Petr I. Veliký - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Petr I. Veliký
 ...
Další významy jsou uvedeny na stránce Petr Veliký (rozcestník).
Petr I. Veliký
Ruský car a imperátor
Portrét
Doba vlády16821725
Narození30. květnajul. / 9. června 1672greg.
Moskva
Úmrtí28. lednajul. / 8. února 1725greg. (ve věku 52 let)
Petrohrad
PohřbenChrám svatého Petra a Pavla (Petrohrad)
PředchůdceFjodor III. Alexejevič/Ivan V.
NástupceKateřina I. Alexejevna
ManželkyJevdokija Lopuchinová
Kateřina I. Alexejevna
PotomciAlexej Petrovič Ruský, Anna Petrovna Ruská, Alžběta I. Petrovna, Natálie Petrovna Ruská, Petr Petrovič Ruský, Natálie Marie Petrovna Ruská, Alexandr Petrovič Ruský, Pavel Petrovič Ruský, Kateřina Petrovna Ruská a Markéta Petrovna Ruská
RodRomanovci
OtecAlexej I. Michajlovič
MatkaNatálie Kirillovna Naryškinová
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr I. Veliký, známý též jako Petr Alexejevič (30. květnajul./ 9. června 1672greg. Moskva – 28. lednajul./ 8. února 1725greg. Petrohrad), byl ruský car od roku 1682 až do své smrti. Nejprve formálně vládl společně se svým chorým polorodým bratrem Ivanem V., v roce 1689 se ujal skutečné vlády, samotným vladařem až po Ivanově smrti roku 1696. Roku 1724 se spoluvlády nad Ruskem ujala jeho žena Kateřina I. Petr Veliký proslul svou snahou modernizovat Ruskou říši, a to v politickém, ekonomickém i kulturním směru. Rusko za Petra Velikého vstoupilo mezi skutečné evropské velmoci.

Mládí

Petr Veliký se narodil jako čtrnácté dítě a pátý syn ruského cara Alexeje I. Dva nejstarší synové zemřeli ještě za Alexejova života a jeho nástupcem se v roce 1676 stal třetí syn Fjodor. Za Fjodorovy vlády byl Petr s matkou odstraněn od dvora a žil ve vesnici Preobraženém nedaleko Moskvy, kde se mu dostalo kvalitního vzdělání od vychovatele Nikity Zotova a později i od zahraničních odborníků nizozemského a švýcarského původu, jež Petr navštěvoval v nedaleké Německé Slobodě. V Preobraženém měl malý Petr k dispozici vojáky, tzv. potěšné pluky, kteří měli careviče bavit nácviky boje a fingovanými bitvami. Právě z těchto vojáků si Petr později vybudoval osobní gardu, která mu pomohla zlomit moc tradičních elitních vojenských oddílů střelců.

Churavý car Fjodor však po šesti letech v roce 1682 zemřel a protože čtvrtý Alexejův syn Ivan byl těžce nemocen a neschopen vlády, provolala ruská šlechta ruským carem Petra a jeho matka Natálie byla ustavena za regentku. Skutečné moci v Rusku se ale chopila Petrova polorodá sestra Žofie Alexejevna, která se opírala o podporu elitních vojenských jednotek střelců. Petr byl mezitím formálně spoluvládcem se svým churavým bratrem Ivanem V. Dětství Petra Velikého bylo vyplněno mnohými traumatizujícími zážitky, jeho příbuzní, přátelé i on sám se ocitali v neustálém fyzickém ohrožení a nebezpečí života. Petr Veliký dospěl v pohledného, urostlého muže, měl na svou dobu impozantní postavu, měřil prý přes dva metry. Pokud byl ve stresu, trpěl tiky a poškubával hlavou.

Počátek vlády

Petrova matka přinutila v roce 1689 svého syna ke sňatku s Jevdokijí Fjodorovnou Lopuchinovou, manželství však bylo nešťastné. Ve stejném roce se proti Žofii a jejím oblíbencům spikla část jednotek střelců a Petr se provedeným převratem stal skutečným vládcem Ruska jako Petr I. Žofie byla donucena odejít do kláštera, kde mohla pobývat jako princezna, nebyla tedy řeholnicí. Její oblíbenci byli buďto, jako Fjodor Šaklovitý a Andrej Bezobrazov, popraveni nebo, jako Vasilij Golicyn, odsouzeni k vyhnanství na Sibiři.[1] Petr od této chvíle vládl více méně nezávisle, ale zůstával pod vlivem své matky, až do její smrti roku 1694. Až do roku 1696 formálně sdílel vládu se svým polorodným, zřejmě mentálně postiženým, bratrem Ivanem V., který se však, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, na vládě fakticky nepodílel.

Petr Veliký pokračoval ve vojenských kampaních, které započaly už za vlády Žofie. Byly namířeny proti Osmanské říši, Krymskému chanátu a Tatarům obývajícím stepi při severním pobřeží Kaspického moře. Po skončení druhého tažení roku 1696, jehož se Petr osobně účastnil v oddílu dělostřelců, získalo Rusko tatarskou pevnost Azov na řece Don a na pobřeží Azovského moře nechal Petr vybudovat pevnost Taganrog jako základnu ruského vojenského námořnictva.[2]

V roce 1697 se Petr v utajení vydal na cesty do západoevropských zemí. V jejich průběhu se seznámil s technickým pokrokem učiněným v západní Evropě, nejvíce se zajímal o vojenství a stavbu lodí. Několik měsíců strávil v Nizozemí, kde inkognito pracoval v docích ve přístavu Zaandam jako lodní tesař. Kontaktoval se s významnými vojenskými a politickými osobnostmi, vědci, umělci, techniky a pozval je do Ruska, kde se měli podílet na celkové modernizaci země. Během pobytu ve Vídni se k Petrovi dostala zpráva o vzpouře střelců. Vzpoura byla potlačena už před Petrovým návratem, 130 střelců bylo popraveno za dezerci nebo vzpouru a stovky dalších vyhoštěny na Sibiř nebo uvězněny. To však Petrovi nepřipadalo dostatečné a po návratu do Ruska se rozhodl oddíly střelců zcela zlikvidovat. 10. října 1698 začaly v Moskvě hromadné popravy, jimž padlo za oběť 1182 střelců, někteří byli oběšeni na moskevských hradbách, jiní sťati. Pět z nich prý sťal sám car a další popravovali významní bojaři a knížata, mimo jiné i Petrův oblíbenec Alexandr Danilovič Menšikov. Popraveni byli i kněží, kteří střelcům v průběhu povstání žehnali. 601 ze střelců, vesměs mladistvých, bylo bičováno nebo cejchováno a posláno do vyhnanství na Sibiř. Jednotky střelců car zcela rozpustil a nahradil armádními oddíly západoevropského typu. Sestru Žofii přinutil stát se řeholnicí a přijmout klášterní jméno Zuzana. Před okny její klášterní cely dal pro výstrahu oběsit několik vůdců povstání střelců. Ukončil také svůj manželský svazek s Jevdokijí, kterou rovněž poslal do kláštera.

Severní válka

Expanzivní politiku Petr Veliký zahájil přípravou na konflikt se Švédskem, které v této době zaujímalo přední postavení mezi severskými i všemi evropskými zeměmi. Zajistil vybudování silné námořní floty, uzavřel spojeneckou smlouvu s odpůrci švédského vlivu Polskem a Dánskem. V roce 1700 byla zahájena severní válka. Vojska Petra Velikého byla v bitvě u Narvy poražena Švédy. Potom však Petr Veliký využil oslabení švédské armády v důsledku bojů s Poláky, provedl organizační změny ruských oddílů a pronikl do Livonska, kde se zmocnil významných opěrných bodů. Švédsku zabral některá území, mimo jiné ústí řeky Něvy do Finského zálivu, kde roku 1703 založil budoucí ruskou metropoli – Petrohrad.[3] Toto město se mělo stát výkladní skříní Ruské říše, symbolem pokroku, který byl a bude v Rusku za Petra Velikého učiněn. Budování města v bažinatém terénu však bylo mimořádně náročné, stálo cara velké finanční výdaje, trvalo devět let a o život zde přišlo několik tisíců dělníků. Hlavním městem Ruské říše se Petrohrad stal roku 1712.

Švédové uskutečnili po ruských úspěších v Livonsku nový pokus o porážku Petra v oblasti Ukrajiny. Karel XII se spojil s ukrajinským kozáckým hetmanem Ivanem Mazepou. Mazepa se cítil rozčarovaný a ohrožený ze strany Petrovy dobyvačné politiky, a proto se přidal ke Švédům. Zároveň se proti caru Petrovi postavili donští kozáci, kteří povstali pod vedením atamana Kondratije Bulavina. Petr I. Veliký však Bulavinovo povstání kozáků tvrdě potlačil a v bitvách u Lesné (1708) a u Poltavy (1709) se dokázal ubránit rovněž Švédům. Výsledky války tak začaly být pro ruskou stranu příznivější. Severní válka skončila roku 1721, kdy Petr I. Veliký k Ruské říši připojil celé území Livonska.

Nová válka s Turky

Roku 1711 Petr Veliký zahájil novou válku s Osmanskou říší s cílem zmocnit se severního pobřeží Černého moře (poté, co na Švédech vybojoval přístup k Baltu). Byl ale tureckou armádou poražen na řece Prut a donucen vzdát se dříve dobytých území včetně přístavu Azov a námořní základny Taganrog.[2] Ruská říše taktéž ztratila kontrolu nad Záporožím.

Reformátor

Jezdecká socha Petra Velikého v Petrohradu
Pomník Petra I. u Teplických Císařských lázní

Roku 1721 byl prohlášen imperátorem vší Rusi. V čele ruské pravoslavné církve nechal ustanovit svatý synod, sbor nejvyšších duchovních představitelů. Následujícího roku vytvořil systém zvláštních hodností, do kterých rozřadil ruskou šlechtu. Tímto krokem si zajistil její poslušnost a oddanost carovi.

Absolutistickou zemí s vládou samoděržaví ale Ruská říše zůstala i přes Petrovy reformy ve státní a soudní správě (vzniklo devět kolegií vykonávajících vlastní státní správu, samospráva byla posílena vytvořením gubernií). Důležitou mocenskou podporou pro Petra Velikého byla i tajná policie. Dále zavedl juliánský kalendář (nikoliv však moderní gregoriánský), zmodernizoval původní cyrilici (tzv. graždanka, odmítl však zavedení latinky). Ruské šlechtě přikázal holit se a nosit evropský šat.

V letech 16981704 provedl měnovou reformu. Zavedl podle evropského tolarového vzoru stříbrný rubl. Tím vytvořil jednu z nejpevnějších měn tehdejší Evropy.

Petr byl mimořádně činorodý a zvídavý člověk, osobně se zajímal o vědu a techniku, zejména lodní stavitelství a architekturu. Záběr jeho zájmů byl pozoruhodný: vyzkoušel si práci lodního tesaře, ševce, soustružníka, ovládal i kovářství, zkoušel provádět chirurgické i zubařské zákroky, pitval lidská a zvířecí těla, během poprav vzbouřených střelců si vyzkoušel i práci kata. Osobně byl prudké, dominantní povahy, vytrvalý a pracovitý, nesnesl nesouhlas, odpor a kritiku, mnohdy byl mstivý, se sklony ke krutosti. Příliš si nepotrpěl na oblékání, nejraději nosil jednoduchý oděv západního stylu, bez rukavic a manžet, na hlavě třírohý klobouk nebo v zimě obyčejnou beranici. Vstával brzy ráno, pracoval až do 11 hodin, kdy obědval, po obědě odpočíval a odpoledne opět pracoval nebo chodil na procházky. Chutnala mu tradiční ruská jídla, například nakládaná zelenina, solené ryby, zelná polévka šči, pil kvas, anýzovou vodku a zahraniční vína.

Poslední léta

Roku 1718 došlo k tragické konfrontaci mezi Petrem a jeho synem Alexejem Petrovičem, který bojoval proti otci a byl ovlivňován tzv. staromilci, kteří chtěli Rusko politicky a kulturně vrátit do doby před nástupem Petra Velikého a zrušit veškeré jeho reformy. Alexej před svým otcem uprchl z Ruska a skrýval se v zahraničí, jeho úkryt však byl vyzrazen a Petr syna lstí vylákal k návratu do Ruska. Po příjezdu do Petrohradu však byl Alexej zatčen a obviněn ze zrady. Sám Petr syna vyslýchal (pravděpodobně i za použití tortury), vyloučil z následnictví a s největší pravděpodobností i odsoudil k smrti. Krátce poté byl carevič, vězněný v kasematech Petropavlovské pevnosti, nalezen ve své cele mrtvý. Oficiální zpráva hovořila o selhání srdce, nejspíše však byl na příkaz svého otce tajně uškrcen. Následovaly popravy Alexejova poradce Alexandra Kikina, jaroslavského biskupa Dosifeje, ale i carevičova strýce, knížete Avraama Lopuchina. Během vyšetřování Kikina a knížete Lopuchina se náhodou zjistilo, že Petrova první manželka a sestra knížete Avraama Jevdokija Lopuchinová, již car po rozvodu poslal do kláštera, udržovala poměr s klášterním správcem Stěpanem Glebovem. Car Petr nechal umučit k smrti nejen Glebova, ale i řeholnice, které o Jevdokijině vztahu věděly a neudaly ji. Jevdokiji poté odsoudil k doživotnímu vězení v Ladožském klášteře a společně s ní dal uvěznit i svou sestru, princeznu Marii Alexejevnu.

Obecně platil Petr Veliký za nemilosrdného vládce, který razantně, a často i krutě potíral jakýkoliv náznak odporu vůči své absolutní vládě, ale on sám se tak neviděl. Považoval se za velkého panovníka, který se nechtěl proslavit jako dobyvatel, ale jako osvícenec a reformátor, který Rusku „otevřel okno do Evropy“.

Roku 1722 Petr zahájil krátkou válku s bohatou, ale osmanskými útoky a vnitřními spory o moc velice oslabenou Persií. Po skončení severní války vyslal své moderně vybavené a skvěle vycvičené pluky proti Persii, zmítající se ve vnitřní krizi. Rusové bez vážnějšího odporu obsadili Baku, Gilán, Astarabád a Mazandarán. Válka skončila roku 1723 a své územní zisky Rusové zakotvili v textu smlouvy, podepsané v Petrohradu. Petr I. zde dosáhl impozantního, ale jenom krátkodechého úspěchu. Období zmatků a rychlého střídání ruských vládců po carově smrti vedlo k tomu, že Rusko samo opustilo své pozice, dobyté na Persii a umožnilo tak návrat získaných území zpět pod správu Teheránu.[2]

Petrova druhá žena Kateřina, původem livonská rolnice, začala se svým nemocným manželem spoluvládnout Rusku jako carevna v roce 1724. Po roce 1720 se carovo zdraví začalo zhoršovat, Petr trpěl kapavkou, cirhózou jater a ledvinovými kameny. Od roku 1723 trpěl opakovanými záněty močového měchýře, v srpnu 1724 se mu zastavilo močení, a když byl cévkován, vyteklo údajně více než litr moči smíšené s hnisem. V listopadu 1725 car vážně prostydl, údajně když pomáhal při záchraně tonoucích námořníků.[4] Tato poslední nemoc se mu stala osudnou: Petr Veliký zemřel 8. února 1725 pravděpodobně na akutní selhání ledvin a gangrénu močových cest. Nemocný panovník před smrtí neurčil svého nástupce. Podle pověsti, patrně nepravdivé, během psaní závěti stačil napsat jen slova „odkazuji vše…“, načež upadl do agónie.[5] Na trůně jej vystřídala jeho druhá manželka Kateřina I.

Potomci (kteří se dožili dospělosti)

Odkazy

Reference

  1. Derek Wilson (2010) Peter the Great, p. 8, 13,37.
  2. a b c VOTÁPEK, Vladimír. Kavkazská tragédie. 1. vyd. Praha: Epocha, 2019. 264 s. (Polozapomenuté války sv.43). ISBN 978-80-7557-169-4. S. 235. 
  3. Podrobněji viz STELLNER, František. Založení Petrohradu. Historický obzor, 2004, 15 (1/2), s. 2–8. ISSN 1210-6097.
  4. Bain, R. Nisbet (1905). Peter the Great and his pupils. Cambridge UP. Archived from the original on 26 May 2007.
  5. H-F de Bassewitz Russkii arkhiv 3 (1865).

Literatura

  • ENGLUND, Peter. The Battle That Shook Europe. Poltava and the Birth of the Russian Empire. London ; New York: I. B. Tauris, 2003. 287 s. ISBN 1860648479. (anglicky) 
  • FUSSENEGGEROVÁ, Gertrud. Vladařky: ženy, které tvořily dějiny. Praha: Brána, 1999. 
  • MASSIE, Robert K. Petr Veliký: Život a svět. Praha: Beta, 2006. ISBN 80-7306-269-0. 
  • STELLNER, František. Petr I. Veliký a carevič Alexej. Historický obzor: časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2011, 22 (3–4), s. 82–86. ISSN 1210-6097.
  • ŠVANKMAJER, Milan. Petr I. Zrození impéria. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999. 322 s. ISBN 80-7106-301-0. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Petr_I._Veliký
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Írán
Úmrtí v roce 2023
Úmrtí v roce 2023
Ústavní soud České republiky
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Útok Hamásu na Izrael (říjen 2023)
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Čeleď
Česká Wikipedie
Česko
Římskokatolická církev
Řecká pravoslavná církev
Řezno
Španělsko
Železnice
1273
1273
14. říjen
14. říjen
1466
15. říjen
16. říjen
16. století
1634
17. století
1798
18. říjen
18. říjen
18. století
1800
1813
1813
1815
1828
1845
1848
1866
1873
1884
1888
19. říjen
19. říjen
19. století
1917
1919
1920
1923
1923
1939
1945
1954
1955
1956
1957
1967
1973
1973
1983
1984
1988
1995
1997
20. století
2003
2013
21. století
24. říjen
24. říjen
6. století
786
788
Adolf Hitler
Agneta Anderssonová
Agneta Anderssonová
Alois Senefelder
Alpy
Andrej Danko
Anfisa Rezcovová
Anfisa Rezcovová
Anne Franková
ANO 2011
ANO 2011
Arcidiecéze mohučská
Arlington County
Arménie
Arménie
Armin Laschet
Arthur Eichengrün
Atropin
Augsburg
Auschwitz
Autoritní kontrola
Belgie
Bergisch Gladbach
Berlín
Bibliografie dějin Českých zemí
Bielefeld
Bobby Charlton
Bobby Charlton
Bochum
Bonn
Bottrop
Brémy
Braunschweig
Bremerhaven
British Airways
Cášský mír
Cáchy
Cáchy
Carla Bley
Carla Bley
CBS
CBS
Cena Karla Velikého
Commons:Featured pictures/cs
Commons:Featured pictures/cs
Concorde
Dálnice
Düsseldorf
Darmstadt
David Garrett
Denise Levertov
Denise Levertov
Devoluční válka
Dortmund
Drážďany
Druhá světová válka
Duisburg
Edikt nantský
Edith Franková-Holländerová
Eduard Krečmar
Eduard Krečmar
Eintracht Frankfurt
Encyklopedie
Erfurt
Erlangen
Esch-sur-Alzette
Eschweiler
Essen
Eurasie
Evropa
Evropská unie
Evropská unie
Evropský parlament
Evropský parlament
Exonymum
Fürth
Falc (hrad)
Farmakologie
Ferdinand I. Habsburský
Fotbalový záložník
Francie
Francouzština
Francouzská národní knihovna
Frankfurt nad Mohanem
Freiburg im Breisgau
Fridrich I. Barbarossa
Fridrich II. Veliký
Fridrich III. Pruský
Göttingen
Gelsenkirchen
Gemeinsame Normdatei
Georg Friedrich Händel
Gerd von Rundstedt
Gotika
Grand National
Gulistánská dohoda
Gulistánská dohoda
Haag
Haag
Hagen
Halifax (Yorkshire)
Halle (Saale)
Hamburk
Hamm
Hannover
Hans von Aachen
Heavy metal
Heidelberg
Heilbronn
Henri Victor Regnault
Herne
Hesenské velkovévodství
Hesensko
Hesensko-Kasselsko
HLAS – sociálna demokracia
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavohruď
Hradní stráž
Hradní stráž
Hudební skladatel
Hugenoti
Hustota zalidnění
Ingolstadt
Islám
Itálie
Izrael
Jang-čou
Japonsko
Jena
Jihoafrická republika
Johann Wolfgang von Goethe
Judaismus
Kőszeg
Křižákovití
Křižák podkorní
Kai Havertz
Kalvinismus
Kapské Město
Karel IV.
Karel Kinský
Karel Veliký
Karlsruhe
Kasárna
Kassel
Katedrála Panny Marie (Cáchy)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kavkaz
Kawagoe (Saitama)
Keltové
Kerkrade
Kickers Offenbach
Kiel
Kladno
Koaliční smlouva
Koblenz
Kojak
Kolín nad Rýnem
Komunistická strana Německa
Kool Savas
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého
Kostroma
Krefeld
Lübeck
Latina
Leverkusen
Library of Congress Control Number
Lipsko
Litografie
Louise Glücková
Louise Glücková
Lucembursko
Ludwigshafen am Rhein
Ludwig Mies van der Rohe
Luis Garavito
Luis Garavito
Luteránství
Média:De-Aachen-2.ogg
Mödling
Mönchengladbach
Mülheim an der Ruhr
Münster
Město
Městský region Cáchy
Maďarsko
Magdeburg
Mahsá Amíníová
Mahsá Amíníová
Mannheim
Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
Matyáš Habsburský
Mezinárodní fonetická abeceda
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud
Mistrovství světa v ragby 2023
Mistrovství světa v ragby 2023
Mnichov
Moers
Mohan
Mohuč
MusicBrainz
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Nålebinding
Němčina
Německá fotbalová Bundesliga
Německé spolkové země
Německo
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Napoleon Bonaparte
Natalie Zemon Davis
Natalie Zemon Davis
National Archives and Records Administration
Nature
Nature
Naumburg
Neuss
Niccolò Paganini
Nikaragua
Ning-po
Nizozemština
Norimberk
Nové Město (Praha)
Občanská koalice
Občanská koalice
Oberhausen
Offenbach am Main
Oldenburg
Online Computer Library Center
Orel (město)
Osnabrück
Přístav
Přemysl Otakar II.
Přemysl Otakar II.
Převrat
Paderborn
Paleolit
Parlamentní volby v Polsku 2023
Pavel Simon
Pavouci
Pazourek
Peter Pellegrini
Peter Pellegrini
Petr I. Veliký
Pforzheim
Pipin III. Krátký
Poštovní směrovací číslo
Polština
Polsko
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Náboženství
Portál:Německo
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Sport
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Postupim
Právo a spravedlnost
Pražský hrad
Pražský hrad
Praha
Protesty v Íránu (2022–2023)
Protesty v Íránu (2022–2023)
Prusko
Puteaux
Q1017
Q1017#identifiers
Q1017#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q3042
Q3042#identifiers
Q3042#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rýnská republika
Radnice města Cách
Rakouské císařství
Rakousko
Ravenna
Recklinghausen
Reformace
Regionalliga (německá fotbalová soutěž)
Remeš
Remscheid
Renesance
Reutlingen
Roš ha-Ajin
Robert Fico
Rostock
Rozloha
Rudolf I. Habsburský
Rudolf I. Habsburský
Rudolf II.
Rulík zlomocný
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Ruské impérium
Rusko
Rusko-perská válka (1804–1813)
Rusko-perská válka (1804–1813)
S-Bahn Frankfurt
Saarbrücken
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Sacharovova cena za svobodu myšlení
Salzgitter
Sametová revoluce
Sametová revoluce
Saská Kamenice
Senát Parlamentu České republiky
Severní Porýní-Vestfálsko
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam panovníků Svaté říše římské
Slovenská národná strana
Slovensko
SMER – sociálna demokracia
Sociálnědemokratická strana Německa
Solingen
Sophie von La Roche
Soubor:Aachen-Kupferstich-Merian.png
Soubor:AachenerDomVomKatschhof.jpg
Soubor:Aachener Dom BW 2016-07-09 16-20-40.jpg
Soubor:Aachen Blick vom Rathaus.jpg
Soubor:Aachen BW 2016-07-09 11-56-24.jpg
Soubor:Aachen cathedral 006.JPG
Soubor:Aachen Germany Imperial-Cathedral-01.jpg
Soubor:Coat of arms of Hesse.svg
Soubor:DEU Aachen COA.svg
Soubor:DEU Staedteregion Aachen COA.svg
Soubor:Flagge Aachen.svg
Soubor:Flagge Offenbach am Main.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Belgium.svg
Soubor:Flag of France.svg
Soubor:Flag of Germany.svg
Soubor:Flag of Hungary.svg
Soubor:Flag of Italy.svg
Soubor:Flag of Luxembourg.svg
Soubor:Flag of Nicaragua.svg
Soubor:Flag of Russia.svg
Soubor:Flag of Serbia.svg
Soubor:Flag of the People's Republic of China.svg
Soubor:Flag of the United Kingdom (3-5).svg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Guard at the Prague castle, Prague - 7620 (cropped).jpg
Soubor:Gulistan-Treaty.jpg
Soubor:Gulistan-Treaty.jpg
Soubor:Karl Fürst Kinsky von Wchinitz und Tettau.jpg
Soubor:Karte Aachen Stadtbezirke.png
Soubor:NRW, Aachen, Marschiertor.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Offenbach 1.jpg
Soubor:Ponttor aachen.jpg
Soubor:Wappen Offenbach am Main.svg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené království
Spojené státy americké
Srbsko
Stát
Středověk
Starokatolická církev
Starosta
Starověký Řím
Stuttgart
Suzanne Somersová
Suzanne Somersová
Světové dědictví
Svoboda a přímá demokracie
Svoboda a přímá demokracie
Telefonní předvolba
Thalys
Theodor Pištěk (výtvarník)
Theodor Pištěk (výtvarník)
Toledo
Tower Hamlets (londýnský obvod)
Tramvaj
Trevír
Uli Kusch
Ulm
UNESCO
Univerzitní systém dokumentace
Václav Havel
Václav IV.
Václav Korda
Války o rakouské dědictví
Vídeňský kongres
Vítězslav Gardavský
Vítězslav Gardavský
Vaals
Vahagn Chačaturjan
Vahagn Chačaturjan
Velký pátek
Velletri
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vláda Petra Fialy
Vládní obvod
Vládní obvod Darmstadt
Vládní obvod Kolín nad Rýnem
Vlastenský slovník historický/Cáchy
Vyslovení nedůvěry
Vyslovení nedůvěry
Würzburg
Walter Model
Wiesbaden
Wiki
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Přesměrování
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfsburg
WorldCat
Wuppertal
Zámek (stavba)
Z8 GND 5296
Z8 GND 5296
Zadeček
Zeměpisné souřadnice
Zemský okres
Zemský okres Bergstraße
Zemský okres Darmstadt-Dieburg
Zemský okres Fulda
Zemský okres Gießen
Zemský okres Groß-Gerau
Zemský okres Hersfeld-Rotenburg
Zemský okres Kassel
Zemský okres Lahn-Dill
Zemský okres Limburg-Weilburg
Zemský okres Marburg-Biedenkopf
Zemský okres Mohan-Kinzig
Zemský okres Mohan-Taunus
Zemský okres Odenwald
Zemský okres Offenbach
Zemský okres Rheingau-Taunus
Zemský okres Schwalm-Eder
Zemský okres Vogelsberg
Zemský okres Vysoký Taunus
Zemský okres Waldeck-Frankenberg
Zemský okres Werra-Meißner
Zemský okres Wetterau
Zemun




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk