A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Údolní nádrž Vrané | |
---|---|
Pohled k železničnímu mostu a vysílači Cukrák v létě 2006 | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okresy | Praha-západ |
Vodní nádrž Vrané | |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′17″ s. š., 14°22′30″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 2,63 km² |
Délka | 13 km |
Objem | 11 100 000 m³ |
Max. hloubka | 10,5 m |
Ostatní | |
Typ | přehrada |
Přítok vody | Vltava,Sázava,Kocába |
Odtok vody | Vltava |
Sídla | Vrané nad Vltavou |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Údolní přehradní vodní nádrž Vrané nad Vltavou je vodní dílo, vytvořené vzedmutím hladiny řeky Vltavy a Sázavy hrází vodní elektrárny Vrané, dostavené v roce 1935. Je nejstarší součástí Vltavské kaskády vodních děl. Proti proudu navazuje na hráz vodní elektrárny Štěchovice.
Popis
Délka nádrže se odvíjí od říčního kilometru 71,3 v délce 12 km v údolí Vltavy a 3 km v údolí Sázavy. Při maximální úrovni hladiny dosahuje paty vodní elektrárny Štěchovice a délky 13 km. Při ploše 2,63 km2 poskytuje užitečný objem 2,5 milionů m3. Celkový objem nádrže je 11,1 milionů m3. Hladina kolísá v rozmezí nadmořských výšek 199,5 – 200,5 metrů.
Přehrada sbírá vodu z povodí 17 782 km2, dlouhodobý průměrný průtok v profilu hráze v době výstavby byl 111 m3/s.
Přehradní nádrž je na pravém břehu lemována železniční tratí Praha -Davle -Čerčany/Dobříš, která je v údolí Sázavy známa jako Posázavský Pacifik. Podél levého břehu vede silniční komunikace Zbraslav-Štěchovice.
Nad soutokem Vltavy a Sázavy se nachází Ostrov svatého Kiliána se základy kláštera z 10. století.
Mosty
Oba břehy spojují dva silniční mosty, jedna lávka pro chodce a jeden železniční most. Silniční most ve Štěchovicích je národní technickou památkou jako první železobetonový obloukový most s délkou oblouku přes 100 metrů. Silniční přemostění v Davli umožňuje betonový Most Vltavanů, který nahradil původní železný most, který byl rekonstruován do podoby lávky pro chodce. Tento most, nazývaný Starý Davelský, byl v roce 1968 použit americkými filmaři pro natáčení velkofilmu Most u Remagenu. Plocha přehradní nádrže se tak ve filmu objevila v roli řeky Rýn. Ještě níže položený železniční most umožňuje spojení Vrané nad Vltavou - Dobříš a dostal se rovněž do zájmu filmařů.
-
Štěchovický most
-
Most Vltavanů v Davli
-
Starý Davelský most alias "Most v Remagenu"
-
Železniční most Skochovice-Měchenice
-
Směr Vrané-Praha
-
Dobříšská větev krátce po odbočení
Využití
Hlavní význam tkví ve vytvoření pracovní hladiny pro výkon vodní elektrárny Vrané. Intenzita druhotných využití se měnila s časem většinou v závislosti na stavu budování dalších stupňů Vltavské kaskády.
Rekreace
Přehradní nádrž byla první údolní nádrží v blízkosti Prahy. V prvorepublikovém období byla oblíbeným cílem vodní rekreace. Přehrazením zatopeného ústí Bojovského potoka v obci Měchenice vznikla mělká nádrž vhodná pro vybudování říčních lázní. Díky blízkosti železnice se plovárna rychle zařadila mezi nejoblíbenější zařízení svého druhu v okolí Prahy. Častými návštěvníky byly i významné osobnosti, mezi stabilní návštěvníky patřil Jan Masaryk. Po vybudování vodních děl se zájem o vodní rekreaci posunul proti proudu na břehy Slapské a Orlické nádrže, ale ještě v 80. letech se obliba Měchenické plovárny připomíná v textu Ivana Mládka: „Když je v Praze abnormální hic, chodím k vodě až do Měchenic, měchenická plovárna má krásné okolí, ještě krásnější než bazén v Praze 4-Podolí.“ Přehradní nádrž je rovněž oblíbenou kulisou turistických tras, odvíjejících se většinou z Davle.
Sportovní rybolov
Soutok Sázavy a Vltavy byl vždy oblíbenou oblastí sportovního rybolovu a revír patřil i mezi oblíbené rybolovné cíle Emy Destinové. Dostavení přehradního tělesa znamenalo konec tahu atlantského lososa na tradiční trdliště na horní Vltavě a Otavě. Po napuštění nádrže však vznikl atraktivní revír s klasickou osádkou cejnového pásma. Zejména sázavská část vynikala velkým druhovým bohatstvím. S výstavbou Vltavské kaskády spolu s přílivem chladných spodních vod přitažlivost revírů ztrácela na hodnotě. Přesto zejména břehy sázavské části stále zůstaly mezi oblíbenými místy pro sportovní rybolov v blízkosti hlavního města. Revír je tradiční součástí nabídky Českého rybářského svazu pod označením Vltava 8. Přítoky Kocába, Bojovský a Zahořanský potok jsou samostatnými pstruhovými revíry.
Doprava
Prioritou prvních projektů byla lodní doprava za předpokladu splavnosti Vltavy až do Českých Budějovic s návazností na povodí Dunaje. Vybudováním vodního díla Slapy se z plánované říční cesty mezinárodního významu stala slepá vodní cesta. Význam nákladní lodní dopravy se omezil na ojedinělé dodávky stavebních materiálů do Štěchovic. Přepravní výkony v osobní dopravě ze 30. let 20. století se již nikdy neopakovaly, nicméně osobní a rekreační doprava na přehradní nádrži je populární i v 21. století. Přehradní jezero je součástí vodní cesty Dolní Vltava a trasy osobní dopravy na lince Praha-Třebenice. Součástí vodní cesty je dvoucestná lodní propust.
-
Tlačná souprava s nákladem písku ve Štěchovicích
-
Parník Vyšehrad u Skochovic
-
Parník Vyšehrad u Mostu Vltavanů
-
Stanice Davle
-
Parník Vyšehrad míří pod Starý Davelský most
-
Davelské přístaviště
Plavební komory
Plavební komory umožňují velkým lodím překonat hráz vodní nádrže a prodlužují vltavskou vodní cestu až k hrázi vodní nádrže Štěchovice. Komory jsou dvě, nacházejí se u levého břehu a jsou vysunuty do horní vody.
Malá plavební komora se nachází blíže ke středu řeky, má v horním i dolním ohlaví osazena vzpěrná vrata a její užitná šířka je 12 metrů a užitná délka 85 metrů.
Velká plavební komora se nachází blíže ke břehu, v dolním ohlaví má osazena vzpěrná vrata a v horním ohlaví tabulový uzávěr podobný jako v jezovém poli, který umožňuje převádění velkých vod plavební komorou. Užitná šířka plavební komory je 12 metrů a celková užitná délka 134 metrů. Navíc je rozdělena středními vzpěrnými vraty na dvě menší plavební komory délek (ve směru po proudu) 43 metrů a 85 metrů.
-
Stavba železničního mostu v roce 1896
-
Vltava v době výstavby železniční tratě (1896-1897)
-
Základy kláštera z 10. století na Ostrově svatého Kiliána
-
Soutok kalných vod Sázavy s Vltavou
-
Poslední vltavské kilometry Posázavského Pacifiku.
-
Skalní břeh u Oleška
-
Pohled na Vrané nad Vltavou
Odkazy
Související články
- Vodní elektrárna Vrané
- Vrané nad Vltavou
- Vodní elektrárna Štěchovice
- Údolní nádrž Štěchovice
- Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš
- Vodní cesta Dolní Vltava
- Ostrov svatého Kiliána
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Vrané na Wikimedia Commons
- Povodí Vltavy – VD Vrané Archivováno 2. 7. 2014 na Wayback Machine.
- VD Vrané – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk