Milán - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Milán
 ...
Milán
Milano
Milánská katedrála Narození Panny Marie
Milán – znak
znak
Milán – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionLombardie
Metropolitní městoMilán
Milán
Milán
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha182 km²
Počet obyvatel1 354 196 (2023)[1]
Hustota zalidnění7 440,6 obyv./km²
Správa
StarostaGiuseppe Sala, EV
Vznik600 př. n. l.
Oficiální webwww.comune.milano.it
Telefonní předvolba02
PSČ20100
Označení vozidelMI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milán (italsky Milano, v milánském dialektu Milane, česky též Miláno[zdroj?) je druhé největší italské město, hlavní město oblasti Lombardie a provincie Milán (Metropolitní město Milán). Je slavné jako město obchodu a módy, jako sídlo opery La Scala (Teatro alla Scala) a fotbalových klubů AC Milán a Inter Milán. Je zde také velká gotická katedrála a řada dalších památek. Město se nachází v nížině v západní části Lombardie a protékají jím jenom malé řeky (Lambro, Olona, Seveso), většinou pod zemí. Samo město má 1,3 milionu obyvatel, s rozsáhlou a souvislou okolní aglomerací až 4 miliony obyvatel.

V Miláně je řada velkých bank, jsou zde sídla velkých firem (Pirelli, Alfa Romeo aj.), konají se zde pravidelné veletrhy, např. FieraMilano. Milán je významný železniční a dálniční uzel, má dvě mezinárodní letiště a blízko města je závodní okruh Monza. Ve městě sídlí 12 vysokých škol, slavné jsou zejména umělecké školy. Nachází se zde také ekonomická tepna Itálie – burza Mibtel. Milán patří mezi nejbohatší a nejrozvinutější města Evropy. Po Londýně a Paříži má Milán třetí nejvyšší HDP na obyvatele v Evropě.

Historie

Milán v roce 1621
Piazza del Duomo

Latinský název města Mediolanum, z něhož se odvozuje název Milano, je patrně keltského původu a znamenal „město uprostřed roviny“. V 5. století př. n. l. zde bylo sídliště keltských Insubrů, které roku 222 př. n. l. dobyli Římané. Roku 293 za císaře Diokleciána se stalo hlavním městem západní Římské říše a roku 313 zde císař Konstantin I. Ediktem milánským povolil v celé říši křesťanství. V letech 374397 byl milánským biskupem jeden z církevních otců a první učitel církve sv. Ambrož Milánský. Roku 402 město obléhali Vizigóti a císařská residence se přestěhovala do Ravenny. Pak bylo město několikrát dobyto a poničeno, roku 539 Langobardy (odtud název provincie Lombardsko) a roku 774 je dobyl Karel Veliký a přičlenil ke své říši.

Roku 1158 je dobyl a vyplenil císař Fridrich I. Barbarossa za účasti českého vojska knížete Vladislava II., který za to dostal královský titul. Dobývání Milána, při němž se čeští válečníci vyznamenali odvahou, ale také krutostí, líčí Dalimilova kronika. Brzy obnovené město stálo v čele Lombardské ligy měst (1167) a od roku 1184 se stalo vévodstvím, jemuž vládly rody Visconti a později Sforza. Za nich se Milán stal jedním ze středisek italské renesance, ale také signorií a nejmocnějším a nejucelenějším státem na poloostrově.

Roku 1515 dobyl město francouzský král František I., už roku 1525 je ale dobyl císař Karel V. a město přešlo do držení španělských Habsburků. Od 18. století se Milán stal střediskem nové opery: tři opery zde napsal Mozart a divadlo La Scala později proslavily premiéry děl Vincenza Belliniho, Gaetana Donizettiho a Giuseppe Verdiho. Roku 1796 dobyl město Napoleon I., který Milán prohlásil za hlavní město Italského království a dal se ve zdejším dómu korunovat italským králem. Po Napoleonově pádu vrátil Vídeňský kongres roku 1815 Lombardsko Rakousku.

Protirakouské povstání v Miláně roku 1848 sice maršál Radecký po čase potlačil, nicméně po porážce u Solferina 1859 se Rakousko muselo Lombardie vzdát ve prospěch sjednocující se Itálie. V tomto sjednocování hrál Milán vedoucí úlohu a stal se střediskem italského průmyslu, železnic i financí. Roku 1919 zde Mussolini založil své fašistické hnutí a odtud zahájil 1922 svůj pochod na Řím. V okolí Milána byl také 1945 zajat a popraven.

V poválečných letech se do Milána stěhovaly tisíce lidí z jižní Itálie a počet obyvatel vyvrcholil roku 1971. Potom sice poklesl, jak se lidé stěhovali do okolí, v posledních letech ale opět stoupá.

Město a památky

Hrad Sforzesco
Divadlo La Scala
Leonardo da Vinci: Poslední večeřeSanta Maria delle Grazie

Kostely a chrámy

  • Dóm (Katedrála Narození Panny Marie; Duomo di Milano) postavený v letech 13861510, s průčelím přestavěným za Napoleona roku 1805, je svými rozměry (délka 157 m, šířka 92 m, výška klenby 45 m a výška centrální věže s pozlacenou sochou Madony 106 m) třetí největší na světě a může pojmout až 40 tisíc lidí. Uvnitř je bohatá výzdoba, zejména renesanční a barokní.
  • Kostel Santa Maria delle Grazie s Leonardovou freskou Poslední večeře (1405–1498).
  • Románská bazilika sv. Ambrože (Sant'Ambroggio), kolem roku 1100.
  • Bazilika sv. Vavřince (San Lorenzo), kolem roku 500, přestavěná v 16. století).
  • Bazilika San Simpliciano je jeden z nejstarších chrámů v Miláně, byl vystavěn po roce 1140. V chóru jsou fresky ze 16. století.
  • Kostel Sant'Alessandro in Zebedia, katolický kostel, stojící na stejnojmenném náměstí.
  • Kostel San Pietro in Gessate, gotický kostel z 15. století.

Stavby

  • Renesanční hrad rodiny Sforzů (Castello Sforzesco) ze 14. a 15. století sloužil jako rezidence Viscontiů a Sforzů a jako pevnost. Dnes zde najdeme sochařské muzeum, obrazárnu a archeologickou sbírku.
  • Divadlo La Scala, vystavěné po požáru v letech 17761778 za císařovny Marie Terezie, má dnes přes 2800 míst a je jednou z nejslavnějších operních scén.
  • Galerie Viktora Emanuela II. (Galleria Vittorio Emanuele II) je zastřešená pasáž složená ze dvou na sebe kolmých arkád se skleněnými stopy, které v místě svého křížení vytvářejí oktagonální prostranství se skleněnou kupolí. Hlavním vstupem je monumentální oblouk z Piazza del Duomo (náměstí Dómu). Stavba byla navržena italským architektem Giuseppem Mengonim v roce 1861 a postavena během let 18651877, a to primárně jako luxusní nákupní centrum, kterým zůstává i v současné době.
  • Královský palác (Palazzo Reale), stojí napravo od dómu, stavba z roku 1772, sídlí zde muzeum katedrály a Muzeum současného umění
  • Palazzo della Ragione na náměstí Piazza Mercanti byl vystavěný v letech 1228–1233 a ve středověku sloužil jako radnice. Za palácem pak stojí palác Loggia degli Osii z roku 1316.[2]
  • Palazzo Marino, z roku 1558, současná budova radnice
  • V Miláně je několik mrakodrapů, nejstarší Pirellone z roku 1958 měří skoro 130 m a do roku 1966 to byla první a nejvyšší budova v Evropské unii, dalším mrakodrapem je např. Palazzo Lombardia. Nejvyšší budovou je v současnosti Torre Unicredit, s 231 m je nejvyšší budovou v Itálii a současně jednou z nejvyšších v Evropě.

Galerie a knihovny

Městské části

Městské části

Milán se dělí na 9 městských částí. Jednotlivé městské části se dále skládají z čtvrtí (v závorce).

  • Zóna 1: Centro storico (Brera, Centro Storico, Conca del Naviglio, Guastalla, Porta Sempione, Porta Tenaglia)
  • Zóna 2: Stazione Centrale, Gorla, Turro, Precotto, Greco, Crescenzago (Adriano, Crescenzago, Gorla, Greco, Loreto, Maggiolina, Mandello, Mirabello, Ponte Seveso, Porta Nuova, Precotto, Stazione Centrale, Turro, Villaggio dei Giornalisti)
  • Zóna 3: Città Studi, Lambrate, Venezia (Casoretto, Cimiano, Città Studi, Dosso, Lambrate, Ortica, Porta Monforte, Porta Venezia, Quartiere Feltre, Rottole)
  • Zóna 4: Vittoria, Forlanini (Acquabella, Calvairate, Castagnedo, Cavriano, Forlanini, Gamboloita, La Trecca, Monluè, Morsenchio, Nosedo, Omero, Ponte Lambro, Porta Vittoria, Porta Romana, Rogoredo, San Luigi, Santa Giulia, Taliedo, Triulzo Superiore)
  • Zóna 5: Vigentino, Chiaravalle, Gratosoglio
  • Zóna 6: Barona, Lorenteggio
  • Zóna 7: Baggio, De Angeli, San Siro
  • Zóna 8: Fiera, Gallaratese, Certosa, Quarto Oggiaro
  • Zóna 9: Stazione Garibaldi, Niguarda

Móda a design

Pohled do Galerie Viktora Emanuela II.Dómového náměstí

Milán je považován za jedno z klíčových měst průmyslového a moderního designu ve světě, a také jedno z nejvlivnějších v těchto oblastech. Město je velmi dobře známé pro svůj vysoce kvalitní starobylý i moderní nábytek a průmyslové zboží. Milán hostí mimo již zmíněný veletrh FieraMilano také nejdůležitější události související s designem a architekturou, jako například "Fuori Salone" a Salone del Mobile. V 50. a 60. letech, stejně jako začátkem 70. let, se stal Milán, spolu s Turínem, hlavním městem poválečného designu a architektury, a to díky tomu, že byl hlavním průmyslovým centrem Itálie a jedním z nejprogresivnějších a nejdynamičtějších měst pevninské Evropy. Bylo zde postaveno několik mrakodrapů, mezi nimi například Pirelli Tower a Torre Velasca. Umělci jako Bruno Munari, Lucio Fontana, Enrico Castellani, Piero Manzoni a mnoho dalších ve městě buď žili, anebo tam pracovali.

Milán je také považován za světové hlavní město módy, stejně New York City, Paříž nebo Londýn. Global Language Monitor prohlásil, že v roce 2009 se Milán umístil na vrcholu žebříčku ekonomických a mediálních globálních měst módy. Pak se propadl na šesté místo v roce 2010, a zase si polepšil na čtvrtou příčku v roce 2011. Většina předních italských módních značek, jako je Valentino, Gucci, Versace, Prada, Armani a Dolce & Gabbana, sídlí v současné době v tomto městě. Četné mezinárodní módní značky mají také své obchody v Miláně, včetně obchodu Abercrombie & Fitch, který se stal hlavní spotřebitelskou atrakcí. Město navíc dvakrát ročně hostí Milan Fashion Week, stejně jako ostatní mezinárodní centra módy: Paříž, Londýn, Tokio a New York. Hlavní milánská luxusní módní čtvrť je Quadrilatero della moda (doslovně „čtyřúhelník módy“), kde se nacházejí nejprestižnější nákupní ulice města (Via Monte Napoleone, Via della Spiga, Via Sant'Andrea, Via Manzoni a Corso Venezia). Mezi další důležité nákupní ulice a náměstí patří Galerie Viktora Emanuela II., Piazza del Duomo, Via Dante a Corso Buenos Aires. Mario Prada, zakladatel značky Prada, se zde narodil, a pomáhá udržovat postavení Milána jako hlavního města světové módy.

Vzdělávání

milánská univerzita, Università degli Studi di Milano

Milán je domovem několika nejvýznamnějších italských vzdělávacích institucí. Milánský systém vysokoškolského vzdělávání zahrnuje 7 univerzit, 48 fakult a 142 oddělení, se 185 000 vysokoškolských studentů v roce 2011 (přibližně 11 % celkové populace vysokoškolských studentů v zemi) a největší počet absolventů vysokých škol a doktorandů (34 000, resp. více než 5 000) v Itálii.

Politecnico di Milano, založena v roce 1863, je nejstarší univerzitou v Miláně. Je rozdělena do 16 oddělení a sítě 9 škol inženýrství, architektury a průmyslového designu, na 7 kampusech v lombardském regionu. Počet studentů zapsaných ve všech areálech je přibližně 38 000, což činí z Politecnico největší technickou univerzitu v Itálii.

Státní univerzita v Miláně, založená v roce 1923, je největší veřejnou výzkumnou vysokou školou ve městě, s 9 fakultami, 58 odděleními, 48 ústavy a s více než 2500 profesory. Milánská univerzita je vůdčí italskou i evropskou institucí v oboru vědecké publikace, a šestou největší univerzitou v Itálii, s přibližně 60 000 zapsanými studenty.

K dalším prominentním univerzitám v Miláně patří: soukromá Univerzita Bocconi, zaměřující se na výuku v oblasti managementu a financí od roku 1902, a je sedmou nejlepší podnikatelskou školou v Evropě; Università Cattolica del Sacro Cuore, v současné době největší katolickou univerzitou na světě s 42 000 přijatých studentů; Milánská univerzita Bicocca, multidisciplinární veřejná univerzita s více než 30 000 studenty; IULM, specializující se na marketingové, informační a komunikační technologie, cestovní ruch a módu; Università Vita Salute San Raffaele, spojená s nemocnicí San Raffaele – je domovem výzkumných laboratoří v oblasti neurologie, neurochirurgie, diabetologie, molekulární biologie, studií AIDS a kognitivních věd.

Doprava

milánské metro

Metro

Milánské metro má v současnosti 101 stanic, z nichž 83 je podzemních. Má dohromady čtyři linky označené M1, M2, M3 a M5 (linka M4 je zatím ve výstavbě). Délka tras je 101 km. Do roku 2033 by se metro mělo rozšířit na více než 120 km a patřilo by tak mezi 5 nejdelších podzemních drah v EU. V současnosti je milánské metro 10. nejdelší podzemní dráhou v EU.

Mýtný systém

Systém zpoplatnění vjezdu do centra města byl zaveden v roce 2008 s cílem zlepšit kvalitu ovzduší a omezit počet vozidel ve městě. Zpoplatněna byla zóna o rozloze 8 km2 v pracovních dnech od 7.30 do 19.30 hodin.[3]

Gastronomie

Cotoletta alla Milanese

Jako většina měst v Itálii má i Milán a jeho okolí svou vlastní regionální kuchyni, která, stejně jako lombardská kuchyně obecně, používá častěji rýži než těstoviny, a téměř nepoužívá rajčata. Milánská kuchyně zahrnuje „Cotoletta alla Milanese“, neboli obalovaný telecí (lze použít také vepřový či krůtí) řízek smažený na másle (podobně jako vídeňský „Wiener Schnitzel“, který pravděpodobně vzešel z této milánské speciality). Dalšími typickými pokrmy jsou „cassoeula“ (dušená vepřová žebírka s klobásou a hlávkovou kapustou), „ossobuco“ (dušená telecí kost s morkem s omáčkou zvanou gremolata), rizoto „alla Milanese“ (se šafránem a hovězím morkem), „Busecca“ (dušené dršťky s fazolemi), a „Brasato“ (dušené hovězí nebo vepřové maso na víně s brambory). Sezónní pečivo zahrnuje „Chiacchiere“ (lívance posypané cukrem) a „Tortelli“ (smažené kulovité sušenky) během období karnevalu, „Colomba“ (dort s polevou ve tvaru holubice) na Velikonoce, „Pane dei Morti“ („Chléb mrtvých“, sušenky aromatizované skořicí) během svátku Všech svatých a „Panettone“ o Vánocích. Salame Milano, salám s velmi jemným zrnem, je rozšířený v celé Itálii. Nejznámějším milánským sýrem je gorgonzola ze stejnojmenného nedalekého města, přestože dnes sídlí hlavní výrobci gorgonzoly v Piemontu.

Jako pocta jedinečné kuchyni je v Miláně několik světově proslulých restaurací a kaváren. Většina rafinovanějších restaurací vyšší třídy se nachází v historickém centru města, zatímco tradičnější a lidovější jsou především v okresech Brera a Navigli. Dnes v Miláně najdete také japonskou restauraci Nobu, která se nachází v Emporio Armani na Via Alessandro Manzoni a je považována za jednu z nejmódnějších restaurací ve městě. Jedna z nejvíc chic kaváren a cukráren je Caffè Cova, starobylá milánská kavárna, která byla otevřena roku 1817 v blízkosti Teatro alla Scala, ta má franšízy také v Hongkongu. Biffi Caffè a Zucca v Gallerii Viktora Emanuela II. jsou další známé a historické kavárny. Mezi další restaurace v Miláně patří restaurace hotelu Four Seasons, La Briciola, dále pak Marino alla Scala a Chandelier. Dnes najdete v Galerii Viktora Emanuela II. také McDonald's a několik nových butikových kaváren, jako například Just Cavalli Café, jejímž vlastníkem je luxusní módní značka Roberto Cavalli.

Sport

fotbalový stadion San Siro

Fotbalové kluby

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel (v tis.)

Známí rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
  3. Miroslav Šuta, Miroslav Patrik: Aby se ve městě dalo dýchat, (Ekologický institut Veronica, Brno 2010 ISBN 978-80-87308-02-8)

Literatura

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Milán
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.



Účetnictví
Úřední jazyk
Údolí smrti
Úmrtí v roce 2023
Útok vozidlem
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Černá smrt
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Evropských hrách 2023
Čočková galaxie
Čtverečný stupeň
Čtvrtá křížová výprava
Řím
Římskokatolická církev
Řečtina
Řecko
Řehoř VII.
Řekové
Šibenik
Španělští Habsburkové
Α Scl
10. červenec
1207
14. květen
14. století
1405
1444
1473
15. století
1566
16. století
1706
1723
1770
1789
1792
1797
18. století
1848
1849
1913
1923
1973
2. červenec
20. červen
2013
23. červen
24. červen
29. červen
6. červen
6. červenec
697
7. století
742
8. století
810
983
Adda
Adrian Willaert
Akvilejský patriarchát
Alan Arkin
Albánština
Albánci
Albánie
Alexandrie
Alexios I. Komnenos
Alexios II. Komnenos
Alfa Sculptoris
Andrea Gabrieli
Antonio Venier
Apeninský poloostrov
Apulie
Aquileia
Arabové
Architektura
Aristokracie
Arktida
Arnaldo Forlani
Autoritní kontrola
Bahamy
Balkán
Banka
Bari
Bavlna
Bazilika svatého Marka
Benátština
Benátky
Benátská provincie
Benátská republika
Benátský arzenál
Benátský dóže
Benátský patriarchát
Benátsko
Benedikt VII.
Bitva u Lepanta
Bitva u Vídně
Blízký východ
Boj o investituru
Bospor
Bublinová síť
Burza
Byzantská říše
Byzantská říše v době Herakleiovců
Byzantská kultura
Cambrai
Centropus
Chersonská oblast
Chlorid sodný
Chorvati
Chorvatsko
Cipriano de Rore
Cisalpinská republika
Claudio Merulo
Claudio Monteverdi
Commons:Featured pictures/cs
Dóže
Dějiny Itálie
Dějiny Kypru
Dalmácie
Dalmatština
Dardanely
Decimace
Deklinace
Diecéze
Dněpr
Drač
Dubrovník
Dynastie
Edirne
Ekonomika
Eliud Kipchoge
Encyklopedie
Enrico Dandolo
Eraclea
Estonsko
Euboia
Evropské hry 2023
Facebook
Federace sedmi obcí
Ferdinand II. Aragonský
Florencie
Fomalhaut
Francesco Guardi
Franská říše
Furlanština
Furlansko
Galaxie Sochař
Gallipoli
Gemeinsame Normdatei
George de Hevesy
Giorgione
Gioseffo Zarlino
Giovanni Antonio Canal
Giovanni Battista Tiepolo
Giovanni Bellini
Giovanni Gabrieli
Grado (Itálie)
Hérakleia Pontiké
Hedvábí
Hlavní město
Hlavní strana
Horst-Dieter Höttges
Hudba
Hvězdná velikost
International Standard Book Number
Islám
Istrie (poloostrov)
Istrijština
Itálie
Italština
Italové
Italské království
Jónské ostrovy (souostroví)
Jaderské moře
Jakub II. Kyperský
Jakub III. Kyperský
Janov (Itálie)
Jazyk (lingvistika)
Jevgenij Prigožin
Jiří Pliska
Jiří Roháček
Jiljí Fiedler
Jindřich Bilan
Jindřich IV.
Jindřich VIII. Tudor
John B. Goodenough
Judaismus
Julius II.
Křížové výpravy
Křižácké státy
Kachovská přehrada
Kachovská vodní elektrárna
Kardinál
Karel Veliký
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keporkak
Koření
Kolonialismus
Kolo od vozu
Konstantinopol
Konstituce
Koper
Korfu
Koroni
Korzár
Kosmopolitismus
Kostice (kytovci)
Kréta
Krajinomalba
Krakov
Kril
Kruhová cihelna (Olomouc)
Kyklady
Kyperské království
Kypr
Kytovci
Ladinština
Langobardi
Latina
Levanta
Loďstvo
Lodi
Lombardština
Lov velryb
Lučavka královská
Ludvík XII.
Luis Suárez Miramontes
Mír v Campo Formio
Měď
Měna
Malířství
Manuel I. Komnenos
Marco Sanudo
Marek Evangelista
Marek Výborný
Markrabství Istrie
Maxmilián I. Habsburský
Migrace zvířat
Mikuláš V.
Milán
Milan Milutinović
Miloš Zeman
Miloslav Pelc
Monodie
Monopol
Moskva
Motto
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Neapolské království
NGC 247
NGC 288
NGC 300
NGC 55
Nicolas-Louis de Lacaille
Nikeforos I.
Normané
Obilniny
Obrazoborectví
Olej
Olga Hepnarová
Oligarchie
Orient
Osmanská říše
Osmansko-benátské války
Ota I. Veliký
Otrokářství
Paganie
Paolo Lucio Anafesto
Papež
Parlamentarismus
Patriarchát (územní členění církve)
Patricij
Paul de Senneville
Pavel Žur
Peloponés
Peter Bieri
Petr Pavel
Pietro II. Orseolo
Plejtvákovití
Podvojné účetnictví
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Astronomie
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postsovětské republiky
Pravoslaví
Q9286#identifiers
Q9286#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rakouští Habsburkové
Rektascenze
Repubblica di Venezia?oldid=10493050
Republic of Venice?oldid=154908555
Republika
Republika Dubrovník
Republika svatého Marka
Republik Venedig?oldid=34948483
Revoluce v roce 1848
Riigikogu
Rostov na Donu
Rozloha
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Scaligerové
Sebastiano Venier
Seldžucká říše
Seznam benátských dóžat
Seznam forem vlády
Seznam ministrů zemědělství České republiky
Seznam závislých území
Skupina galaxií v Sochaři
Slované
Slovinština
Slovinci
Sochař
Soubor:Aerial view - Death Valley.jpg
Soubor:Bandiere dal Friûl.svg
Soubor:Banner of the Federation of the Sette Comuni.svg
Soubor:Boston, Museum of Fine Art - Il bacino di San Marco c.1738 - Canaletto.jpg
Soubor:Byzantine Calvary cross potent.png
Soubor:Cartwheel Galaxy (NIRCam and MIRI Composite Image) (weic2211a).jpeg
Soubor:Cihelna kruhová (Olomouc), Kyselovská ul..JPG
Soubor:Coat of Arms of Republic of Poljica.svg
Soubor:Coat of arms of Republic of Venice.svg
Soubor:Coat of Arms of the House of Sanudo.svg
Soubor:Coat of Arms of the Republic of Venice.svg
Soubor:Eastern Mediterranean 1450.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of France (1794–1815, 1830–1974).svg
Soubor:Flag of Republic of Venice (1659-1675).svg
Soubor:Flag of the Repubblica Cisalpina.svg
Soubor:Flag of the Republic of Venice (Mid-14th century).svg
Soubor:Francesco Guardi 034.jpg
Soubor:Greater coat of arms of the Republic of Venice, 1706.svg
Soubor:Humpback Whales - Flickr - Christopher.Michel (38) (cropped).jpg
Soubor:Jacopo Tintoretto - Finding of the body of St Mark - Yorck Project.jpg
Soubor:Jacopo Tintoretto 037.jpg
Soubor:Lion of Venice, Piazzetta San Marco.jpg
Soubor:No flag.svg
Soubor:Repubblica di Venezia.png
Soubor:Republic of Venice 1789.svg
Soubor:Republik Venedig.png
Soubor:Royal banner of Janus of Cyprus.svg
Soubor:Sculptor constellation map.png
Soubor:St. Blaise - State Flag of the Ragusan Republic.svg
Soubor:Stemma della Scala.svg
Soubor:Stemma Nobiliare Carrara.svg
Soubor:Venetian Holdings.png
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Zecchino Antonio Venier 1382.jpg
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Souhvězdí Štíra
Souhvězdí Štítu
Souhvězdí Žirafy
Souhvězdí Andromedy
Souhvězdí Býka
Souhvězdí Berana
Souhvězdí Blíženců
Souhvězdí Cefea
Souhvězdí Chameleona
Souhvězdí Dalekohledu
Souhvězdí Delfína
Souhvězdí Draka
Souhvězdí Eridanu
Souhvězdí Fénixe
Souhvězdí Hada
Souhvězdí Hadonoše
Souhvězdí Havrana
Souhvězdí Herkula
Souhvězdí Hodin
Souhvězdí Holubice
Souhvězdí Honicích psů
Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Indiána
Souhvězdí Jeřába
Souhvězdí Ještěrky
Souhvězdí Jednorožce
Souhvězdí Jižního kříže
Souhvězdí Jižního trojúhelníku
Souhvězdí Jižní koruny
Souhvězdí Jižní ryby
Souhvězdí Kasiopeji
Souhvězdí Kentaura
Souhvězdí Kompasu
Souhvězdí Koníčka
Souhvězdí Kozoroha
Souhvězdí Kružítka
Souhvězdí Létající ryby
Souhvězdí Labutě
Souhvězdí Lištičky
Souhvězdí Lodního kýlu
Souhvězdí Lodní zádě
Souhvězdí Lva
Souhvězdí Lyry
Souhvězdí Malého lva
Souhvězdí Malého medvěda
Souhvězdí Malého psa
Souhvězdí Malého vodního hada
Souhvězdí Malíře
Souhvězdí Mečouna
Souhvězdí Mikroskopu
Souhvězdí Mouchy
Souhvězdí Oktantu
Souhvězdí Oltáře
Souhvězdí Orionu
Souhvězdí Orla
Souhvězdí Páva
Souhvězdí Panny
Souhvězdí Pastýře
Souhvězdí Pece
Souhvězdí Pegase
Souhvězdí Persea
Souhvězdí Plachet
Souhvězdí Poháru
Souhvězdí Pravítka
Souhvězdí Rajky
Souhvězdí Raka
Souhvězdí Ryb
Souhvězdí Rydla
Souhvězdí Rysa
Souhvězdí Sítě
Souhvězdí Severní koruny
Souhvězdí Sextantu
Souhvězdí Sochaře
Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Tabulové hory
Souhvězdí Trojúhelníku
Souhvězdí Tukana
Souhvězdí Vývěvy
Souhvězdí Vah
Souhvězdí Velkého psa
Souhvězdí Velké medvědice
Souhvězdí Velryby
Souhvězdí Vlasů Bereniky
Souhvězdí Vlka
Souhvězdí Vodnáře
Souhvězdí Vozky
Souhvězdí Zajíce
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-679-72197-5
Speciální:Zdroje knih/3-205-99042-0
Speciální:Zdroje knih/3-424-01292-0
Speciální:Zdroje knih/3-608-94145-2
Speciální:Zdroje knih/3-791-30406-2
Speciální:Zdroje knih/3-922-95400-6
Speciální:Zdroje knih/978-80-246-3509-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7106-721-4
Speciální:Zdroje knih/978-80-7381-829-6
Spojené království
Spojené státy americké
Srbochorvatština
Státní náboženství
Středomoří
Středověk
Stejnopohlavní manželství
Světelný rok
Svatá říše římská
Svatá liga
Threads
Tintoretto
Tizian
Tkanina
Torcello
Treviso
Trogir
Twitter
Ukrajina
UNESCO
Unitární stát
Vévodství Naxos
Veduta
Velké schizma
Viktorija Amelinová
Vláda Jiřího Rusnoka
Vladislav Jagellonský
Volená monarchie
Voroněž
Vzpoura Wagnerovy skupiny
Wagnerova skupina
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce/Úpravy textu
Wikipedie:Průvodce/Žádný vlastní výzkum
Wikipedie:Průvodce/Autorská práva
Wikipedie:Průvodce/Diskusní stránky
Wikipedie:Průvodce/Editace Wikipedie
Wikipedie:Průvodce/Editujte s odvahou
Wikipedie:Průvodce/Efektivní diskuze
Wikipedie:Průvodce/Encyklopedická významnost
Wikipedie:Průvodce/Hledání pomoci
Wikipedie:Průvodce/Jak se v průvodci orientovat
Wikipedie:Průvodce/Komunita Wikipedie
Wikipedie:Průvodce/Konsenzus
Wikipedie:Průvodce/Obrázky
Wikipedie:Průvodce/Ověřitelnost
Wikipedie:Průvodce/O tomto průvodci
Wikipedie:Průvodce/Pískoviště
Wikipedie:Průvodce/Pět pilířů
Wikipedie:Průvodce/Sledované stránky
Wikipedie:Průvodce/Více o pravidlech
Wikipedie:Průvodce/Vítejte ve Wikipedii
Wikipedie:Průvodce/Vizuální editor
Wikipedie:Průvodce/Vkládání citací
Wikipedie:Průvodce/Vytvoření nového článku
Wikipedie:Průvodce/Zásady pro práci na Wikipedii
Wikipedie:Průvodce/Začínáme
Wikipedie:Průvodce/Začínáme editovat
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červenec
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Blackstone
Wirtschaftsgeschichte Venedigs?oldid=35991763
Witold Korytowski
Zásnuby dóžete s mořem
Zeměpisná šířka
Zeměpisné rekordy světa




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk