud je císař zároveň králem, přísluší mu titul císařské a královské Veličenstvo, ostatním členům císařského rodu pak císařská a královská Výsost.[zdroj?
Jediným panujícím císařem je japonský císař Naruhito v čele parlamentní konstituční monarchie.
Historie
Éra císařů je spojena s Římskou říší. Prvním císařem se stal Oktavián, který roku 27 př. n. l. přijal titul augustus (vznešený). Tituly augustus a caesar se souběžně používaly římskými císaři v období principátu, později za doby dominátu byl titul caesar vyhrazen mladšímu panovníkovi, spoluvládci augusta. Po pádu Západořímské říše roku 476 se titul císaře užíval výhradně jen v přeživší východní části Říše římské – Byzantské říši. V západní Evropě byl titul obnoven za vlády Karla Velikého, který byl 25. prosince 800 korunován papežem Lvem III. jakožto pokračovatel a znovuobnovitel Římské říše. Po rozpadu jeho říše se užívání titulu nakonec ustálilo ve Východofranské říši, kde v roce 962 vznikla Svatá říše římská. Samotný titul císaře byl doposud spojen s ideou obnovy či pokračování Říše římské, avšak v období vrcholného středověku se začal používat i mimo tento rámec jako zdůraznění moci a prestiže jednotlivých států a panovníků, a to především ve východoevropských státech. Tak byla zavedena hodnost císaře např. v Bulharsku (913), Srbsku (1345) či Rusku (1547).
Evropští císařové
- Caesar a imperátor – jedno z přízvisek vládců Římské říše (viz také seznam římských císařů).
- Císař východořímské říše - používající řecký termín basileos, považoval se za císaře Římské říše, fakticky vládl Byzantské říši.
- Císař říše římské – tento titul historicky navazoval na zaniklé antické císařství a byl používán ve smyslu řídící římské impérium (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství Římanů. Císař říše římské byl především ochráncem západoevropského křesťanstva a sídelního města papežů, Říma. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku 800 n. l. Karel Veliký. Titul nebyl dědičný.[2]
- Latinský císař - vládce křižáckého státu Latinské císařství (oficiálně latinsky Imperator Romanus)
- Císař Svaté říše římské - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře Fridricha I. Barbarossy se říše začala označovat jako Svatá říše římská a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – Svatá říše římská národa německého a Císař Svaté říše římské národa německého. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen římský král, kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného římského krále měli právo volit jen volitelé, tzv. kurfiřti. Od 15. století byli za římské krále voleni jen členové habsburského rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v Římě papežem. (Posledním císařem, kterého korunoval papež v Římě, byl Fridrich III., posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl Karel V.) Svatá říše římská národa německého, a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku 1806.[2]
- Císař rakouský – roku 1804 přijal císař Svaté říše římské národa německého František II. další císařský titul, titul císaře rakouského. Po zániku Svaté říše římské národa německého roku 1806 si ponechal pouze titul císaře rakouského a přijal jméno František I. Titul císaře rakouského se pak v rodu Habsburků dědil až do roku 1918.
- Ruský car – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1917 s titulem car s hodností císaře a posléze císařským titulem imperátor (od r. 1721)[2]
- Německý císař – titul panovníků Německé říše mezi léty 1871–1918 (Vilém I., Fridrich III. a Vilém II.)
- Císař Francouzů – tento titul používal Napoleon Bonaparte a Napoleon III.
- Bulharský car – titul rovný císaři používaný za první a druhé bulharské říše. Používal se i za třetí bulharské říše, avšak zde byl panovník mezinárodně uznáván jako král.
- Srbský car – za srbského císaře (cara) se prohlásil roku 1345 Štěpán Dušan, titul pak používal i jeho syn Štěpán Uroš V.
- Císař celého Španělska – titul používaný u různých příležitostech ve Španělsku (latinsky Imperator totius Hispaniae)
Asijští císařové
- Trapezuntský císař – panovník Trapezuntského císařství (nástupnického státu Byzantské říše v Malé Asii), stát stejně jako císařský titul trval od roku 1204–1461, oficiálně se na počátku zval Císař a samovládce Římanů, po r. 1282 se zval Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií.
- Čínský císař – titul čínského panovníka od roku 221 př. n. l. do zrušení monarchie roku 1912.
- Japonský císař – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.)
- Mughalský císař
- Indický císař – mezi léty 1876–1947 jeden z titulů panovníků Velké Británie.
- Korejský císař – panovník Korejského císařství (1897–1910)
- Vietnamský císař – panovník Vietnamského císařství za vlády Dynastie Nguyễn.
- Vidžajanagarský císař – panovník Vidžajanagarské říše
Američtí císařové
- Brazilský císař – tento titul užíval Pedro I. Brazilský a Pedro II. Brazilský.
- Mexický císař – panovníci Mexika ve dvou krátkých obdobích v 19. století. Prvním císařem Mexika byl v letech 1822–1823 Agustín I. a druhým císařem pak Maxmilián I. v letech 1864–1867.
- Haitský císař – titul používali Jean-Jacques Dessalines a Faustin-Élie Soulouque.
Afričtí císařové
- Habešský císař – panovník dnešní Etiopie (900–1976)
- Jean-Bédel Bokassa – jediný císař Středoafrického císařství (1976–1979)
Odkazy
Reference
- ↑ Heslo Císař na Encyklopedie CoJeCo
- ↑ a b c Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu císař na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Císař v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Téma Císař ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo císař ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Írán
Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Úniky toxických látek do Bečvy 2020
Ústavní soud České republiky
Ústavní soud České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká Wikipedie
Česko
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Švédsko
Švédsko
14. říjen
14. říjen
14. září
15. říjen
15. říjen
18. říjen
18. říjen
18. století
19. říjen
19. říjen
19. století
1903
1903
1913
1913
1923
1943
1943
1963
2. listopad
2. listopad
23. říjen
23. říjen
25. říjen
25. říjen
28. říjen
28. říjen
36 pohledů na horu Fudži
718
741
742
743
743
751
754
763
766
775
9. století
Abbásovci
Andreas Molterer
Andreas Molterer
Andrea Palladio
Anglie
ANO 2011
ANO 2011
Antonín Dufek (historik umění)
Antonín Dufek (historik umění)
Arabové
Architektonický styl
Architektura starověkého Říma
Architektura starověkého Řecka
Arménie
Arménie
Artabasdas
Artabasdos
Artabasdos
Autoritní kontrola
Barokní architektura
Bitva o Bougainville
Bitva v zátoce císařovny Augusty
Bobby Charlton
Bobby Charlton
Bulhaři
Byzantská říše
Císař
Chalífát
Commons:Featured pictures/cs
Dějiny architektury
Daily Mirror
Daily Mirror
Druhá světová válka
Druhá světová válka
Eduard Krečmar
Eduard Krečmar
Empír
Encyklopedie
Evropa
Evropská unie
Evropská unie
Evropský parlament
Evropský parlament
Francie
Francouzská národní knihovna
Frankové
Gemeinsame Normdatei
Geometrie
Haag
Haag
Hereze
HLAS – sociálna demokracia
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hlavní strana
Hokusai Kacušika
Hokusai Kacušika
Ikonodulie
Ikonoklasmus
Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche
Itálie
Japonský dřevořez
Japonský dřevořez
Japonsko
Jihoafrická ragbyová reprezentace
Jihoafrická ragbyová reprezentace
Křivka obecná
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klasicismus
Klasicistní architektura
Kolonialismus
Koncil
Konstantinopol
Konstantinopol
Konstantin V. Kopronymos
Konstantin V. Kopronymos
Langobardi
Latinská Amerika
Leon III. Syrský
Leon IV. Chazar
Library of Congress Control Number
Mahsá Amíníová
Mahsá Amíníová
Malá Asie
Matthew Perry
Matthew Perry
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud
Mistrovství světa v ragby 2023
Mistrovství světa v ragby 2023
Modlitba
Muzeum ropného a plynárenského průmyslu Ignáce Łukasiewicza
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Národní knihovna Izraele
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Natalie Zemon Davis
Natalie Zemon Davis
Neoklasicismus
Ngô Ðình Diệm
Nizozemská královská knihovna
Novozélandská ragbyová reprezentace
Novozélandská ragbyová reprezentace
Občanská koalice
Občanská koalice
Období Edo
Obrazoborectví
Okresní soud ve Vsetíně
Okresní soud ve Vsetíně
Předseda vlády Slovenské republiky
Předseda vlády Slovenské republiky
Palladiánská architektura
Papež
Parlamentní volby v Polsku 2023
Parlamentní volby v Polsku 2023
Patriarchát (územní členění církve)
Paulikiáni
Pavel Simon
Pavel Simon
Petr Pavel
Petr Pavel
Polsko
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Byzantská říše
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Středověk
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Právo a spravedlnost
Právo a spravedlnost
Průmyslová revoluce
Pražský hrad
Pražský hrad
Prezident Slovenské republiky
Prezident Slovenské republiky
Protesty v Íránu (2022–2023)
Protesty v Íránu (2022–2023)
Q41635
Q41635#identifiers
Q41635#identifiers|Editovat na Wikidatech
Ravenna
Recep Tayyip Erdoğan
Recep Tayyip Erdoğan
Relikvie
Renesanční architektura
Richard Moll
Richard Moll
Robert Fico
Robert Fico
Robert Irwin (umělec)
Robert Irwin (umělec)
Rokoko
Rolex Paris Masters 2023
Rolex Paris Masters 2023
Rugby union
Rugby union
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sýrie
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Salvarsan
Senát Parlamentu České republiky
Senát Parlamentu České republiky
Severoatlantická aliance
Severoatlantická aliance
Seznam byzantských císařů
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2023
Seznam osobností vyznamenaných 28. října 2023
Slovenská národná strana
Slovenská národná strana
Slovensko
Slovensko
SMER – sociálna demokracia
SMER – sociálna demokracia
Soubor:Arc Triomphe.jpg
Soubor:Corpse of Ngô Đình Diệm in the 1963 coup.jpg
Soubor:Corpse of Ngô Đình Diệm in the 1963 coup.jpg
Soubor:Emblem of Mozambique.svg
Soubor:Great Wave off Kanagawa2.jpg
Soubor:Great Wave off Kanagawa2.jpg
Soubor:Solidus-Leo III and Constantine V-sb1504.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Státní znak Mosambiku
Střední Evropa
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Symetrie
Syrská dynastie
Thajské královské letectvo
Thajské královské letectvo
Thema
Tomáš Fejfar
Tomáš Fejfar
Trojúhelník
Turecko
Turecko
Ukijo-e
Ukijo-e
Umajjovci
Univerzitní systém dokumentace
Válka Izraele s Hamásem (2023)
Vahagn Chačaturjan
Vahagn Chačaturjan
Velká vlna u pobřeží Kanagawy
Velká vlna u pobřeží Kanagawy
Velké národní shromáždění
Velké národní shromáždění
Vietnamská republika
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Vznik Československa
Vznik Československa
Wiki
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
WTA Finals 2023
Západní svět
Zdeněk Mácal
Zdeněk Mácal
Zuzana Čaputová
Zuzana Čaputová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk