A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hladová stéla je text v hieroglyfech nalezený na Seheilu, ostrově na Nilu poblíž Asuánu, který vypráví o sedmiletém období sucha a hladomoru za vlády faraona Džosera. Stéla byla pravděpodobně vytvořena někdy za vlády Ptolemaiovců (332–31 př. n. l.).
Popis stély
Stéla je ze žuly. Nápis je psán v hieroglyfech a obsahuje 42 sloupců. Horní část stély zobrazuje 3 egyptské bohy: Chnum, Satis a Anuket. Před nimi stojí faraon Džoser, předávaje obětiny. Středem prochází trhlina, která zde byla již v době vytváření stély. Některé části stély jsou poškozené, tudíž je několik částí textu nečitelných.[1][2]
Text
Příběh se odehrává v 18. roce vlády Džosera. Král je znepokojený, protože se země již sedm let zmítala v hladomoru, nilské záplavy nepřicházely. Text popisuje, jak Egypťané trpí v důsledku sucha a zoufalí porušují zákony. Džoser žádá o pomoc kněze pod dohledem vysokého lektorského kněze Imhotepa. Král chce vědět, kde se narodil bůh Nilu Hapi a který bůh na onom místě bydlí.
Imhotep se rozhodl prozkoumat archivy chrámu ḥwt-jbṯt („Chrám sítí“), který se nachází v Hermopoli a je zasvěcen bohu Thovtu. Informuje krále, že záplavy ovládá bůh Chnum z Elefantiny ze pramene na ostrově, kde bůh bydlí. Imhotep okamžitě cestuje na místo v egyptštině jbw. V Chnumově chrámu zvaném „Radost života“ se Imhotep očistí, modle se k Chnumovi o pomoc a nabízí mu „vše dobré“. Po chvíli usne a ve snu Imhotepa přivítá Chnum. Na konci snu Khnum slibuje, že bude znovu zaplavovat Nil. Imhotep se probudí svůj sen si ihned zapíše. Poté se vrací k Džoserovi, aby řekl králi, co se stalo.
Král je potěšen a vydává dekret, ve kterém nařizuje kněžím, zákonníkům a dělníkům, aby obnovili Chnumův chrám a dávali mu opět pravidelně obětiny.[1][2]
Od počátečního překladu a přezkoumání francouzským egyptologem Paulem Barguetem v roce 1953 byla nabyla hladová stéla velkého zájmu. Jazyk použitý naznačuje, že lze dílo datovat do Ptolemaiovského období, snad k vládě Ptolemaia V. (205–180 př. n. l.). Egyptologové jako Miriam Lichtheim a Werner Vycichl navrhují, že jej vytvořili místní Chnumovi kněží. Různé náboženské skupiny v Egyptě během dynastie Ptolemaiovců bojovaly o moc a vliv, příběh hladové stély mohl tedy sloužit jako prostředek legitimace moci Chnumových kněží nad oblastí Elefantiny.[1][2][3][4]
Ze začátku se předpokládalo, že příběh souvisí s biblickým příběhem v Genesis 41, kde se také objevuje sedmiletý hladomor. Novější výzkumy ukázaly, že hladomor trvající 7 let byl společným motivem téměř pro všechny kultury Blízkého východu: mezopotámská legenda také hovoří o sedmiletém hladomoru a ve známém Eposu o Gilgamešovi, kde bůh Anu předvídá sedmiletý hladomor. Další egyptský příběh o dlouhotrvajícím suchu se objevuje v takzvané „knize chrámu“. Starověký text informuje o králi Neferkasokarovi (2. dynastie), který za své vlády čelí sedmiletému hladomoru.[1][5][6][7]
Hladová stéla je jedním z pouhých tří známých nápisů, které propojují jméno Džeser se jménem Netjerikhet. Poskytuje proto užitečné důkazy pro egyptology a historiky, kteří se podílejí na rekonstrukci královské chronologie Staré říše.[3][4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Famine Stela na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Miriam Lichtheim: Ancient Egyptian Literature: The Late Period. University of California Press, Berkeley 2006, ISBN 0-520-24844-9, page 94-100.
- ↑ a b c P. Barguet: La stèle de la famine à Séhel. Institut français d'archaéologie orientale - Bibliothéque d'étude Paris, volume 34. Cairo 1953
- ↑ a b William W. Hallo & K. Lawson Younger: The Context of Scripture: Monumental inscriptions from the biblical world. Brill, Leiden 2002, ISBN 90-04-10619-7, page 352–356.
- ↑ a b Werner Vycichl, Gábor Takács: Egyptian and Semito-Hamitic (Afro-Asiatic) studies: in memoriam W. Vycichl. Brill, Leiden 2004, ISBN 90-04-13245-7, page 13–19.
- ↑ Joachim Friedrich Quack: Ein ägyptisches Handbuch des Tempels und seine griechische Übersetzung. In: Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik; vol. 119; Rudolf Habelt, Bonn 1997, page 297–300.
- ↑ C. H. Gordon: Before the Bible: The common background of Greek and Hebrew civilization; in: Orientalia, vol. 22; 1953, page 79–81.
- ↑ Shaul Bar: A letter that has not been read: dreams in the Hebrew Bible. Hebrew Union College Press, Michigan 2001, ISBN 0-87820-424-5, page 58 & 59.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladová stéla na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk