Pravěk

HISTORICKÁ; OBDOBÍ
	PRAVĚK; (3 miliony – 3500 př. n. l., někde až do 6. stol. n. l.);
	Doba kamenná;
	Doba bronzová;
	Doba železná;
	STAROVĚK; (3500 př. n. l. – 6./7. stol. n. l.);
	Stěhování národů;
	STŘEDOVĚK; (6. – 15./16. století);
	Raný středověk;
	Vrcholný středověk;
	Pozdní středověk;
	NOVOVĚK; (15./16. století – současnost);
	Renesance;
	Raný novověk;
	Moderní dějiny;
	21. století;
	z • d • e;

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.^[1]

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace

Třídobá periodizace pravěkých dějin
Holocén
	Doba železná
	Mladší doba bronzová	Doba bronzová
	Střední doba bronzová
	Starší doba bronzová
	Eneolit (Doba měděná)	Doba kamenná
	Neolit
	Mezolit / Epipaleolit
	Pozdní paleolit		Paleolit
Pleistocén	Mladý paleolit
	Střední paleolit
	Starý paleolit
	Nejstarší paleolit
Pliocén
	.

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
- Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
  - Nejstarší paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 1 000 000 př. n. l.)
  - Starý paleolit (1 000 000 př. n. l. ‒ 300 000 př. n. l.)
  - Střední paleolit (300 000 př. n. l. ‒ 40 000 př. n. l.)
  - Mladý paleolit (40 000 př. n. l. ‒ 10 000 př. n. l.)
  - Pozdní paleolit (10 000 př. n. l. ‒ 8 000 př. n. l.)
- Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
- Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
- Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
- Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
- Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
- Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)
- Starší doba železná, doba halštatská (750 př. n. l. ‒ 450 př. n. l.)
- Mladší doba železná, doba laténská (450 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku

1.) podle způsobu získávání potravy:

období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

období života v tlupě o 20–30 členech
období rodového uspořádání, přičemž se rozeznává matriarchát a patriarchát.^[zdroj?

Přehledná tabulka

doba	období	nástroje	ekonomika	sídla	společnosti	náboženství
Doba kamenná	Paleolit, Starší doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátko	Lov a sběr	Pohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerech	Skupiny sběračů a lovců (25–100 osob)	Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
	Mezolit, Střední doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďka	Lov a sběr		Kmeny a skupiny
	Neolit, Mladší doba kamenná	Nástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraně	Neolitická revoluce – přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířat	Statek, hospodářství	Kmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzová		Měděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruh	Zemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod	Statek, hospodářství
Doba železná		Železné nástroje		Vznik měst	Vznik říší ^{[pozn. 1]}

↑ Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období

Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)

Doba kamenná

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.^[2]^[3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo, včetně denisovanů a neandrtálců.^[4] První lidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.^[5] Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu. Nositelé kultury s lineární keramikou byli vůbec prvními zemědělci na území dnešních Čech a Moravy.

Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.^[6]^[7] Na jejich původu se podíleli mezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslední doby ledové,^[8] dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie během neolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevci jámové kultury,^[9] kteří se stěhovali z pontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti s indoevropskými migracemi před 5000 lety.^[10]

Odkazy

Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

↑ Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
↑ Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic . Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online.
↑ Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese . Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online.
↑ Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy. Dotyk . 3. února 2022. Dostupné online.
↑ Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy. Novinky.cz . 9. listopadu 2020. Dostupné online.
↑ Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo. Česká televize . 1. března 2023. Dostupné online.
↑ Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku. iROZHLAS . Český rozhlas, 26. srpna 2021. Dostupné online.
↑ Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska. iDNES.cz . 10. srpna 2020. Dostupné online.
↑ GIBBONS, Ann. Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population. Science. 21. února 2017. Dostupné online.
↑ HAAK, Wolfgang; LAZARIDIS, Iosif; PATTERSON, Nick; ROHLAND, Nadin; MALLICK, Swapan; LLAMAS, Bastien; BRANDT, Guido. Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe. Nature. 11. června 2015, s. 207–211. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature14317. PMID 25731166. Bibcode 2015Natur.522..207H. arXiv 1502.02783.

Literatura

Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 – 168 s. 17 cm ISBN 80-7254-685-6
Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 – xxv, 721 s. ISBN 978-80-246-0774-0
Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 – 279 s.
Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „Zvláštní vydání...“, 1997 – 131 s., XVI s. ISBN 80-85436-58-2
POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1: Pravěk a starověk. Redakce Miroslav Buchvaldek, Václav Marek, Vratislav Hanzlík; ilustrace Václav Hanuš (grafická úprava), Josef Spurný (mapy). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2004. 144 s. ISBN 80-7235-145-1. Kapitola Pravěk, s. 18, 22, 27, 30, 34, 36, 37.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pravěk na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo pravěk ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Praehistorie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Pravěk
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[Poznámka1-2] Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

[1] Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.

[3] Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic . Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online.

[4] Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese . Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online.

[5] Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy. Dotyk . 3. února 2022. Dostupné online.

[6] Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy. Novinky.cz . 9. listopadu 2020. Dostupné online.

[7] Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo. Česká televize . 1. března 2023. Dostupné online.

[8] Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku. iROZHLAS . Český rozhlas, 26. srpna 2021. Dostupné online.

[9] Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska. iDNES.cz . 10. srpna 2020. Dostupné online.

[10] GIBBONS, Ann. Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population. Science. 21. února 2017. Dostupné online.

[11] HAAK, Wolfgang; LAZARIDIS, Iosif; PATTERSON, Nick; ROHLAND, Nadin; MALLICK, Swapan; LLAMAS, Bastien; BRANDT, Guido. Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe. Nature. 11. června 2015, s. 207–211. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature14317. PMID 25731166. Bibcode 2015Natur.522..207H. arXiv 1502.02783.

[1]

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]