A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Katedrála svaté Kateřiny Sé Catedral Santa Catarina | |
---|---|
Katedrála od severozápadu | |
Místo | |
Stát | Indie |
Obec | Velha Goa |
Souřadnice | 15°30′13,57″ s. š., 73°54′44,24″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | arcidiecéze Goa e Damão |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
Datum posvěcení | 1640 |
Světitel | arcibiskup Aleixo de Menezes |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | renesance, baroko |
Typ stavby | trojlodní bazilika |
Výstavba | 24. listopad 1594–1619 |
Specifikace | |
Délka | 76,2 m |
Šířka | 55,16 m |
Výška | 35,36 m |
Umístění oltáře | východ |
Další informace | |
Adresa | Terreiro de Sabaio, Velha Goa |
Oficiální web | https://archgoadaman.com/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála svaté Kateřiny (Goa) (portugalsky Sé Catedral Santa Catarina) je největší římskokatolický chrám postavený Portugalci a to v manýristickém stylu. Nachází se ve městě Velha Goa v Indii, je to metropolitní bazilika arcidiecéze Goa a Daman, v jejímž čele stojí v současnosti patriarcha Filipe Neri Ferrão (2023). Roku 1946 byl kostel povýšen na basilicu minor a roku 1986 prohlášen za Světové dědictví UNESCO.
Historie
První křesťanská stavba byla na tomto místě postavena na památku vítězství Portugalců v čele s Alfonsem Albuquerquem v roce 1510 nad muslimskou armádou a dobytí města Goa, které se stalo hlavním městem státu Portugalská Indie. Protože vítězství se slavilo 25. listopadu, v den zasvěcený svaté Kateřině Alexandrijské, byla jí tato kaple zasvěcena. K této první stavbě se vztahuje západní průčelí dvěma deskami v nadpraží portálů: latinská nápisová deska s textem dedikace a letopočtem má uprostřed znak s papežskou tiárou, na postranním portálu je jen kruhový emblém řádu jezuitů s iniciálami IHS a třemi hřeby v paprsčitém nimbu. Ve štítu průčelí katedrály ve 3. patře je v nice vsazená socha sv. Kateřiny.
K pobořené stavbě dal v roce 1552 guvernér Jorge Cabral dostavět hlavní konstrukci současného kostela. Tato stavba začala v roce 1562 za vlády nezletilého portugalského krále Sebastiana a byla dokončena až v roce 1619 za krále Filipa III. portugalského a španělského (vládl 1598-1621), jehož znak pod královskou korunou zdobí suprafenestru okna v 2. patře nad hlavním portálem. Katedrála byla vysvěcena v roce 1640 a vnitřní úpravy pokračovaly do roku 1651.[1] Architektura vně působí jako stylově čistá stavba raného evropského baroka podle jezuitského vzoru. V indických průvodcích je však označována za "portugalskou gotiku".[2]
Architektura
Katedrála je trojlodní sálová stavba na půdorysu latinského kříže s transeptem a pravoúhlým závěrem. Severní boční loď je oddělena třemi etážemi arkád s emporami, jižní má souvislou dělicí příčku v přízemí prolomenou bočními kaplemi a v patře s emporami. Katedrála měla původně dvě hranolové věže, ale v roce 1776 se jižní věž zřítila a již nebyla obnovena. Ve věži visí 4 zvony, z nichž takzvaný Zlatý zvon je největší v Goa. Stavba byla upravována během 19. století a v roce 1940. [3] Na katedrálu navazují dvě obytné a úřední budovy arcibiskupství na půdorysu písmene "U" s kašnou ve dvoře.
V dálkových pohledech na katedrálu opticky navazuje dvouvěžový kostel sv. Františka z Assisi se dvěma osmibokými věžemi v západním průčelí, dostavěnými ve stylu anglické tudorovské novogotiky a konvent františkánů.
Interiér
- Hlavní oltář je trojpatrový, na vrcholu s dřevořezbou Ukřižovaného Krista mezi apoštoly Petrem a Pavlem, pod nimi sv. Kateřina a další světci.
- Obraz se scénami ze života Svaté Kateřiny Alexandrijské
- Socha a kenotaf svatého Františka Xaverského s jeho relikviemi (nikoliv hrob, ten je v Goa v Bazilice Dobrého Ježíše asi 1 km západně odtud.
- Zlatá růže, kterou roku 1953 katedrále udělil papež Pius XII. spolu s titulem basilica minor.
Okolí
- Socha žehnajícího Krista Spasitele na mohutném podstavci byla před západním průčelím katedrály vztyčena roku 1930.
- Pamětní kámen z bílého mramoru z roku 1965 v nádvoří katedrály připomíná Andria Rudaminu z Vilniusu (1596-1631), prvního litevského misionáře, jezuitu v Číně a v Indii, který do Goy dorazil 22. srpna 1625.[4]
Galerie
-
Západní průčelí a socha Krista Spasitele
-
Pohled ze severu
-
Kostel sv. Františka, za ním katedrála
-
Hlavní portál
-
Papežský znak na hlavním portálu
-
Znak jezuitů na bočním portálu
-
Kaple Panny Marie
-
Kaple Zázračného kříže s kenotafem Františka Xaverského
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Alī Jāvīd, Tabassum Javeed, World Heritage Monuments and Related Edifices in India 2, New York 2008, s. 294-299
- ↑ Architecture Se cathedral
- ↑ Podle turistického průvodce
- ↑ Times of India, 21.8.2015, strana 1:State to unveil memorial to first Lithuanian in India
Literatura
- Alī Jāvīd, Tabassum Javeed, World Heritage Monuments and Related Edifices in India, Volume 2. Algora Publishing New York 2008, stran 309; ISBN 9780875864839, s. 294-299
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svaté Kateřiny (Goa) na Wikimedia Commons
- Architecture of Se cathedral
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk