A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Trivia je římská bohyně, respektive jméno používané po řeckou bohyni Hekaté a latinskou bohyni Dianu, především pro Dianu Nemorensis, jako bohyni podsvětí a ochránkyni křižovatek.[1][2]
Etymologie
Jméno je odvozeno od latinského trivium „křižovatka, rozcestí tří cest“ a odpovídá tak řeckému přízvisku Hekaté – Τριοδιτις Trioditis „křižovatek, trojcestí“. Podobným výrazem je diva triformis „bohyně trojná, tří podob, přirozeností”, který zase odpovídá dalšímu přízvisku Hekaté – Τριμορφις Trimorfis „tří podob, tří těl”. [3][2]
Prameny
Panno strážná hájů i hor,[pozn. 1] jež slyšíš |
Quintus Horatius Flaccus, Ódy 3, 22, 1-4, překlad Otakar Jiráni[4] |
Trivia se objevuje v latinské literatuře především jako bohyně spojená s magií a čarodějnictvím, odpovídající řecké Hekaté, například v Apuleiově Apologii, Senekově Medee, u Tibulla a Valeria Flacca.[2]
V důsledku své pozice bohyně podsvětí byla s Trivií-Hekaté ztotožňována Diana, v některých případech namísto toho s Proserpinou. Někteří badatelé považovali tuto funkci až za výsledek pozdější řeckého vlivu, ale o Dianě jako o podsvětní bohyni hovoří již Varro v páté knize svého díla De lingua Latina, přičemž zmiňuje že Quintus Ennius ji ztotožňuje s Proserpinou. O více Dianách hovořil také Cicero, podle kterého je první z nich dcerou Jupitera a Proserpiny. Maurus Servius Honoratus uvádí že podle stoiků jsou Luna, Diana, Ceres, Juno a Proserpina jednou bohyní. Statius ve svých Silvae označuje srpnové idy, na něž spadal Dianin svátek servorum dies, jako Hekatiny idy.[5]
Oltáře stojí kolem a s volnou kadeří kněžka Potom je kropí vodou, jak tvrdí, z avernských zdrojů, |
Publius Vergilius Maro, Aeneis, kniha 4. řádek 509-115, překlad Otmar Vaňorný.[6] |
Kromě toho existuje výraz diva triformis se objevuje v Horatiových Ódách když se hovoří o Dianě Nemorensis. Podobně hovoří Vergilius ve Aeneidě kde hovoří o trojité Hekaté a tří tvářnostech Diany panny, Isidor Sevillský tuto pasáž vyložil tak že Diana Panna má tři tváře jež jsou známy jako Luna, Diana a Proserpina.[7]
Odkazy
Poznámky
- ↑ latinsky Montium custos nemorumque, Virgo
Reference
- ↑ NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 195.
- ↑ a b c COSTANTINI, Leonardo. Magic in Apuleius’ >Apologia<: Understanding the charges and the forensic strategies in Apuleius’ speech. : De Gruyter, 2019. S. 103.
- ↑ Hekate Cult . Theoi . Dostupné online.
- ↑ Quintus Horatius Flaccus. Ódy a Epódy . . Dostupné online.
- ↑ GREEN, Carin Margreta Christensen. Roman Religion and the Cult of Diana at Aricia. : Cambridge University Press, 2012. ISBN 978-1107407534. S. 133.
- ↑ Publius Vergilius Maro. Aeneis . Městská knihovna v Praze . Dostupné online.
- ↑ GERSH, Stephen; ROEST, Bert. Medieval and Renaissance Humanism : Rhetoric, Representation and Reform. : Brill, 2003. ISBN 978-90-04-13274-0. S. 46.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk