A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hřbitov Bolevec | |
---|---|
Lokalita | |
Stát | Česko |
Obec | Bolevec |
Zeměpisné souřadnice | 49°46′52,07″ s. š., 13°23′5,18″ v. d. |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřbitov Bolevec se nachází na severním okraji města Plzně a městského obvodu Plzeň 1, v katastru Bolevec. Přiléhá k Plaské silnici, vedoucí do Třemošné.
Historie
Hřbitov byl zřízen roku 1903, po uzavření hřbitova u kostela Všech svatých na Roudné, kam do té doby bolevečtí občané své zemřelé ukládali.[1] Koncem 19. století přitom bylo stejné místo vybráno pro stavbu boleveckého kostela (v Bolevci i přes jeho značnou rozlohu kostel nikdy nebyl) a návrh architekta Jaroslava Cuhry z roku 1942 dokonce počítal s existencí ženského kláštera.[2][3][4] Tento záměr se však nepodařilo zrealizovat, a to i kvůli společenským a politickým změnám v 2. polovině 20. století.[5]
Dne 29. května 1917 se na boleveckém hřbitově konal pohřeb 240 obětí výbuchu v muniční továrně Škodových závodů. Kvůli obavám z nepokojů byl přístup umožněn jen nejbližším příbuzným, spolupracovníkům a úředním osobám, a to na základě zvláštní, jmenovitě vydávané průkazky. Ostatním bránila ve vstupu silná stráž policie a četníků. Hromadný hrob pak zůstal otevřen až do srpna 1917 a postupně do něj byly ukládány ostatky dalších obětí, nalézané při odklízení trosek, ale i těla lidí, kteří v nemocnicích podlehli svým zraněním.[6] Hrob na povrchu označuje žulová pamětní deska.[7]
Na památku zemřelých dělníků byla v letech 1917–1920 v těsné blízkosti hrobu postavena kaple sv. Vojtěcha v kubizujícím stylu. Náklady uhradily – stejně jako v případě pohřbu obětí – Škodovy závody. Projekt pro výstavbu vytvořil rakouský architekt Robert Örley.[8] Vitrážová okna, zobrazující sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého navrhl Vojtěch Hynais.[5] Uvnitř jsou umístěny pamětní desky všech identifikovaných obětí bolevecké katastrofy. Spolek boleveckých rodáků u kaple každoročně v den výročí výbuchu pořádá vzpomínkový obřad věnovaný obětem bolevecké katastrofy.
Původní bolevecký hřbitov byl mnohem menší než v současnosti. Zaujímal prostor v jihozápadním rohu nynějšího areálu. Brzy ale bylo nutné hřbitov rozšířit - v letech 1913 a 1924 na východ a roku 1939 i k severu.[5][8] Roku 2010 byla vybudována nová ohradní zeď, která současně slouží jako kolumbárium. K poslednímu rozšíření (v nepravidelném výběžku směrem na sever) došlo v roce 2020.
Zajímavé prvky
Na boleveckém hřbitově je k vidění mnoho zajímavých funerálních plastik a nachází se zde i díla významných sochařů (Václav Koukolíček, František Bílek, Hanuš Zápal a další).
- V době otevření hřbitova v roce 1903 byl zhotoven dřevěný kříž se zlacenou plastikou Ukřižovaného, osazený přímo proti hlavnímu vstupu.[9]
- Zřejmě nejcennějším dílem boleveckého hřbitova byl bronzový reliéf od Františka Bílka z roku 1927, který se ovšem nedochoval. Sádrový model reliéfu je uložen v Hrádku nad Nisou.[10] Zachován nezůstal ani bronzový reliéf „Umírající oráč“ od rokycanského sochaře Václava Koukolíčka na hrobě rodiny Salcmanovy.[11]
- Zajímavý a neobvyklý je architektonicky pojatý náhrobek od neznámého autora, vzniklý snad v 60. letech 20. století.[12] Složitou kompozici tvoří betonový rám ve tvaru půlkruhově sklenutého portálu, o který se opírá směrem vpřed vyhnutá zadní část, zakončená vpředu velkou koulí. Při průhledu rámem („portálem“) je vidět klínový kříž, upevněný na zadní desce.
- Z roku 1977 pochází bronzový medailon s portrétem, umístěný na hrobě lékaře Josefa Popilky. Kruhový medailon je zasazen do čtvercové mramorové desky, upevněné na žulovém náhrobku. Autorem plastiky je Alois Sopr.[13][14]
- U ohradní zdi v západní části hřbitova stojí dva náhrobky v podobě božích muk. Jeden ze sloupků je ozdobený bronzovým reliéfem Plzeňské madony, jehož autorem je Otokar Walter mladší.[15][16]
- Vlevo od hřbitovního kříže se nachází náhrobek letce Vladimíra Pospíšila, jehož autorem je architekt Hanuš Zápal.
- Bronzovou polopostavu předčasně zemřelé dívky Jiřinky Ottové ztvárnil táborský sochař Jan Vítězslav Dušek.[17]
- Východní části hřbitova dominuje rozměrná hrobka Jakuba Lišky s trojúhelníkovým tympanonem neseným sloupy a se sochou Piety uvnitř.[3]
- Ve východní části hřbitova se nachází také velká jezdecká socha sv. Martina, hrob však není nijak označen a není znám ani autor či doba vzniku plastiky.[18]
- Za východní branou hřbitova stával velký dřevěný kříž, po němž zůstala na místě jen betonová patka s otvorem pro ukotvení. Kříž je na stejném místě zachycen už na mapách 1. vojenského mapování z 18. století.[19] Tzv. Černý kříž byl péčí Sdružení boleveckých rodáků obnoven v roce 2018.
-
Hlavní vstupní brána
-
Ukřižovaný
-
Pozůstatek reliéfu od Františka Bílka
-
Architektonicky pojatý náhrobek
-
Náhrobek ve formě božích muk s reliéfem od Otokara Waltera
-
Náhrobek Pospíšilových (Hanuš Zápal, 1931)
-
Hrob Jiřinky Ottové (Jan Vítězslav Dušek, 1926)
-
Socha sv. Martina
-
Hrobka Jakuba Lišky
-
Černý kříž za hřbitovem
Významné hroby
Mezi významné plzeňské osobnosti pochované na zdejším hřbitově patří:
- Prof. Dr. Ing. Josef Sigmond (1868–1956), městský lesní rada a profesor lesnické fakulty v Praze[20]
- Josef Horák (1874–1960), hudební skladatel a vojenský kapelník[21]
- Ota Horáková (1904–1969), operní zpěvačka, pedagožka, zasloužilá umělkyně[22]
- PhDr. Václav Kuchynka (1921–1974), spisovatel, literární historik, historiograf Plzně, vysokoškolský pedagog[23]
- MUDr. Josef Popilka (1908–1977), primář vojenské chirurgie a nositel Medaile Jana Evangelisty Purkyně
- Jiří Kovařík (1932–1994), akademický malíř[24]
- Generálmajor Jan Prokop (1911–2004), pilot RAF[25]
-
Hrob Josefa Sigmonda
-
Hrob Josefa Popilky s bronzovým medailonem od Aloise Sopra
-
Hrob rodiny Jiřího Kováříka
-
Čestný hrob gen.mjr. Jana Prokopa
Odkazy
Reference
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav. Plzeňská předměstí. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 1997. 134 s. ISBN 80-7211-003-9. S. 19–23.
- ↑ Prostor – architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-25.
- ↑ a b RŮŽIČKA, David. Nesplněné sny architekta Cuhry : kostely, které nespatřily světlo světa. Vítaný host. 2013, roč. 8, čís. 4, s. 37.
- ↑ Archiv města Plzeň. digiarchiv.plzen.eu . . Dostupné online.
- ↑ a b c JANEČEK, M.; A KOL. Bolevec a okolí. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2001. 350 s. ISBN 80-238-7629-5. S. 74.
- ↑ BAUEROVÁ, M.; DOUŠA, J. Bolevecká katastrofa v roce 1917. Documenta Pragensia. 1998, roč. XVI, s. 277–285.
- ↑ Pamětní deska na společném hrobu obětí výbuchu muniční továrny » Křížky a vetřelci . . Dostupné online.
- ↑ a b Kaple sv. Vojtěcha v Bolevci | Objekty | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz . . Dostupné online.
- ↑ Křížky a vetřelci . . Dostupné online.
- ↑ Křížky a vetřelci . . Dostupné online.
- ↑ Umírající oráč » Křížky a vetřelci . . Dostupné online.
- ↑ Architektonicky pojatý náhrobek na boleveckém hřbitově v Plzni » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info . . Dostupné online.
- ↑ Medailon s portrétním reliéfem plukovníka MUDr. Josefa Popilky na jeho hrobě v Plzni » Centrum pro dějiny sochařství. socharstvi.info . . Dostupné online.
- ↑ Medailon Josefa Popilky » Křížky a vetřelci online. cit. 2024-02-20. Dostupné online.
- ↑ Náhrobek Procházkových » Křížky a vetřelci online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Náhrobek Čeňka Tkadlece » Křížky a vetřelci online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Jiřinka Ottová » Křížky a vetřelci online. cit. 2024-02-20. Dostupné online.
- ↑ Křížky a vetřelci online. cit. 2019-12-18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kříž východně od Bolevce v Plzni. Drobné památky online. cit. 2019-12-18. Dostupné online.
- ↑ Josef Sigmond. encyklopedie.plzen.eu online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Josef Horák. encyklopedie.plzen.eu online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Ota (Otýlie) Horáková. encyklopedie.plzen.eu online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Václav Kuchynka. encyklopedie.plzen.eu online. cit. 2024-02-21. Dostupné online.
- ↑ Úvod - Jiří Kovařík. jiri-kovarik.cz online. 2022-06-17 cit. 2024-02-20. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim online. cit. 2019-12-18. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov Bolevec na Wikimedia Commons
- Fotogalerie (Historické hřbitovy)
- Mapový portál města Plzně, téma Hřbitovy včetně podrobného plánu hřbitova Bolevec
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk