A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Neonacismus je ultrapravicová[1][2] politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po druhé světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.[zdroj?
Myšlenky neonacismu
Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Romové, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problémů státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl ve 20. letech 20. století, neonacismus po druhé světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují)[3] k bílému nacionalismu.
Neonacismus v politice
Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. Liberální jsou například v Dánsku[5] nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají.[6] I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů,[zdroj? zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.
Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se v minulosti[7][8] hlásili k neonacismu.[9][10] V roce 2018 bylo na Ukrajině spácháno krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti romské menšině.[11][12][13]
Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004–2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění.[14][15][16] V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.[17]
V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26 000 krajně pravicových extremistů, včetně 6 000 neonacistů.[18] Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.[19]
Odkazy
Reference
- ↑ MAREŠ, Miroslav. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2003. 655 s. ISBN 978-80-86598-45-1. S. 20–89.
- ↑ LEPSZY, Norbert; VEEN, Hans-Joachim. Republikaner. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 1994. Dostupné online. ISBN 978-3-322-93233-4, ISBN 978-3-322-93232-7. S. 12–24.
- ↑ Osa Brno - Varšava aneb kouzlo nechtěného II. | antifa.cz. Antifa . . Dostupné online.
- ↑ LARYŠ, Martin. Kdo jsou ukrajinští nacionalisté. Hospodářské noviny . Economia, 2014-03-20 . Dostupné online.
- ↑ Vážení posluchači, Heil Hitler. www.severskelisty.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-11.
- ↑ Zprávy o extremismu - Ministerstvo vnitra České republiky. MVČR . . Dostupné online.
- ↑ PAULÍK, Jakub. Prapor Azov, hajlující bojovníci a očištění od radikálů. Jejich současný stav nemůžeme s minulostí porovnávat, tvrdí analytici. Refresher . REFRESHER Media, 2022-03-14 . Dostupné online.
- ↑ HRON, Lukáš. Azov, banderovci, Putinovy masakry. Expert popisuje pravdu o neonacismu na Ukrajině a v Rusku. CNN Prima News . FTV Prima, 2022-04-08 . Dostupné online.
- ↑ DOHNAL, Martin. Křehké příměří. Na Ukrajině se střílí. Deník.cz . Vltava Labe Media, 2014-09-07 . Dostupné online.
- ↑ German TV Shows Nazi Symbols on Helmets of Ukraine Soldiers. NBC News . NBC, 2014-09-09 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Podříznuté hrdlo, hořící tábory. Na Ukrajině přibývá útoků na Romy. IDNES.cz . MAFRA, 2018-07-04 . Dostupné online.
- ↑ HADI, Gerhard. Ukrajina: Útoků na Romy přibývá. Hlášeny jsou první oběti na životech. Český rozhlas Radiožurnál . Český rozhlas, 2018-07-09 . Dostupné online.
- ↑ TOMEK, Miroslav. Ukrajinští nacionalisté napadají romské tábory. Útočili sekerami a palicemi, policie přihlížela. IROZHLAS online. Český rozhlas, 2018-06-16 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
- ↑ NEAL, Ben. Ruská krajní pravice. Překlad Tereza Stejskalová. A2larm.cz online. Deník Alarm, 2014-09-20 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Ruský neonacismus a pravoslavný extremismus. Armádní noviny online. 2014-09-04 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
- ↑ MRÁZEK, Ondřej. Rusko a fašismus: Zloděj volá, chyťte zloděje!. ROMEA online. 2014-04-29 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
- ↑ Němci odpojili ústřední neonacistický web provozovaný z Ruska. Echo24 online. Echo Media, 2016-01-27 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
- ↑ Verfassungsschutzbericht 2012. Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine. Federal Ministry of the Interior.
- ↑ KIM, Lucian. Hands Off Germany's Neo-Nazi Party. The New York Times online. The New York Times Company, 2012-12-18 cit. 2023-08-01. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu neonacismus na Wikimedia Commons
- Miroslav Mareš a kol.: České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy). Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky – Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk