A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Doněck Донецьк / Донецк | |
---|---|
Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře: Preobraženská pravoslavná katedrála, Doněcké akademické ukrajinské hudebně-dramatické divadlo, Doněcké národní akademické divadlo opery a baletu Anatolija Solovjanenka, Most na Prospektu Iljiče, Leninovo náměstí, Palác Donbass | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°0′10″ s. š., 37°48′19″ v. d. |
Nadmořská výška | ~169 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Oblast | Doněcká |
Rajón | Doněcký |
Administrativní dělení | 9 městských rajónů: Buďonnivskyj, Kalininskyj, Kirovskyj, Kujbyševskyj, Kyjivskyj, Leninskyj, Petrovskyj, Proletarskyj, Vorošylovskyj |
Doněck | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 358,3 km² |
Počet obyvatel | 901 645 (2022) |
Hustota zalidnění | 2790,9 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Řekové |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství Islám judaismus |
Správa | |
Starosta | Aleksej Kuzmin |
Vznik | 1869 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380-062 |
PSČ | 83000 |
Označení vozidel | AH |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Doněck (ukrajinsky Донецьк, Doneck, rusky Донецк, Doněck, IPA ) je průmyslové město na východní Ukrajině. Leží ve zvlněné krajině na řece Kalmius, asi 50 km západně od hranic s Ruskem a 100 km severně od Azovského moře. Je centrem samosprávné Doněcké oblasti a celého průmyslového regionu lidově zvaného Donbas. Ve městě žilo v roce 2022 podle oficiální statistiky přes 900 000 obyvatel.[1] Blízké okolí tvoří městskou aglomeraci s populací cca 1,7 mil. obyvatel (4. největší městská aglomerace na Ukrajině).
Dějiny
Podle historiků sahají dějiny osídlení této lokality do poslední čtvrtiny 18. století. Poté, co ruská carevna Kateřina II. nechala zničit Záporožskou Sič, založil potomek tamních kozáků podplukovník Jevdokim Šidlovskij dvě osady: Oleksandrivka (nyní severovýchodní část Kyjevské čtvrti Doněcka) a Krutojarivka (větší část Vorošilovské čtvrti Doněcka). První pojmenoval po svém nejstarším synovi Aleksandrovi a druhou podle rokle, která dělila osadu. Podle všeruského sčítání lidu v roce 1782 žilo v Oleksandrivce 206 mužů a 135 žen.
Na počátku 19. století se na území dnešního Doněcka objevily další osady: Oleksiivka, Katerynivka, Ljubimivka, Hryhorivka a byl otevřen první uhelný důl. Novorossijský generál a gubernátor Voroncov si pronajal pozemky na území dnešního Doněcka a postavil důl Aleksandrovsk, kde pracovalo 76 horníků.[2]
Roku 1869 vybudoval velšský průmyslník John James Hughes (rusky Джон Джеймс Хьюз) při dosavadních osadách metalurgický závod a několik uhelných dolů; vznikla zde osada Hughesovka, rusky Хьюзовка nebo Юзовка – Juzovka. Byla tvořena jedinou severo-jižní ulicí, pokračující k nádraží, nazvanou zkrátka „První“ (dnes ul. Artema), při ní byl vystavěn Hughesův vlastní dům a dům pro britskou komunitu, nazvaný Velikobritanyja. Současné centrum města vzniklo okolo této ulice na pravoúhlém půdorysu.
Na počátku 20. století měla Juzovka již okolo 50 000 obyvatel; roku 1917 byla povýšena na město a roku 1924 dostala název Stalino (na počest Josifa Stalina). Tento název však přestal po odhalení kultu osobnosti v Chruščovově éře vyhovovat; dnešní název dostalo město roku 1961 – je odvozen od řeky Severní Doněc (pravého přítoku Donu), která však městem neprotéká.
Od roku 1932 je Doněck oblastním centrem. Po druhé světové válce, kdy bylo město následkem bojů Rudé armády s německým Wehrmachtem silně poničeno, přišel opět rychlý růst. Byly budovány nové uhelné doly, průmyslové závody a sídliště. Roku 1978 dosáhl počet obyvatel jednoho miliónu. Po rozpadu Sovětského svazu a vzniku samostatné Ukrajiny nastal zprvu kolaps dosavadní řízené ekonomiky a jistý útlum těžby uhlí i průmyslové výroby. Hospodářské potíže se projevily úbytkem počtu obyvatel pod 1 milión a mj. také stále odkládaným zprovozněním první linky doněckého metra.
V březnu 2014 se stal jedním z center separatistického hnutí a během dubna až října 2014 se přes aktivní odpor většiny obyvatel[zdroj? dostal pod kontrolu ruské armády, jejich loutkové vlády a jejich žoldáků s tzv. názvem Doněcká lidová republika.
Po uměle vytvořeném povstání proruských separatistů proti nové ukrajinské vládě v březnu 2014 byl Doněck 7. dubna téhož roku vyhlášen za hlavní město tzv. Doněcké lidové republiky. 11. května bylo uspořádáno tzv. referendum o nezávislosti.[3] O něco později Doněck zasáhly tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými Ruskou federací a později také ruskou armádou.[4] V průběhu bojů bylo postupně úplně zničeno mj. Doněcké mezinárodní letiště, pojmenované po hudebním skladatelovi Sergeji Prokofjevovi a uvedené do provozu teprve v roce 2012.
Vývoj počtu obyvatel a národnostní složení
Nejvyšší stav počtu obyvatel (1,109 miliónu) byl zaznamenán v roce 1989, tedy před zánikem Sovětského svazu. Podle sčítání lidu v roce 2001 měl Doněck 1 016 000 obyvatel. Údaje z roku 2018 uvádějí 913 323 obyvatele. Národnostně v roce 2001 těsně převažovali Rusové (48,15 %) nad Ukrajinci (46,65 %). Převládajícím jazykem však byla ruština, a to i u obyvatel ukrajinského původu, protože celá oblast byla v minulosti rusifikována. Dalšími menšinami jsou Bělorusové, Řekové, Židé, Tataři, Arméni, Ázerbájdžánci a Gruzíni.
1897 | 1911 | 1920 | 1926 | 1936 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2005 | 2018 | 2022 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
28 100 | 48 000 | 31 000 | 105 700 | 239 000 | 462 400 | 699 200 | 879 000 | 1 020 799 | 1 109 102 | 1 016 094 | 999 975 | 913 323 | 901 645 |
Název města
Svůj nynější název město dostalo podle názvu regionu – Doněcká pánev – nebo podle Doněckého hřbetu, zároveň i díky své poloze podél řeky Doněc.
Historické názvy města
- do roku 1917 – Oleksandrivka
- v letech 1917–1924 a 1941–1943 – Juzivka
- v letech 1924–1941 a 1943–1961 – Stalino
Administrativní dělení
Buďonnivskyj Vorošylovskyj Kalininskyj Kyjivskyj Kirovskyj | Kujbyševskyj Leninskyj Petrovskyj Proletarskyj |
Doněck je rozdělen na 9 městských rajónů, které podléhají Doněcké městské radě (viz mapku).
Hospodářství a doprava
Doněck je jedním z největších těžebních a průmyslových center Ukrajiny. I po ekonomické krizi 90. let zůstalo ve městě 17 uhelných dolů, 5 velkých slévárenských komplexů, desítky strojírenských a potravinářských závodů.
Kromě hlavního nádraží má Doněck tři další železniční stanice. Hlavní tratě, většinou dvoukolejné a elektrifikované, míří na Slovjansk (– Charkov), Luhansk, Rostov na Donu, Mariupol, od roku 2014 však není na nich normální provoz. Do začátku roku 2014 byla prováděna rekonstrukce z hlediska osobní dopravy nejvytíženější trati na Dnipro a Kyjev. Doněck je/byl sídlem Doněcké dráhy, jedné ze 6 divizí státních drah Ukrzaliznycja.[5]
Na území města bylo v roce 2012 otevřeno moderní mezinárodní letiště Sergeje Prokofjeva, které však bylo v průběhu války na východní Ukrajině zcela zničeno. Do značné míry zničeny byly poslední úseky dálnic a silnic vedoucích do Doněcka.
Doněck má dvě autobusová nádraží. Místní hromadnou dopravu (MHD) zajišťují maršrutky, autobusy, trolejbusy a rozsáhlá tramvajová síť. Plánováno bylo také vybudování první linky doněckého metra.
Pamětihodnosti
- Preobraženská pravoslavná katedrála (Спасо-Преображенський собор) – novorenesanční bazilika z let 1886–1896, nejvýznamnější architektonická památka ve městě
- Velikobritanyja – dům se školou někdejší britské menšiny; z roku 1883, jeden z nejstarších objektů ve městě, nyní hotel
- Doněcké národní akademické divadlo opery a baletu Anatolije Solovjaněnka, roku 2012 přejmenované na Donbass Opera, budova z roku 1936
- Doněcké oblastní muzeum umění
Pomníky
- Památník Velké vlastenecké války – pomník osvoboditelům Donbasu od nacistického Německa
- Socha velšského průmyslníka Johna Hughese
- Socha Sergeje Bubky, skokana o tyči (před Olympijským stadiónem RSC)
- Alej andělů, památník dětských obětí války na Donbasu
Kovolitecká díla
- Dělo Car-puška – kopie největšího historického zvonu z nádvoří Moskevského Kremlu, stojí před radnicí; ruská vláda je v roce 2001 dala odlít ve strojírenském podniku v ruském městě Iževsk a darovala obyvatelům Doněcka
- Zvon svobody – kopie amerického historického zvonu z Filadelfie z let 1751–1752; výška 1,2 metru, hmotnost 940 kg; dar
Osobnosti
- Vasilij Grossman (1905–1964), vlastním jménem Josif Solomonovič Grossman, spisovatel, pracoval v Doněcku tři roky jako chemik
- Anatolij Solovjaněnko (1922–1999) – ukrajinský tenorista, rodák z Doněcka
- Natan Šaransky (* 1948), sovětský disident a izraelský politik, premiér Izraele v letech 1999–2000
- Rinat Achmetov (* 1966) – ukrajinský oligarcha, rodák z Doněcka, tatarské národnosti, současný nejbohatší Ukrajinec
- Alexandr Zacharčenko (1976–2016) – prezident Doněcké lidové republiky, zabit při výbuchu v doněcké restauraci
- Julia Glušková (* 1990), izraelská profesionální tenistka
- Oleh Verňajev (* 1993), ukrajinský reprezentant ve sportovní gymnastice, olympijských vítěz na bradlech z LOH 2016
- Jakiv Chammo ( * 1994) – ukrajinský judista
Odkazy
Reference
- ↑ Statistický sborník Obyvatelstvo Ukrajiny k 1. lednu 2018. www.ukrstat.gov.ua . Ukrajinský statistický úřad. Dostupné online.
- ↑ Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: Enciklopedija istorii Ukrajiny, 2004, v rejstříku č. 431
- ↑ Účast referend na východě Ukrajiny je vysoká, i když se střílí. Týden, . 11. května 2014.
- ↑ Tvrdé boje v Luhansku a Doněcku. Umírají další civilisté. Týden, , 25. července 2014.
- ↑ uz.gov.ua – Донецька залізниця[nedostupný zdroj
Literatura
- Oleg Grigorovič Bažan: kapitola Doněck, in: Enciklopedija istorii Ukrajiny (editor V. A. Smolij, vydal Institut istorii Ukrajiny, K. Nauk 2004, ISBN 966-00-0405-2, heslo č. 431, dostupné online .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněck na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Doněck ve Wikislovníku
- (rusky) Oficiální stránky starosty a městské rady
- (anglicky) Comprehensive Donetsk city guide
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Číňané
Časiv Jar
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čerkasy
Černá Hora
Černé moře
Černihiv
Černovice (Ukrajina)
Česká Wikipedie
Ču Jou-sung
Čysťakove
Ňju-Jork
Říše Čching
Říše Ming
Řečtina
Řecká národní knihovna
Řekové
Šabelkivka
Šachtarsk
Šachtarský rajón
Šyrokyne
Ždanivka
Železárny a ocelárny Azovstal
Židé
Žofie Dorota Württemberská
Žytomyr
1. květen
10. století
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1912
1922
1938
1942
1977
1992
20. duben
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
5. květen
Amvrosijivka
Amvrosijivský rajón
Andrej Ždanov
Anexe Krymu Ruskou federací
Anna Zatonskych
Apple II
Archip Ivanovič Kuindži
Arméni
Autobus
Autoritní kontrola
Avdijivka
Azovské moře
Azovstal
Bělorusové
Bachmut
Bachmutský rajón
Basketbal
Batalion Azov
Berďansk
Bilozerske
Bilycke
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bojkivský rajón
Bojkivske
Bražyne
Bulhaři
Bunhe
Bzenecká lípa
Charcyzk
Charkov
Cherson
Chmelnyckyj
Chrestivka
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Debalceve
Dehydratace
Divoká pole
Dněpr
Dnipro
Dobropillja
Dobropillský rajón
Dokučajivsk
Doněck
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Doněcký rajón
Donbas
Donecke
Drobyševe
Družkivka
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Evropská silnice E58
Federální služba bezpečnosti
First-person shooter
FK Mariupol
Fotbal
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Grigorij Alexandrovič Potěmkin
Guy Lafleur
Hirnyk (Doněcká oblast)
Hirnyk (Donezk)?oldid=160354596
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Horbačevo-Mychajlivka
Horlivka
Horlivský rajón
Hospodářský růst
Hrodivka
Human Rights Watch
Hustota zalidnění
Ignacio Zaragoza
Ilovajsk
Ingenuity
International Standard Book Number
Jampil (Doněcká oblast)
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jarova
Jasnohirka
Jasynuvata
Jasynuvatský rajón
Jekatěrinoslavská gubernie
John McCain
Kaligrafie
Kalmius
Kalmiuský rajón
Kalmiuske
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kerčský průliv
Keramik
Klaus Schulze
Komyšuvacha (Kramatorský rajón)
Kosťantynivka
Kosťantynivský rajón
Kramatorsk
Kramatorský rajón
Krasnohorivka
Krymská válka
Krymský chanát
Krymský most
Kryvyj Rih
Kuo-c’-ťien
Kurachivka
Kurachove
Kyjev
Lázeňství
Library of Congress Control Number
Luhansk
Lvov
Lymanský rajón (Doněcká oblast)
Lyman (město)
Město
Město-hrdina Ukrajiny
Madagaskar
Maia Sanduová
Makijivka
Manhuš
Manhušský rajón
Manuel Estiarte
Maršrutka
Mariupol
Mariupolský rajón
Marjinka
Marjinský rajón
Mešita
Meda Mládková
Metalurgie
Mezinárodní měnový fond
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Moskva
Mospyne
MusicBrainz
Mwai Kibaki
Mykolajiv
Mykolajivka
Myrnohrad
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna Izraele
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nanking
Nikki Benz
Nikolský rajón
Nikolske
Nové Rusko
Novoazovsk
Novoazovský rajón
Novohrodivka
Nyžňa Krynka
Očeretyne
Oblasti na Ukrajině
Oděsa
Olchovatka (Ukrajina)
Oleksandrivka (správní obvod Oleksandrivka v Kramatorském rajónu)
Oleksandrivský rajón (Doněcká oblast)
Olenivka (Horlivský rajón)
Online Computer Library Center
Přístav
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavel I. Ruský
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petro Porošenko
Poštovní směrovací číslo
Podněstří
Pokrovský rajón
Pokrovsk (Ukrajina)
Pokrov přesvaté Bohorodice
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portál:Ukrajina
Povstání
Průmysl
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Pravoslavná církev
Q2621513
Q37133
Q37133#identifiers
Q37133#identifiers|Editovat na Wikidatech
Radim Uzel
Rajón
Rajóny na Ukrajině
Rekové (národ)
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Rodynske
Rostov na Donu
Rozloha
Rozsypne
Ruština
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusové
Sýrie
Samara (přítok Dněpru)
Sartana
Selydove
Sevastopol
Seznam měst na Ukrajině
Simferopol
Siversk
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Slovjansk
Slovjanský rajón
Snižne
Sofijivka (Horlivský rajón)
Soledar
Soubor:Стара вежа (Маріуполь) 1.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Coat of Arms of Donetsk Oblast 1999.svg
Soubor:Flag of Donetsk Oblast.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Ukraine.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mariupol azovstal1.jpg
Soubor:Mariupol gerb.png
Soubor:Mariupol prapor.png
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Spire home Mariupol.jpg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/2-600-01788-7
Speciální:Zdroje knih/978-2-600-01788-6
Spojené státy americké
Stát
Starobeševe
Starobeševský rajón
Starosta
Staryj Krym (Doněcká oblast)
Sumy
Suržyk
Světová ekonomika
Svitlodarsk
Svjatohirsk
Třída T 47
Taganrog
TASS
Telefonní předvolba
Tiskař
Toreck
Tramvaj
Trolejbus
Turecko
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinsk
Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)
Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevského patriarchátu
Univerzitní systém dokumentace
Urumové
UTC+2
V-2
Velyka Novosilka
Velykonovosilský rajón
Vichistická Francie
Viktor Čukarin
Viktor Zvjahincev
Vinnycja
Virtual International Authority File
Vláda Černé Hory
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Volnovašský rajón
Volnovacha
Volodymyr Zelenskyj
Vovča (přítok Samary)
Vuhledar
Vuhlehirsk
Vzdušný prostor
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Záporoží
Zajceve
Zalizne
Zdeněk Fiala
Zeměpisné souřadnice
Zuhres
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk