A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
- O postavách resp. vrchu v Tolkienovej Stredozemi pozri Uruk-hai a Erech (Stredozem)
Uruk (dnes po arabsky Varka (pahorok al-Warká), v Biblii Arach/Erech[1]) bolo staroveké mesto na území južnej Mezopotámie osídlené od 4. tisícročia pred Kr. až do sásánovského obdobia (224 - 650 po Kr.). Leží blízko Eufratu, asi 60 km od Uru.
Bolo to rozlohou (6 km2) najväčšie mesto staroorientálnej histórie. Uruk bol jedným z prvých a najmocnejších kultových a politickych stredísk Sumerov. Je s ním spojený vznik klinového písma, vznik štátu a veľa hrdinov literárnych diel (napr. rodisko Gilgameša).
O dejinách oblasti pozri Babylonia.
V meste robili vykopávky nemeckí archeológovia (1912 - 1913, 1928-1939 a od roku 1954). V najspodnejších vrstvách (Uruk XVIII - XIV) sa našla neskorá keramika obejdskej kultúry a zopár zvyškov obytných domov z nepálených tehál. V ďalších vrstvách (Uruk XIV - IV) nasleduje keramika tzv. uruckej kultúry (3500 - 3200 pred Kr.) . Vo vrstve Uruk VI sa objavujú prvé veľké stavby. Vo vrstve Uruk IVb sa našli najstaršie písomné doklady - hlinené tabuľky s obrázkovými znakmi zaznamenávajúcimi počty pracovníkov, zvierat, premetov, tovaru atď. Predpokladá sa, že toto písmo vzniklo priamo v Uruku. Vrstva Uruk III zodpovedá už džemdetnasrskej kultúre (3200 - 3000 pred Kr.).
V čase uruckej kultúry bolo mesto veľké 100 ha. V strede mesta stálo „chrámové“ centrum (aj keď účel sa nepodarilo identifikovať, lebo sa nezachovalo vnútorné zariadenie), neskôr nazývané Eana. Bolo zasvätené bohyni Inanna (Ininni, Ištar) s palácmi so stenami zdobenými mozaikami tvorenými zasúvateľnými tyčinkami. Mnohé z týchto budov dosahovali obrovské rozmery a plochu do 4000 m2. V období Uruk IV pribudol ďalší chrám na kamennom pódiu, ale čoskoro ho násilne zničili. Okrsok zasvätený Innane zanikol na konci obdobia Uruk IV pri požiari.
Vrstva džemdetnasrského obdobia už obsahuje úplne iné nálezy. Stredobodom kultu sa stal zikkurat zasvätený bohovi Anuovu - tzv. Anu-zikkurat v kultovom stredisku Kulaba, ktorý skrýva pod neskoršou prestavbou takzvaný Biely chrám. Tento zikkurat nestratil stáročia na význame - až do obdobia Seleukovcov. Z obdobia Uruk III pochádza aj mramorová ľudská hlava ženy v životnej veľkosti.
V polovici 2. tisícročia pred Kr. stratil Uruk svoj politický význam, zostal však významným kultovým strediskom až do konca 3. storočia pred Kr. Po dobytí Partamu ťažil Uruk už len z výhodnej polohy na obchodnej ceste.
Referencie
- ↑ Pozri Gn 10,10 (svatepismo.sk). Dávnejšie bol Erech/Arach stotožňovaný so sýrskym mestom Edessa, ale moderný konsenzus je, že Erech je sumerský mestský štát Uruk v južnej Mezopotámii (porov. Warwick Ball, 2001, Rome in the East: the transformation of an empire, s. 89).
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Špeciálne:KnižnéZdroje/0-415-13231-2
Špeciálne:KnižnéZdroje/0-521-077915
Špeciálne:KnižnéZdroje/978-0-521-07051-5
1. dynastie urská
1890
1993
2004
25. století př. n. l.
26. století př. n. l.
Aanipada
Adam Zagajewski
Akalamdug
Angličtina
Arabský poloostrov
ArXiv
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Barack Obama
BIBSYS
Bronz
Chicago
CiNii
Elulu
Eufrat
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Illinois
International Standard Book Number
Irak
John D. Rockefeller
Katalog jmen a názvů děl Katalánska
Leo Strauss
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Lotyšská národní knihovna
Malá československá encyklopedie
Malá Asie
Mari
Medzinárodné štandardné číslo knihy
Mesannipada
Meskalamdug
Metóda strateného vosku
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mircea Eliade
Morton Kaplan
MusicBrainz
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Ninchursag
Polská národní knihovna
Pomoc:Referencie
Portál:Obsah
Portál:Spojené státy americké
Puabi
Q131252
Q131252#identifiers
Q131252#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q277645
Rok
Saul Bellow
Soubor:Campus Spring.jpg
Soubor:Harper Midway Chicago.jpg
Soubor:Stone foundation inscription, from Tell al-Ubaid, Iraq, 2500 BCE. British Museum (horizontal).jpg
Soubor:University of Chicago wordmark.svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Speciální:Zdroje knih/978-3-8365-5009-3
Spojené státy americké
Sumer
Sumeri
Sumerská astronómia
Sumerský kráľovský zoznam
Sumerský královský seznam
Tell al-Ubajd
Tomáš Garrigue Masaryk
Trove
Union List of Artist Names
University of Chicago
Univerzita
Univerzitní systém dokumentace
Ur
Uruk
Ur (město)
Vatikánská apoštolská knihovna
Virtual International Authority File
Vlys (architektúra)
Wikimedia Commons
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Pahýl
WorldCat
Zeměpisné souřadnice
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk