A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Chajim Herzog חיים הרצוג | ||||||||
 Prezident Herzog v roku 1990 | ||||||||
 | ||||||||
| 6. prezident Izraela | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| V úrade 5. mája 1983 – 13. mája 1993 | ||||||||
| Premiér | Menachem Begin Jicchak Šamir Šimon Peres Jicchak Rabin | |||||||
| ||||||||
| Biografické údaje | ||||||||
| Narodenie | 17. september 1918 Belfast, Spojené kráľovstvo Veľkej Británie a Írska (dnes Spojené kráľovstvo) | |||||||
| Úmrtie | 14. apríl 1999 (80 rokov) Tel Aviv, Izrael | |||||||
| Politická strana | Strana práce (predtým Maarach, Mapaj) | |||||||
| Alma mater | University of London University of Cambridge | |||||||
| Vierovyznanie | judaizmus | |||||||
| Rodina | ||||||||
| Príbuzní | Jicchak ha-Levi Herzog (otec) Jaakov Herzog (brat) Abba Eban (švagor) | |||||||
| Manželka | ||||||||
| Deti | Joel, Michael, Ronit, Jicchak | |||||||
| Odkazy | ||||||||
 | Chajim Herzog (multimediálne súbory) | |||||||
Chajim Herzog (hebr. : 
חיים הרצוג, Chajim Hercog; 17. september 1918 Belfast – † 17. apríl 1997 Tel Aviv) bol izraelský generál, diplomat, politik a člen Strany práce (predtým Maarach). V rokoch 1983 až 1993 zastával v dvoch funkčných obdobiach úrad izraelského prezidenta.
Pochádzal zo severoírskeho Belfastu; jeho otec bol írsky a izraelský vrchný rabín Jicchak ha-Levi Herzog. Vyštudoval právo a jeho vojenská kariéra začala už v roku 1936 vstupom do Hagany pri arabskom povstaní v Palestíne. Počas druhej svetovej vojny sa ako spravodajský dôstojník Britskej armády zapojil do boja proti nacizmu, zúčastnil sa vylodenia v Normandii, bojov o prekročenie Rýna a na oslobodení koncentračných táboroch. Patril medzi zakladateľov izraelskej armády a v roku 1948 sa zúčastnil bojov o Jeruzalem. Bol pri zrode izraelskej vojenskej spravodajskej služby a celkom dvakrát bol jej čelným predstaviteľom. Vojenskú kariéru ukončil roku 1962 v hodnosti generálmajora a o päť rokov neskôr sa počas šesťdňovej vojny stal vojenským komentátorom.
V rokoch 1975 až 1978 pôsobil ako stály zástupca Izraela pri Organizácii spojených národov (OSN), kde mnohokrát vystupoval na obranu židovského štátu. Herzogov prejav v súvislosti so schválením rezolúcie, ktorá označila sionizmus za druh rasizmu sa zaradil medzi prejavy, ktoré zmenili svet. V roku 1983 jeho kariéra vyvrcholila zvolením za izraelského prezidenta. V tejto funkcii zotrval desať rokov, počas ktorých sa snažil vystupovať na obranu Izraela a preklenúť rozdiely v izraelskej spoločnosti. Je autorom mnohých kníh a článkov venujúcich sa vojenskej histórii.[1]
Mladosť a štúdium
Narodil sa v Belfaste v Spojenom kráľovstve Veľkej Británie a Írska (dnes Severné Írsko v Spojenom kráľovstve) ako syn Sáry Hillmanovej a významného rabína Jicchaka ha-Levi Herzoga, ktorý v rokoch 1919 až 1937 zastával funkciu vrchného rabína Írska a následne vrchného aškenázskeho rabína mandátnej Palestíne (1937 – 1948) a Izraela (1948 – 1959).[2] Rodina žila od roku 1919 v Dubline, kde sa narodil aj Chajimov mladší brat Jaakov (1921 – 1972), neskorší rabín a izraelský veľvyslanec v Kanade.[3] Vyrastal a neskôr aj študoval v Dubline na Wesley College.[1] V roku 1935, ako sedemnásťročný, podnikol spoločne s rodinou aliju do britskej mandátnej Palestíny, kde tri roky študoval v Hebronskej ješive, ješive Merkaz ha-rav a právnickej škole vlády britského mandátu.[4] V roku 1936 vstúpil na začiatku arabského povstania do židovskej polovojenskej organizácie Hagana.[5] O dva roky neskôr sa vrátil do Spojeného kráľovstva, kde vyštudoval právo na londýnskej univerzite a univerzite v Cambridgei.[2]
Vojenská kariéra
Po ukončení štúdií vstúpil v roku 1942 do Britskej armády, kde získal vojenské vzdelanie v Kráľovskej vojenskej akadémii v Sandhurste. Tu si vyslúžil celoživotnú prezývku „Vivian“, pretože Briti nevedeli správne vysloviť jeho meno Chajim.[6] Počas druhej svetovej vojny slúžil ako spravodajský dôstojník v pechotnom a obrnenom zbore, s ktorým sa zúčastnil vylodenia v Normandii a bojov v okupovanej Európe.[7] Bol prítomný aj na oslobodení koncentračného tábora Bergen-Belsen a podieľal sa na identifikácii nemeckých zajatcov vrátane Heinricha Himmlera, na výsluchu ktorého sa osobne zúčastnil.[2] Po skončení 2. svetovej vojny bol členom komisie, ktorá v britskej okupačnej zóne organizovala spravodajský systém, a pôsobil ako veliteľ vojenskej rozviedky v severnom Nemecku.[7] Demobilizovaný bol roku 1947 v hodnosti podplukovníka.[5]
V tom istom roku sa oženil s Aurou Ambacheovou, s ktorou mal štyri deti: dcéru Ronit a synov Joela (* 1949), Michaela a Jicchaka (* 1960),[8] ktorý sa stal izraelským politikom.[9] Jeho švagrom bol izraelský minister zahraničných vecí Abba Eban, ktorý sa oženil so sestrou Herzogovej manželky.[10]
Izraelské vojenské spravodajstvo
V roku 1947 sa vrátil do mandátnej Palestíny, kde ho s najväčšou pravdepodobnosťou Hagana poverila vykonať vnútornú hĺbkovú inšpekciu jej spravodajskej služby Šaj; túto inšpekciu vykonal v máji toho istého roku.[11] V januári 1948 sa stal jedným z inštruktorov výcvikového kurzu pre spravodajských dôstojníkov.[12] V prvej polovici toho roku bol na čele bezpečnostnej sekcie Židovskej agentúry[13] a bol styčnou osobou pre predstaviteľov Organizácie Spojených národov, ktorí do mandátnej Palestíny prišli prešetriť situáciu pred stiahnutím britských jednotiek v súvislosti s vypršaním britského mandátu.[2] Po vzniku Izraela v máji 1948 sa stal príslušníkom Izraelských obranných síl (IOS) a v ich radoch bojoval vo vojne za nezávislosť. Ako operačný a spravodajský dôstojník 7. obrnenej divízie sa zúčastnil bitky o Latrun.[1]
V júni 1948 rozhodol izraelský premiér David Ben Gurion o reforme a reorganizácii izraelských tajných služieb a poveril jeho a Isera Beeriho zriadením vojenskej výzvednej služby (Šerut ha-modiin) pri generálnom štábe, pod ktorej zodpovednosť by spadalo „bojové a taktické spravodajstvo, kontrarozviedka, cenzúra, monitorovanie rozhlasu a vysielačiek a špeciálne povinnosti.“[14] Spravodajskú službu viedol Beeri a Herzog sa stal jeho zástupcom.[14] Začiatkom roku 1949 došlo k ďalšej reorganizácii spravodajských služieb, v dôsledku čoho vzniklo spravodajské oddelenie IOS, ktoré viedol Chajim Herzog.[15] V tom istom roku vznikol na jeho návrh Koordinačný výbor spravodajských služieb, ktorý mal „kontrolovať a koordinovať prácu služieb a zmierňovať nezhody, ktoré medzi nimi vládli.“[16]
V roku 1950 ho vo funkcii nahradil Binjamin Gibli, ktorý uskutočnil rozsiahlu reorganizáciu a transformoval vojenské spravodajské oddelenie na vojenskú spravodajskú službu, ktorá sa od decembra 1953 volá Aman.[17] Po odchode z vojenského spravodajstva pôsobil v rokoch 1950 až 1954 ako vojenský atašé na izraelskej ambasáde v Spojených štátoch, medzi rokmi 1954 a 1957 ako veliteľ jeruzalemskej brigády a v rokoch 1957 až 1959 ako veliteľ južného veliteľstva IOS.[18] V roku 1959 sa vrátil na čelo vojenskej spravodajskej služby Aman, a zotrval v nej do roku 1962.[19] Počas tohto obdobia na jar 1959 v Teheráne so svojim iránskym náprotivkom dohodol iránsko-izraelskú vojenskú a spravodajskú spoluprácu.[20] V roku 1962 ho vo funkcii nahradil Meir Amit a on sám opustil izraelskú armádu v hodnosti generálmajora (aluf).[4]
Po odchode z armády
| „ | Je zrejmé, že sa musia podniknúť všetky bezpečnostné opatrenia, ale musím veľmi úprimne vyhlásiť, že keby som si mal dnes vybrať medzi tým, či mám sedieť v egyptskom bombardovacom lietadle, ktoré mieri k Tel Avivu, alebo byť v Tel Avive, z čisto sebeckej túžby po sebazáchove by som uprednostnil Tel Aviv. | “ |
| – Chajim Herzog, úryvok rozhlasového komentára z 1. 6. 1967 poslucháčom, ktorí sa obávali egyptského bombardovania[21] | ||
Po odchode z armády sa venoval podnikaniu a verejnej službe a pôsobil ako obchodný riaditeľ konglomerátu priemyselných podnikov, ktoré v Izraeli vlastnil sir Isaac Wolfson.[8] V máji 1967 pred vypuknutím Šesťdňovej vojny nastúpil ako komentátor do rádia Kol Jisrael.[5] Jeho komentáre mali pozitívny vplyv na izraelskú morálku a národné sebavedomie v situácii, keď susedné arabské štáty stupňovali vojenské napätie a propagandu.[22] Po dobytí Západného brehu Jordánu ho minister obrany Moše Dajan vymenoval za vojenského guvernéra východného Jeruzalemu a Judei a Samárie a v tejto funkcii zotrval až do konca roku 1967.[5] Po svojom vymenovaní sa opýtal Dajana na izraelskú politiku na dobytom území a čo sa od neho očakáva, načo mu Dajan odpovedal: „Predpokladá sa, že sa budeš starať, aby sa všetko vrátilo do normálnych koľají. Ale nesnaž sa vládnuť Arabom. Nechaj ich, nech si vládnu sami. Pochopiteľne musia vedieť, že si šéf. (…) V podstate chcem politiku, ktorá umožní, aby sa Arab narodil, žil a umrel na Západnom brehu, bez toho, aby niekedy videl nejakého izraelského úradníka.“[23]
Po demobilizácii sa postavil na čelo správnej rady vydavateľstva Keter Publishing a v roku 1965 sa spoločne s Ben Gurionom podieľal na vzniku politickej strany Rafi.[24] V roku 1972 s partnermi Michaelom Foxom a Jaakovom Neemanom založil právnickú firmu Herzog, Fox & Neeman, ktorá sa neskôr stala najväčšou právnickou spoločnosťou v Izraeli.[25] Na úlohu komentátora Kol Jisrael nadviazal pri jomkipurskej vojne v roku 1973, keď jeho pokojný hlas opäť povzbudil morálku národa.[2]
Diplomacia a politika
V auguste 1975 bol menovaný za izraelského stáleho zástupcu pri Organizácii Spojených národov, a zostal ním do roku 1978.[1] V tomto období Izrael sústavne napádali arabské a komunistické štáty.[1] Počas jeho pôsobenia prijalo Valné zhromaždenie 10. novembra 1975 rezolúciu č. 3379, označujúcu sionizmus za „formu rasizmu a rasovej diskriminácie.“[26] Pri svojom prejave pred Valným zhromaždením OSN pripomenul, že presne pred 37 rokmi (10. novembra 1938) sa odohrala Krištáľová noc, navrhnutú rezolúciu odsúdil a symbolicky ju roztrhal (obdobne jeho otec roztrhal MacDonaldovu bielu knihu, ktorá obmedzovala židovskú imigráciu do mandátnej Palestíny v predvečer druhej svetovej vojny),[1] so slovami:[27]
| „ | Pre nás, židovský národ, chýba tomuto uzneseniu, založenom na nenávisti, klamstve a arogancii, akákoľvek morálna či právna hodnota. | “ |
Jeho prejav zaradili britskí historici na čele so Simonom Sebag-Montefiorom do zbierky „prejavov, ktoré zmenili svet“ (Speeches that Changed the World) popri prejavoch napríklad Martina Luthera Kinga, Nelsona Mandelu, Winstona Churchilla či Johna F. Kennedyho.[28][29] Táto rezolúcia bola 16. decembra 1991 (teda v čase, keď pôsobil vo funkcii prezidenta) revokovaná rezolúciou č. 46/86, ktorou Izrael podmienil svoju účasť na Madridskej mierovej konferencii v roku 1991.[30] V histórii OSN šlo k roku 2010 o jedinú revokovanú rezolúciu.[31]
Ďalšou udalosťou jeho pôsobenia v Organizácii spojených národov bola operácia Entebbe z júla 1976. Izraelská špeciálna jednotka Sajeret Matkal vtedy uskutočnila operáciu na záchranu zhruba stovky cestujúcich letu spoločnosti Air France, ktorých uniesli palestínski teroristi z Ľudového frontu za oslobodenie Palestíny a nemecké Revolučné bunky do Ugandy.[32] Celá operácia sa odohrala v priebehu 57 minút a až na štyroch pasažierov pri nej všetkých rukojemníkov zachránili. Uganda potom požiadala zvolať zasadnutie Bezpečnostnej rady OSN. Chcela, aby Bezpečnostná rada odsúdila Izrael, od ktorého požadovala uhradenie vzniknutých materiálnych škôd.[33] Herzog na ugandskú požiadavku pred Radou bezpečnosti reagoval:[33]
| „ | V žiadnom prípade tu nesedím na lavici obžalovaných ako žalovaná strana. Stojím tu ako žalobca, vznášajúci obžalobu tohto prehnitého, skorumpovaného, brutálneho, cynického a krvilačného monštra medzinárodného terorizmu a všetkých, ktorí ho tak či onak podporujú – či už cestou priamej pomoci, alebo len púhej tolerancie. Predstupujeme pred Bezpečnostnú radu s prostým posolstvom, v ktorom oznamujeme, že sme hrdí na to, čo sme dokázali, lebo sme predviedli celému svetu, že i v malej krajine, existujúcej za podmienok, v akých musí fungovať Štát Izrael, a ktoré členovia tejto Rady dôverne poznajú, predstavujú ľudská dôstojnosť, život a sloboda tie najvyššie hodnoty. Sme hrdí nielen na to, že se nám podarilo zachrániť životy viac než stovky nevinných rukojemníkov – mužov, žien i detí, ale aj na význam, ktorý má naša operácia pre vec obrany ľudskej slobody. | “ |
V roku 1978 ho vo funkcii izraelského stáleho zástupcu pri OSN vystriedal Jehuda Cvi Blum a on sa vrátil do Izraela, kde sa venoval právnej praxi a domácej politike.[2] Do celoštátnej politiky vstúpil vo voľbách do Knesetu v roku 1981, keď bol zvolený za poslanca za stranu Maarach, predchodkyňu dnešnej Strany práce.[18] Počas necelých dvoch rokov, ktoré v izraelskom parlamente strávil, pôsobil ako člen zahraničného a branno bezpečnostného výboru a výboru pre ústavu, právo a spravodlivosť.[34] Na svoj mandát rezignoval v roku 1983 potom, ako bol zvolený za izraelského prezidenta. V parlamente ho nahradil Nachman Raz.[35]
Prezidentstvo
Prvý raz zvolili Chajima Herzoga za prezidenta vo voľbách konaných 5. mája 1983, do ktorých nastúpil ako kandidát opozičnej strany Maarach. Jeho súperom bol Menachem Elon, nominovaný vládnou stranou Likud. Porazil ho, keď získal najtesnejšiu možnú väčšinu 61 hlasov, kým Elon obdržal 57 hlasov.[36] Prezidentský úrad Herzog zastával v dvoch po sebe idúcich funkčných obdobiach. Druhý raz bol zvolený vo voľbách konaných 23. februára 1988, v ktorých nemal žiadneho protikandidáta a získal 82 hlasov (2 hlasy boli proti, 2 hlasovacie lístky boli odovzdané prázdne a jeden hlas bol neplatný).[36]
Herzog vnímal prezidentský úrad ako symbol jednoty národa a inštitúciu, ktorá môže vyjadriť „najhlbšie pocity národa a zahrnúť všetky etnické spoločenstvá, národnosti a vyznania.“[2] Vo svojej novej pozícii sa snažil o posilnenie morálnych a národných hodnôt judaizmu a demokracie. Jadrom jeho prezidentstva bol rešpekt k jednotlivcovi a občanovi a neustále udržoval kontakt s verejnosťou. Veril, že všetkých Izraelcov, bez ohľadu na náboženský či etnický pôvod, spája túžba po mieri.[2] Snažil sa preklenúť rozdiely v izraelskej spoločnosti a vyjadroval sa k všetkým hlavným spoločenským otázkam, či už šlo o absorpciu imigrantov, integráciu menšín, rasizmus, zmenu volebného systému či napätie medzi religióznou a sekulárnou časťou spoločnosti.[2]
| „ | Som prezident Arabov a Drúzov rovnako ako Židov a nikto, kto popiera ich práva, do tejto budovy nevstúpi. | “ |
| – Herzog takto zakázal vstup do prezidentskej rezidencie militantnému protiarabskému poslancovi Meirovi Kahanemu[37] | ||
Herzog podporoval aj úzke styky medzi Izraelom a židovskými komunitami po celom svete a židovské vzdelávanie.[7] Ako prezident podnikol mnohé zahraničné cesty, počas ktorých sa snažil vysvetliť izraelskú pozíciu a podporiť diplomatické a obchodné vzťahy. Celkom navštívil cez tridsať krajín a stal sa prvým izraelským prezidentom, ktorý uskutočnil oficiálnu štátnu návštevu Nemecka (apríl 1987),[38] Čínskej ľudovej republiky[5] a vzhľadom na blízke americko-izraelské vzťahy paradoxne aj prvým izraelským prezidentom, ktorý podnikol oficiálnu štátnu návštevu Spojených štátov (november 1987).[37] Bol tiež prvým prezidentom, ktorý po opätovnom nadviazaní diplomatických vzťahov v roku 1991 navštívil Česko-Slovensko.[39] Pri tejto príležitosti prijal čestné členstvo, ktoré mu udelilo Masarykove demokratické hnutie.[40]
V roku 1985 navštívil počas štátnej cesty do Írska miesto svojho štúdia – Wesley College, kde slávnostne otvoril Írske židovské múzeum.[1] Ako ostrý kritik režimu Saddáma Husajna označoval Irak za „brloh svetového terorizmu.“ Vyhlásil, že svet väčšinou odmieta izraelské varovania, že sa Bagdad stáva hlavným mestom svetového terorizmu, a dodal, že niektoré západné štáty pomohli Saddámovi Husajnovi rozvinúť jeho vojenskú silu.[41]
Prezidentské milosti
Medzi jeho sporné rozhodnutia patrilo zníženie trestu trom židovským radikálom zo skupiny Židovské podzemie, ktorí boli v roku 1985 odsúdení na doživotné odňatie slobody za vraždu štyroch palestínskych Arabov, spáchanú roku 1984 v Hebrone.[42][43] Trest znížil najprv na 24 rokov odňatia slobody, potom na 15 rokov a v roku 1989 nakoniec na 10 rokov odňatia slobody, čím umožnil, aby vrahov po dvoch rokoch prepustili na slobodu za dobré správanie.[44][45] Podľa českého odborníka na problematiku Blízkeho východu, politológa Marka Čejku (2011) vyšlo neskôr najavo, že „hlavným dôvodom zmiernenia trestov bol veľký tlak premiéra Šamira a ministra spravodlivosti Dana Meridora.“[46] V roku 1990 znížil iným členom židovského podzemia doživotné tresty odňatia slobody za prípravu bombového útoku na mešity na Chrámovej hore.[47]
Verejnosť kritizovala aj jeho angažmán v tzv. afére autobusu číslo 300.[8] V apríli 1984 uniesli štyria palestínski teroristi linkový autobus spoločnosti Egged. Pri zásahu špeciálne jednotky pasažierov (až na jednu ženu) oslobodili[48], dvoch únoscov pri záchrannej operácii zabili, ostatní dvaja zomreli po skončení akcie, keď ich odovzdali agentom Šin Bet.[48] Oficiálne však druhí dvaja „zomreli cestou do nemocnice.“[48] Kvôli vážnym pochybnostiam poveril minister obrany Moše Arens zvláštnu vyšetrovaciu komisiu, ktorú viedol Meir Zorea, aby prešetrila celú udalosť. V zložitom vyšetrovaní sa Šin Bet pokúsila krivými výpoveďami svojich agentov zvaliť vinu za smrť dvoch zadržaných na generála Jicchaka Mordechaja, ktorý teroristov pri výsluchu bil.[48] Kvôli mocenským bojom vnútri spravodajskej služby sa celá aféra dostala do rúk generálneho prokurátora Jicchaka Zamira. Ten odporučil prepustiť riaditeľa spravodajskej služby Avrahama Šaloma a niekoľko vyšších dôstojníkov pre ovplyvňovanie svedkov a falšovaniu dôkazov.[48] Nakoniec sa však nikto z nich pred súd nepostavil, pretože im Herzog udelil prezidentskú milosť bez toho, aby proti nim boli vznesené obvinenia.[48] V rozhovore, ktorý poskytol v roku 1993, uviedol, že odsudzuje to, čo sa po zásahu stalo, ale že v tom čase bol Izrael zatiahnutý do vojny s teroristami a že prípadný súdny proces by mohol Šin Bet „roztrhať na kusy.“[8]
Počas jeho pôsobenia v prezidentskom úrade sa vystriedalo šesť vlád, a na ich čele stáli postupne štyria premiéri. On sám často fungoval ako zákulisný sprostredkovateľ, napríklad pri zostavovaní vlád národnej jednoty po voľbách v rokoch 1984 a 1988.[7] V roku 1993 po skončení druhého funkčného obdobia odišiel z politiky a v prezidentskom úrade ho nahradil niekdajší veliteľ Izraelského vojenského letectva a bývalý minister Ezer Weizman.[8]
Poprezidentské obdobie
Po návrate do súkromného života sa venoval prednáškovým turné, písal novinové komentáre, vlastnú autobiografiu a bol aj členom v niekoľkých správnych radách.[7] Angažoval sa aj pri vzniku Centra blízkovýchodných štúdií a diplomacie pri Ben Gurionovej univerzite v Negeve, ktoré sa dnes na jeho počesť volá Centrum Chajima Herzoga pre blízkovýchodné štúdium a diplomaciu.[5] Rok po zavraždení premiéra Jicchaka Rabina Herzog prehovoril na Bar-Ilanovej univerzite, na ktorej predtým študoval Rabinov vrah Jigal Amir. V rozhorčenom prejave pripomenul súdržnosť a spolupatričnosť izraelskej spoločnosti z čias šesťdennej vojny, ktorá vtedy nasledovala Rabina ako náčelníka generálneho štábu. Pokračoval slovami:[49]
| „ | Ak vražda takého človeka, ministerského predsedu, nespôsobí, že sa rozochvejú všetky vlákna našej národnej existencie, ak to nami neotrasie až do najhlbších základov, ak nezvrátime toto prekliatie, nevykoreníme túto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou šialených fanatikov – známkou hanby pre náš národ –, sme, Bože chráň, v nebezpečenstve, že sa staneme svedkami toho, ako sa bude táto nočná mora opakovať. (…) Ohne skazy už horia na okraji tábora. Ak sa spoločne nepoponáhľame uhasiť ich, zničia nám celý náš dom. | “ |
Zomrel 17. apríla 1997 na zlyhanie srdca[50] a je pochovaný na národnom cintoríne na Herzlovom vrchu v Jeruzaleme.[51]
Dielo
Ide o autora mnohých kníh, ktoré sa týkajú histórie, najmä vojenskej histórie. Medzi ne patria:
- Knihy vydané v angličtine
- HERZOG, Chajim. Who stands accused?: Israel answers its critics. London : Random House, 1978. 277 s. ISBN 0394501322. (po anglicky)
- HERZOG, Chajim. The Arab-Israeli Wars: War and Peace in the Middle East from the War of Independence through Lebanon. London : Vintage, 1983. 480 s. ISBN 0394717465. (po anglicky)
- HERZOG, Chajim. Heroes of Israel: Profiles of Jewish Courage. London : Little Brown and Company, 1989. 295 s. ISBN 0316359017. (po anglicky)
- HERZOG, Chajim. Living History: A Memoir. New York : Pantheon, 1996. 448 s. ISBN 067943478X. (po anglicky)
- HERZOG, Chajim; GICHON, Mordechaj. Battles of the Bible. London : Pantheon, 1997. 320 s. ISBN 1853672661. (po anglicky)
- HERZOG, Chajim. The War of Atonement. London : Greenhill Books, 1998. 300 s. ISBN 0394717465. (po anglicky)
- Knihy vydané v češtine
- HERZOG, Chajim. Arabsko-izraelské války : válka a mír na Blízkém východě od války za nezávislost v roce 1948 po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6. (po česky)
- HERZOG, Chajim. Válka ze Dne usmíření : podrobný příběh z roku 1973 arabsko-izraelské války s úvodem brigádního generála Michaela Herzoga. Praha : , 2005. 375 s. ISBN 80-7214-767-6. (po česky)
- HERZOG, Chajim; GICHON, Mordechaj. Biblické války. Brno : Books, 1999. 294 s. ISBN 80-7242-053-4. (po česky)
Referencie
- ↑ a b c d e f g Chaim Herzog (1918-1997) . badacz.org, . Dostupné online. (po poľsky)
- ↑ a b c d e f g h i Chaim Herzog: Sixth President of the State of Israel 1983-1993 . Úrad prezidenta Štátu Izrael, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. Londýn : Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 169. (po anglicky)
- ↑ a b Chaim Herzog (1918-1997) . Kneset, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ a b c d e f Chaim Herzog: 1918-1997 . Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2003-03-02, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ HERZOG, Chaim. Living History: A Memoir. New York : Pantheon Books, 1996. 448 s. ISBN 067943478X. S. 47. (po anglicky)
- ↑ a b c d e ISSEROFF, Ami. Biography of Chaim Herzog . Zionism and Israel, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ a b c d e PACE, Eric. Chaim Herzog, Former Israeli President, Dies at 78 . The New York Times, 1997-04-18, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Isaac Herzog . Ministerstvo zahraničných vecí Štátu Izrael, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ ISSEROFF, Ami. Biography of Abba Eban online. Zionism and Israel, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. Ďalej len: Mossad - izraelské tajné války. ISBN 80-7217-392-8. S. 65. (po česky)
- ↑ Mossad - izraelské tajné války. S. 71-72
- ↑ Герцог Хаим online. Society for Research on Jewish Communities, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po rusky)
- ↑ a b Mossad - izraelské tajné války. S. 73-74
- ↑ Mossad - izraelské tajné války. S. 79
- ↑ Mossad - izraelské tajné války. S. 90
- ↑ Mossad - izraelské tajné války. S. 117-118
- ↑ a b Herzog, Chaim (1918-1997) online. Židovská agentúra, cit. 2007-11-05. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Chaim Herzog online. Jewish Virtual Library, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Mossad - izraelské tajné války. S. 200
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. Ďalej len: Izrael: Dějiny. ISBN 80-7257-740-9. S. 376. (po česky)
- ↑ Izrael: Dějiny. S. 372
- ↑ Izrael: Dějiny. S. 391
- ↑ Izrael: Dějiny. S. 354
- ↑ BDI: Herzog, Fox & Neeman remains top Israeli law firm online. Step Strategy, 2006-06-26, cit. 2009-10-25. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. Ďalej len: SACHAR, H.M. Dějiny Státu Izrael. ISBN 80-902484-4-6. S. 620. (po česky)
- ↑ Israeli Ambassador Herzog's Response To Zionism Is Racism Resolution online. Jewish Virtual Library, cit. 2011-02-21. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Herzog speech on Zionism makes history online. Ynetnews, 2007-06-26, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ COLLINS, Tim; MEMBERY, York. Ten of the greatest: Inspirational speeches online. Daily Mail, 2011-02-09, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ General Assembly Resolution 46/86, Revocation of Resolution 3379, 16 December 1991, and statement by President Herzog. online. Ministerstvo zahraničných vecí Štátu Izrael, 1991-12-19, cit. 2011-02-21. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ LIPMAN, Jennifer. On this day: UN Resolution 3379 online. The Jewish Chronicle, 2010-11-10, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ SACHAR, H.M. Dějiny Státu Izrael. s. 622-623
- ↑ a b DUNSTAN, Simon. Blesková operace izraelských speciálních jednotek: útok na letiště Entebbe v roce 1976. Praha : Grada, 2010. 64 s. ISBN 978-80-247-3402-6. S. 60. (po česky)
- ↑ Haim Herzog online. Kneset, cit. 2011-06-19. Záložka „Knesset activities“. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Knesset Members of the Tenth Knesset online. Kneset. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ a b Previous Presidential Elections online. Kneset, cit. 2011-04-24. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ a b FRIEDMAN, Thomas L. President of Israel to Make First Visit to U.S online. The New York Times, 1987-11-08, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9. S. 254. (po česky)
- ↑ PAVLÁT, Leo. Vzpomínka na prezidenta Chaima Herzoga online. Český rozhlas, 2007-04-15, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po česky)
- ↑ Bill Gates obdržel Čestnou medaili Tomáše Garrigua Masaryka online. Živě.cz, 2002-03-28, cit. 2011-11-05. Dostupné online. (po česky)
- ↑ PADILLA, Steve; SOBLE, Ronald L. Herzog Calls Iraq a Nest of Terrorism : Mideast: The Israeli president, visiting Los Angeles, says that the danger posed by Saddam Hussein must be neutralized. online. Los Angeles Times, 1990-11-19, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ FISHER, Dan. 3 Members of Jewish Underground Will See Life Sentences Commuted online. The Los Angeles Times, 1987-03-18, cit. 2011-06-21. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. 278 s. Ďalej len: Judaismus a politika v Izraeli. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 229. (po česky)
- ↑ 3 Israeli Terrorists Are Released In 4th Reduction of Their Terms online. The New York Times, 1990-12-27, cit. 2009-10-25. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Documents given to Arabs in Gaza online. The New York Times, 1989-06-07, cit. 2009-10-25. Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Dějiny moderního Izraele. Praha : Grada Publishing, 2011. 351 s. Ďalej len: Dějiny moderního Izraele. ISBN 978-80-247-2910-7. S. 208.
- ↑ Judaismus a politika v Izraeli. S. 241
- ↑ a b c d e f Mossad - izraelské tajné války. S. 423-427
- ↑ Izrael: Dějiny. S. 581
- ↑ Dějiny moderního Izraele. S. 255
- ↑ Chaim Herzog online. nndb.com, cit. 2011-06-19. Dostupné online. (po anglicky)
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
Commons ponúka multimediálne súbory na tému Chajim Herzog
Externé odkazyupraviť | upraviť zdroj
- ChaimHerzog.org (po anglicky) (po hebrejsky)
- Kneset – Chajim Herzog (po anglicky)
- Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael – Chajim Herzog (po anglicky)
- Úřad prezidenta Státu Izrael – Chajim Herzog (po anglicky)
- Úřad premiéra Státu Izrael – Chajim Herzog (po anglicky)
- Encyclopædia Britannica – Chaim Herzog (po anglicky)
- Jewish News Weekly – Jewish world mourn death of Chaim Herzog, 78 (po anglicky)
- Videá
- (po anglicky) The Spielberg Jewish Film Archive – Časť prejavu Ch. Herzoga pred Valným zhromaždením k rezolúcii č. 3379 na YouTube
Zdrojupraviť | upraviť zdroj
- Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku Chajim Herzog na českej Wikipédii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Íránské jazyky
Úmrtí v roce 2023
Ústup ledovců od roku 1850
Čína
Číslo
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová pásma v Rusku
Časové pásmo
Časové pásmo#UTC 12 M
Časové pásmo#UTC 2 B, EET (East European Time)
Čeng-te
Černá Hora
Černá smrt
Černé moře
Černjachovská kultura
Černomořský region
Česká Wikipedie
Česká zbrojovka Strakonice
České Budějovice
Československá kosmonautika
Československo
Členské státy NATO
Člověk vzpřímený
Čukotka
Ču Čchen-chao
Řád německých rytířů
Říše Ming
Římská říše
Římská Dácie
Římská kolonie
Římská legie
Římská mytologie
Římská občanská válka
Římská villa
Římské občanství
Římské provincie
Římský konzul
Římský konzul#Prokonzul
Římský senát
Řečtina
Řecká mytologie
Řecko
Řeholnice
Řekové
Šalomounovy ostrovy
Šamanismus
Šanghajská organizace pro spolupráci
Šestidenní válka
Šiveluč
Škrkavka dětská
Šlechtění rostlin
Špitál
Švédsko
Ťi-an
Ťiang-si
Železniční trať Svatý Mořic – Tirano
Železnice
Židovská legie
Židovská národní rada
Živočichové
Životní prostředí
.рф
.ru
.su
1. tisíciletí
10. červenec
1020
106
107
11. duben
1147
125
1303
1325
1380
14. duben
1418
1480
1519
1547
168 př. n. l.
17. duben
17. září
1884
1913
1918
1923
1936
1948
1962
1963
1975
1978
1991
1992
1995
1997
2. březen
2. duben
20. duben
20. srpen
2004
2008
2013
2020
2021
2023
2050
21. září
22. duben
23. duben
238
24. listopad
25. prosinec
26. září
275
28. březen
3. století
370
375
396
4. duben
4. století
425
428
434
439
440
444
447
448
450
451
452
453
454
454 (číslo)
455
456
457
458
461
464
465
466
470
473
474
477
481
483
486
5. století
526
552
6. srpen
6. století
7. století
82 př. n. l.
862
882
988
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Administrativní dělení Švýcarska
Aetius
Agrochemikálie
Agronomie
Ahmad Jamal
Akutní stav
Alba Iulia
Albedo
Alexandr Něvský
Alexandr Veliký
Alexej Alexandrovič Gubarev
Alija
Aljaška
Altaj
Aman (zpravodajská služba)
Americký dolar
Amerika
Amfiteátr
Amfora
Anapa
Andrej Bogoljubskij
Anexe Krymu Ruskou federací
Angélique du Coudray
Antibiotická rezistence
Antoninus Pius
Apeninský poloostrov
Apollodóros z Damašku
Appiános
Arabské povstání v Palestině 1936–1939
Arcidiecéze vratislavská
Ariánství
Ariane 5
Arktida
Artemis
Asijsko-pacifické hospodářské společenství
Ateismus
Athény
Attila
Augustus
Aun Schan Su Ťij
Aurelianus
Aurelius Victor
Austrálie
Autoritarismus
Autoritní kontrola
Auxilia
Avaři
Bátú
Bójská poušť
Bělehrad
Bělorusko
Balbinus
Balista
Balistická raketa
Balkán
Baltské moře
Banát
Barbar
Bar Giora
Bastarnové
Belfast
Belisar
Bendis
Ben Ferencz
Beringův průliv
Bernina
Bettie Page
Bitva na Čudském jezeře
Bitva na řece Nedao
Bitva na Katalaunských polích
Bitva na Něvě
Bitva u Nedao
Bitva u Oršy
Bitva u Tagin
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Bojové
Bolševici
Bosporská říše
Britská armáda
Bublinová síť
Buddhismus
Burebista
Bylina (pověst)
Byzantská říše
Callisto
Car
Caracalla
Cement
Cesta od Varjagů k Řekům
Chajim Herzog
Charles Ingram
Chathamské ostrovy
Chazarská říše
Chcete být milionářem?
Chitin
Chov hospodářských zvířat
Chronické onemocnění
Chrysococcyx
Civilizace
Commodus
Commons:Featured pictures/cs
Constanța
Constitutio Antoniniana
Craig Breen
Dáčtina
Dácie
Dácké království
Dácké pevnosti v Orăștijských horách
Dácké války
Dákové
Dýchací soustava
Dějiny Ruska
Dřevo
Dacia
Dacia Traiana
Dalmácie (provincie)
Dana Němcová
Daniil Alexandrovič
Dareios I.
David Ben Gurion
Decebalus
Decimace
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Denár
Denisované
Denisova jeskyně
Diana (mytologie)
Dmitrij Donský
Dněpr
Dněstr
Doba železná
Dobrudža
Dolnoslezské vojvodství
Doména nejvyššího řádu#Národnà doména nejvyÅ¡Å¡Ãho řádu
Domestikace
Domitianus
Donald Trump
Dopady globálního oteplování
Drobeta-Turnu Severin
Druh
Druhá světová válka
Dunaj
Ekonomické důsledky klimatických změn
Elbrus
Elena Pampulovová
Ellak
Emilia Galotti
Encyklopedie
Eneolit
Energetika
Engadin
Environmentální migrace
Ermanarich
Ermitáž
Estonsko
Etnologie
Eurasie
Eurasijská step
Europa (měsíc)
Eutelie
Eutropius
Evoluce
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské hlavní město kultury
Evropský parlament
Exkláva
Extrémofil
Extrémy počasí
Falx
Fanagoria
Federální subjekty Ruska
Federáti
Federace
Finsko
Finsko-permské jazyky
Foederati
Fosilie
Fosilní palivo
Frýgie
Franská říše
Gótové
Gótská válka (535–554)
G20
G8
Galie
Galileovy měsíce
Gallienus
Gebeleizis
Geiserich
Generálmajor
Geneticky modifikovaný organismus
Geodata
Gepidové
Germáni
Germánské kmeny
Getové
Glasnosť
Globální město
Globální oteplování
Gonochorismus
Gotthold Ephraim Lessing
Graubünden
Gruzie
Gulag
Háďátka
Háďátko obecné
Hérodotos
Ha-Šomer
Habsburská monarchie
Hadrianus
Hagana
Hala století ve Vratislavi
Helénismus
Hercynská pohoří
Hermanarich
Herulové
Histadrut
Historický lexikon Švýcarska
Histria
Hlístice
Hlavní město
Hlavní strana
Hltan
Hnízdní parazitismus
Hnojivo
Hromadná vymírání
Hrubý domácí produkt
Hunové
Husitství
Hustota zalidnění
Hymna Ruské federace
Ilýrie
Index lidského rozvoje
Indoevropané
Indoevropské jazyky
Indonésie
Inkubace vejce
Interkosmos
Islám
ISO 3166-1
ISO 3166-2:RU
Istanbulská univerzita
Itálie
ITV
Ivan III.
Ivan IV. Hrozný
Izrael
Izraelská strana práce
Izraelské obranné síly
Jámová kultura
Jacques Gaillot
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Japonsko
Jaroslav I. Moudrý
Jazdkart II.
Jazygové
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Jicchak ha-Levi Herzog
Jordanes
Josep Fusté
Judaismus
Julie starší
Julius Caesar
Juno (mytologie)
Jupiter (mytologie)
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Justinián I.
Křesťanství
Kaliningradská oblast
Kamčatka
Kapitolská muzea
Kariéra
Karpaty
Karpové
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kazachstán
Keltové
Keporkak
Kidd Jordan
Klaudios Ptolemaios
Klient (chráněnec)
Kluž
Kmen (biologie)
Kníže z Ning
Kočovnictví
Kohorta (vojenství)
Komunistická strana Čech a Moravy
Komunistická strana Sovětského svazu
Koncentrační tábor
Konstantinopol
Konstantin XI. Dragases
Konvenční zbraň
Korálový útes
Koruna polského království
Kosmonaut
Kosmopolitismus
Kostice (kytovci)
Kostnický koncil
Kostobokové
Krasnodarský kraj
Kremace
Kresy
Kril
Krize třetího století
Krym
Krymští Gótové
Kukačka nádherná
Kukačky
Kulikovo pole
Kultura Sintašta
Kumáni
Kurganová hypotéza
Kurilské ostrovy
Kutikula
Kvádové
Kybelé
Kyjev
Kyjevská Rus
Kypčaci
Kytovci
Lýsimachos
Langobardi
Langobardské království
Latina
Legát
Les
Lesní požár
Letecké muzeum Kbely
Lev I. Veliký
Libra šterlinků
Limes Romanus
Lipidy
Litevské velkoknížectví
Litva
Lockheed F-117 Nighthawk
Lotyšsko
Lov velryb
Málo dotčený taxon
Média:Ru-Rossiyskaya Federatsiya Rossiya.ogg
Múte Bourup Egede
Měna
Ma'arach
Magdeburské právo
Magistratus
Mahulena Čejková
Makedonie (provincie)
Malá Asie
Mamlúci
Mangalia
Maorové
Mapaj
Marcianus
Marcus Annaeus Lucanus
Marcus Antonius
Marcus Aurelius
Marcus Licinius Crassus
Markomanské války
Mars (mytologie)
Marxismus
Mary Quantová
Matriarchát
Mauretánie (království)
Mauzoleum
Maximinus Thrax
Menšina
Merovech
Methan
Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Michail Mišustin
Migrace zvířat
Milét
Milo Đukanović
Minerál
Minerva
Mithraismus
Mnohonárodnostní stát
Možajsk
Modelový organismus
Modernismus (literatura)
Moesia
Moesie
Moldávie
Monarchie
Mongolové
Mongolská říše
Mongolský vpád na Rus
Mongolsko
Monokultura
Monoteismus
Moskevské velkoknížectví
Moskevský Kreml
Moskva
Munții Apuseni
Municipium
Munténie
Mureș
Murom
Muslim
Myanmar
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Historie stránky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní liga pro demokracii
Národnost
Němčina
Německé císařství
Nacismus
Nadace Wikimedia
Nan-čchang
Nanking
Neandertálec
Nejstarší paleolit
Nero
Nesmrtelnost
Niš
Nigel Lawson
Normané
Normanská teorie
Norsko
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Novgorodská republika
Nukleárie
Oběhová soustava
Obyvatelstvo
Odlesňování
Odoaker
Odra
Okyselování oceánů
Oldovan
Oleg
Olténie
Olt (řeka)
OpenStreetMap
Operace Overlord
Orăștioara de Sus
Orša
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Organizace spojených národů
Ostrogóti
Ostrogótské království
Ovce
Oxid uhličitý
Padělek
Palestina v osmanském období
Paliativní péče
Palivo
Panonie
Pantheon
Papež
Parazitismus
Parita kupní síly
Partyzánská válka
Pazourek
Pcho-jang-chu
Pečeněhové
Peking
Permafrost
Perská říše
Pertinax (císař)
Pesticid
Petrohrad
Peutingerova mapa
Philippus Arabs
Piastovci
Pilot
Pitná voda
Plejtvákovití
Plinius starší
Po'alej Cijon
Poddruh
Podvod
Pohlavní dimorfismus
Pohlavní orgán
Pohoří
Pojistný podvod
Polární zesílení
Polština
Polock
Poloprezidentská republika
Polská lidová republika
Polské království
Polsko
Polsko-litevská unie
Poltava
Pompeius
Pontská Olbia
Pontsko-kaspická step
Porodní asistentka
Porolissum
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postmodernismus (literatura)
Potravina
Povijnice batátová
Povstání knížete z Ning
Právo
Praktická sestra
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Pretoriánský prefekt
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prokopios z Kaisareie
Prokurátor
Provincie
Provincie Sondrio
Pruské království
Pruské Slezsko
První bitva u Tapae
Prvoústí
Pseudocoel
Pseudonym
Ptačí hnízdo
Publius Ovidius Naso
Publius Vergilius Maro
Pupienus
Pythagoras
Q103122#identifiers
Q103122#identifiers|Editovat na Wikidatech
Růstový hormon
Rada bezpečnosti OSN
Rasismus
Realismus (literatura)
Republiky Ruské federace
Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 3379
Roșia Montană
Rodné jméno
Rok
Romanizace (kultura)
Romantismus (literatura)
Ropa
Ros
Roslagen
Rostliny
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Roup dětský
Roxolani
Rozloha
Rozpad Sovětského svazu
Ruština
Rumuni
Rumunsko
Rurikovci
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská literatura
Ruská pravda
Ruská pravoslavná církev
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Ruská vlajka
Ruské carství
Ruské impérium
Ruský rubl
Rusko
Rusko-litevské války
Rusko (rozcestník)
Rusové
Rus (historické území)
Rus (národ)
Sün-fu
Sýrie
Saljut 6
Samoděržaví
Santa Cruz (souostroví)
Sarmati
Sarmizegetusa
Sedentismus
Sedmihradsko
Septimius Severus
Sergio Gori
Severní Asie
Severní Evropa
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severovská dynastie
Seznam forem vlády
Seznam jazyků Ruska
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam představitelů Ruska
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Seznam pruských panovníků
Seznam stálých zástupců Izraele při Organizaci spojených národů
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam velvyslanců České republiky v Rusku
Seznam závislých území
Sibiř
Sikhismus
Silvanus (mytologie)
Sionismus
Sjednocení Německa
Skandinávie
Skirové
Skleníkové plyny
Skordiskové
Skythové
Skytové
Slezská nížina
Slezsko
Slované
Slovensko
Smolensk
Smrt
Socialistický realismus (literatura)
Sofie
Sojuz 28
Sopečná erupce
Soubor:Т. Г. Шевченко. Квітень 1859.jpg
Soubor:Фанагория.jpg
Soubor:106 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel CVI.jpg
Soubor:AdamclisiMetope34.jpg
Soubor:Alexander Newski.jpg
Soubor:Alnus parvifolia SRIC SR 95-15-01 img1.jpg
Soubor:Autor nieznany (malarz z kręgu Lukasa Cranacha Starszego), Bitwa pod Orszą.jpg
,_Bitwa_pod_Orsz%C4%85.jpg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Baumwoll-Erntemaschine auf Feld.jpeg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:CelegansGoldsteinLabUNC.jpg
Soubor:Change in Average Temperature-cs.svg
Soubor:Charles Ingram 1.jpg
Soubor:Coat of Arms of the Russian Federation.svg
Soubor:DaceBigio01.jpg
Soubor:Dacian Draco.svg
Soubor:Dacian Draco on Trajan's Column 2.jpg
Soubor:Dacian Gold Bracelet at the National Museum of Romanian History 2011 - 4.jpg
Soubor:Dacia 82 BC.png
Soubor:Dacia around 60-44 BC during Burebista, including campaigns - Czech.png
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of None.svg
Soubor:Flag of Russia.svg
Soubor:Francesco Salviati - Portrait of Totila, c. 1549.jpg
Soubor:Hallein Keltenmuseum - Lure.jpg
Soubor:Humpback Whales - Flickr - Christopher.Michel (38) (cropped).jpg
_(cropped).jpg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Israeli President Chaim Herzog.jpg
Soubor:Ivan grozny frame.jpg
Soubor:Kievan Rus en.jpg
Soubor:Ming artillerymen.jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Orecchini ostrogoti.jpg
Soubor:Philippus Arabus Æ 29mm 247 155868.jpg
Soubor:Porolissum - Liber Pater's Temple 03.jpg
Soubor:Porta Praetoria at castra Porolissum, Romania - view from the side.jpg
Soubor:RhB ABe 4-4 III Kreisviadukt Brusio.jpg
Soubor:Roman bust of a Dacian tarabostes, Hermitage, St Petersburg, Russia - 20070614.jpg
Soubor:Roman Dacia cs.svg
Soubor:Roman Empire - Dacia (125 AD).svg
.svg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Russian Federation (orthographic projection) - All Territorial Disputes.svg
_-_All_Territorial_Disputes.svg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg
.jpeg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Sarmisegetusa Regia - ansamblu 1.jpg
Soubor:Scandza.PNG
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Ulpia Traiana Sarmizegetusa 03.JPG
Soubor:Vexilloid of the Roman Empire.svg
Soubor:Vladimír Remek (2018).jpg
.jpg&veda=163725){kind=link}
Soubor:Yamnaya Steppe Pastoralists.jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Soutěžní pořad
Sovětský svaz
Sozopol
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciace
Spojené státy americké
Společenství nezávislých států
Státní hymna
Státní znak Ruska
Stéla
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Středověk
Středozemní moře
Stará severština
Starořečtina
Staroslověnština
Starověk
Starověká Makedonie
Starověké Řecko
Starověký Řím
Starověký Egypt
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Strabon
Suetonius
Surovina
Suzdal
Svébové
Světová zdravotnická organizace
Světové dědictví
Sval
Svatý Mořic (Švýcarsko)
Svealand
Svobodní Dákové
Tamaňský poloostrov
Tanais
Taras Ševčenko
Tataři
Tatarstán
Tauriskové
Taxon
Tel Aviv
Tenkohlavec lidský
Terciární sektor
Terra sigillata
Texas
Textilní vlákno
Theodorich II.
Theodorich Strabón
Theodorich Veliký
Thráčtina
Thrácké náboženství
Thrákie
Thrákové
Thukydides
Tiberius
Tichomoří
Tirano
Tisa
Tmutarakaň
Totila
Trávicí soustava
Traianus
Trajánův most
Trajánův sloup
Triballové
Tribut
Triumf
Tropaeum Traiani
Tropické cyklóny a změna klimatu
Turda
Turkické národy
Tur domácí
Tverské knížectví
Tyrás
Ugrofinské jazyky
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská literatura
Uralské jazyky
Válečný vůz
Války o rakouské dědictví#Prvnà slezská válka
Východní Evropa
Východní Germáni
Východní Slované
Výroba oceli
Všeobecná sestra
Valašsko (Rumunsko)
Valamir
Valentinianus III.
Valerianus
Val Poschiavo
Vandalové
Vanuatu
Varjagové
Vasilij III.
Veliký Novgorod
Velká čistka
Velká recese
Velmoc
Vesmírná stanice
Veto
Vexilace
Vikingové
Vizigóti
Vladimír I.
Vladimír Remek
Vladimir
Vladimirsko-suzdalské knížectví
Vladimir Kara-Murza
Vladimir Putin
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vliv globálního oteplování na člověka
Vlna veder
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volha
Vratislavská univerzita
Vratislavské knížectví
Vratislav (město)
Vratislav Effenberger
Vymírání
Vzestup hladiny oceánů
Wang Jang-ming
Welfare zvířat
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/Archiv
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Západní svět
Západořímská říše
Zalmoxis
Zatčení
Zdeněk Ziegler
Zdravotník
Zdravotnictví
Země
Zemědělství
Zeměpisné souřadnice
Země Koruny české
Zemní plyn
Zenon (císař)
Zlatá horda
Zobák
Zpětné vazby klimatických změn
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk