Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla. Seznam obsahuje všechny známé panovníky od roku 623, předchozí vládci jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. Pro podrobné informace viz také článek Dějiny Moravy.

Na počátku dějin vystupuje Morava jako samostatné Moravské knížectví začleněné mezi lety 623 až 658 do Sámova kmenového svazu, prvním známým knížetem je roku 830 Mojmír I., který dal jméno dynastii Mojmírovců vládnoucí na Moravě s krátkou přestávkou až maďarských nájezdů roku 906.

Poté nastává tzv. temné období, ze kterého existuje pouze minimum informací o politických poměrech na Moravě. Záznamy byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennetose však ukazují, že Moravské knížectví existovalo i tehdy, ať už byli jeho panovníci podřízeni Maďarům, či nikoli. Každopádně v první polovině 11. století se Morava ocitla postupně pod nadvládou Českého knížectví a Polska. Roku 1029 ji však dobývá český kníže Oldřich a uděluje ji svému synu Břetislavovi I., který ji následně rozdělí mezi své syny do tří údělů. Ačkoli je tím Morava po dalších asi 150 let rozdělena do tří celků, vystupuje v evropské politice vždy jako jednotný celek, poměry na Moravě navíc často ovlivňoval český kníže.

Postavení Moravy výrazně upevnil roku 1182 Konrád II. Ota, který znovu sjednotil úděly a pro centrálního moravského vládce získal markraběcí titul. Markrabství moravské se stalo po boku Čech součástí Svaté říše římské. Sesterské postavení Čech a Moravy upevnil ve 14. století římský císař, český král a moravský markrabě Karel zavedením soustátí zemí koruny české, i přesto měly zpočátku Čechy a Morava stále odlišné panovníky. V období habsburské nadvlády se země koruny české ocitly pod správou z Vídně, rakouští panovníci si však stále ponechávali tituly českého krále a moravského markraběte.

Moravské markrabství zaniklo roku 1918, kdy se Morava stala jednou ze zemí nově vzniklého Československa. Až do roku 1948 měla Morava v jeho rámci vlastní představitele v čele se zemským prezidentem. Komunistická diktatura zemské zřízení zrušila a moc ve státě se centralizovala do Prahy. Protiústavní zrušení zemí nebylo obnoveno ani po sametové revoluci.^[1]

Sámovo knížectví (623–658)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
–	Sámo		623–658	Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. Sjednotil pod svou vládou středoevropské slovanské národy a státy včetně již existujícího Moravského knížectví. Po jeho smrti se svaz rozpadnul, Moravské knížectví však existovalo pravděpodobně nadále, jeho panovníky však neznáme až do roku 830, kdy se objevuje Mojmír I.

Velkomoravská říše (830–906)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Mojmírovci	Mojmír I.		830?–846	Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
	Rostislav		846–870	Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
	Svatopluk I.		870–871	Svatopluk krátce na trůně, před uvězněním.

Panonská marka (871–872)

Velkomoravská říše (872–906)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Mojmírovci	Slavomír		872–873	Proti Vilémovi a Engilšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný. Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil.[2]
	Svatopluk I.		873–894	Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, v některých historických pramenech označován za krále.
	Mojmír II.		894–906	Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
	Mojmír II. + Svatopluk II.		???–906	Svatopluk II. na krátký čas bratrovým spoluvládcem. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary roku 906 načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali. Některé prameny však zachované jsou a dle nich je možné, že se na Moravě zachovala i státní i církevní organizace.[3] V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládané patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Vládce Moravy byl zmíněn jenom jednou (nebyl jmenovaný), a to ve spisu Konstantina VII. Porfyrogenntéta O ceremoniích byzantského dvora.

České knížectví (955–1003)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Přemyslovci	Boleslav I.		955–972	Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Boleslav I. dobyl část území Moravy, konkrétně Olomoucko, které se stává na čas součástí Čech.
	Boleslav II.		972–999
	Boleslav III.		999–1002

Polské knížectví (1003–1025)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Piastovci	Boleslav Chrabrý		1003–1025	Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší.

Polské království (1025–1029)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Piastovci	Boleslav Chrabrý		1025	v roce 1025 dostává Boleslav Chrabrý královský titul
	Měšek II. Lambert		1025–1029	Pokračuje v polské správě Moravy. Roku 1029 je Morava dobyta českým knížetem Oldřichem a jeho syn Břetislav ji dostává do správy jako samostatný moravský kníže.

Moravské údělné knížectví (1029–1054)

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Přemyslovci	Břetislav I.		1029–1033	V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
	Oldřich I.		1033–1034	Přímá vláda českého knížete.
	Břetislav I.		1034–1049	Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.
	Spytihněv II.		1049–1054	Ujímá se vlády na pět let před rozdělením Moravy.

Moravská údělná knížectví (1054–1182)

Brněnské údělné knížectví (1054–1182)^[4]4" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Přemyslovci	Konrád I.		1054–1056	Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
	Spytihněv II.		1056–1061	Vládne jako český kníže.
	Konrád I. Brněnský		1061–1092	Podruhé. Český kníže Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
	Oldřich Brněnský		1092–1099	Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
	Bořivoj II.		1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
	Oldřich Brněnský		1100–1113	Podruhé
	Vladislav I.		1113–1115	Vládne jako český kníže.
	Soběslav I.		1115–1123	Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
	Ota II. Olomoucký		1123–1125	Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
	Vratislav Brněnský		1125–1129	Syn Oldřicha Brněnského
	Soběslav I.		1129–1130	Vládne jako český kníže.
	Vratislav Brněnský		1130–1156	Podruhé.
	Konrád II. Znojemský		1156–1161	Také znojemský údělník.
	Vladislav II.		1161–1172	Vládne jako český kníže.
	Bedřich		1172–1173	Také český kníže.
	Václav II.		1173–1179	Také český kníže.
	Konrád II. Ota		1179–1182	Také kníže znojemského údělu a český kníže.

Olomoucké údělné knížectví (1054–1182)^[5]editovat | editovat zdroj

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk

Dynastie	Jméno	Portrét	Vláda	Poznámky
Přemyslovci	Vratislav II.		1054–1056	Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
	Spytihněv I.		1056–1057	Vládne jako český kníže.
	Vratislav II.		1057–1061	Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal českým knížetem jako Vratislav II.
	Ota I. Olomoucký		1061–1087	Syn Břetislava I.
	Boleslav		1087–1091	Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
	Svatopluk I. + Ota II. Olomoucký		1091–1107	Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
	Ota II. Olomoucký		1107–1110	Pokračuje bez bratra.
	Vladislav I.		1110–1113	Vládne jako český kníže
	Ota II. Olomoucký		1113–1126	Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
	Václav Jindřich Olomoucký		1126–1130	Syn Svatopluka Olomouckého
	Soběslav I.		1130–1135	Vládne jako český kníže.
	Lupolt Olomoucký		1135–1137	Syn knížete Bořivoje II.
	Vladislav Olomoucký		1137–1140	Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
	Ota III. Dětleb