Okyselování oceánů - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Okyselování oceánů
 ...
Změny pH povrchové vrstvy moří způsobeně člověkem vypouštěným oxidem uhličitým mezi lety 1700 a 1990
Speciální bóje sledující pH mořské vody pro U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration

Okyselování oceánů je proces, který zvyšuje kyselost vody v zemských oceánech. Jedná se o pokračující pokles pH oceánů způsobený rozpouštěním přebytku oxidu uhličitého (CO2) z atmosféry. Hlavní příčinou okyselování oceánů je spalování fosilních paliv. Mořská voda má v současnosti mírně zásaditý charakter (přibližně pH 8) a okyselení oceánů znamená posun směrem k neutrálním hodnotám pH (pH 7). Odhady uvádějí, že 30–40 % oxidu uhličitého vytvořeného lidskou aktivitou, který je vyloučen do atmosféry, se následně rozpustí v oceánech, řekách a jezerech. Aby byla dosažena chemická rovnováha, dochází k reakci mezi CO2 a vodou, která má za následek vznik kyseliny uhličité. Některé molekuly kyseliny uhličité se následně separují na bikarbonátové ionty a vodíkové ionty, čímž se zvyšuje kyselost oceánu.[1][2]

Mezi léty 1751 a 1996 se pravděpodobně snížilo pH povrchových oceánů z přibližně 8,25 na 8,14, což představuje nárůst koncentrace H+ iontů ve světových oceánech o téměř 35 %. Vědci také dochází k závěrům, že v posledních 10 letech překročila kyselost oceánu historickou analogii a v kombinaci s jinými biogeochemickými změnami oceánu by mohlo dojít k zásadnímu narušení fungování mořských ekosystémů.[3]

Zvyšující se kyselost má řadu potenciálně škodlivých důsledků pro mořské organismy. Jedná se převážně o změny metabolismu a imunity jednotlivých organismů žijících pod hladinou moře. Tím, že se zvyšuje přítomnost volných vodíkových iontů, tak nově vytvořená kyselina uhličitá, která se tvoří v oceánech v důsledku nárůstu kyselosti, přispívá k vytvoření většího množství hydrogenuhličitanových aniontů z uhličitanových aniontů. Snížení množství uhličitanových iontů může velmi zkomplikovat vznik nových vodních kalcifikujících organismů jako jsou například korály.[2]

Pokračující okyselení oceánu může ohrozit potravní řetězce propojené s oceány. K tomuto problému vydalo společné prohlášení 105 vědeckých akademií a doporučilo, aby do roku 2050 byly celosvětové emise CO2 sníženy alespoň o 50 % ve srovnání s rokem 1990.[4]

Zatímco probíhající okyselení oceánu je jev do značné míry antropogenní, k podobným procesům docházelo i v dávné minulosti. Nejpozoruhodnější příklad nastal přibližně před 56 miliony let, kdy do oceánu a atmosféry vstoupilo obrovské množství uhlíku. To vedlo k rozpuštění uhličitanových sedimentů ve všech oceánech.[5]

Historie

Historicky je téma okyselování oceánů možné zařadit hlavně do počátku 21. století. Zásadním mezníkem byla konference v Paříži v roce 2004, kdy se prvně projednávalo téma oceánů s vysokým obsahem CO2. Před tímto datem se pochopitelně o okyselování oceánů také mluvilo, ale velmi okrajově. Pozornost vědců se upírala jinými směry, takže i pokud se jedná o výzkumné práce, tak je výběr značně omezen. Ovšem převážně v posledních 10 letech zažila tato problematika obrovský boom. Prvně byl důraz kladen zejména na technické aspekty této problematiky a hlavní cíl byl kvantifikovat chemické složení oceánů a odhalit podstatu změn. Skutečnost, že tento fenomén postupně vnímá širší skupina veřejnosti, zapříčinila, že dochází k úpravě výzkumných metod a postupů. První závěry shodně uváděly, že okyselování oceánu už trvá několik desetiletí a zásadně ohrožuje životní prostředí.[6]

Přestože je popisován relativně nový fenomén, pro úspěšné pochopení a popsání se musíme přesunout na počátek 20. století. Přesně do roku 1909, kdy dánský biochemik S. P. L. Sørensen zavedl pH stupnici. Tato stupnice udává číslo, kterým se vyjadřuje, zda vodný roztok reaguje kysele nebo naopak zásaditě. Jedná se o logaritmickou stupnici s rozsahem hodnot od 0 do 14. Naprostá většina vodných roztoků nabývá konkrétní hodnotu ze stupnice. Destilovaná voda, tedy chemicky čistá voda, má při standardních podmínkách pH 7. Čím více je voda kyselejší, tím má pH nižší hodnoty a naopak, v případě pH > 7 se jedná o zásady, které s jsou rostoucím číslem silnější.[7]

Koloběh a toky uhlíku

V případě koloběhu se jedná o biogeochemický cyklus, při kterém je uhlík jako základní stavební kámen veškerých organických sloučenin ustáleným procesem vyměňován mezi biosférou, litosférou, hydrosférou a atmosférou, aniž by se měnily jeho úhrny v těchto zásobnících. Lidské činnosti, jako je spalování fosilních paliv nebo změny využívání půdy, vedly k novému toku CO2 do atmosféry, který charakter koloběhu nemá - jen ubírá uhlíku ze sedimentů a přidává jej do ovzduší, odkud se část uloží do zvětšené hmotnosti lesů a právě též do moří.

Uhlíkový cyklus zahrnuje organické sloučeniny, celulózu a také anorganické sloučeniny uhlíku, jako je oxid uhličitý. Anorganické sloučeniny jsou v tomto procesu obzvláště důležité, protože zahrnují mnoho forem rozpuštěného CO2 v oceánech a právě toto je velmi důležité téma v kontextu okyselování oceánů. Když se CO2 rozpouští, tak reaguje s vodou a vytváří rovnováhu iontových a neiontových chemických látek. Jedná se o látky CO2(aq), kyselinu uhličitou (H2CO3), hydrogenuhličitany (HCO3) a uhličitany (CO2−3). Poměr těchto jednotlivých druhů závisí na faktorech, jako je teplota mořské vody, tlak, slanost a pH. Tyto různé formy rozpuštěného anorganického uhlíku jsou přenášeny z povrchu oceánu do větších hloubek, kde se některé usazují.[8]

Odolnost oceánů vůči absorbování atmosférického CO2 je známa pod odborným termínem Revellův faktor. Ten udává rozložení CO2 mezi atmosférou a oceánem. Měří množství CO2, které je možné rozpustit v povrchové vrstvě. Tento termín je pojmenován po oceánografovi Rogerovi Revellovi, který byl jedním z prvních vědců, kteří studovali globální oteplování.[9]

Okyselování

Rozpuštění CO2 v mořské vodě zvyšuje koncentraci vodíkových iontů (H+) v oceánu a tím se snižuje pH oceánu. Tento proces ilustruje následující vzorec:

CO2 (aq) + H2O H2CO3 HCO3 + H+ CO32− + 2 H+.

Odhaduje se, že od období industriální revoluce došlo na hladině oceánu k poklesu většímu než 0,1 jednotek v logaritmickém měřítku pH, což představuje nárůst přibližně 29 % H+. Očekává se pokles o dalších 0,3 až 0,5 pH jednotek do roku 2100.[zdroj? To nejvíce zasáhne korálové útesy a ekosystém Jižního oceánu. Není vyloučeno, že se tempo těchto změn ještě urychlí. Tato úroveň změny oceánu bude velmi záviset na tom, jakým tempem bude docházet ke snižování emisí.

Přestože se největší změny teprve očekávají, tak zpráva NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) prokázala, že mořská voda v oblasti kontinentálního šelfu Severní Ameriky již zásadně mění svůj charakter. Kontinentální šelfy hrají důležitou roli pro mořské ekosystémy, neboť většina mořských organismů žije nebo se vyskytuje právě zde. Protože se studie týkala pouze oblasti od Vancouveru po severní Mexiko, tak není možné výsledky přesně aplikovat do světového kontextu, nicméně autoři této studie jsou přesvědčeni, že výsledky budou všude podobné.[10][11]

Vývoj okyselování oceánů ilustruje následující tabulka:[10][nenalezeno v uvedeném zdroji

období pH změna pH od 18. století nárůst koncentrace H+ od 18. století
Pre-industriální období (18. století) 8,179    
Nedávná minulost (1990) 8,104 -0,075 18,9%
Současnost 8,069 -0,11[12] 28,8%
Rok 2050 7,949 -0,23 69,8%
Rok 2100 7,824 -0,355 126,5%

Možné dopady

I když přirozená schopnost světových oceánů absorbovat CO2 pomáhá zmirňovat klimatické účinky antropogenních emisí, předpokládá se, že výsledné snížení pH bude mít negativní důsledky, zejména pro organismy žijící v oceánech. Ty pokrývají potravinový řetězec od autotrofie přes heterotrofii a zahrnují organismy jako kokolitky (řasy), korály, dírkonošce nebo korýše. Pro řasy (primární producenty) a plže může mít okyselování pozitivní vliv.[13] Právě pokud tyto organismy budou vystaveny zvýšené koncentraci CO2, může dojít až k jeho rozpadu.

Zkoušely se také experimenty, které snižovaly pH o 0,2 a 0,4. Experimentu byly například podrobeny mořské hvězdice, kterých méně než 0,1 % přežilo více než 8 dní.[14] Existují také experimenty, že redukce množství řas způsobená změnou pH může mít vedlejší účinky na klima, konkrétně na globální oteplování. Dojde ke snížení míry odrazivosti země prostřednictvím jejich vlivu na oceány. Všechny mořské ekosystémy budou vystaveny změnám v okyselení.

Okyselování oceánů může také zásadně poškodit ekonomiky konkrétních přímořských oblastí závislých na cestovním ruchu a také může ovlivnit způsob života původního obyvatelstva, které žije například v oblasti Tichého oceánu. Hlavním pilířem cestovního ruchu bývá sportovní rybolov, přičemž jak bylo výše zmíněno, v této oblasti hrozí zhroucení potravinových řetězců, na nichž jsou závislé ryby, které se loví jako trofeje. Nehledě na skutečnost, že pokles cestovního ruchu ohrožuje jednotlivé ekonomiky, které bývají stále více závislé na těchto penězích. Tempo, kterým dochází ke snížení rozmanitosti a celkové masy mořského života, do značné míry ovlivňuje stravu původních obyvatel, která je závislá na oceánech[1].

Korálové útesy

V polovině 90. let se začaly řešit pravděpodobné dopady CO2, jehož koncentrace stoupala velkou rychlostí a pH se nápadně začalo měnit. V této době byla vědecká debata hlavně zaměřena na to, zdali korálové útesy s jejich současnou kombinací akumulace uhličitanů a produkcí organických látek sloužily jako zdroj nebo pohlcovač CO2. Nakonec převládl názor, že korálové útesy představují zdroj CO2.[6]

V dnešní době je obecně známo, že korálové útesy umírají.[15] Za tím stojí těžba korálů, znečištění organickými a anorganickými látkami proudícími kanalizací z měst, nebo také nadměrný rybolov. Ovšem hrozby, které nelze opomenout, jsou také nárůst hladiny moře a hlavně změna pH oceánů, které jsou úzce propojeny se skleníkovými plyny.[16] Studie, která byla zveřejněná v roce 2013, uvedla, že znečištěné ovzduší zásadně potlačuje růst korálových útesů. Vědci z Austrálie, Panamy a Velké Británie pracovali s korálovými záznamy od roku 1880 až do 2000 z oblasti Karibiku. Spalování uhlí a emise vyprodukované sektorem dopravy byly uvedeny jako klíčové, které se podílejí na vymírání korálových útesů.[17]

Obecné odhady ukazují, že přibližně 10 % světových korálových útesů je již mrtvých. Okolo 60 % světových útesů je ohroženo aktivitami spojenými s lidskou činností. Největší hrozba pro útesy panuje v oblasti jihovýchodní Asie, kde je ohroženo až 95 % všech korálových útesů. Jasnou příčinou tohoto faktu je extrémní znečištění, které zde panuje. Přibližně do 30. let tohoto století se očekává, že 90 % útesů bude ovlivněno jak přímou lidskou činností, tak také změnou klimatu. Do roku 2050 se pak bude jednat o všechny korálové útesy na světě.[18]

Okyselování oceánů však nemá vliv na chování ryb v korálových útesech.[19]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ocean acidification na anglické Wikipedii.

  1. a b John M. Guinotte. Ocean Acidification and Its Potential Effects on Marine Ecosystems . 2008 . Dostupné online. 
  2. a b SCOR Biological Observatories Workshop. Report of the Ocean Acidification and Oxygen Working Group . Benátky: 2009 . Dostupné online. 
  3. European Science Foundation. Impacts of Ocean Acidification . 2009 . Dostupné online. 
  4. IAP MEMBER ACADEMIES. IAP Statement on Ocean Acidificatio . 2009 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15. 
  5. ZEEBE, Richard. History of Seawater Carbonate Chemistry, Atmospheric CO2, and Ocean Acidification . 2012 . Dostupné online. 
  6. a b BREWER, P.G. A short history of ocean acidification science in the 20th century: a chemist’s view . 2013 . Dostupné online. 
  7. Businessdictionary.com. pH scale . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15. 
  8. The Carbon Cycle and Atmospheric Carbon Dioxide . 2001-2003 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-22. 
  9. Revelle factor . . Dostupné online. 
  10. a b Anthropogenic ocean acidification over the twenty-first century and its impact on calcifying organisms online. 2005 cit. 2018-01-13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. Evidence for Upwelling of Corrosive “Acidified” Water onto the Continental Shelf online. 2008 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  12. Ocean acidification online. antarctica.gov, rev. 2007-09-28 cit. 2021-10-22. Dostupné online. (anglicky) 
  13. CONNELL, Sean D.; DOUBLEDAY, Zoë A.; HAMLYN, Sarah B.; FOSTER, Nicole R.; HARLEY, Christopher D.G.; HELMUTH, Brian; KELAHER, Brendan P. How ocean acidification can benefit calcifiers. S. R95–R96. Current Biology online. 2017-02. Roč. 27, čís. 3, s. R95–R96. Dostupné online. DOI 10.1016/j.cub.2016.12.004. (anglicky) 
  14. MARAH, Hardt. How Acidification Threatens Oceans from the Inside Out online. 2010 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  15. SLEZÁK, Michael. Countries with coral reefs must do more on climate change – Unesco online. 2017 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  16. LUNDIN, Carl. Caribbean coral reefs may disappear within 20 years: Report online. 2014 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  17. Air pollution casts a cloud over coral reef growth online. 2013 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  18. BURKE, Lauretta. Reefs at Risk Revisited online. 2011 cit. 2018-01-13. Dostupné online. 
  19. Double-checking the science: Ocean acidification does not impair the behavior of coral reef fishes. phys.org online. 2020-01-08 cit. 2021-10-22. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Okyselování_oceánů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústup ledovců od roku 1850
Číňané
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čeština
Čeng-te
Černá Hora
Červorovcovití
Česká Wikipedie
Česko
Čip
Ču Čchen-chao
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řeholnice
Šalomounovy ostrovy
Šestidenní válka
Šiveluč
Škrkavka dětská
Šlechtění rostlin
Špaček obecný
Špitál
Ťi-an
Ťiang-si
Železniční napájecí soustava
Železniční trať Samedan–Pontresina
Železniční trať Svatý Mořic – Tirano
Železniční trať Thusis – Svatý Mořic
Železniční uzel
Železnice
Žena
Živočichové
Životní prostředí
Životní strategie
1. květen
10. červenec
11. duben
1373
14. duben
15. červen
1519
1584
1585
1673
1674
17. duben
17. září
1823
1859
1862
19. duben
1912
1918
1922
1924
1933
1936
1942
1948
1953
1958
1962
1963
1975
1977
1978
1992
1993
1997
20. duben
20. srpen
2000
2005
2012
2013
2023
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
3. květen
30. duben
4. květen
5. květen
552
6. květen
6. srpen
8. květen
Abel Tasman
Adaptace
Administrativní dělení Švýcarska
Agrochemikálie
Agronomie
Akutní stav
Alžběta II.
Albedo
Albula
Alex Ferguson
Alpy
Aman (zpravodajská služba)
Andrej Andrejevič Vozněsenskij
Angličtina
Anglie
Antarktida
Antibiotická rezistence
Apple II
Arabské povstání v Palestině 1936–1939
Arcidiecéze vratislavská
Ariánství
Ariane 5
Arktida
Augustus Pugin
Austrálie
Autoritní kontrola
Azovstal
Belfast
Belisar
Bernina
Big Ben
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Boca Chica (Texas)
Bondování
Britská armáda
Brno
Bublinová síť
Bylina (pověst)
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Callisto
Cement
Chajim Herzog
Charles Ingram
Chathamské ostrovy
Chcete být milionářem?
Chitin
Chov hospodářských zvířat
Chronické onemocnění
Chrysococcyx
Chur
Chu Čeng-jen
Civilizace
Commons:Featured pictures/cs
Dýchací soustava
Dahomejské Amazonky
Decimace
Demodulátor
Den Ochi
Digital object identifier
Dolnoslezské vojvodství
Domestikace
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dopady globálního oteplování
Dritan Abazović
Druh
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky klimatických změn
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Energetika
Engadin
Environmentální migrace
Europa (měsíc)
Eutelie
Evoluce
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropské hlavní město kultury
Extrémofil
Extrémy počasí
Ezer Weizman
First-person shooter
Flags of the World
Fosilie
Fosilní palivo
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
František Plass
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Generálmajor
Geneticky modifikovaný organismus
Glasnosť
Globální město
Globální oteplování
Gonochorismus
Gordon Lightfoot
Gottfried Lindauer
Graubünden
Gulag
Guy Lafleur
Háďátka
Háďátko obecné
Habsburská monarchie
Hagana
Haka
Hala století ve Vratislavi
Havaj
Hebrejština
Hlístice
Hlas
Hlavní strana
Hltan
Hmyz
Hnízdní parazitismus
Hnojivo
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Hromadná vymírání
Ignác Schiebl
Ignacio Zaragoza
Ignacy Mościcki
Indonésie
Ingenuity
Inkubace vejce
Integrovaný obvod
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Internet Archive
Itálie
ITV
Ivan Vyskočil
Izrael
Izraelská strana práce
Izraelské obranné síly
James Cook
Janez Janša
Jan Kostrhun
Jeruzalém
Jicchak ha-Levi Herzog
Josef Jařab
Juliana z Norwiche
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Kachna
Kaligrafie
Kamčatka
Karel III. Britský
Kariéra
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Keporkak
Klaus Schulze
Kmen (biologie)
Kníže z Ning
Koncentrační tábor
Korálový útes
Korunovace britských panovníků
Kosmopolitismus
Kostice (kytovci)
Kresy
Kril
Krysa ostrovní
Kukačka nádherná
Kukačka obecná
Kukačky
Kuo-c’-ťien
Kutikula
Kyjevská Rus
Kytovci
Les
Lesní požár
Library of Congress Control Number
Libra šterlinků
Lipidy
Listed building
Londýn
Lov velryb
Málo dotčený taxon
Ma'arach
Madagaskar
Magdeburské právo
Maia Sanduová
Manchester United FC
Manuel Estiarte
Maorština
Maorové
Maorská vlajka
Mariupol
Meda Mládková
Medozvěstkovití
Menahem Pressler
Methan
Mezifrekvenční zesilovač
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Migrace zvířat
Mistrovství světa v šachu
Mittelbau-Dora
Mládě
Modelový organismus
Modernismus (literatura)
Modropláštník nádherný
Moldavsko
Monokultura
Moskevské velkoknížectví
Moskva slzám nevěří
Mt. Everest
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Historie stránky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Němčina
Německé císařství
Nacismus
Nadace Wikimedia
Nan-čchang
Nanking
Nikica Valentić
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Novogotika
Novozélandská vlajka
Oběhová soustava
Odlesňování
Odra
Okyselování oceánů
Operace Overlord
Organizace spojených národů
Ostrogóti
Ovce
Oxid uhličitý
Paliativní péče
Palivo
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Parazitismus
Pastýřský list
Pavol Mešťan
Pcho-jang-chu
Pečeť
Peřovec kukaččí
Peking
Permafrost
Perseverance
Pesticid
Peter Habeler
Petruška Šustrová
Petr Klíma
Philippe Sollers
Piastovci
Placenta
Plejtvákovití
Plotní (Brno)
Poddruh
Podněstří
Podvod
Pohlavní dimorfismus
Pohlavní orgán
Pohoří
Pojistný podvod
Polární zesílení
Polština
Polská lidová republika
Polské království
Polsko
Polynésané
Pontresina
Populace
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Ptáci
Portál:Sport
Postmodernismus (literatura)
Potravina
Povijnice batátová
Povstání knížete z Ning
Právo
Praktická sestra
Prase
Pravda (noviny)
Prezident Izraele
Prezident Polska
Prokopios z Kaisareie
Provincie Sondrio
Pruské království
Pruské Slezsko
Prvoústí
Pseudocoel
Pseudonym
Ptáci
Ptačí hnízdo
PubMed
Q6122670#identifiers
Q6122670#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q647144#identifiers
Q647144#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rákosník obecný
Růstový hormon
Radim Uzel
Ralph Boston
Rasismus
Realismus (literatura)
Reinhold Messner
Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 3379
Rhétská dráha
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Romantismus (literatura)
Rostliny
Roup dětský
Royal Air Force
Rozchod koleje
Rozmnožování
Rozpad Sovětského svazu
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská literatura
Rusko
Ryby
Sün-fu
Sýkořice vousatá
Sýrie
Samuel Thornton Durrance
Santa Cruz (souostroví)
Sedentismus
Severní Irsko
Seznam maorských božstev
Seznam pruských panovníků
Seznam stálých zástupců Izraele při Organizaci spojených národů
Shamrock
Sionismus
Sjednocení Německa
Skleníkové plyny
Skotsko
Slezská nížina
Slezsko
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smrt
Soňa Červená
Socialistický realismus (literatura)
Sopečná erupce
Soubor:Т. Г. Шевченко. Квітень 1859.jpg
Soubor:07R01.jpg
Soubor:Alex Ferguson.jpg
Soubor:Alnus parvifolia SRIC SR 95-15-01 img1.jpg
Soubor:Andrey Voznesenskiy.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Baumwoll-Erntemaschine auf Feld.jpeg
Soubor:CelegansGoldsteinLabUNC.jpg
Soubor:Change in Average Temperature-cs.svg
Soubor:Charles Ingram 1.jpg
Soubor:Cowbird egg.JPG
Soubor:Elizabeth Tower, London SW1 - geograph.org.uk - 3513827.jpg
Soubor:Ezer Weizman 9.jpg
Soubor:Femme Maori avec un tatouage au menton 1998-3173-139.jpg
Soubor:FIAV normal.svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Francesco Salviati - Portrait of Totila, c. 1549.jpg
Soubor:Haka performed during US Defense Secretary's visit to New Zealand (1).jpg
Soubor:Humpback Whales - Flickr - Christopher.Michel (38) (cropped).jpg
Soubor:Israeli President Chaim Herzog.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Mere from pounamu, maori weapons, Canterbury Museum, 2016-01-27.jpg
Soubor:Ming artillerymen.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Page 310 - Te Kooti's House.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Reed warbler cuckoo.jpg
Soubor:RhB ABe 4-4 III Kreisviadukt Brusio.jpg
Soubor:Rynek Starego Miasta We Wroclawiu (152991773).jpeg
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Statue of Kupe, Wellington Waterfront.jpg
Soubor:The history of mankind (1896) (14763687525).jpg
Soubor:Thigh moko.jpg
Soubor:Tino Rangatiratanga Maori sovereignty movement flag.svg
Soubor:Tuterei KarewaWC.jpg
Soutěžní pořad
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-1331-8
Speciace
Spojené království
Spojené státy americké
Srbsko
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Střelba na základní škole v Bělehradě
Staroslověnština
Starověký Řím
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Surovina
Světová ekonomika
Světová zdravotnická organizace
Světové dědictví
Sval
Svatý Mořic (Švýcarsko)
Třída T 47
Tahiti
Taras Ševčenko
Taxon
Tel Aviv
Tenkohlavec lidský
Terciární sektor
Texas
Textilní vlákno
Tichomoří
Ting Li-žen
Tirano
Tiskař
Tori Bowieová
Totila
Trávicí soustava
Tropické cyklóny a změna klimatu
Tunel
Turecko
Tur domácí
Tyranovec domácí
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská literatura
UNESCO
Války o rakouské dědictví#První slezská válka
Výroba oceli
Všeobecná sestra
V-2
Val Poschiavo
Vanuatu
Vejce
Velká čistka
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlaštovka obecná
Vladimir Kara-Murza
Vlasta Prachatická
Vlhovec hnědohlavý
Vliv globálního oteplování na člověka
Vlna veder
Volby prezidenta Francie 2022
Vratislavská univerzita
Vratislavské knížectví
Vratislav (město)
Vymírání
Vzdušný prostor
Vzestup hladiny oceánů
Wales
Wang Jang-ming
Welfare zvířat
Westminsterské opatství
Westminsterský palác
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/Archiv
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Zdeněk Veselovský
Zdenko Velecký
Zdravotník
Zdravotnictví
Země
Zemědělství
Země Koruny české
Zobák
Zpětné vazby klimatických změn




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk