Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ruská sovětská federativní socialistická republika Ruská socialistická federativní sovětská republika (1918–1936) Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика Российская Социалистическая Федеративная Советская Республика (1918–1936) ↓ 1918–1991 ↓ vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Moskva
Rozloha	17 075 200 km²
Nejvyšší bod	Elbrus (5633 m.)
Nejdelší řeka	Jenisej
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	147 386 000 (1989)
Národnostní složení	Rusové, Tataři, různá etnika
Jazyky	ruština, jazyky jednotlivých republik a oblastí
Náboženství	státem propagovaný ateismus, ortodoxní, islámské, buddhistické, tradiční náboženství
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika (od roku 1922 jedna z federativních socialistických republik SSSR)
Mateřská země	Sovětský svaz
Měna	sovětský rubl
Vznik	7. listopad 1917 – vytvořením RSFSR
Zánik	25. prosinec 1991 – přejmenováním na Ruskou federaci[1]
Státní útvary a území
Předcházející Ruská republika Ruský stát Jižní Rusko Taganrog Dálněvýchodní republika Priamurská prozatímní vláda Finsko (územní část) Tuvinská aratská republika Německo (územní část) Japonsko (územní část) Karelo-finská sovětská socialistická republika Následující Ruská federace Karelo-finská sovětská socialistická republika Čečenská republika Ičkerie

Ruská sovětská federativní socialistická republika, do roku 1936 Ruská socialistická federativní sovětská republika (rusky Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, zkratka RSFSR), byl socialistický stát, vyhlášený po Říjnové revoluci v lednu 1918, který se roku 1922 stal největší svazovou republikou Sovětského svazu.

Historie

RSFSR byla vyhlášena na Třetím celoruském sjezdu sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, který se konal ve dnech 10.–18. ledna 1918.^[2] V této době bylo Rusko ve stavu občanské války a centrální moc, která byla přesídlena počátkem března 1918 do Moskvy, ovládala jen část ruského území.

30. prosince 1922 na zasedání 1. všesvazového sjezdu sovětů byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik (SSSR).^[2] Tomuto aktu předcházely závažné diskuze o státoprávním uspořádání Ruska a konfederativních republik. Stalin navrhoval, aby Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie vstoupily do Ruské federace jako autonomní republiky. Zvítězil však návrh Lenina, který prosadil vznik Sovětského svazu, přičemž Ruská svazová republika byla pouze jednou z republik SSSR. 5. prosince 1936 byla v SSSR přijata druhá ústava, kde pravomoci federace byly vymezeny taxativně, práva však zůstala svazovým republikám zachována.

19. února 1954 byl poloostrov Krym předán Ukrajinské SSR.

Názvy

Po říjnové revoluci nový režim na třetím všeruském sjezdu sovětů v lednu 1918 ustanovil jako nový název státu Ruská sovětská republika. Nicméně již v červnu téhož roku byla přijata nová ústava (resp. "Základní zákon", Основной закон), v níž bylo za název státu ustanoveno Ruská socialistická federativní sovětská republika. Po vyhlášení Svazu sovětských socialistických republik v roce 1922 se RSFSR stala jednou ze svazových republik, které Sovětský svaz tvořily, a jako taková si název RSFSR udržela až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Jednotlivé svazové republiky vyhlásily samostatnost a RSFSR, největší zbývající útvar po Sovětském svazu, byla přejmenována na současný název Ruská federace.

Vedle toho se používaly i neoficiální názvy, kde na prvním místě je samozřejmě tradiční obecný název Rusko. V prvních letech existence nového režimu jím ale ani zdaleka nebylo ovládáno celé ruské území, stále probíhaly boje proti bělogvardějcům a krom bolševického státu existovaly na území Ruska i jiné vlády (např. Kolčakova vláda). Pro odlišení od jiných částí Ruska se pro území ovládané bolševiky používalo označení Sovětské Rusko, v dobové literatuře a tisku se lze setkat i s variantou Sovětové Rusko.

Dalším neformálním pojmenováním sovětského Ruska bylo Sovdepie. Vychází ze zkratky sovdep pro Sovět lidových poslanců (сове́т наро́дных депута́тов, sovét naródnych deputátov). Zkombinováním zkratky se slovem "utopie" vznikla Sovdepie, tedy sovětská utopie. I přes pejorativní nádech byl tento název v dobovém tisku běžné používán jako plnohodnotné synonymum pro sovětské Rusko.^[3]

Po vzniku Svazu sovětských socialistických republik pojmenování sovětské Rusko ustoupilo zkrácenému názvu nového útvaru Sovětský svaz, vedle toho zároveň zůstalo v neformálním užívání i obecné označení Rusko.

Administrativní členění (k roku 1963)

ASSR (v závorce hlavní město): Baškirská (Ufa), Burjatská (Ulan-Ude), Čečensko-ingušská (Groznyj), Čuvašská (Čeboksary), Dagestánská (Machačkala), Jakutská (Jakutsk), Kabardsko-balkarská (Nalčik), Kalmycká (Elista), Karelská (Petrozavodsk), Komiská (Syktyvkar), Marijská (Joškar-Ola), Mordvinská (Saransk), Severoosetinská (Ordžonikidze), Tatarská (Kazaň), Tuvinská (Kyzyl), Udmurtská (Iževsk).

AO: Adygejská (v Krasnojarském kraji), Karačajsko-čerkeská (v Stavropolském kraji), Hornoaltajská (v Altajském kraji), Chakazská (v Krasnojarském kraji), Židovská (v Chabarovském kraji).

Další subjekty byly kraje, oblasti a národnostní okruhy.

Pro hospodářské účely se RSFSR dělila i na Ekonomické administrativní rajóny.

Název RSFSR byl pro svazovou republiku Rusko oficiálně používán až do zániku Sovětského svazu v roce 1991.

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam hlav vlád Ruska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruská sovětská federativní socialistická republika na Wikimedia Commons

Svazové republiky  Sovětského svazu
Hlavní	Arménská SSR •  Ázerbájdžánská SSR •  Běloruská SSR •  Estonská SSR •  Gruzínská SSR •  Kazašská SSR •  Kyrgyzská SSR •  Litevská SSR •  Lotyšská SSR •  Moldavská SSR •  Ruská SFSR •  Tádžická SSR •  Turkmenská SSR •  Ukrajinská SSR •  Uzbecká SSR
Dříve zrušené	Abcházská SSR (1921–1931) •  Karelo-finská SSR (1940–1956) •  Zakavkazská SFSR (1922–1936)