Anglie - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Anglie
 ...
Anglie
England (anglicky)
Geografie
Hlavní městoLondýn
Souřadnice
Rozloha130 395 km²
Nejvyšší bodScafell Pike (978 m n. m.)
Časové pásmoGreenwichský střední čas
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel55 980 000 (2018)
Hustota zalidněníParametr "hustota" (nyní s hodnotou "407") šablony "Infobox - region" je zastaralý. Více informací po kliknutí.407 obyv./km²
Jazykangličtina (de facto)
kornština (regionální)
Národnostní složení85,5 % běloši, 7,7 % Asiaté, 3,4 % černoši, 2,2 % smíšené, 1 % ostatní
Náboženstvíkřesťanství 59%,
bez vyznání 25%,
islám 5%,
hinduismus 1,5%,
sikhismus 0,8%,
Správa regionu
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Měnalibra šterlinků
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2GB-ENG
Telefonní předvolba+44
Internetová doménauk
Oficiální webwww.visitengland.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anglie (anglicky England) je největší a zdaleka nejlidnatější země Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zároveň je to jediná z jeho čtyř složek, která nemá žádnou vlastní autonomii ani samosprávu. Zahrnuje jižní dvě třetiny ostrova Velká Británie. Na severu hraničí se Skotskem, na západě pak s Walesem, jinak ji obklopuje moře.

Anglie je pojmenována podle Anglů (ze staroanglického Engla land, což znamená "země Anglů"),[1] jednoho z řady germánských kmenů, původem pravděpodobně ze severního Německa, které se v Anglii usadily v 5. a 6. století. Původně rozdělená Anglie se v 10. století sjednotila jako Anglické království, k němuž byl později (formálně až roku 1536) připojen i sousední Wales, přičemž Anglie zůstávala nadále jádrem a mocenským centrem tohoto státu. Od roku 1603 je Anglické království v personální unii se Skotským královstvím. Do roku 1707 bylo Anglické království samostatné, poté bylo začleněno do soustátí Spojeného království Velké Británie. Metropolí Anglie a jejím největším městem je Londýn, jenž je současně metropolí Spojeného království.

Vzhledem k populační a kulturní dominanci Anglie v rámci unie (zahrnuje asi 80 % obyvatel) a faktu, že Londýn je jejich společnou metropolí, se jako Anglie se často nesprávně označuje celé Spojené království (a pojmy „anglický“ a „britský“ splývají), což vadí nejen obyvatelům ostatních zemí unie, ale i některým Angličanům. Od roku 2002 v Anglii působí federalistická strana Angličtí demokraté (English Democrats Party), usilující o vznik samostatného autonomního anglického parlamentu s minimálně obdobnými kompetencemi, jako má současný skotský parlament.

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Anglie.

Území Anglie bylo osídleno již v prehistorickém období. Homo antecessor je zde prokázán už z doby přibližně před 780 000 lety. Po poslední době ledové tu ale zůstali pouze velcí savci (mamuti, bizoni, nosorožci srstnatí). Zhruba před 11 000 lety, když ledové příkrovy začaly ustupovat, lidé území znovu osídlili. Mořská hladina byla tehdy nižší, takže Británie byla spojena s Eurasií pozemním mostem.

Období neolitu připomínají památky jako Stonehenge nebo Avebury. V době železné se ze střední Evropy dostala do Anglie keltská kultura. Společnost byla kmenová (podle Ptolemaia bylo v této oblasti asi 20 kmenů).

V roce 55 př. n. l. se dvakrát neúspěšně pokusil o invazi do Anglie Julius Caesar. Za vlády císaře Claudia už Anglii, Wales a větší část nížin Skotska Římská říše ovládla a anektovala roku 43 pod názvem provincie Britannia. Panování Římanů trvalo zhruba do roku 410.

Romanizovaná Anglie pod nadvládou keltských Britonů se během stěhování národů stala cílem nájezdů germánských Anglosasů, nad kterými Britonové zvítězili v pololegendární bitvě na hoře Badon. Celé toto období se později stalo pozadím bájných příběhů o keltském králi Artušovi. Keltské obyvatelstvo bylo postupně vytlačeno západním směrem a částečně se vystěhovalo do pevniské Armoriky (Bretaně) a na dobytém území anglosasští vládci zřídili sedm království. V období okolo roku 800 se ostrov stal terčem nájezdů Vikingů. Jediným přežívajícím anglickým královstvím zůstal Wessex, jehož bezpečnost na nějakou dobu zajistil Alfréd Veliký v roce 878 vítězstvím v bitvě u Edingtonu. Za jeho nástupců došlo k politickému sjednocení Anglie, poprvé uskutečněnému Ethelstanem v roce 927, ale nová vlna skandinávských útoků z konce 10. století skončila dobytím tohoto království. Anglická královská dynastie byla obnovena nástupem Eduarda Vyznavače v roce 1042.

Roku 1066 zvítězil v bitvě u Hastingsu Vilém Dobyvatel a Anglii ovládli Normané. Po roce 1154 se u moci postupně vystřídalo několik královských dynastií. Nejprve to byli Plantagenetové (1154–1485), významnými panovníky byli zejména Richard I., Eduard I., Eduard III. a Jindřich V. Za jejich vlády byla v roce 1215 podepsána Magna Charta, anglický právní dokument omezující pravomoci panovníka a chránící privilegia svobodných lidí. V letech 1453 až 1487 došlo mezi dvěma větvemi královské rodiny – Yorky a Lancastery – k občanské válce, známé jako války růží.

Tento spor vyvrcholil porážkou a smrtí Richarda III. v bitvě u Bosworthu. Důsledkem byl nástup dynastie Tudorovců (1485–1603), jejímž prvním panovníkem byl Jindřich VII. Tudor, dalšími významnými pak Jindřich VIII. a Alžběta I. Během vlády této dynastie došlo k náboženské reformaci a vznikla anglikánská církev. Alžbětinská éra bývá někdy označována jako zlatý věk v anglických dějinách, kdy došlo i k rozkvětu anglické renesance.

Po smrti Alžběty I. v roce 1603 se stal skotský král Jakub také králem Anglie a Irska, přijal jméno Jakub I. a založil tak personální unii těchto tří zemí. Stuartovci byli u moci v letech 1603–1649, následovalo období Anglické republiky včetně tzv. Protektorátu (1649–1660) a vlády Olivera Cromwella jako lorda protektora. Poté došlo k obnovení vlády Stuartovců, která trvala do tzv. Slavné revoluce v roce 1688, po které nastoupil v roce 1689 na trůn Vilém Oranžský.

V roce 1707 se Anglie spojila se Skotskem. Právním základem tohoto spojení jsou zákony o unii. Pozdější dějiny Anglie jsou již součástí dějin Spojeného království.

Politické a právní uspořádání

Anglie je součástí Spojeného království, tedy konstituční monarchie s parlamentním systémem. Je řízena přímo parlamentem Spojeného království. V Dolní sněmovně, což je dolní komora britského parlamentu se sídlem ve Westminsterském paláci, je 532 členů parlamentu za volební obvody v Anglii (z celkového počtu 650 členů). Od všeobecných voleb ve Spojeném království v roce 2019 je Anglie zastoupena 345 poslanci z Konzervativní strany, 179 z Labouristické strany, sedmi z Liberálních demokratů, jedním ze Strany zelených a předsedou sněmovny, kterým je Lindsay Harvey Hoyle (* 1957).

Anglický právní systém, který se vyvíjel po staletí, je základem právních systémů používaných ve většině zemí Commonwealthu i ve Spojených státech (kromě Louisiany). Obecná podstata anglického práva spočívá v tom, že soudci na řešené případy aplikují svůj zdravý rozum a znalost právních precedentů (stare decisis). V čele soudního systému je Senior Courts of England and Wales, který se skládá z odvolacího soudu, Nejvyššího soudního dvora pro civilní případy a Korunního soudu pro trestní případy. Rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu jsou závazná pro každý další soud v hierarchii. Za soudní systém, věznice a probaci v Anglii odpovídá parlamentu státní tajemník pro spravedlnost.

Správní členění

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Anglie.

Původně byla nejvyšším článkem anglického správního systému hrabství. Toto členění navázalo na staré celky z doby před sjednocením Anglie, například království jako byly Essex či Sussex; vévodství, jakými byly Yorkshire, Cornwall či Lancashire, nebo pouze panství daná nějakému šlechtici, což je například případ Berkshiru. Do roku 1867 se hrabství členila na malé celky nazývané setniny (anglicky hundred).

Tato hrabství stále existují jako tradiční hrabství. Z mnoha důvodů však byla tato hrabství v mnoha částech Anglie silně pozměněna nebo zrušena jako administrativní celky.

Fakt, že hrabství byla tak malá, mělo za následek, že zde neexistovala žádná regionální vláda schopná koordinovat spolupráci na regionální úrovni. To byl především případ metropolitních oblastí obklopujících města, protože hranice hrabství byla určena už několik století před průmyslovou revolucí a masovou urbanizací Anglie. Řešením byl vznik metropolitních hrabství, která byla později zrušena, a s několika hrabstvími rozdělena do celků zvaných unitary authority, spojujících správu na úrovni hrabství a distriktů.

Hrabství a unitary authority se dál seskupují do regionů, existujících od roku 1994. Velký Londýn má zvláštní postavení a je jediným regionem, který má zastupitelstvo a starostu voleného v přímých volbách. Londýn se dále člení na 32 obvodů, přičemž Corporation of London zůstává i nadále zastupitelstvem Londýnské City.

Vedle Velkého Londýna jsou dalšími regiony:

S výjimkou Londýna mají regiony málo kompetencí a nemají volené představitele; regionální správa je v rukách nevolených zastupitelstev.

Geografie

Satelitní snímek Anglie a Walesu

Anglie zahrnuje dvě třetiny ostrova Velká Británie, centrální a jižní, a několik přilehlých ostrovů, z nichž největší je ostrov Wight. Na severu hraničí se Skotskem, na západě s Walesem. Je blíž kontinentální Evropě než kterákoliv jiná část Británie. Od Francie ji odděluje jen 38 km široká mořská úžina. Na východě obklopuje Anglii Severní moře a na západě Keltské moře, která na jižní strany spojuje Lamanšský průliv.

V Anglii převažují nížiny, hornatější je jihozápadní část (zasahuje sem Kambrické pohoří) a zejména severní část s řetězem nízkých hor, Pennines, rozdělující severní a střední Anglii na východní a západní část.[2] Západně od těchto hor se nachází jezerní oblast Lake District se stejnojmenným národním parkem, s největším jezerem Windermere a také s nejvyšší horou Anglie Scafell Pike. Východně se rozkládá plochá, nížinatá bažinatá krajina, která byla z velké části vysušena pro zemědělské využití.

Nejdelší řekou protékající Anglií je Severn (354 km), zároveň nejdelší řeka ve Spojeném království. Další významné anglické řeky jsou Temže (346 km), Trent (274 km), Great Ouse (230 km), Avona (154 km), Tyne (118 km) a Mersey (109 km).

V celé Anglii převládají louky a pastviny, v jižní Anglii je vyšší podíl orné půdy.[2] Převážně listnaté lesy poskytují dobré podmínky pro divokou zvěř; pouze v severních a horských oblastech Anglie ustupují jehličnatým lesům. Anglická příroda se ale musela vypořádat s industrializací, s velkou hustotou osídlení i s intenzivním zemědělstvím. Některé druhy fauny se přizpůsobily městskému a příměstskému prostředí (např. liška obecná je nejrozšířenějším městským savcem po potkanovi, rozšířeným druhem je zde i holub hřivnáč). Pokud jde o ochranu přírody a zlepšování životního prostředí, řadí se Anglie mezi vyspělé země.

Podnebí

Anglie má mírné přímořské klima s teplotami ne o mnoho nižšími než 0 °C v zimě a ne o mnoho vyššími než 32 °C v létě. Významný vliv na podnebí má blízkost Anglie k Atlantskému oceánu, její severní zeměpisná šířka a oteplování moře Golfským proudem. Počasí je poměrně často vlhké a proměnlivé. Nejchladnějšími měsíci jsou leden a zejména na anglickém pobřeží únor, zatímco červenec je obvykle nejteplejším měsícem. Měsíce s mírným až teplým počasím jsou květen, červen, září a říjen. Dešťové srážky jsou po celý rok poměrně rovnoměrné; jsou vyšší na západě a v oblasti Lake District. Podnebí se směrem na sever Anglie ochlazuje.

Města

Pro Anglii jsou typické velké městské aglomerace, z nichž největší je oblast Velkého Londýna. Další městské oblasti značné velikosti a vlivu jsou v severní Anglii nebo v anglickém středozemí. Členité pobřeží s mnoha chráněnými zátokami také umožnilo vznik významných přístavů (Londýn, Liverpool, Southampton, Portsmouth, Sunderland, Dover).[2]

Liverpool

Abecední seznam největších anglických měst:

Hospodářství

Anglická ekonomika je jednou z největších a nejdynamičtějších na světě s průměrným HDP na hlavu 28 100 liber šterlinků (GBP, oficiální měna v Anglii). Obvykle je považována za smíšenou tržní ekonomiku, přijala mnoho principů volného trhu, přesto si udržuje vyspělou infrastrukturu sociálního blahobytu. Za rozvoj a provádění vládní hospodářské politiky a politiky veřejných financí zodpovídá Ministerstvo financí Jejího Veličenstva v čele s ministrem financí.

Zdanění v Anglii je ve srovnání s většinou zbytku Evropy poměrně konkurenceschopné – od roku 2014 je základní sazba daně fyzických osob 20 % ze zdanitelného příjmu.

Ekonomika Anglie je největší částí ekonomiky Spojeného království, která má podle parity kupní síly 18. nejvyšší HDP na hlavu na světě (v roce 2019). Anglie patří na vedoucí pozice v chemickém a farmaceutickém sektoru a v klíčových technických odvětvích, zejména v letectví a zbrojním průmyslu a v oblasti software.

Finančním centrem Anglie je Londýn, kde sídlí London Stock Exchange, hlavní burza cenných papírů Spojeného království a největší v Evropě. Centrální bankou Spojeného království je Bank of England, založená v roce 1694 skotským bankéřem Williamem Patersonem. Od roku 1946 je státní institucí, má monopol na vydávání bankovek v Anglii a Walesu. Odpovědnost za řízení měnové politiky země a stanovení úrokových sazeb má Výbor pro měnovou politiku banky.

Anglie je vysoce industrializovaná, ale od 70. let 20. století dochází k úpadku tradičního těžkého a zpracovatelského průmyslu a k rostoucímu důrazu na ekonomiku více orientovanou na odvětví služeb. Významným odvětvím se stal cestovní ruch.

Exportní části ekonomiky dominují léčiva, automobily (některé původně anglické značky jsou ale nyní v zahraničním vlastnictví, např. Land Rover, Lotus, Jaguar a Bentley), ropa z anglických částí Severního moře, letecké motory a také alkoholické nápoje.

Londýn je považován za jedno z nejrychleji rostoucích technologických center v Evropě, je v něm více než 100 technologických společností v hodnotě přes 1 miliardu USD.

K významným firmám britského průmyslu sídlícím v Anglii patří GKN (výrobce kovových a kompozitních komponent pro letectví a automobilový průmysl), BAE Systems (největším evropský zbrojní koncern) nebo Rolls-Royce Holdings (druhý největší světový výrobce leteckých motorů; vyrábí také nízkoemisní energetické systémy pro lodě, zařízení a bezpečnostní systémy pro jaderný průmysl a zařízení pro ropný a plynárenský průmysl).

Firma Astrium se sídlem ve Stevenage a Portsmouthu je zaměřena na vesmírný průmysl, vyrábí např. zařízení pro komerční satelity a satelitní systémy.

Pokud jde o anglické zemědělství, je intenzivní, vysoce mechanizované a efektivní: produkuje 60 % potravinových potřeb Anglie s pouhými 2 % pracovní síly. Dvě třetiny produkce tvoří živočišná výroba. Hlavními plodinami, které se pěstují, jsou pšenice, ječmen, oves, brambory, cukrová řepa.

Anglie si zachovává jako významnou součást ekonomiky i rybářský průmysl. Je také bohatá na přírodní zdroje včetně uhlí, ropy, zemního plynu, cínu, vápence, železné rudy, soli, jílu, křídy, sádry, olova a oxidu křemičitého.

Dopravní systém disponuje hustou sítí železnic a dálnic. Významná letiště jsou v Londýně (Heathrow) a Manchesteru. Spojení s evropskou pevninou přes kanál La Manche zajišťují lodní trajekty (terminály v Doveru a Folkestone) a podmořský tunel mezi anglickým Folkestone a francouzským Coquelles u Calais, dlouhý přes 50 km.[2]

Rozvinutý cestovní ruch se soustřeďuje zejména na Londýn, na města s historickými katedrálami (York, Lincoln, Salisbury, Chester), na přímořská střediska (Blackpool, Brighton) a na národní parky (Lake District, Peak District).[2]

Obyvatelstvo

Anglie je nejlidnatější, nejhustěji zalidněnou, nejvíce urbanizovanou a etnicky nejrozmanitější zemí Spojeného království.

Žije zde 56 milionů obyvatel, což je 84 % obyvatel celého Spojeného království.

Při sčítání obyvatel v roce 2011 bylo etnické složení Anglie následující:

Náboženství

Při sčítání lidu v roce 2011 uvedlo 59,4% obyvatel Anglie své náboženství jako křesťanské, 24,7% obyvatel bylo bez vyznání, 5% byli muslimové (podrobněji v tabulce).[3]

Křesťanství je nejrozšířenější náboženství v Anglii již od raného středověku. Po rozkolu vyvolaném Jindřichem VIII. roku 1534 došlo ke vzniku samostatné anglikánské církve, která je oddělena od římskokatolické církve a považuje se za katolickou i protestantskou; je nejrozšířenější křesťanskou církví v Anglii. Mnohé objekty patřící anglikánské církvi jsou historické budovy značného architektonického významu, například Westminsterské opatství, Yorská katedrála, Durhamská katedrála a Salisburská katedrála.

Druhou nejrozšířenější církví je římskokatolická církev. Z Anglie byl také ve 12. století papež Hadrián IV. Třetí nejrozšířenější je protestantismus; k protestantům se řadí i baptisté, kvakeři, kongregacionalisté nebo unitáři.

Patronem Anglie je svatý Jiří; symbolicky ho připomíná i kříž na anglické vlajce.

Zejména od padesátých let 20. století se v Anglii díky imigraci z bývalých britských kolonií šířila i další náboženství, především islám.

Náboženství
Populace % populace
Křesťanství 31,479,876 59.4
Islám 2,660,116 5.0
Hinduismus 806,199 1.5
Sikhismus 420,196 0.8
Judaismus 261,282 0.5
Buddhismus 238,626 0.4
Jiné náboženství 227,825 0.4
Bez vyznání 13,114,232 24.7
Neuvedeno 3,804,104 7.2

Sport

Sport je významnou součástí životního stylu Angličanů. Mezi sporty, které pocházející z Anglie nebo tam byly kodifikovány do nynější podoby, patří fotbal, kriket, ragby, tenis, box, badminton, squash, pozemní hokej, stolní tenis. Oblíbený je i golf a dostihové sporty a také hry jako kulečník, bowling nebo šipky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku England na anglické Wikipedii.

  1. The Hutchinson Ilustrated Encyclopedia of British History, Oxford 1995, s. 126, ISBN 1-85986-257-8.
  2. a b c d e Všeobecná encyklopedie, díl 1 (1999), s. 150
  3. webarchive.nationalarchives.gov.uk . . Dostupné online. 

Literatura

  • Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Díl 1, a/b. 1. vyd. Praha: Diderot, 1999. 518 s. ISBN 80-902555-3-1. S. 150, 151. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Anglie
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústup ledovců od roku 1850
Číňané
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čeština
Čeng-te
Černá Hora
Červorovcovití
Česká Wikipedie
Česko
Čip
Ču Čchen-chao
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řeholnice
Šalomounovy ostrovy
Šestidenní válka
Šiveluč
Škrkavka dětská
Šlechtění rostlin
Špaček obecný
Špitál
Ťi-an
Ťiang-si
Železniční napájecí soustava
Železniční trať Samedan–Pontresina
Železniční trať Svatý Mořic – Tirano
Železniční trať Thusis – Svatý Mořic
Železniční uzel
Železnice
Žena
Živočichové
Životní prostředí
Životní strategie
1. květen
10. červenec
11. duben
1373
14. duben
15. červen
1519
1584
1585
1673
1674
17. duben
17. září
1823
1859
1862
19. duben
1912
1918
1922
1924
1933
1936
1942
1948
1953
1958
1962
1963
1975
1977
1978
1992
1993
1997
20. duben
20. srpen
2000
2005
2012
2013
2023
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. květen
30. duben
4. květen
5. květen
552
6. květen
6. srpen
8. květen
Abel Tasman
Adaptace
Administrativní dělení Švýcarska
Agrochemikálie
Agronomie
Akutní stav
Alžběta II.
Albedo
Albula
Alex Ferguson
Alpy
Aman (zpravodajská služba)
Andrej Andrejevič Vozněsenskij
Angličtina
Anglie
Antarktida
Antibiotická rezistence
Apple II
Arabské povstání v Palestině 1936–1939
Arcidiecéze vratislavská
Ariánství
Ariane 5
Arktida
Augustus Pugin
Austrálie
Autoritní kontrola
Azovstal
Belfast
Belisar
Bernina
Big Ben
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Boca Chica (Texas)
Bondování
Britská armáda
Brno
Bublinová síť
Bylina (pověst)
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Callisto
Cement
Chajim Herzog
Charles Ingram
Chathamské ostrovy
Chcete být milionářem?
Chitin
Chov hospodářských zvířat
Chronické onemocnění
Chrysococcyx
Chur
Chu Čeng-jen
Civilizace
Commons:Featured pictures/cs
Dýchací soustava
Dahomejské Amazonky
Decimace
Demodulátor
Den Ochi
Digital object identifier
Dolnoslezské vojvodství
Domestikace
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dopady globálního oteplování
Dritan Abazović
Druh
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky klimatických změn
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Energetika
Engadin
Environmentální migrace
Europa (měsíc)
Eutelie
Evoluce
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské hlavní město kultury
Extrémofil
Extrémy počasí
Ezer Weizman
First-person shooter
Flags of the World
Fosilie
Fosilní palivo
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
František Plass
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Generálmajor
Geneticky modifikovaný organismus
Glasnosť
Globální město
Globální oteplování
Gonochorismus
Gordon Lightfoot
Gottfried Lindauer
Graubünden
Gulag
Guy Lafleur
Háďátka
Háďátko obecné
Habsburská monarchie
Hagana
Haka
Hala století ve Vratislavi
Havaj
Hebrejština
Hlístice
Hlas
Hlavní strana
Hltan
Hmyz
Hnízdní parazitismus
Hnojivo
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hromadná vymírání
Ignác Schiebl
Ignacio Zaragoza
Ignacy Mościcki
Indonésie
Ingenuity
Inkubace vejce
Integrovaný obvod
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Itálie
ITV
Ivan Vyskočil
Izrael
Izraelská strana práce
Izraelské obranné síly
James Cook
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jeruzalém
Jicchak ha-Levi Herzog
Josef Jařab
Juliana z Norwiche
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kachna
Kaligrafie
Kamčatka
Karel III. Britský
Kariéra
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keporkak
Klaus Schulze
Kmen (biologie)
Kníže z Ning
Koncentrační tábor
Korálový útes
Korunovace britských panovníků
Kosmopolitismus
Kostice (kytovci)
Kresy
Kril
Krysa ostrovní
Kukačka nádherná
Kukačka obecná
Kukačky
Kuo-c’-ťien
Kutikula
Kyjevská Rus
Kytovci
Les
Lesní požár
Library of Congress Control Number
Libra šterlinků
Lipidy
Listed building
Londýn
Lov velryb
Málo dotčený taxon
Ma'arach
Madagaskar
Magdeburské právo
Maia Sanduová
Manchester United FC
Manuel Estiarte
Maorština
Maorové
Maorská vlajka
Mariupol
Meda Mládková
Medozvěstkovití
Menahem Pressler
Methan
Mezifrekvenční zesilovač
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Migrace zvířat
Mistrovství světa v šachu
Mittelbau-Dora
Mládě
Modelový organismus
Modernismus (literatura)
Modropláštník nádherný
Moldavsko
Monokultura
Moskevské velkoknížectví
Moskva slzám nevěří
Mt. Everest
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Historie stránky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Němčina
Německé císařství
Nacismus
Nadace Wikimedia
Nan-čchang
Nanking
Nikica Valentić
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Novogotika
Novozélandská vlajka
Oběhová soustava
Odlesňování
Odra
Okyselování oceánů
Operace Overlord
Organizace spojených národů
Ostrogóti
Ovce
Oxid uhličitý
Paliativní péče
Palivo
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parazitismus
Pastýřský list
Pavol Mešťan
Pcho-jang-chu
Pečeť
Peřovec kukaččí
Peking
Permafrost
Perseverance
Pesticid
Peter Habeler
Petruška Šustrová
Petr Klíma
Philippe Sollers
Piastovci
Placenta
Plejtvákovití
Plotní (Brno)
Poddruh
Podněstří
Podvod
Pohlavní dimorfismus
Pohlavní orgán
Pohoří
Pojistný podvod
Polární zesílení
Polština
Polská lidová republika
Polské království
Polsko
Polynésané
Pontresina
Populace
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Ptáci
Portál:Sport
Postmodernismus (literatura)
Potravina
Povijnice batátová
Povstání knížete z Ning
Právo
Praktická sestra
Prase
Pravda (noviny)
Prezident Izraele
Prezident Polska
Prokopios z Kaisareie
Provincie Sondrio
Pruské království
Pruské Slezsko
Prvoústí
Pseudocoel
Pseudonym
Ptáci
Ptačí hnízdo
PubMed
Q6122670#identifiers
Q6122670#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q647144#identifiers
Q647144#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rákosník obecný
Růstový hormon
Radim Uzel
Ralph Boston
Rasismus
Realismus (literatura)
Reinhold Messner
Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 3379
Rhétská dráha
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Romantismus (literatura)
Rostliny
Roup dětský
Royal Air Force
Rozchod koleje
Rozmnožování
Rozpad Sovětského svazu
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská literatura
Rusko
Ryby
Sün-fu
Sýkořice vousatá
Sýrie
Samuel Thornton Durrance
Santa Cruz (souostroví)
Sedentismus
Severní Irsko
Seznam maorských božstev
Seznam pruských panovníků
Seznam stálých zástupců Izraele při Organizaci spojených národů
Shamrock
Sionismus
Sjednocení Německa
Skleníkové plyny
Skotsko
Slezská nížina
Slezsko
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smrt
Soňa Červená
Socialistický realismus (literatura)
Sopečná erupce
Soubor:Т. Г. Шевченко. Квітень 1859.jpg
Soubor:07R01.jpg
Soubor:Alex Ferguson.jpg
Soubor:Alnus parvifolia SRIC SR 95-15-01 img1.jpg
Soubor:Andrey Voznesenskiy.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Baumwoll-Erntemaschine auf Feld.jpeg
Soubor:CelegansGoldsteinLabUNC.jpg
Soubor:Change in Average Temperature-cs.svg
Soubor:Charles Ingram 1.jpg
Soubor:Cowbird egg.JPG
Soubor:Elizabeth Tower, London SW1 - geograph.org.uk - 3513827.jpg
Soubor:Ezer Weizman 9.jpg
Soubor:Femme Maori avec un tatouage au menton 1998-3173-139.jpg
Soubor:FIAV normal.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Francesco Salviati - Portrait of Totila, c. 1549.jpg
Soubor:Haka performed during US Defense Secretary's visit to New Zealand (1).jpg
Soubor:Humpback Whales - Flickr - Christopher.Michel (38) (cropped).jpg
Soubor:Israeli President Chaim Herzog.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mere from pounamu, maori weapons, Canterbury Museum, 2016-01-27.jpg
Soubor:Ming artillerymen.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Page 310 - Te Kooti's House.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Reed warbler cuckoo.jpg
Soubor:RhB ABe 4-4 III Kreisviadukt Brusio.jpg
Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Statue of Kupe, Wellington Waterfront.jpg
Soubor:The history of mankind (1896) (14763687525).jpg
Soubor:Thigh moko.jpg
Soubor:Tino Rangatiratanga Maori sovereignty movement flag.svg
Soubor:Tuterei KarewaWC.jpg
Soutěžní pořad
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-1331-8
Speciace
Spojené království
Spojené státy americké
Srbsko
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Střelba na základní škole v Bělehradě
Staroslověnština
Starověký Řím
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Surovina
Světová ekonomika
Světová zdravotnická organizace
Světové dědictví
Sval
Svatý Mořic (Švýcarsko)
Třída T 47
Tahiti
Taras Ševčenko
Taxon
Tel Aviv
Tenkohlavec lidský
Terciární sektor
Texas
Textilní vlákno
Tichomoří
Ting Li-žen
Tirano
Tiskař
Tori Bowieová
Totila
Trávicí soustava
Tropické cyklóny a změna klimatu
Tunel
Turecko
Tur domácí
Tyranovec domácí
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská literatura
UNESCO
Války o rakouské dědictví#První slezská válka
Výroba oceli
Všeobecná sestra
V-2
Val Poschiavo
Vanuatu
Vejce
Velká čistka
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlaštovka obecná
Vladimir Kara-Murza
Vlasta Prachatická
Vlhovec hnědohlavý
Vliv globálního oteplování na člověka
Vlna veder
Volby prezidenta Francie 2022
Vratislavská univerzita
Vratislavské knížectví
Vratislav (město)
Vymírání
Vzdušný prostor
Vzestup hladiny oceánů
Wales
Wang Jang-ming
Welfare zvířat
Westminsterské opatství
Westminsterský palác
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/Archiv
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Zdeněk Veselovský
Zdenko Velecký
Zdravotník
Zdravotnictví
Země
Zemědělství
Země Koruny české
Zobák
Zpětné vazby klimatických změn




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk