A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Klimatické vzdělávání, či vzdělávání v oblasti změny klimatu – anglicky Climate change education (CCE) je vzdělávání, jehož cílem je řešit a rozvíjet účinné reakce na změnu klimatu. Pomáhá studentům porozumět příčinám a důsledkům změny klimatu, připravuje je na život s dopady změny klimatu a dává jim možnost přijmout vhodná rozhodnutí směřující udržitelnějšímu životního stylu.[1] Klimatické vzdělávání vychází ze vzdělávání pro udržitelný rozvoj (ESD).[1] Změna klimatu a vzdělávání v oblasti změny klimatu jsou globálními výzvami, které lze zakotvit v kurikulích s cílem poskytnout místní vzdělávání a rozšířit myšlenkové záběry o tom, jak lze změnu klimatu zmírnit. V takovém případě je klimatické vzdělávání více než jen gramotnost v oblasti změny klimatu, musí přinášet i pochopení způsobů, jak se s klimatickými změnami vypořádat.[2]
Klimatické vzdělávání pomáhá tvůrcům politik pochopit naléhavost a důležitost zavedení mechanismů boje proti změně klimatu v národním i globálním měřítku. Komunity se dozvídají o tom, jak je změna klimatu ovlivní, co mohou udělat, aby se ochránily před negativními důsledky, a jak mohou snížit svou vlastní klimatickou stopu. Pomáhá zejména zvýšit odolnost již tak zranitelných komunit, které budou změnou klimatu postiženy s největší pravděpodobností.[1]
Klimatické vzdělávání v různých světových iniciativách
Pařížská dohoda z roku 2015
Pařížská dohoda přijatá Organizací spojených národů v roce 2015 zdůrazňuje v článku 12 vzdělávání v oblasti změny klimatu jako klíčové opatření k dosažení zmírnění nebezpečných antropogenních zásahů do klimatického systému.[3]
Cíle udržitelného rozvoje OSN
Vzdělávání v oblasti změny klimatu je zdůrazněno také v Cílech udržitelného rozvoje (SDGs) Organizace spojených národů v podcíli 13.3.[4]
Program klimatického vzdělávání UNESCO pro Program udržitelného rozvoje
Program klimatického vzdělávání UNESCO pro Program udržitelného rozvoje (CCESD) byl založen v roce 2010 a jeho cílem je pomoci lidem porozumět změně klimatu rozšířením aktivit v oblasti vzdělávání o změně klimatu v neformálním vzdělávání prostřednictvím médií, vytváření sítí a partnerství.[5] Je založen na holistickém přístupu vzdělávání pro udržitelný rozvoj (Education for Sustainable Development, ESD), který do vzdělávání začleňuje klíčové otázky udržitelného rozvoje, jako je změna klimatu, snižování rizika katastrof a další, a to způsobem, který řeší vzájemnou závislost environmentální udržitelnosti, ekonomické životaschopnosti a sociální spravedlnosti. Podporuje participativní metody výuky a učení, které motivují a posilují studenty ke změně jejich chování a k činnosti ve prospěch udržitelného rozvoje. Program se snaží pomoci lidem pochopit dopady současného globálního oteplování a zvýšit „klimatickou gramotnost“, zejména mezi mladými lidmi, a usiluje o to, aby se vzdělávání stalo ústřední součástí mezinárodní reakce na změnu klimatu. UNESCO spolupracuje s národními vládami na začlenění klimatického vzdělávání do národních učebních plánů a na vývoji inovativních výukových a vzdělávacích přístupů, které k tomu slouží.[1]
Problémy zavádění klimatického vzdělávání
Při analýze vzdělávacích iniciativ klimatického vzdělávání se ukazuje, že je třeba vzdělávání rozšířit a více se zaměřit na zmírňování a přizpůsobování se změně klimatu – zatím se vysoké procento iniciativ se zaměřuje na příčiny klimatických změn a na vědecké poznatky, které se za nimi skrývají, zatímco jen velmi málo z nich se zabývá otázkami zmírňování a přizpůsobování, využívání technologií nebo provádění opatření a řešení.[2]
Příklady klimatického vzdělávání v některých státech
Česká republika
Ačkoliv mladí Češi považují klimatické změny za největší globální problém s extrémní naléhavostí, české školy se tématu věnují většinou velmi okrajově a případně hlavně ve formě vysvětlování vědeckých faktů. To podle odborníků vzhledem ke komplexnosti a míře dopadů problému klimatických změn na život nastupující generace zdaleka nestačí. Ministerstvo školství výraznější zahrnutí tématu do vyučování základních a středních škol připravuje.[6][7] Učitelé, kteří se ve výuce svých žáků chtějí věnovat změně klimatu, mohou najít inspiraci na novém portálu Učím o klimatu.[8] Připravilo jej sedm organizací, mimo jiné Člověk v tísni, Tereza a Učitelé za klima. Na webu najdou zájemci přes 30 lekcí do výuky, metodickou podporu, publikace a další materiály. Připravené materiály jsou pedagogům k dispozici zdarma.[9]
Dánsko
Dánsko a jeho sousední země začaly v 90. letech 20. století spolupracovat na formulaci politiky pro rozvoj vzdělávání pro všechny. Dánsko sice v roce 2005 podepsalo deklaraci Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR), ale strategii přijalo až v roce 2009, tedy těsně před polovinou Dekády pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj (DESD). Ministerstvo školství, které se stalo odpovědným za DESD, uspořádalo před přijetím strategie v roce 2009 konzultační proces o tom, jak podporovat VUR.[1]
Summit OSN o klimatu (COP 15), který se konal v prosinci 2009 v Dánsku, byl impulsem k rozvoji řady národních politických iniciativ v oblasti VUR. Byla vypracována národní strategie pro VUR s významným prvkem týkajícím se změny klimatu. Cílem strategie je zvýšit odpovědnost občanů za jejich jednání prostřednictvím zlepšení jejich vědeckých znalostí. Strategie v oblasti VUR uvádí, že změna klimatu by neměla být jediným zaměřením VUR, ačkoli konkrétní iniciativy, které jsou součástí strategie, většinou podporují projekty a aktivity v oblasti klimatického vzdělávání, které byly součástí příprav COP 15.[1]
Nové národní školní osnovy přijaté v roce 2009 zahrnují prvky vzdělávání pro udržitelný rozvoj a klimatického vzdělávání. Koncept udržitelnosti byl zakotven v cílech popisujících vzájemné vztahy mezi přírodou a společností. Ke klimatickému vzdělávání se většinou přistupuje jako k výuce klimatologie, ale byla zahrnuta i do předmětů, jako je zeměpis a společenské vědy, kde se zkoumají vzájemné vztahy mezi lidským chováním, spotřebou a klimatem.
V oblasti technického a odborného vzdělávání a přípravy (TVET) nedošlo k žádné explicitní změně politiky, která by se týkala zvyšování kvalifikace v reakci na změny klimatu a environmentální problémy. Je však důležité poznamenat, že dánský sektor TVET již dříve reflektoval dovednosti související s ekologickou modernizací v oblastech, jako je výroba energie, nakládání s odpady a zemědělství. Zatímco nová vláda označila ekonomickou a environmentální krizi spojenou se změnou klimatu za důležitou, vzdělávání je zmiňováno pouze v souvislosti s ekonomickou krizí. V souvislosti se vzděláváním není zmíněna žádná změna klimatu ani udržitelnost a v dokumentaci platformy k „zelenému přechodu“ není vzdělávání zmíněno. Celkově nebyla stanovena žádná politická strategie na podporu vzdělávání pro udržitelný rozvoj, klimatického vzdělávání nebo „ekologizace“ TVET v rámci vládní politiky udržitelného rozvoje a změny klimatu. Vládní iniciativy podporují projekty vedené nevládními organizacemi, jejichž cílem je zvýšit povědomí obyvatelstva o změně klimatu. Byla vytvořena národní síť pro VUR, která byla financována do roku 2013.[1][10]
Itálie
Podle vyjádření italských úřadů Itálie jako první na světě zavedla do škol předmět o klimatu. Od školního roku 2020/21 začaly všechny státní školy vyučovat předmět o změnách klimatu s dotací 33 hodin ročně. Z perspektivy udržitelného rozvoje pak jsou vyučovány i předměty jako zeměpis, matematiky nebo fyzika.[11][6]
Německo
Vzdělávání zaměřené na změnu klimatu zatím nehraje v německém vzdělávacím systému hlavní roli. V oblasti školství se zatím nepodařilo systematicky zakotvit vzdělávání zaměřené na změnu klimatu do vzdělávacích standardů, vzdělávacích plánů a osnov spolkových zemí.[12] O vzdělávání v oblasti udržitelného rozvoje se pouze uvažuje, ale zatím nebylo rozvinuto.[13] Četné nabídky, jako jsou výukové materiály, projekty a soutěže, řadí tuto oblast vzdělávání do značné míry do oblasti volitelné. V některých spolkových zemích je však vzdělávání zaměřené na změnu klimatu zakotveno v zákonech a plánech na ochranu klimatu, například v zákoně o ochraně klimatu Severního Porýní-Vestfálska[14] či jako prioritní oblast činnosti v „Integrovaném plánu ochrany klimatu Hesenska“.[15][16]
Vzdělávání zaměřené na změnu klimatu je také nedostatečně zastoupeno v mimoškolních vzdělávacích institucích, například ve srovnání s klasickou přírodovědnou a environmentální výchovou.[17] Na druhou stranu existuje řada projektů a programů pro různé cílové skupiny na místní úrovni. Příkladem je síť „16 BildungszentrenKlimaschutz“,[18] vzdělávací projekty zaměřené na změnu klimatu v rámci Plánu ochrany klimatu Hesenska a rozsáhlé vzdělávací programy zaměřené na změnu klimatu v rámci "NaturGut Ophoven" a "Umweltlernen" ve Frankfurtu.[17]
Stále větší pozornost je věnována také komunální úrovni, pokud jde o zmírňování změny klimatu. To vyžaduje spolupráci aktérů vzdělávání zaměřeného na změnu klimatu ve všech oblastech vzdělávání, ochrany klimatu a politických strategií na místní úrovni.[19] Na podporu spolupráce ve vzdělávacích krajinách se zaměřuje také projekt „Obec jako místo vzdělávání pro ochranu klimatu“[20] a projekt „Spolupráce klimatické vzdělávání a energetické poradenství“,[16] či podobný projekt v Dolním Sasku.[21]
Spojené státy americké
Ve Spojených státech je v současné době schvalován zákon o klimatickém vzdělávání.[22]
Tento zákon se zabývá důkazy o změně klimatu způsobené člověkem a potřebou vzdělávat jednotlivce ve Spojených státech. Uvádí se v něm, že Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude realizovat vzdělávací program o změně klimatu, který bude poskytovat lidem všech věkových kategorií příležitosti ke vzdělávání o nejnovějších technologických objevech, zavádění nových technologií, podnětech týkajících se změny klimatu, klimatické a environmentální spravedlnosti, adaptaci na změnu klimatu a její zmírňování atd. NOAA je rovněž zodpovědný za vytvoření grantového programu pro vzdělávání v oblasti změny klimatu.[22]
NOAA je americká vědecká a regulační agentura v rámci Ministerstva obchodu Spojených států amerických, jejímž posláním je lépe porozumět a předvídat změny v našich environmentálních systémech, chránit a spravovat mořské/přímořské ekosystémy a zdroje a sdílet nashromážděné znalosti a informace.[23][24]
V roce 2007 tento návrh zákona původně vytvořili senátor Barack Obama a poslanec Micheal Honda. Na základě tohoto návrhu zákona vznikne v NOAA úřad pro vzdělávání v oblasti změny klimatu. Tento úřad může v rámci schváleného rozpočtu 40 milionů dolarů poskytovat čtyři typy grantů. Je oprávněn udělovat granty těmto subjektům: státním vzdělávacím agenturám, vysokým školám a univerzitám, profesním a akademickým oborovým sdružením a organizacím mládežnických sborů. Tato problematika je řešena jak v senátním návrhu zákona (S.966), tak v návrhu zákona Sněmovny reprezentantů (H.R.2310).[25]
Od roku 2013 přijalo více než 20 států a District of Columbia standardy Next Generation Science Standards, které podporují „klimatickou gramotnost“ s cílem lépe informovat studenty o současné klimatické krizi na Zemi pomocí aktualizovaných vědeckých informací týkajících se změny klimatu.[26] Podle Programu pro komunikaci o změně klimatu Yaleovy Univerzity podporují Američané ve všech 50 státech vzdělávání dětí ve školách o změně klimatu.[27]
V roce 2020 přijala Státní rada pro vzdělávání v New Jersey nové vzdělávací standardy, které zahrnují problematiku změny klimatu do všech obsahových oblastí;[28] standardy vstoupily v platnost se školním rokem 2022/23, čímž se New Jersey stalo prvním státem USA, který tak učinil.[29]
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Climate change education na anglické Wikipedii a Klimawandel-orientierte Bildung na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Not just hot air : putting climate change education into practice. Paris: UNESCO, United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization 1 online resource (89 sider) s. Dostupné online. ISBN 978-92-3-100101-7, ISBN 92-3-100101-9. OCLC 935067197
- ↑ a b ALLEA. A snapshot of Climate Change Education Initiatives in Europe. DE: ALLEA Dostupné online. DOI 10.26356/climateeducation.
- ↑ Pařížská dohoda - český překlad . Ministerstvo životního prostředí, 2015 . Dostupné online.
- ↑ Cíle udržitelného rozvoje OSN, Cíl 13. Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů – OSN Česká republika. www.osn.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-06.
- ↑ Climate change education | UNESCO. www.unesco.org . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PETRŮ, Vojtěch. Klimatické změny a jejich dopady budou formovat život generace Z. Ve školách však výuka o klimatu chybí. Studentské listy. 2022-02-15. Dostupné online.
- ↑ MALÁ, Markéta. Klimatická změna proroste v českých školách napříč předměty. Učitelé se obávají ideologizace - Echo24.cz. echo24.cz . 2021-12-05 . Dostupné online.
- ↑ Učím o klimatu | Materiály a metodiky pro učitele. Učím o klimatu . cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ Vzdělání v oblasti klimatu může být součástí výuky díky novému portálu. iDNES.cz online. 2022-11-11 cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ TEN YEARS OF THE UNECE STRATEGY FOR EDUCATION FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT. 1.. vyd. New York and Geneva: United Nations, 2016. 125 s. Dostupné online.
- ↑ PROSTŘEDÍ, EnviWeb cz-zpravodajství o životním. Itálie prý jako první na světě zavádí do škol předmět o klimatu - EnviWeb. EnviWeb.cz online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ HOLST, Jorrit; BROCK, Antje. Bildung für nachhaltige Entwicklung (BNE) in der Schule - Strukturelle Verankerung in Schulgesetzen, Lehrplänen und der Lehrerbildung. 1. vyd. s.l.: s.n., 2020. Dostupné online.
- ↑ HELLWIG, Martin. Nachhaltigkeitspädagogik Kompetenzen, Inhalte und Lehr-/ Lernmethoden einer neuen erziehungswissenschaftlichen Fachrichtung. Münster: s.n. 176 S s. Dostupné online. ISBN 978-3-939019-06-0, ISBN 3-939019-06-2. OCLC 244019988
- ↑ Klimaschutzgesetz und Klimaanpassungsgesetz im Kabinett verabschiedet | Land.NRW. www.land.nrw online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ Der neue Klimaplan - Integrierter Klimaschutzplan Hessen 2025. www.klimaschutzplan-hessen.de online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ a b Portal der hessischen Klimabildung - Klimabildung Hessen. www.klimabildung-hessen.de online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Bildungszentren Klimaschutz Netzwerk online. Leverkusen: 2020 cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ BildungKlima-plus: Projekt. 16bildungszentrenklimaschutz.de online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ BECKER, GERHARD. Bildung für nachhaltige Entwicklung in urbanen Bildungslandschaften. www.pedocs.de. 2021-03-26. Dostupné online cit. 2022-12-05. DOI 10.25656/01:21828. (německy)
- ↑ Projekt LeKoKli - Energie- und Umweltzentrum am Deister e. V.. www.e-u-z.de online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ Klimaschutz- und Energieagentur Niedersachsen - Bildung für den Klimsachutz. Klimaschutz- und Energieagentur Niedersachsen online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b H.R.2310 - Climate Change Education Act. Congress.gov online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ About our agency. www.noaa.gov online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) | MIT Research Administration Services. ras.mit.edu online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ The Climate Change Education Act online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JAFFEE, Lucy. Why don't more U.S. schools teach about climate change? online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Americans Support Teaching Children about Global Warming online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ New Jersey Student Learning Standards. www.nj.gov online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- ↑ NEWS, A. B. C. New Jersey first state to introduce climate change curriculum in schools. ABC News online. cit. 2022-12-05. Dostupné online. (anglicky)
Externí zdrojeeditovat | editovat zdroj
- Učím o klimatu | Materiály a metodiky pro učitele. Učím o klimatu online. cit. 2022-12-05. Dostupné online.
- DANIŠ, Petr; A KOL. Klima se mění – a co my?. 1.. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2021. 62 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7212-652-1.
- Klimatické vzdělávání na stránkách Spolkového ministerstva školství
- Klimatické vzdělávání na stránkách Potsdamského institutu pro výzkum klimatu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk