Papež - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Papež
Symbol rozcestia O iných významoch výrazu Pápež pozri Pápež (rozlišovacia stránka).
Duchovenstvo katolíckej cirkvi
Pápež
Podľa svätenia
biskupkňazdiakonsubdiakon1
Podľa úradu, titulu či stavu

^1  V rímskokatolíckej cirkvi sa od roku 1973 až na výnimky neudeľuje
^2  Od roku 1973 sa nazýva službou a už nepatrí medzi klérus

^3  Podľa súčasného CIC patria medzi klérus len tí, ktorí prijali aspoň diakonskú vysviacku

Pápež[p 1] je najvyšší predstaviteľ v niektorých kresťanských cirkvách. Najznámejší je rímsky pápež, ktorý je zároveň najvyšší predstaviteľ Katolíckej cirkvi, rímsky biskup a najvyšší predstaviteľ štátu Vatikán.

Titul pápež majú aj hlavy niektorých pravoslávnych cirkví, napr. Alexandrijskej a Koptskej, kde tento titul vznikol asi v 3. storočí, v Ríme sa začal používať asi až od 5. storočia. Títo pápeži avšak vo svojich cirkvách nemajú rovnaké právomoci ako rímsky pápež v Katolíckej cirkvi.

8. mája 2025 bol v poradí 267. rímskym pápežom zvolený pápež Lev XIV.

Etymológia

Slovo pápež pochádza zo slova strednej hornej nemčiny znejúceho bābes(t) (význam: pápež), ktoré pochádza z latinského slova papa (význam: otec, biskup), ktoré pochádza z gréckeho slova starogr. παπάςpapas resp. staršie starogr. πάππαςpappas (význam: tato, otec).

Rímsky pápež

Lev XIV. – rímsky pápež
František – bývalý rímsky pápež

Postavenie

V cirkevnom práve má najvyššiu riadiacu právomoc v Katolíckej cirkvi a od roku 1870 (Prvý vatikánsky koncil) je aj nositeľom najvyššej súdnej a učiteľskej právomoci (pápežská neomylnosť) vo veciach viery a mravov, ak niečo vyhlási slávnostne (ex catedra).

Z hľadiska medzinárodného práva je suverénom s vlastným právom a všetkými príslušnými právomocami (Svätá Stolica).

Z hľadiska katolíckej viery je rímskym biskupom s biskupskou právomocou v celej rímskokatolíckej cirkvi, nositeľom najvyššej apoštolskej funkcie v ekuméne (pápežský primát). Jeho (exegeticky sporný) nárok na túto najvyššiu funkciu vyplýva z explicitného odvolania sa na Evanjelium podľa Matúša 16, 17 – 19 a na chápanie rímskeho pápeža ako priameho a neprerušeného nástupcu apoštola Petra.

Tituly a funkcie

Úradné tituly sú „biskup rímsky, nástupca kniežaťa apoštolov, prímas taliansky, arcibiskup a metropolita rímskej cirkevnej provincie, suverén štátu mesta Vatikán“.

Jeho oslovenie a čestný titul sú „Svätý Otec“, sám sa tiež od 6. stor. často označuje ako „servus servorum Dei“ (sluha sluhov Božích)

Ďalšie tituly sú od 13. stor. Summus Pontifex a od 14. stor. Pontifex Maximus. Titul „patriarcha západu“ bol v roku 2006 vypustený z oficiálnych oslovení a titulov pápeža.[5]

Pápežské symboly

Medzi pápežské symboly patrí meno, pálium, tzv. Rybársky prsteň, mitra, špecifický odev a ferulu. Pápež v minulosti nosil aj tiaru.[6]

Meno

Od 11. storočia novozvolený pápež nepoužíva svoje občianske meno, ale vyberá si pápežské meno. (Výnimkami z tohto pravidla boli Hadrián VI. a Marcel II.) Dvojité meno si ako prvý zvolil Ján Pavol I. (1978).

Benedikt XVI. v roku 2006 nesúci pálium na strane a držiaci ferulu zakončenú krucifixom.

Pálium

Pálium je biely vlnený pruh s vtkanými červenými krížikmi (biskupské krížiky sú čierne).[7] Tie znamenajú utrpenie Krista. Na troch z nich sú symbolicky zobrazené klince, ktorými bol pribitý na kríž.[8]

Rybársky prsteň

Je na ňom zobrazený svätý Peter na loďke so sieťou. Je symbolom nasledovníctva svätého Petra. Pápež ho nosí na pravej ruke, ktorou požehnáva.

Erb

Prehľad erbov jednotlivých pápežov je v hlavnom článku Pápežský erb.

Mitra

Mitra je vysoká, hore zašpicatená liturgická pokrývka hlavy, ktorú okrem pápežov nosia aj biskupi pri svätej omši, obradoch a sprievodoch.[9] Nosí sa najmä pri slávnostných príležitostiach,

Odev

Odev (reverenda) bielej farby symbolizuje nevinnosť a milosrdnú lásku. Je farbou svetla a obrazom Krista, ktorý je svetlom sveta[10]. Má 33 gombíkov, čo symbolizuje 33 Kristových rokov.

Ferula

Na rozdiel od bežných biskupských beriel, ktoré sú na vrchu zahnuté, čím sa poukazuje na ich podriadenosť pápežovi, používa Petrov nástupca pápežskú berlu, tzv. ferulu. Tá je v hornej časti zakončená krížom alebo krucifixom (kríž s korpusom ukrižovaného Ježiša) a symbolizuje, že pápež je podriadený priamo Kristovi.[7][11]

Heslo

Pápeži už oficiálne nepoužívajú heslo. Heslo Benedikta XVI., ktoré používal ako kardinál – Cooperatores Veritatis (Spolupracovníci Pravdy). Pápež František používal heslo „Miserando atque eligendo“ (Poľutovaniahodný, ale vyvolený).

Tiara

Tiara je trojitá pápežská koruna. Od roku 1968 sa (aj ako symbol vzdania sa svetskej moci pápeža) nepoužíva.

Voľba

Bližšie informácie v hlavnom článku: Konkláve

V 1. tisícročí ho volil klérus a ľud Ríma. Od roku 1059 (Mikuláš II.) ho volili len kardinálski biskupi, od roku 1179 (3. lateránsky koncil) je navyše potrebná dvojtretinová väčšina hlasov. Od roku 1975 platí podľa nariadenia pápeža Pavla VI. systém opísaný v článku konkláve. Osoba, ktorá prijme svoju voľbu za pápeža, hoci je už iný pápež zvolený, sa nazýva protipápež.

Sporné sú otázky, či pápeža možno nútene zosadiť (súdom alebo koncilom) a či pápež môže záväzne ustanoviť svojho nástupcu. Dobrovoľne rezignovať na svoju funkciu pápež môže, urobil tak napríklad Celestín V. a Benedikt XVI.

Encykliky

Bližšie informácie v hlavnom článku: Encyklika

Encykliky obsahujú poučenie pápeža o cirkevných zásadách v závažných otázkach viery a mravov. Každá má danú určitú tému, pápež obvykle počas svojho pontifikátu vydá niekoľko encyklík.

Vo vyššie uvedenom hlavnom článku sa nachádza aj zoznam encyklík, ktoré vydali pápeži.

Dejiny

Starovek

V počiatkoch kresťanstva vznikali v jednotlivých obciach samostatné komunity kresťanov, ktoré riadili presbyteri, od konca 2. storočia po Kr. biskupi. V rámci Rímskej ríše získali výsadné postavenie biskupi – patriarchovia v Ríme (západná časť Rímskej ríše), Konštantínopole, Antiochii, Jeruzaleme a egyptskej Alexandrii (východná časť Rímskej ríše). Podľa záverov Nikajského koncilu museli biskupi sídliť v mestách, ktoré mali titul kolónia alebo municípium. Rímsky biskup sa na základe výsadného postavenia sv. Petra (Ty si skala a na tejto skale vybudujem svoje kráľovstvo) uchádzal o nadradené postavenie v celej Rímskej ríši, ale najmä Konštantínopol toto jeho výsadné postavenie odmietal. Až v druhej polovici 4. storočia sa rímsky biskup začal presadzovať ako nadradený ostatným biskupom a prijal aramejský titul papa – otec.

Stredovek

Čoskoro (476) sa Rímska ríša rozpadla a to malo vplyv aj na štruktúru kresťanstva. Na západe vznikla Franská ríša, na východe Byzantská ríša. Tieto bojovali o získanie vplyvu (najmä v strednej a východnej Európe), čo viedlo k rozkolu (schizma) prejavujúcemu sa v teologických a právnických sporoch o primát v kresťanskom svete. Mikuláš I. (858 – 867) bol predstaviteľom ambícií Ríma ovládať kresťanský svet aj v svetskej oblasti. Mikuláš bol teoretik najvyššej náučnej (učiteľskej), súdnej a zákonodarnej vlády pápežstva, ktorá sa opierala o ním uznané takzvané pseudoizidorovské dekretálie. Tým, že Byzantská ríša tieto snahy neuznala, vznikla takzvaná východná schizma, ktorá spôsobila, že vo väčšine krajín, ktoré vtedy patrili do Byzantskej ríše, sa dodnes neuznáva pápežský primát – primát rímskych biskupov.

Po rozpade Franskej ríše sa zmenšila autorita pápežov a títo sa dostali do područia rímskej šľachty. Počas celého 10. stor. boli pápeži závislí od nemeckých cisárov a až reformátorské hnutia 11. storočia, najmä clunyjské, dostali pápežstvo opäť na „výslnie“. Táto emancipácia vyvrcholila panovaním pápeža Gregora VII. (1073 – 1085). Gregor VII. veľmi rozhodne vystúpil s názorom o nadradenosti duchovnej vlády nad svetskou (víťazný boj rímskych pápežov s nemeckými cisármi – boj o investitúru). Vrcholným obdobím politického významu pápežov bol pontifikát Inocenta III. (1198 – 1216), ktorý donútil k lénnej poslušnosti mnohé krajiny (napr. Anglicko, Írsko, Poľsko, Aragónsko, Sicíliu, Nórsko). Vláda pápežov nad západným kresťanstvom sa v tomto období prejavila najmä v jeho vedúcej úlohe pri organizovaní križiackych výprav. V tomto období vznikol aj široko rozvetvený úradnícky aparát rímskej pápežskej kúrie.

Rozvoj centralistickej vlády v 13. a 14. stor., ako aj kryštalizácia národných štruktúr v jej rozvoji spôsobili, že sa prestali uznávať politické nároky pápežov. Ukázalo sa to najmä počas sporu Bonifáca VIII. s Filipom IV., francúzskym kráľom, na prelome 13. a 14. stor., po ktorom nastalo pre pápežstvo ťažké obdobie tzv. avignonského zajatia pápežov. Rozrastala sa aj kríza v samotnej cirkvi, vyvolaná vystúpením známych reformátorov J. Wycliffa, J. Husa a ďalších, najmä ľudových reformných hnutí. Počas 15. stor. sa pápežom podarilo prekonať západnú schizmu a poraziť stúpencov teórie nadradenosti cirkevných koncilov nad pápežom.

Novovek

Rastúca vlna kritiky inštitúcie pápežov, spojená s kritikou spoločensko-politickej situácie, ako aj s morálnym úpadkom kúrie, vytvorila v 16. stor. podmienky pre vznik reformácie. Snaha Katolíckej cirkvi pomocou protireformácie zvrátiť tento vývoj sa podarila len čiastočne.

V 17. a 18. stor. pokračoval proces laicizácie duchovného života a ďalšie osamostatňovanie sa národných štátov spod hegemónie pápežov. Na území Slovenska citeľne zasiahli Katolícku cirkev reformy Jozefa II. (tolerančný patent, zrušenie jezuitského rádu a kláštorov).

Reakcia pápežov proti reformám zosilnela najmä po Viedenskom kongrese roku 1814. Bol obnovený pápežský štát (ktorý predtým nahradil Rímskou republikou Napoleon I.), jezuitský rád a obnovili sa centralistické tendencie spolu so snahou navrátiť pápežom absolútnu duchovnú vládu v celej cirkvi. Svedčia o tom pápežské encykliky 19. stor. a najmä l. vatikánsky koncil (1870), na ktorom bola napriek silnej opozícii prijatá doktrína o neomylnosti pápeža, ktorou sa opäť zmenšil význam koncilov.

Moderné dejiny

Z pápežov modernej doby vošli do povedomia svetovej verejnosti najmä Lev XIII. a Pius XI. svojimi encyklikami o riešení sociálnej otázky (Rerum Novarum a Quadragesimo Anno). Katolícka cirkev zaujala v nich stanovisko podporujúce nedotknuteľnosť súkromného vlastníctva. Pius X. ako veľký reformátor a jeden z posledných pápežov, ktorých Katolícka cirkev vyhlásila za svätého.

Postoj Pia XII. k nacistickému režimu v Nemecku, predovšetkým vo vojnových rokoch, vyvolal už počas jeho pôsobenia veľa kritických hlasov, a podľa mnohých zanedbal tento pápež v kritických rokoch nacistickej genocídy veľa aj zo všeobecných kresťanských humanistických zásad. Mal v sebe hlboko zakorenenú obavu, že otvorenými slovami by vyvolal nepredvídateľné následky. Svoj pre Osservatore Romano (oficiálne vatikánske noviny) napísaný protest nenechal uverejniť vo svetle následkov otvoreného protestu holandských biskupov, s možnosťou Hitlerovej reakcie po pápežovom proteste. Povedal vraj: „Ak pre slová holandských biskupov išlo do táborov 40 000 nevinných, pre pápežove slová Hitler internuje najmenej 200 000 ľudí. To nemôžem dopustiť.“ Doteraz zostáva otvorenou otázka, aký vplyv by malo, ak by konal inak.

Po Jánovi XXIII. (1958 – 1963), Pavlovi VI. (1963 – 1978) a Jánovi Pavlovi l. (26. august – 28. september 1978) sa na všeobecné prekvapenie celého katolíckeho sveta na dlhé roky stal pápežom krakovský arcibiskup kardinál Karol Wojtyla pod menom Ján Pavol II. (1978 – 2005), čím sa po vyše 500-ročnej vláde pápežov talianskeho pôvodu sa dostal na čelo Katolíckej cirkvi po prvý raz občan netalianskeho (slovanského) pôvodu. Rok 1978 sa označuje ako „rok troch pápežov“. Voľba Jána Pavla II. bola zrejme okrem iného dôsledkom snahy získať stratené pozície v komunistickej strednej a východnej Európe. Ján Pavol II. zotrval v doterajších konzervatívnych postojoch Cirkvi v otázkach vnútrocirkevných, v sociálnej oblasti a najmä v oblasti všeobecnej morálky (potraty, postavenie žien v Katolíckej cirkvi, homosexualita atď.), čo vyvolalo rôzne negatívne i pozitívne reakcie. Predposledným pápežom bol teraz už emeritný pápež Benedikt XVI. (vlastným menom Joseph Alois Ratzinger), pôvodom Nemec z Bavorska. V konkláve bol za pápeža zvolený dňa 19. apríla 2005 vo veku 78 rokov. Pred svojím zvolením pôsobil ako prefekt Kongregácie pre náuku viery. 28. februára 2013 začalo vo Vatikáne Sede vacante. 13. marca 2013 bol v konkláve zvolený jezuita Jorge Mario Bergoglio, ktorý prijal meno František. 8. mája 2025 bol v poradí 267. rímskym pápežom zvolený pápež Lev XIV.

Koptský pápež Šenuda III.

Pápeži v iných cirkvách

Titul pápež vznikol na Východe – v Alexandrijskej cirkvi. Od 3. storočia sa alexandrijskí biskupi označujú titulom pápež.[12] Z Alexandrie sa tento titul neskôr (asi v 5. storočí) dostal do Ríma. Pápež Koptskej pravoslávnej cirkvi nesie titul pápež a patriarcha celej Afriky na svätom pravoslávnom a apoštolskom tróne svätého Marka evanjelistu a svätého apoštola. Aktuálnym koptským pápežom je Teodor (Tawadros) II. Pápež Alexandrijskej pravoslávnej cirkvi nesie titul pápež a patriarcha Alexandrie a celej Afriky.

Poznámky

  1. Zriedkavo alebo zastarano: papa; najmä pre rímskeho pápeža: od roku 2000 (z hľadiska slovenskej gramatiky:)Svätý Otec[1]; v rokoch 1998 – 2000: Svätý otec[2], v rokoch 1953 – 1998: svätý otec[3], do roku 1953: svätý Otec[4])

Referencie

  1. Pravidlá slovenského pravopisu 2000 a 2013
  2. Pravidlá slovenského pravopisu 1998 a 2000
  3. otec. In: Slovník slovenského jazyka (Peciar)
  4. Pravidlá slovenského pravopisu 1931, 1940, 1953
  5. Prečo titul „patriarcha Západu“ nefiguruje v Pápežskej ročenke 2006
  6. Symboly sprevádzajúce pápeža
  7. a b Církevní historie (katolická) - Vatikán - Papežské insignie online. cirkevnihistorie.estranky.cz, cit. 2024-07-09. Dostupné online.
  8. Čo je to pálium?[nefunkčný odkaz
  9. Oblečení kněze a ministranta online. Cit. 2008-08-12. Dostupné online. Archivované 2008-02-19 z originálu.
  10. Liturgická roucha – významný liturgický symbol či výsada hierarchů?
  11. TAKÁČ, Adam. Františkovi sa v Sarajeve zlomil pápežský kríž. Museli ho zalepiť online. svetkrestanstva.postoj.sk, cit. 2024-07-09. Dostupné online.
  12. BECK, Hans-Georg. Kirche und theologische Literatur im byzantinischen Reich. München : C. H. Beck'sche Verlagsbuchhandlung, 1959. 835 s. S. 94.

Iné projekty

upraviť | upraviť zdroj
  • Spolupracuj na Wikicitátoch Wikicitáty ponúkajú citáty od alebo o Pápež
  • Spolupracuj na Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Pápež
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Papež

Áditja-L1
Ázerbájdžán
Úřední jazyk
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústava
Ústava České republiky
Ústavní zákon
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Časové pásmo
Čeština
Černá Hora
Červen
Červenec
Česká Wikipedie
Česko
Česko
Československo
Ču Jou-sung
Řád německých rytířů
Říše Čching
Říše Ming
Římská říše
Římskokatolická církev
Řeka
Šalomounovy ostrovy
Šlechta
Špitál
Štítonoš
Štýrské vévodství
Štýrský Hradec
Štýrsko
Štvorcový kilometer
Šumperák
Švédská Livonie
Švédské Livonsko
Švédsko
Žatec
Žatec
Židé
.lv
1. květen
1. listopad
1. září
10. září
1128
1130
1164
12. století
1201
1204
1254
1274
1281
1282
13. století
1378
1382
14. století
1452
1473
1480
1481
1483
1499
15. století
1515
1532
1584
1585
16. století
1601
1614
1619
1638
1645
1648
1657
1673
1674
1680
1681
1683
17. červen
1700
1730
1760
1797
18. listopad
18. století
18. září
18. září
1825
1836
1846
1857
1859
1862
1863
1865
1868
1873
1873
1882
1883
1888
1891
1899
19. duben
19. století
19. září
19. září
1900
1903
1905
1909
1912
1918
1919
1922
1929
1935
1938
1940
1941
1942
1944
1945
1948
1949
1950
1954
1960
1961
1963
1965
1968
1969
1972
1973
1973
1975
1977
1981
1987
1989
1991
1992
1994
1996
1999
2. září
20. duben
20. století
20. září
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2009
2010
2012
2013
2014
2016
2019
2022
2023
21. století
23. duben
23. listopad
24. duben
26. duben
27. leden
28. duben
29. srpen
3. březen
30. srpen
5. květen
5. tisíciletí př. n. l.
6. století
7. září
8. květen
9. květen
9. století
9. září
Až přijde kocour
Absolutismus
Admirál
Adolf Hitler
Agrofert
Ali Bongo Ondimba
Alois Hudal
Alpy
Americká občanská válka
Americký dolar
Amfiteátr
Anton Martin Slomšek
Apple II
Arcidiecéze mariborská
Atentát na Františka Ferdinanda d'Este
Austrálie
Autobus
Autokracie
Autonomní území
Autoritarismus
Autoritní kontrola
Azovstal
Bělorusko
Bažina
Baden (Dolní Rakousy)
Baltští Němci
Baltové
Baltské jazyky
Baltské moře
Baltské státy
Baltský řetěz
Barokní architektura
Bazilika
Ben Webster
Ben Webster
Bibliografie dějin Českých zemí
Biskupství
Bitva o Cēsis
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Blahoslavený
Bouře Daniel
Bregenz
Brestlitevský mír
Brutalismus v Jugoslávii
Budapešť
Burgenland
Bzenecká lípa
Císař
Cēsis
Celestýn III.
Celje
Cena Franze Nabla
Chathamské ostrovy
Chorvátčina
Chorvátsko
Chorvati
Chorvatsko
Christianizace
Chrysococcyx
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Coventry
Cyrilice
Dálnice A1 (Slovinsko)
Dálnice A4 (Slovinsko)
Dálnice A5 (Slovinsko)
Dějiny Lotyšska
Dějiny Slovinska
Dělení Polska
Dům umění (Štýrský Hradec)
Dachstein
Darmstadt
Daugava
Decentralizace
Demokracie
Derna
Doba bronzová
Doba ledová
Doba měděná
Dolní Štýrsko
Dolní Rakousy
Dolnoněmčina
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dornbirn
Dráva
Drávská bánovina
Dravograd
Druhá světová válka
Druhé vojenské mapování
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubrovník
Duna
Dunaj
Dunajský limes
Dynastie Jižní Ming
Edgars Rinkēvičs
Edvard Rusjan
Eggenberg (zámek)
Eisenstadt
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Ekonomika Lotyšska
Ekonomika s vysokými příjmy
Elke Kahrová
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Endel Tulving
Estonsko
Etnolingvistika
Euro
Eurozóna
Evika Siliňová
Evropská unie
Evropské město kultury
Fašismus
Federace
Feldkirch
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand III. Habsburský
Ferenc Szisz
Ferenc Szisz
File:Apple-II.jpg
First-person shooter
Formule 1
Fosilie
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
František Ferdinand d'Este
Františkáni
Fridrich III. Habsburský
Gabon
Gaiziņkalns
Galerie umění
Gauja
Gemeinsame Normdatei
Generál
Geodata
George W. Bush
Georgina von Wilczek
Gianni Vattimo
Giniho koeficient
Groningen
Gryf
Gulag
Gurk
Guy Lafleur
Gymnázium
H-IIA
Habsburkové
Habsburská monarchie
Hallstatt
Hanza
Heinz Fischer
Hektár
Helmut Marko
Hesensko
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Hnízdní parazitismus
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hokej
Holokaust
Horní Rakousy
Horská dráha Semmering
Hospodářský růst
Hrad
Hrubý domácí produkt
Hustota zalidnění
Ignacio Zaragoza
Ikšķile
Index lidského rozvoje
Indická kosmická agentura
Indie
Indonésie
Industrializace
Ingenuity
Inkubace vejce
Innsbruck
Internační tábor Thalerhof
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Ireligiozita
Island
Isonzo
ISO 3166-1
ISO 3166-2:LV
Itálie
Ivan Pop
Ivars Godmanis
Józef Ulma, Wiktoria Ulma a jejich sedm dětí
Jānis Čakste
Jaderské moře
Janez Janša
Jantar
Jantarová stezka
Jan Chodkiewicz
Jan Kostrhun
Jan Wieczorek
Japonsko
JAXA
Jazyk (lingvistika)
Jelgava
Jemčev vrt
Jižní Evropa
Jindřich Lotyšský
Johann Bernhard Fischer
John Stanley Marshall
Josef Vaněk (architekt)
Josif Vissarionovič Stalin
Josip Broz Tito
Jude Slavie
Jugoslávští partyzáni
Jugoslávie
Jugoslávská lidová armáda
Juri
Kārlis Baumanis
Kārlis Ulmanis
Křížové výpravy
Kaligrafie
Karel Pražák (podnikatel)
Karl von Stürgkh
Karmínová
Katedrála svatého Jiljí (Štýrský Hradec)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katolicismus
Kazachstán
Kettlerové
Kilometer
Klagenfurt am Wörthersee
Klaus Schulze
Klement VII. (vzdoropapež)
Klenba
Klosterneuburg
Koknese
Konfederace
Konfederované státy americké
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Konflikt v Náhorním Karabachu (2023)
Konkordát
Kontinentální podnebí
Koronograf
Korutany
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Kraje v Česku
Kubický meter
Kukačka nádherná
Kukačky
Kuldīga
Kuo-c’-ťien
Kuronské a zemgalské vévodství
Kurové
Květen
Léno
Latgalci
Latina
Latinka
Lauri Kristian Relander
Lavant
Leden
Lednová stávka v Rakousko-Uhersku
Ledovec
Leonding
Letiště Maribor
Librační centrum
Library of Congress Control Number
Libye
Liepāja
Limbaži
Limes Romanus
Linec
Litevci
Litevské království (1918)
Litva
Livonská gubernie
Livonská válka
Livonské vévodství
Livonský řád
Ljudevit Gaj
Ljudski vrt
Lotyši
Lotyšská hymna
Lotyšská lidová fronta
Lotyšská osvobozenecká válka
Lotyšská sovětská socialistická republika
Lotyšská vlajka
Lotyšsko
Lotyšsko
Lotyština
Lovro Toman
Lubanas
Lublaň
Ludvík z Battenbergu
Luteránství
Málo dotčený taxon
Média:Lv-Latvija.ogg
Mírný podnebný pás
Městská občina Maribor
Městská práva
Maďarčina
Maďarsko
Madagaskar
MAFRA
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Maorové
Maria (matka Ježíšova)
Maria Waichard Trauttmansdorff
Maribor
Maribor?oldid=2344488
Maribor?oldid=371918412
Mariupol
Maroko
Masakry v Liepāji
Masakr v Rumbule
Matyáš Korvín
Meda Mládková
Medikán
Meter
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní poznávací značka
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Milimetr (srážková míra)
Mircea Snegur
Miroslav Hýll
Miroslav Hýll
Misionář
Mistrovství světa v ragby 2023
Mistrovství světa v ragby 2023
Mittelbau-Dora
Moderní architektura
Moldavsko
Mor
Moréna
Mur
Mura (přítok Drávy)
Mura (rieka)
Murinsel
MusicBrainz
Muzeum
Mwai Kibaki
Náboženství
Náhorní Karabach
Náhorní Karabach
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní stát
Národnost
Nížina
Němčina
Němci
Německé císařství
Německé Rakousko
Německo
Nacismus
Nacistické Německo
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nanking
Napoleon Bonaparte
Nejvyšší soud České republiky
Nejvyšší správní soud České republiky
Nemčina
Nevolnictví
Nezaměstnanost
Neziderské jezero
Nikita Chruščov
Nizozemsko
NK Maribor
Norsko
Nová Guinea
Nová Kaledonie
Nový Zéland
Občina (Slovinsko)
Obyvatelstvo
Okupace Pobaltí Sovětským svazem
Oltář
OpenStreetMap
Ordnungspolizei
Orgán státní správy
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Orloj
Ormož
Osijek
Osmanská říše
Ota František Josef
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Hradec (sídla)
Otto Fraydt
Pécs
Pēteris Stučka
Přívalová povodeň
Příze
Přemysl Otakar II.
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Pahorkatina
Pakt Ribbentrop–Molotov
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Parní stroj
Pavol Mešťan
Pečeť
Perestrojka
Perseverance
Petrohrad
Petr Charvát
Pevnost (stavba)
Pleistocén
Poštovní směrovací číslo
Poddruh
Podněstří
Podrávský region
Pohorje
Polar Satellite Launch Vehicle
Politik
Polsko
Polsko-švédská válka 1600–1611
Polsko-litevská unie (1569–1795)
Polytematický strukturovaný heslář
Pomník svobody
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografia
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Právo
Portál:Rakousko
Portál:Sport
Povijnice batátová
Povrch Země
Právní řád
Právní norma
Právní stát
Průmysl
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Prehistorická kůlová obydlí v Alpách
Privilegium
Prusko
První námořní lord
První pětiletka (Jugoslávie)
První světová válka
První vojenské mapování
Pryskyřice
Ptačí hnízdo
Ptuj
Pula
Q1010
Q13298
Q13298#identifiers
Q13298#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q179164#identifiers
Q179164#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rádio Impuls
Rīgas Vagonbūves Rūpnīca
Rada Evropy
Radim Uzel
Rainis
Rakúsko
Rakouské spolkové země
Rakousko
Rakousko-Uhersko
Red Bull Racing
Renesanční architektura
Rentgenová astronomie
Republika Arcach
Republika Arcach
Rižská gubernie
Rižský mír
Riga
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Roger Whittaker
Románské jazyky
Roman Fjodorovič Ungern von Sternberg
Rovina
Rozloha
Ruční pletení
Ruština
Rudolf Habsburský
Rudolf Hans Bartsch
Rudolf I. Habsburský
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská revoluce (1905)
Ruské impérium
Ruské menšiny v Pobaltí
Rusko
Rusové
Sélové
Sídelní útvar
Sýrie
Sailor Moon
Salcburk
Salcbursko
Samospráva
Sankt Pölten
Santa Cruz (souostroví)
Sarajevo
Schönbrunn
Schengenský prostor
Schloßberg
Secundum et intra legem
Sekunda
Sepp Amschl
Severní Evropa
Severní křížové výpravy
Severní válka
Severoatlantická aliance
Severské státy
Seznam lichtenštejnských kněžen
Seznam místních názvů větrů
Seznam měn
Seznam měst v Lotyšsku
Seznam měst v Rakousku
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam občin ve Slovinsku
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam světového dědictví v Evropě, N–R#Rakousko
Skotsko
Slavjanofilství
Slavná lázeňská města Evropy
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinčina
Slovinština
Slovinci
Slovinsko
Smuha MacDonaldova
Socialistická federativní republika Jugoslávie
Socialistická republika Slovinsko
Solná komora
Soubor:15-11-25-Maribor Inenstadt-RalfR-WMA 4219.jpg
Soubor:16-07-06-Rathaus Graz Turmblick-RR2 0275.jpg
Soubor:1948 postcard of Maribor.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:AUT Graz COA.svg
Soubor:Baltic Way in Latvia near Krekava.jpeg
Soubor:Baltis amber road.jpg
Soubor:Bernstein auf Granit.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0723, Marburg-Drau, Adolf Hitler.jpg
Soubor:Chickamauga.jpg
Soubor:Coat of arms of Latvia.svg
Soubor:Coat of arms of Maribor (2020).svg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:EU-Latvia.svg
Soubor:Flag of Austria.svg
Soubor:Flag of Latvia.svg
Soubor:Flag of Maribor (2020).svg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:FranciscanChurch Maribor.jpg
Soubor:German troops crossing Daugava.jpg
Soubor:Gradnja hitre ceste (1984) - panoramio.jpg
Soubor:GrazerRathaus-edit.jpg
Soubor:Graz clock tower.jpg
Soubor:GW Bush, Vike-Freiberga 2006.jpg
Soubor:Ikšķiles katoļu baznīcas drupas 2001-08-19.jpg
Soubor:Jewish Tower and Synagogue Maribor Slovenia.JPG
Soubor:Karlis Ulmanis 1934.jpg
Soubor:Krišjānis Valdemārs detail.jpg
Soubor:Kužno znamenje Maribor.jpg
Soubor:Kuwasseg Leopold, Panorama von Graz und Umgebung - um 1830 - J.F.Kaiser Lithografirte Ansichten der Steiermark 1830.jpg
Soubor:Latviešu strēlnieki Tīreļa purvā.jpg
Soubor:Latvijas—Krievijas miera līguma parakstīšana Rīgā (1920).jpg
Soubor:Latvijas novadi 2021.png
Soubor:Ljudski vrt 2015 (1).jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Map of Poland and Lithuania in 1600.svg
Soubor:Map of unitary states.svg
Soubor:Marburger Kreis 1760.jpg
Soubor:Mariborska mlekarna 1961 (6).jpg
Soubor:Maribor (99) (5497284530).jpg
Soubor:Maribor City Park 6.jpg
Soubor:Maribor Grad 20070107.jpg
Soubor:Maribor Lent.jpg
Soubor:Maribor MCinKS.png
Soubor:Maribor Rotovž.jpg
Soubor:Maribor train station2.jpg
Soubor:Nogomet Železničar - Šibenik v drugi zvezni ligi SFRJ 1969.jpg
Soubor:Palace of Culture VEF factory. Riga. 04A.jpg
Soubor:Pavilion, Maribor City Park, July 2007.JPG
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Pogled na Maribor iz Piramide - panoramio.jpg
Soubor:Pohorska vzpenjača.jpg
Soubor:Postcard of Maribor (26).jpg
Soubor:Rainbow yarn for knitting, display in front of a needlework shop in Graz, Austria, GW23-100.jpg
Soubor:Relander and Čakste.jpg
Soubor:Riga 1940 Soviet Army.jpg
Soubor:Riga barricade 1991.jpg
Soubor:Saint Barbara Church, Za Kalvarijo 04.JPG
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Sprejem gojencev sanitetne častniške šole na mariborski železniški postaji 1960 (3).jpg
Soubor:Stara trta.JPG
Soubor:Sumperak - kresba.jpg
Soubor:The first session of the 1st Saeima of the Republic of Latvia on November 7, 1922.jpg
Soubor:UniverzaMaribor.jpg
Soubor:Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 110 Graz.jpg
Soubor:Vischer - Topographia Ducatus Stiria - 247 Marburg - Maribor.jpg
Soubor:Wiki letter w.svg
Sovětský svaz
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-415-27431-1
Speciální:Zdroje knih/80-247-2921-0
Speciální:Zdroje knih/80-7201-141-3
Speciální:Zdroje knih/978-3-631-62877-5
Spojené baltské vévodství
Spojené království
Spojené státy americké
Srážky
Srbsko
Srpnový puč
SR Slovinsko
Stát
Státní území
Státní bankrot
Státní hymna
Státní symboly Lotyšska
Státní znak Lotyšska
Státověda
Stát Řádu německých rytířů
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Střízlíkovec chathamský
Střízlíkovec novokaledonský
Střízlíkovec novozélandský
Střední Evropa
Střední východ
Stanko Vraz
Staré Město (Salcburk)
Stara trta
Starosta
Starověký Řím
Statistické regiony Slovinska
Statistický úřad Republiky Slovinsko
Stavebnictví
Steyr
Stupeň Celsia
Subsidiarita
Suburbanizace
Světová ekonomika
Světové dědictví
Světové dědictví (Česko)
Synthesia
Těžký průmysl
Třída T 47
Třetí vojenské mapování
Třetihory
Třicetiletá válka
Taliančina
Taliansko
Tallinn
Tank
Telefonní předvolba
Teplota
Terra Mariana
Terst
Tichomoří
Tiskař
Tobol Kostanaj FK
Trondheim
Turecko
Tyrolsko
Ukrajina
UNESCO
UNESCO
Unitární stát
Universalmuseum Joanneum
Univerzita v Mariboru
UTC+01:00
Válečné reparace
Vídeň
Vídeňské Nové Město
Východní blok
Východofranská říše
Věž
V-2
Vaira Vīķe-Freiberga
Valmiera
Vanuatu
Varaždin
Vatikán
Vazal
Velká čistka
Velká hospodářská krize
Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)
Venta
Vichistická Francie
Vidzeme
Vidzemské vrchy
Vikingové
Viktor Zvjahincev
Villach
Vilnius
Vinařství
Virtual International Authority File
Vito Acconci
Vláda Černé Hory
Vláda Petra Fialy
Vladimír Zápotocký
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vorarlbersko
Vstup Lotyšska do Evropské unie
Vyspělá země
Vzdušný prostor
Wachau
Wels
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:Vybraná výročí dne/září
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
WorldCat
XRISM
Záhřeb
Zákonodárná moc
Zámek (stavba)
Zdeněk Fiala
Zdeněk Návrat
Zeměpisné souřadnice
Zemětřesení v Maroku 2023
Zemepisné súradnice
Zemgalové
Zestátnění
Zobák
Zpívající revoluce




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk