I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (plným názvem I. československá brigáda Národně osvobozeneckého vojska „Jan Žižka z Trocnova“ nebo také I. československá samostatná brigáda Jana Žižky z Trocnova) byla vojenská jednotka za druhé světové války, která vedla partyzánský boj na území bývalé Jugoslávie. Vznikla 26. října 1943 u vesnice Bučje a skládala se ze tří praporů – 1. zcela český, 2. a 3. byly smíšené. Brigádou prošlo celkem asi 3500 mužů a žen z řad Čechů, Slováků, Srbů, Chorvatů a příslušníků jiných národů.^[1] Padlo 700 bojovníků, raněných bylo více než 800.^[2][3] Brigádou celkem prošlo 3000 českých a slovenských krajanů, z toho jich téměř 300 padlo a dalších několik set bylo raněných.^[1]

Historie

Od roku 1941 vstoupilo do partyzánských jednotek v oblasti Slavonie (na území někdejších okresů Daruvar, Slavonska Požega, Kutina, Grubišno Polje, Našice, Novska, Pakrac, Nova Gradiška, Garešnica, Đakovo, Virovitica a Bjelovar), které se později staly základem brigády, na 2 200 Čechů a Slováků. Bojové území bylo veliké, ale hlavně to byla oblast Slavonie mezi řekami Drávou a Sávou.^[2] Protože až do konce války působila jednotka (později brigáda) v oblasti se silnou českou a slovenskou menšinou, dařilo se početní stav partyzánů průběžně doplňovat.

Dne 3. května 1943 byl ve vesničce Cikoty^[2][4] v pohoří Papuku vytvořen 1. československý prapor třetí operační zóny (1. československý prapor), který měl 150 příslušníků a z toho 23 žen.^[4] Jeho velení fungovalo podle vzoru československé armády z první republiky. Mluvilo se česky, měli vlastní vlajku a na čapkách dvě zkřížené československé vlaječky nad pěticípou hvězdou. Prapor se účastnil jak bratrovražedných bojů v rámci Jugoslávie (střety s chorvatskými ustašovci či srbskými četniky), tak bojů s dokonale vyzbrojenou a organizovanou německou armádou. Německých 40 000 vojáků v létě 1943 zahájilo velkou ofenzívu, kde se prapor obzvláště vyznamenal (380 mrtvých a raněných na německé straně, 22 mrtvých a 44 raněných v českém praporu).^[zdroj?

Brigáda vznikla na základě rozkazu č. 16 štábu VI. sboru vydaného dne 26. října 1943 a měla v době vzniku 590 mužů a žen^[2] (289 Čechů a Slováků, 201 Srbů, 69 Chorvatů a 20 příslušníků jiných národů).^[1] Ze statistické zprávy ze dne 21. prosince 1943 plyne, že brigádu tvořilo 571 mužů a 29 žen.^[1] Na konci roku 1944 měla brigáda víc než 1000 vojáků, z nichž bylo 915 Čechů a Slováků.^[1]

Před koncem války 24. dubna 1945, byla brigáda převedena do nově tvořící se jugoslávské armády.^[2] V září 1945 pak byli příslušníci brigády v Praze na Staroměstském náměstí vyznamenáni ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou nejvyššími vojenskými vyznamenáními naší republiky.^[1][2]

Velitelé brigády

1. Antonín Doležal († 29. ledna 1945,^[5] v boji)^[1]
2. Josef Růžička (1919 Otkopi^[6] – † 7. února 1945 Končenica,^[5] v boji)^[1] in memoriam prohlášen národním hrdinou Jugoslávie. V rodné Končenici je po něm pojmenovaná českojazyčná základní škola tamějších českých rodáků
3. Josef Vojáček krycím jménem Taras, funkcionář jugoslávské Komunistické strany

Odkazy

Reference

Literatura

• VÁVROVÁ, Milada. Vojáci v sukních. : Jihlava, 2001. 
• Bojová cesta I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova, Daruvar 1968
• Cesta slávy (Vzpomínky bojovníků I. československé brigády Jan Žižka z Trocnova a účastníků NOB Jugoslávie), Daruvar 1978
• Přehled 2011, Jednota, Daruvar 2011
• Vladimír Hořký, I. československá brigáda NOV "Jana Žižky z Trocnova" v Jugoslávii v boji proti fašismu, Československý svaz protifašistických bojovníků, Praha 1983
• Václav Hubáček, Ota Vojáček, V jugoslávských horách, Naše vojsko, Praha 1964

Externí odkazy

• Odznaky brigády na forum.valka.cz
• HUBENÝ, Jaroslav. Máňo, zůstaň u partyzánů, vzpomíná válečná veteránka . idnes.cz, 2012-11-11 . Dostupné online. 
• K 30 výročí založení Československé brigády Jana Žižky z Trocnova v Jugoslávii . Klub vojenské historie Litobratřice (opis - Svaz protifašistických bojovníků, Okresní výbor Znojmo, srpen 1973), 2007-07-30 (orig. srpen 1973) . Dostupné online. 
• Čeští veteráni z řad jugoslávských partyzánů na docenění čekají . ceskatelevize.cz, 2012-11-11 . Dostupné online. 
• V Chorvatsku si připomněli výročí československé brigády Jana Žižky online. krajane.net, 2008-11-10 cit. 2014-11-20. Dostupné online. 
• Jugoslávští partyzáni ve VA v Brně online. army.cz cit. 2014-11-20. Dostupné online. 

Československo za druhé světové války
Politické reprezentace	Prozatímní státní zřízení • Komunistická strana Československa
Vlády	Československý národní výbor (Státní rada) • První exilová vláda • Druhá exilová vláda • Košická vláda
Vojenské jednotky	Legie Čechů a Slováků • 1. divize ve Francii • Československé perutě v RAF (310. • 311. • 312. • 313.) • Československá samostatná obrněná brigáda • Československý pěší prapor 11 – Východní • 1. československý armádní sbor • První československý samostatný stíhací letecký pluk • 1. československá smíšená letecká divize v SSSR • I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) • 1. československá armáda na Slovensku • Slovenské povstalecké letectvo
Partyzánské jednotky	Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova • Rada tří • Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl Wolfram • Partyzánský oddíl Carbon • Partyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter
Odbojové skupiny	Obrana národa • Rada tří • Česká národní rada • Petiční výbor Věrni zůstaneme • Politické ústředí • OSVO • Národní hnutí pracující mládeže • Ústřední vedení odboje domácího • Zpravodajská brigáda • Tři konšelé • Tři králové • I. ilegální ÚV KSČ • Družstvo v prvním sledu • Avala-Modrý kruh
Bitvy a střetnutí	Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (Bitva o Czajankova kasárna) • Čs. protiletecká obrana Tarnopolu • Coulommiers • La Ferté sous Jouarre • Británie • Šibáa • Tobruk • Operace Anthropoid (Atentát na Heydricha • Kostel svatých Cyrila a Metoděje) • Sokolovo • Kyjev • Bílá Cerekev • Žaškov • Dukla • Bělehrad • Tetřev • Dunkerque • Jaslo • Západní Karpaty • Liptovský Mikuláš • Ostrava • Osvobození Československa • Plzeň • Květnové povstání českého lidu (Pražské povstání • Boj o Český rozhlas) • Slivice