A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Praha | |||
Hlavné mesto Českej republiky | |||
|
|||
Motto: Praga Caput Rei publicae (Predtým Praga Caput Regni) | |||
Prezývky: Praha matka miest, Stovežatá, Zlaté mesto | |||
Štát | Česko | ||
---|---|---|---|
Kraj | Hlavné mesto Praha (CZ010) | ||
Okres | Hlavné mesto Praha (CZ0101 – CZ010F) | ||
Rieka | Vltava | ||
Súradnice | 50°05′14″S 14°25′16″V / 50,087222°S 14,421111°V | ||
Najvyšší bod | vrch Teleček pri Zličíne | ||
- výška | 399 m n. m. | ||
Najnižší bod | hladina Vltavy pri Suchdole | ||
- výška | 177 m n. m. | ||
Rozloha | 496 km² (49 600 ha) | ||
Obyvateľstvo | 1 325 280 (31.3.2020) | ||
Hustota | 2 672 obyv./km² | ||
Vznik | 9. storočie | ||
Primátor | Zdeněk Hřib (Piráti) | ||
Časové pásmo | SEČ (UTC+1) | ||
- letný čas | SELČ (UTC+2) | ||
PSČ | 1XX XX | ||
Telefónna predvoľba | +420 2 | ||
ISO 3166-2:CZ | CZ-PR | ||
EČV | A | ||
Lokalita svetového dedičstva UNESCO | |||
Názov | Historic Centre of Prague | ||
Rok | 1992 (#16) | ||
Číslo | 616 | ||
Región | Európa a Severná Amerika | ||
Kritériá | ii, iv, vi | ||
Praha na mape Česka
| |||
Wikimedia Commons: Prague | |||
Webová stránka: magistrat.praha-mesto.cz | |||
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka: | |||
Demonym: Pražan[1] |
Praha (nem. Prag, angl. Prague, tal. Praga, maď. Prága) je hlavné a najväčšie mesto Česka, sídlo Stredočeského kraja (ktorý územie mesta obklopuje) a zároveň samostatná správna jednotka (štatutárne mesto a vyšší územný samosprávny celok). Má rozlohu 496 km², žije tu 1 324 277 obyvateľov (k 1.1.2020), v aglomerácii s rozlohou 4 983,1 km² až 2,6 milióna obyvateľov (k 31.12.2017).
Geografia
Vodstvo
Mesto leží na dolnom toku Vltavy pri ústí Berounky. Vltava má pri Karlovom moste šírku 320 m a je v Prahe dlhá 23 km, má priemerný spád 0,5 na 1 km, najväčšiu hĺbku 10,5 m a najvyšší stav v marci a apríli. Vltava v Prahe vytvára veľký meander, tzv. holešovický oblúk. Prítoky Vltavy sprava: Botič a Rokytka. Prítoky Vltavy zľava: Berounka, Dalejský potok, Brusnice a Šárecký potok.
Skoro celá Praha je v povodí Vltavy, do povodia Labe patrí len severovýchod mesta.
Geológia
Praha leží v Pražskej kotline Pražskej plošiny.
Praha leží v severnej časti Barrandiénu v Stredočeskej oblasti, starej ale slabo premenenej oblasti Českého masívu. V oblasti mesta sa stretáva SZ-JV sázavský zlom s kolmým pražským zlomom a závistským prešmykom[2]. Okolie mesta je budované hlavne prvohornými morskými bridlicami, pieskovcami a zlepencami. Výnimku tvorí južný obvod s podložím z vápenca a mramorov. V druhohorách (kriede) bola Praha zaliata morom a usadili sa tu vrstvy pieskovcov a opúk (dnes napr. na Strahove, Bielej hore a pod.). Potom more ustúpilo a dolinu Prahy formovali toky, najmä Vltava. Celkovo je v oblasti mesta vyvinutých jedenásť štrkových terás pleistocénneho veku. Horniny staršieho pliocénneho zdibského stupňa sa dnes nachádzajú asi 110 – 125 m nad dnešnou hladinou Vltavy.
Prítoky Vltavy vytvorili charakteristické terénne útvary akými sú Barrandova skala, Dívčí Hrady, Braniská, Vyšehradská skala, Petřín, Letná, Trója, Baba či Biela hora.
Podnebie
Praha leží v oblasti severného mierneho pásma s výrazným striedaním štyroch ročných období na prechode medzi oceánskym a pevninským podnebím. Zrážkovo a teplotou mesto patrí do oblasti suchej a veľmi suchej. Charakteristický je rozdiel medzi podnebím v Pražskej kotline a v okolitej náhornej plošine. Väčšinu Prahy chráni pred západnými vetrami Petřín a Letná. Pre záveternú polohu sú v meste časté opary, dymy a hmly. Priemerná januárová teplota je 0,7 ˚C a priemerná júlová teplota 20,1 ˚C. Ročne spadne okolo 456,5 mm zrážok a priemerná ročná teplota je 10,4 ˚C.
Historické centrum
Historické centrum mesta s jedinečnou panorámou Pražského hradu je pamiatkovou rezerváciou UNESCO.
Mestská pamiatková rezervácia tu bola zriadená roku 1971 na ploche 8,22 km² a patrí do nej najmä Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany s Pražským hradom, Nové Město a Vyšehrad. Je to najrozsiahlejšia mestská pamiatková rezervácia v Európe.
V meste je veľa národných kultúrnych pamiatok a tisíce stavebných a umeleckých pamiatok.
Správne rozdelenie
Od 1. júla 2001 platí nasledujúce rozdelenie mesta – 57 mestských častí spravuje 22 správnych obvodov s rozšírenými kompetenciami.
Dejiny
Počiatky hradu a mesta
Na území dnešnej Prahy sídlila v predhistorickej dobe rada najrôznejších kmeňov – posledné nálezy pri Křesliciach datujú tunajšie osídlenie do doby pred siedmymi tisíc rokmi (ide o kultúru s lineárnou keramikou). Okolo roku 200 pred Kr. bolo v lokalite Závist založené sídlisko Keltov (Bojovia). Okolo oblasti, kde teraz stojí Praha, zmieňuje Ptolemaiova mapa (2. stor.) germánske mesto s názvom „Casurgis“.[3] Počas sťahovania národov v 6. storočí, začali Pražskú kotlinu osídľovať Slovania.
Podľa legendy bola Praha založená v 8. storočí českou kňažnou a veštkyňou Libušou a jej manželom Přemyslom, zakladateľom dynastie Přemyslovcov. Legenda hovorí, že Libuša vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Mesto vidím veľké, jeho sláva hviezd sa bude dotýkať.“ Na mieste prikázala vystavať hrad a mesto nazvala Praha.
Dôležitým kultovým miestom sa stal ostroh nad riekou Vltavou, kde nechal knieža Bořivoj postaviť koncom 9. storočia druhý kresťanský kostolík v Čechách, zasvätený Panne Márii. Za vlády Bořivojovho syna Spytihněva I. na počiatku 10. storočia bola celá plošina ostrohu obohnaná obranným valom a vznikol tu kniežací palác. Tak boli položené základy Pražského hradu, kam sa presídlil knieža so svojou družinou z Levého Hradca. Praha sa tým stala centrom rodiaceho sa českého štátu. Z Pražského hradu a ďalších hradísk v stredných Čechách začali přemyslovskí vládcovia spravovať okolité územie, kde si postupne podriadili miestnych obyvateľov a prinútili ich odvádzať poplatok. Existencia kniežacieho hradu priviedla do jeho podhradia remeselníkov a obchodníkov – začalo sa rodiť stredoveké mesto.
Stredovek
Počiatkom 12. storočia bola Praha rozkvitajúcim mestom, nad ktorým sa vznešene vypínal kniežací hrad. „Tam žijú Židia, majúci plno zlata a striebra, tam sú zo všetkých národov najbohatší kupci, tam sú najzámožnejší peňažníci, tam stojí trhovisko a v ňom plno koristi…“, napísal ktosi neznámy o Prahe. Kupec Ibráhím ibn Jákúb napísal už v 10. storočí o Prahe, že je to „mesto z kameňa“, čo bolo vo tej dobe znakom bohatých miest. Vtedajšia Praha sa rozkladala na území dnešného Starého Mesta. Pomenovanie Staršie – respektíve latinsky Maior, to znamená tiež Väčšie – mesto pražské získala po tom, čo Přemysl Otakar II. udelil v roku 1257 pražskému podhradiu, osídlenému od 10. stor., magdeburské mestské právo. Takto vzniklo Menšie Mesto pražské – Malá Strana. Príliv remeselníkov a kupcov do oboch miest rástol, najmä keď sa v dobe panovania Karla IV. Praha stala cisárskou rezidenciou a cisár zamýšľal učiniť z nej hlavné mesto Svätej ríše rímskej. Priestor vymedzený hradbami pražských miest však začal byť pre početné obyvateľstvo rýchlo príliš tesný, a tak panovník pristúpil k veľkorysému kroku – v roku 1348 založil Nové Mesto pražské a vytýčil preň rozsiahle územie medzi Vyšehradom, dnes už zaniknutou osadou Poříčí a Starým Mestom. To bolo postupne zastavané mešťanskými domami, priestornými trhoviskami, záhradami, nádhernými stavbami kostolov a kláštorov. Veľkosťou a nádherou mohla Praha tej doby súperiť s najslávnejšími mestami ako Rím, Florencia, Paríž a Kolín nad Rýnom, napísal o sídelnom meste Karla IV. František Palacký. V Karlovej dobe však bola väčšina ním založených kostolov len rozostavaná. Bohatým talianskym mestám ako Rím, Florencia či Benátky sa nemohla rovnať. Praha síce patrila medzi najväčšie a najrozľahlejšie európske mestá,[4] ale počet obyvateľov Prahy bol vtedy nižší, než v Ríme, Benátkach, Janove, Florencii, Miláne, Carihrade, Paríži či Londýne.[5][6][7][8][9][10]
Zjednotenie pražských miest
K prvému pokusu o zjednotenie Starého a Nového Mesta došlo v roku 1518 na popud staromestských mešťanov vedených Janom Paškom z Vratu. Roku 1523 kráľ Ľudovít II. potvrdil zjednotenú mestskú radu, a tak spojenie pražských miest legalizoval. Jednotná Praha však bola už v roku 1528 znovu rozdelená.
Zjednotiť pražské mestá natrvalo do jedného správneho celku sa podarilo až v roku 1784 za vlády cisára Jozefa II. Kráľovské hlavné mesto Praha potom tvorilo Nové a Staré Mesto pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupne bol pripojený Josefov, Vyšehrad a Holešovice.
Na konci 19. storočia bola Praha už industrializovaným, rýchlo sa rozvíjajúcim mestom so železnicou a továrňami, ktoré bolo najväčšie v českej krajine.[11] V roku 1893 bola zahájená pražská asanácia, ktorá zasiahla Josefov a Podskalí; začali sa rozvíjať elektrické dráhy, k mestu sa v roku 1901 pripojila Libeň.
Veľká Praha
Na konci prvej svetovej vojny bola vyhlásená nezávislosť českého štátu, ku ktorému sa vzápätí pripojilo Slovensko. V Prahe dochádzalo k ničeniu symbolov rakúskeho mocnárstva, pričom boli zničené alebo odstránené i niektoré iné pamiatky (Mariánsky stĺp na Staromestskom námestí, pomník maršala Václava Radeckého na Malostranskom námestí alebo socha cisára Františka Jozefa I. na Smetanovom nábreží).
Ako hlavné mesto novo ustanoveného Československa bola Praha i naďalej modernizovaná a rozširovaná. Roku 1922 bola založená Veľká Praha, do ktorej boli zahrnuté všetky predmestia vrátane do tej doby samostatných miest ako Kráľovské Vinohrady, Nusle alebo Košíře. Praha, v ktorej vedľa sebe žilo české, nemecké a židovské obyvateľstvo, sa stala pozoruhodným kultúrnym centrom. Desaťročné secesné obdobie prerušila prvá svetová vojna. Na konci dvadsiatych rokov 20. storočia sa začal v architektúre prejavovať funkcionalizmus; bola tiež dostavaná gotická Katedrála svätého Víta. V septembri 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordača, ako je uvedené nad klenbou triumfálneho oblúka chóru dómu) bola dokončená dostavba katedrály a slávnostne otvorená pri príležitosti tisíceho výročia smrti svätého Václava.
Svetovo unikátna je kubistická architektúra – jedine v Prahe prešiel kubizmus z maliarskych plátien do architektúry (Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol), ambicióznym plánom bolo založenie kubistického sídliska na Vyšehrade.
Druhá svetová vojna
Od 15. marca 1939 bola Praha hlavným mestom Protektorátu Čechy a Morava. Kultúrny život bol ochromený; po incidente, ktorého obeťou bol študent Jan Opletal, boli zatvorené vysoké školy a študentskí predáci popravení. Počas druhej svetovej vojny boli z Prahy deportovaní do koncentračných táborov príslušníci tzv. „menejcenných rás“, predovšetkým židovské a cigánske (podľa vtedajšieho označenia) obyvateľstvo. Bežné boli popravy a väznenie odporcov nacistického režimu. Nechválne známou sa v tejto súvislosti stal napríklad úrad gestapa v Petschkovom paláci alebo Kobyliská strelnica. Režim zosilnil represie po úspešnom atentáte na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha v máji 1942, po ktorom boli vyhladené obce Lidice a Ležáky. 5. mája 1945 vypuklo Pražské povstanie, pri ktorom zahynulo okolo 7 400 ľudí z radov spojencov a civilistov a približne 1000 vojakov nacistickej armády. Podľa dohôd medzi spojencami z protihitlerovskej koalície však musela americká armáda zastaviť svoj postup 6. mája pri Plzni, zatiaľčo Červená armáda dorazila do Prahy až 9. mája. Po skončení vojny boli takmer všetci pražskí Nemci vysídlení.
Vojnové škody na pražskej zástavbe boli minimálne; plánovanú likvidáciu mesta už nemohol v tej dobe oslabený a ustupujúci nacistický režim realizovať, k vážnejšiemu poškodeniu tak došlo len počas trojnásobného bombardovania americkými lietadlami na konci vojny: 15. novembra 1944 v Holešoviciach,[12] 14. februára 1945[13] najmä v Novom Meste, Nusliach, na Vinohradoch a 25. marca 1945 na strategické ciele vo Vysočanoch, Libni a Kbeloch.[14] Výraznými stavbami, ktoré vznikli ako náprava vojnových škôd, sú veže Emauzského kláštora alebo novší Tancujúci dom.
Praha ako hlavné mesto socialistického Československa
Po druhej svetovej vojne začali vznikať prvé sídliská, ich výstavba sa urýchlila v 60. rokoch. Pôvodná zástavba bola niekde nahradená panelovými domami. V rokoch 1960, 1968, 1970 a 1974 bolo k Prahe pripojených ďalších viac než 60 obcí. V roku 1968 do Prahy vtrhli vojská Varšavskej zmluvy a zahájili okupáciu, ktorá trvala až do zamatovej revolúcie. V 60. a 70. rokoch sa zmodernizovali dôležité dopravné stavby ako letisko a hlavná železničná stanica, začalo sa budovať metro a takzvaný ZÁKOS – systém kapacitných mestských komunikácií, z ktorých jedna oddelila Národní muzeum od Václavského námestia. Na protest proti potlačovaniu slobôd a pasívnemu prístupu verejnosti po okupácii Československa armádami štátov Varšavskej zmluvy sa tam 16. januára 1969 upálil Jan Palach. Pre obyvateľov boli na zelených lúkach okolo Prahy vybudované panelové sídliská.
Postupujúci ekonomický úpadok krajiny zasiahol i Prahu, čo sa prejavilo v zanedbanom vzhľade mesta i v zhoršovaní služieb. Praha sa stala centrom nežnej revolúcie, ktorá ukončila mocenský monopol komunistickej strany.
Praha po nežnej revolúcii
Zavedením štandardných vzťahov so západoeurópskymi krajinami sa Praha ešte viac otvorila turistike. Rozvoj súkromného vlastníctva a podnikania sa prejavil v skvalitnení služieb a tiež v oprave chátrajúcich budov v historickom jadre mesta.
Individuálna automobilová doprava, ktorá pred rokom 1990 nebola tak intenzívna ako v západoeurópskych mestách, rýchlo rástla, a to viedlo k rýchlemu zhoršeniu dopravnej situácie v meste. Počet cestujúcich MHD vzrástol od roku 2001 z 1,104 miliárd na 1,186 miliárd osôb v roku 2017, z toho 461 miliónov cestovalo metrom.[15] Najvyťaženejšou stanicou metra je I. P. Pavlova, najvyťaženejšou električkovou linkou linka číslo 22.[16]
V roku 2002 Prahu ťažko poničila povodeň, ktorá zasiahla najmä ZOO alebo metro, kde zaplavila 18 staníc.
Obyvateľstvo
V Prahe žije trvalo takmer 1 400 000 obyvateľov, avšak veľká časť ľudí žijúcich v meste nemá zapísaný trvalý pobyt, údaje z mobilných zariadení a z mestských komunikácií dokázali, že cez 2 000 000 ľudí v meste každodenne prespáva a okolo 350 000 ľudí do mesta dochádza za prácou alebo za vzdelaním čo zvyšuje počet až na 2 400 000, čo je vyše 20 % celkového obyvateľstva Česka. Väčšina z nich však žije v okrajových štvrtiach a najmä nových sídliskách, rovnako ako v ostatných hlavných mestách Európy; v historickom centre žije cca 100 000 ľudí.[17][18]
Doprava
Cestná doprava
Praha je dopravnou križovatkou. Na západe je diaľnica do Plzne a Norimbergu, na východe zas diaľnica do Brna a Ostravy a na severe smerom na Ústí nad Labem a Nemecka a na východe smerom na Hradec Králové.
Železničná doprava
V Prahe existuje mestský železničný systém menom ESKO PRAHA. Najdôležitejšími stanicami v Prahe sú: Praha-hl.n., Praha-Smíchov, Praha-Libeň, Praha-Masarykovo nádraží, Praha-Vršovice atď.
Letecká doprava
Letisko sa nachádza v Ruzyni v severozápadnej časti mesta a je po viedenskom letisku druhým najväčším v strednej Európe. V meste je aj prístav na rieke Vltava.
MHD
Mestskú hromadnú dopravu tvorí integrovaný dopravný systém (PID). Základ tvorí Pražské metro (trate A, B, C), významné sú aj električky a doplnkovú funkciu majú početné autobusy.
Hospodárstvo
Praha patrí tradične k najdôležitejším hospodárskym centrám Česka. Popri význačnom filmovom priemysle a zrejme najvýznamnejšom odvetví – turistike, sa tu nachádza aj veľa podnikov spracovateľského priemyslu.
Hrubý domáci produkt (HDP) v Pražskom kraji dosahoval roku 2002 asi 620 miliárd Kč (čiže 25,7 percent celkového HDP v trhových cenách) s vysokým podielom na hlavu obyvateľstva (226 % ak sa priemer celej krajiny = 100 %).
Spracovateľský priemysel
Spracovateľský priemysel Prahy je s 7,6 percentami celkovej priemyselnej výroby na 5. mieste v regionálnej štruktúre všetkých 14 regiónov. Priemyselné závody sa sústreďujú najmä na severovýchode a juhozápade mesta. Na území hlavného mesta bolo roku 2003 zaregistrovaných 733 priemyselných závodov (s viac ako 20 zamestnancami) s celkovo 111 tisíc pracujúcimi.
Objemom svojej výroby sa v Prahe jednoznačne presadzujú dve odvetvia: produkcia potravín a produkcia elektrických a optických prístrojov, obe odvetvia s približne 33 miliardami Kč v roku 2002 alebo podielom 12 percent na produkciu odvetví v celom štáte (tržby za vlastné výrobky a služby v bežných cenách). Významnú rolu tu hrá predovšetkým výroba rozhlasových a televíznych prijímačov (20 percent celkovej produkcie krajiny a súčasne aj prvé miesto v regionálnej štruktúre).
Tieto odvetvia sú nasledované polygrafickým priemyslom s takmer 24,5 miliardami Kč tržieb. Význam tohto odvetvia vyplýva zo skutočnosti, že v hlavnom meste sa toto odvetvie silno koncentruje (44 percent celkovej produkcie) a Praha tu zaujíma prvé miesto zo všetkých regiónov.
Okrem toho sa však v Prahe nachádzajú aj ďalšie významné podniky tradičných priemyslových sektorov a odvetví, ktoré prispievajú k veľkému významu hlavného mesta ako priemyselného strediska:
- Výroba výrobkov kovospracujúceho priemyslu
- Výroba strojov a zariadení
- Chémia a farmaceutický priemysel
- Priemysel výrobkov zo skla, keramiky a porcelánu, stavebnej hmoty
- Výroba dopravných prostriedkov (okrem výroby automobilov), tu najmä koľajové súpravy, motocykle, ľahké lietadlá a iné.
Partnerské mestá
- Atény, Grécko
- Bagdad, Irak
- Berlín, Nemecko, 1996
- Birmingham, Spojené kráľovstvo
- Bratislava, Slovensko
- Brusel, Belgicko, 2003
- Budapešť, Maďarsko
- Frankfurt nad Mohanom, Nemecko, 1990
- Hamburg, Nemecko, 1990
- Helsinki, Fínsko
- Chicago, USA, 1990
- Jeruzalem, Izrael
- Kjóto, Japonsko, 1996
- Lisabon, Portugalsko
- Luxemburg, Luxembursko
- Moskva, Rusko, 2000
- Nîmes Francúzsko
- Norimberg, Nemecko, 1990
- Paríž, Francúzsko, 1997
- Peking, Čína (do 2019)[19]
- Petrohrad, Rusko
- Phoenix, USA, 1991
- Prešov, Slovensko
- Riga, Lotyšsko
- Rím, Taliansko
- Roš ha-Ajin, Izrael
- Rotterdam, Holandsko
- Soul, Južná Kórea
- Štokholm, Švédsko
- Šanghaj, Čína
- Taipei, Taiwan, 2001
- Tirana, Albánsko
- Turín, Taliansko
- Varšava, Poľsko
- Viedeň, Rakúsko
- Vilnius, Litva
Galéria
- Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Praha'Ndrangheta
Úmrtí v roce 2021
Útok na Tuilerijský palác
Čína
Červený obr
Červený veleobr
Česká Wikipedie
České království
Česko
Čtverečný stupeň
Řád hvězdového kříže
Řím
Řezno
Šíp
Š’-ťia-čuang
Španělští Habsburkové
Španělské impérium
Španělsko
Štýrský Hradec
Štěpánka Belgická
Židé
Žofie Dorota Pruská
Žofie Dorota Württemberská
Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Frederika Bavorská
1. březen
1. listopad
10. listopad
11. listopad
11. srpen
12. únor
12. listopad
14. červenec
14. duben
15. únor
15. listopad
1585
1618
1633
1654
1661
1667
1668
1672
17. únor
17. listopad
1711
1740
1767
1768
1780
1788
1790
1792
1793
1794
1795
1796
1797
18. únor
1804
1806
1809
1815
1821
1822
1824
1826
1831
1835
1848
1850
1871
1878
1909
1921
1940
1941
1956
1960
1971
2. březen
2003
2011
21. duben
28. duben
31. říjen
6. červen
6. leden
6. listopad
6. srpen
9. listopad
9. srpen
Adéla Augusta Bavorská
Adam Albert Neipperg
Adolf Hitler
Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)
Alžběta Bavorská
Alžběta Charlotta Orléanská
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Alžběta Parmská
Alžběta Savojská
Alžběta Vilemína Württemberská
Albert Kazimír Sasko-Těšínský
Alexandra Pavlovna Ruská
Alexandr I. Ruský
Alice Bourbonsko-Parmská
Altair
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Andrej Babiš
Anna Bretaňská
Anna Habsburská (1549-1580)
Anna Jagellonská
Anna Kateřina Gonzagová
Anna Marie Františka Toskánská
Anna Marie Luisa Medicejská
Anna Marie Martinozzi
Anna Medicejská
Anna Rakouská
Anna Saská (1836)
Anna Saská (1903–1976)
Anna Tyrolská
Anselm František Thurn-Taxis
Antonín Navarrský
Antonio Allegri da Correggio
Apeniny
Apollón
Argentina
Argentinské tango
Arturo Toscanini
Asterismus (astronomie)
Asymptotická větev obrů
Augusta Marie Luisa Bavorská
Augustiniánský kostel (Vídeň)
August II. Silný
August III. Polský
Autorita (knihovnictví)
Autoritní kontrola
Avenida Corrientes
Bílý trpaslík
Baptisterium
Bardi
Bari
Batávská republika
Bayerovo označení
Bazilika
Bazilika Saint-Denis
Bedřiška Alžběta Württemberská
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
Benátky
Bernardo Bertolucci
Bianca Marie Sforza
Bibliografie dějin Českých zemí
Biskupství
Bitva u Arcole
Bitva u Aspern a Esslingu
Bitva u Lipska
Bitva u Slavkova
Bitva u Valmy
Blanka Bourbonsko-Kastilská
Bohemia Energy
Bologna
Bourboni
Bourg-en-Bresse
Brabantská revoluce
Braganza
Braniborské markrabství
Brazílie
Brescia
Brigitte Hamannová
Budín (Budapešť)
Cášský mír
Císař
Císařská hrobka ve Vídni
Cagliari
Cefeida
Chí
Charles-René de Bombelles
Charlotta Belgická
Cheirón
Choť
Chorvatské království
Collecchio
Commons:Featured pictures/cs
Cosimo I. Medicejský
Covid-19
Dějiny Francie
Dassault Mirage III
Dauphin
Deklinace
Devítiletá válka
Digital object identifier
Diskuse:František I. Rakouský
Dodavatel poslední instance
Dorotea Žofie Falcko-Neuburská
Dorotea Bavorská
Druhá světová válka
Dušan Uhlíř
Eduard Parmský
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
Eleonora Juliana Braniborsko-Ansbašská
Eleonora Luisa Gonzagová
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Eleonora Magdalena Gonzagová
Eleonora Marie Josefa Habsburská
Eleonora Portugalská (1467)
Eleonora Skotská
Elisabeth von Württemberg?oldid=53621287
El Escorial
Emilia-Romagna
Empír
Encyklopedie
Erós
Eratosthenés z Kyrény
Estenští
Etruskové
Eurystheus
Fórum (antika)
Farnese
Ferdinand I. Dobrotivý
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
Ferdinand II. Štýrský
Ferdinand II. Tyrolský
Ferdinand III. Habsburský
Ferdinand Karel Tyrolský
Fidenza
Filip I. Orléanský
Filip I. Orleánský
Filip II. Španělský
Filip II. Orleánský
Filip III. Španělský
Filip IV. Španělský
Filip V. Španělský
Flamsteedovo označení
Florencie
Fonograf
Francie
Francis Baily
Francouzština
Francouzská hymna
Francouzská národní knihovna
Francouzská první republika
Francouzské císařství
Francouzské království
Francouzské království (1791–1792)
Francouzské revoluční války
Franco Nero
Frankfurt nad Mohanem
František I. Štěpán
František I. Štěpán Lotrinský
František I. Rakouský
František I. Toskánský
František Josef I.
František Karel Habsbursko-Lotrinský
Františka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu
Frederik Willem de Klerk
Fridrich August II. Saský
Fridrich I. Vilém Württemberský
Fridrich II. Štaufský
Fridrich II. Evžen Württemberský
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský (1700–1771)
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém II.
Fullereny
Gama Sagittae
Gaston Orleánský
Gemeinsame Normdatei
Georges Danton
Giambattista Bodoni
Girondisté
Glasgow
Guadalajara (Španělsko)
Guelfové a ghibellini
Héraklés
Habsburkové
Habsburská monarchie
Habsbursko-lotrinská dynastie
Heath Freeman
Hedvika Falcko-Sulzbašská
Henrietta Anna Stuartovna
Henrietta Marie Bourbonská
Hermína z Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoymu
Hildegarda Luisa Bavorská
Hlavní posloupnost
Hlavní strana
Hmotná nouze
Hnědý trpaslík
Hostivít
Hrobka srdcí
Hudební skladatel
Hustota zalidnění
Hvězdná velikost
Hyády (hvězdokupa)
Ilegální obchod s drogami
Innsbruck
International Standard Book Number
International Standard Serial Number
Invalidovna (Paříž)
Isabela Farnese
Isabela Klára Evženie
Isabela Parmská
Isabela Portugalská
Isabela z Croy
Itálie
Italské historické státy
Ivana Čornejová
Izabela Bourbonská
Jacques-Bénigne Bossuet
James Burney
Jana Šarlota Anhaltsko-Desavská
Jana Altmannová
Jana I. Kastilská
Jana III. Navarrská
Janov (Itálie)
Jan V. Portugalský
Jan Vilém Falcký
Jaroslav Šaroch
Jean-Baptiste Lully
Jiří Rak
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
Jindřich, hrabě z Chambord
Jindřich IV. Francouzský
Johana Habsburská
Johannes Kepler
Johann Bayer
John Bevis
John Flamsteed
Josef I. Habsburský
Josef II.
Josef Kranner
Julius Caesar
Jupiter (planeta)
Křesomysl
Kabinová lanová dráha na Ještěd
Kaisergruft
Kalábrie
Kapetovci
Karel, vévoda de Berry (1686–1714)
Karel Alexandr Württemberský
Karel Ferdinand Bourbonský
Karel Filip Schwarzenberg
Karel I.
Karel II. Španělský
Karel II. Štýrský
Karel II. Gonzaga
Karel III. Španělský
Karel Josef Lotrinský
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
Karel V. Lotrinský
Karel VI.
Karel X.
Karolína Augusta Bavorská
Karolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská
Karolina von Fuchs-Mollard
Katánie
Kateřina II. Veliká
Kateřina Pavlovna
Kateřina Saská (1468–1524)
Katedrála
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Parma)
Katedrála svatého Štěpána (Vídeň)
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Čapí hnízdo
Kavkaz
Kentaur
Klášter kapucínů (Vídeň)
Klaudie Felicitas Tyrolská
Klaudie Medicejská
Klaudios Ptolemaios
Kleště
Klemens Wenzel von Metternich
Klement III. (vzdoropapež)
Klement IX.
Klotylda Sasko-Kobursko-Gothajská
Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice
Korunovace
Korunovace českých panovníků
Korunovace panovníků Svaté říše římské
Korunovace uherských panovníků
Království obojí Sicílie
Království Velké Británie
Krannerova kašna
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská
Kristýna Luisa Öttingenská
Krok (vojvoda)
Lamezia Terme
Langobardi
Latina
Leopold, princ ze Salerna
Leopold I.
Leopold II.
Leopold Josef Lotrinský
Leopold V. Habsburský
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Libuše (kněžna)
Linec
Lino Ventura
Lisabon
Livorno
Lockdown
Lombardsko-benátské království
Londýn
Lublaň
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Ludvík Ferdinand Bourbonský
Ludvík Francouzský (1661–1711)
Ludvík Francouzský (1682–1712)
Ludvík Josef Bourbonský
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
Ludvík Württemberský
Ludvík XIII.
Ludvík XIV.
Ludvík XV.
Ludvík XVI.
Ludvík XVII.
Ludvík XVIII.
Luisa Marie Amélie Tereza Neapolsko-Sicilská
Lukida Anseris
Mír v Campo Formio
Maďarsko
Madrid
Manýrismus
Mantova
Marek Vokáč
Marie Španělská
Marie Adelaide Savojská
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
Marie Amálie Saská
Marie Anna Španělská (1606–1646)
Marie Anna Bavorská (1551–1608)
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
Marie Anna Bavorská (1660–1690)
Marie Anna Habsburská (1634–1696)
Marie Anna Habsburská (1654)
Marie Anna Josefa Habsburská
Marie Anna Saská (1799)
Marie Anna Savojská
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
Marie Antonie Sicilská
Marie Augusta Thurn-Taxis
Marie Beatrice d'Este (1750–1829)
Marie Beatrice Savojská
Marie Burgundská
Marie Dorotea Württemberská
Marie Ferdinanda Saská
Marie Gonzagová
Marie I. Tudorovna
Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská
Marie Josefa Bavorská
Marie Josefa Habsburská
Marie Josefa Saská (1867)
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1798)
Marie Kristýna Bourbonsko-Sicilská
Marie Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
Marie Leopolda Rakouská
Marie Leopoldina Habsbursko-Lotrinská
Marie Leopoldina Tyrolská
Marie Louisa Orléanská
Marie Ludovika Španělská
Marie Ludovika Beatrix z Modeny
Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská
Marie Magdalena Habsburská
Marie Medicejská
Marie Portugalská (1527)
Marie Ryantová
Marie Tereza Habsburská (1638)
Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Marie Tereza Portugalská
Marie Tereza Rakouská (1684–1696)
Marie Terezie
Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská
Markéta Habsburská (1584–1611)
Markéta Habsburská (1651–1673)
Markéta Luisa Orleánská
Markéta Saská
Markéta Savojská-Aosta
Markrabství moravské
Matyáš Habsburský
Matylda Falcká
Maximilien Robespierre
Maxmilián I. Bavorský
Maxmilián I. Josef
Maxmilián I. Mexický
Maxmilián II. Habsburský
Memorial
Messier 71
Messina
Meudon
Mexický císař
Mezinárodní astronomická unie
Mezinárodní den studentstva
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mezinárodní vesmírná stanice
Mezzani
Michał Korybut Wiśniowiecki
Michael Adams
Mieczyslaw Tomaszewski
Mikuláš Jindřich, vévoda Orleánský
Milán
Miloš Zeman
Milwaukee
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
Miroslav Žbirka
Miroslav Protiva
Miroslav Středa
Mnata
Modena
Montechiarugolo
MusicBrainz
Mysterium Cosmographicum
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní konvent
Národní střelecká asociace
Němčina
Německo
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Napoleon Bonaparte
Napoleon I.
Napoleon II.
National Archives and Records Administration
Neapol
Neapolské království
Neklan
Neutronová hvězda
Nezamysl
Nizozemská královská knihovna
Nizozemsko
Nova
Obelisk (Buenos Aires)
Obléhání Toulonu
Obr (hvězda)
Olymp
Online Computer Library Center
Opičí selfie
Osvícenství
Ottův slovník naučný
Ottův slovník naučný/Parma
Otto von Habsburg
Pád (řeka)
Přemyslovci
Přemysl Oráč
Paříž
Padova
Palermo
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Papež
Parma
Parma (rozcestník)
Parma Calcio 1913
Parmezán
Parmigianino
Parmská šunka
Parmské vévodství
Paseka (nakladatelství)
Paul de Barras
Pavel I. Ruský
Pavel III.
Pavol Molnár
Pedro I. Brazilský
Peršané
Perugia
Petr Fiala
Petr I. Brazilský
Petr Vorel
Philippe Pétain
Piacenza
Planetární mlhovina
Planeta
Platónské těleso
Plaude Laetare Gallia
Plejády
Ploutvonožci
Poštovní směrovací číslo
Pohřebiště
Polopravidelná proměnná hvězda
Polská národní knihovna
Pomořansko
Porod
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Francie
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Itálie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rakousko
Portál:Sport
Portugalské království
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Praha
Praní špinavých peněz
Praotec Čech
Prato
Pravé neštovice
Prezident České republiky
Princ
Prométheus
Prophets of Rage
Provincie Parma
Provincie v Itálii
Pruské království
Prusko
První Francouzská republika
Public Enemy
Q130834
Q18817#identifiers
Q18817#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q233900
Q233900#identifiers
Q233900#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q2683
Q2683#identifiers
Q2683#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q662652
Q784173
Q784173#identifiers
Q784173#identifiers|Editovat na Wikidatech
Rýnský spolek
Radiální rychlost
Rakouské císařství
Rakouské Nizozemí
Rakousko
Ravenna
Reggio di Calabria
Reggio Emilia
Regina Sasko-Meiningenská
Regiony v Itálii
Rektascenze
Rentgenové záření
Rimini
Robert Browning
Ron Flowers
Rosario
Rosemary Salm-Salm
Rozloha
Rusko
Sagitta?oldid=989438650
Salcburk
Salsomaggiore Terme
Sardinské království
SARS-CoV-2
Segedín
Sesterská republika
Seznam chorvatských panovníků
Seznam flanderských hrabat
Seznam lucemburských panovníků
Seznam měst v Itálii
Seznam milánských vládců
Seznam mytických panovníků Čech a Moravy
Seznam představitelů českého státu
Seznam představitelů českého státu#Čeští králové (1198–1918)
Seznam panovníků Svaté říše římské
Seznam portugalských králů
Seznam rakouských arcivévodů a císařů
Seznam saských panovníků
Seznam souhvězdí
Seznam trevírských biskupů a arcibiskupů
Seznam uherských králů
Sham
Skotsko
Slavkov u Brna
Slovinsko
Slunce
SNAC
Soubor:1839 Krafft Siegesmeldung nach der Schlacht bei Leipzig 1813 anagoria.JPG
Soubor:916ParmaPalazzoComune.JPG
Soubor:972ParmaPalDelGovernatore.JPG
Soubor:980ParmaSGiovanniEv.JPG
Soubor:987ParmaSMariaDelleGrazie.JPG
Soubor:993ParmaPalazzoDucale.JPG
Soubor:Arms of Flanders.svg
Soubor:Arms of the Count of Luxembourg.svg
Soubor:Arms of the Dauphin of France.svg
Soubor:Battistero.jpg
Soubor:Bodoni portrait.jpg
Soubor:Capuchin Church - Vienna - 2.jpg
Soubor:Charles VI kaisergruft.jpg
Soubor:Chiesa della SS Annunciata.JPG
Soubor:Coat of arms Kingdom Lombardy-Venetia (2).svg
Soubor:Coat of arms of Croatia (1868-1918) with crown.svg
Soubor:Coat of arms of Dalmatia 1495.svg
Soubor:Coat of Arms of Leopold II and Francis II, Holy Roman Emperors-Or shield variant.svg
Soubor:Coat of arms of Parma.svg
Soubor:Coat of arms of the archduchy of Austria.svg
Soubor:Coat of arms of the House of Visconti (1395).svg
Soubor:Coa Hungary Country History (19th Century).svg
Soubor:Duomo e Battistero di Parma.jpg
Soubor:Elisabeth Wilhelmine von Württemberg.jpg
Soubor:FerdinandIII.jpg
Soubor:Flag of Italy.svg
Soubor:Flag of Parma.svg
Soubor:Francis II, Holy Roman Emperor at age 25, 1792.png
Soubor:Francis II (Holy Roman Emperor).jpg
Soubor:Francis II signature.jpg
Soubor:Grand Royal Coat of Arms of France.svg
Soubor:Gros - Entrevue - 1812.jpg
Soubor:Hyacinthe Rigaud - Louis de France, Dauphin (1661-1711), dit le Grand Dauphin - Google Art Project.jpg
Soubor:I-PR-Parma03.JPG
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria.svg
Soubor:Imperial Coat of Arms of the Empire of Austria (1815).svg
Soubor:Insigne Cechicum.svg
Soubor:Josef Kreutzinger - Kaiserliche Familie.jpg
Soubor:Joseph Kreutzinger - Kaiser Franz I.jpg
Soubor:Kapuzinergruft Wien6.JPG
Soubor:Kapuzinergruft Wien 017.jpg
Soubor:Lampi - Emperor Francis II in Chevauleger uniform.png
Soubor:Macaca nigra self-portrait large.jpg
Soubor:Messier 71 Hubble WikiSky.jpg
Soubor:Palazzo vescovile.JPG
Soubor:Parma, San Giovanni Evangelista 04.JPG
Soubor:Parma Baptist klenba DSC 0008.JPG
Soubor:Parma Duomo di Parma 001.JPG
Soubor:Parma nel XV secolo.jpg
Soubor:Piazza Garibaldi a Parma.jpg
Soubor:Profile portrait of Catherine II by Fedor Rokotov (1763, Tretyakov gallery).jpg
Soubor:Sagitta constellation map.png
Soubor:Sidney Hall - Urania's Mirror - Delphinus, Sagitta, Aquila, and Antinous.jpg
Soubor:Signature of Louis, Grand Dauphin in 1695.png
Soubor:Tango Porteño.jpg
Soubor:Vaenius - Alexander Farnese.png
Soubor:Valmy Battle painting.jpg
Soubor:Wappen Habsburg-Lothringen Schild.svg
Soubor:Wappen Königreich Galizien & Lodomerien.png
Soubor:Wien - Kapuzinergruft, Maria-Theresia-Gruft (2).JPG
Soubor:Wiki letter w.svg
Souborný katalog České republiky
Souhvězdí
Souhvězdí Šípu
Souhvězdí Štíra
Souhvězdí Andromedy
Souhvězdí Býka
Souhvězdí Berana
Souhvězdí Blíženců
Souhvězdí Cefea
Souhvězdí Chameleona
Souhvězdí Dalekohledu
Souhvězdí Delfína
Souhvězdí Draka
Souhvězdí Eridanu
Souhvězdí Fénixe
Souhvězdí Hada
Souhvězdí Hadonoše
Souhvězdí Havrana
Souhvězdí Herkula
Souhvězdí Hodin
Souhvězdí Holubice
Souhvězdí Honicích psů
Souhvězdí Hydry
Souhvězdí Indiána
Souhvězdí Jeřába
Souhvězdí Ještěrky
Souhvězdí Jednorožce
Souhvězdí Jižního kříže
Souhvězdí Jižního trojúhelníku
Souhvězdí Jižní koruny
Souhvězdí Jižní ryby
Souhvězdí Kasiopeji
Souhvězdí Kentaura
Souhvězdí Kompasu
Souhvězdí Koníčka
Souhvězdí Kozoroha
Souhvězdí Kružítka
Souhvězdí Létající ryby
Souhvězdí Labutě
Souhvězdí Lištičky
Souhvězdí Lodi Argo
Souhvězdí Lodního kýlu
Souhvězdí Lodní zádě
Souhvězdí Lva
Souhvězdí Lyry
Souhvězdí Malého lva
Souhvězdí Malého medvěda
Souhvězdí Malého psa
Souhvězdí Malého vodního hada
Souhvězdí Malíře
Souhvězdí Mečouna
Souhvězdí Mikroskopu
Souhvězdí Mouchy
Souhvězdí Oktantu
Souhvězdí Oltáře
Souhvězdí Orionu
Souhvězdí Orla
Souhvězdí Páva
Souhvězdí Panny
Souhvězdí Pastýře
Souhvězdí Pece
Souhvězdí Pegase
Souhvězdí Persea
Souhvězdí Plachet
Souhvězdí Poháru
Souhvězdí Pravítka
Souhvězdí Rajky
Souhvězdí Raka
Souhvězdí Ryb
Souhvězdí Rydla
Souhvězdí Rysa
Souhvězdí Severní koruny
Souhvězdí Střelce
Souhvězdí Trojúhelníku
Souhvězdí Vah
Souhvězdí Velkého psa
Souhvězdí Velké medvědice
Souhvězdí Velryby
Souhvězdí Vlka
Souhvězdí Vodnáře
Souhvězdí Vozky
Souhvězdí Zajíce
SpaceX
SpaceX Crew-3
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/16/48.205555555556/16.369722222222/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-521-62755-9
Speciální:Zdroje knih/0-939923-78-5
Speciální:Zdroje knih/1-108-69825-5
Speciální:Zdroje knih/1-4493-1026-5
Speciální:Zdroje knih/1-84628-155-5
Speciální:Zdroje knih/3-319-49082-6
Speciální:Zdroje knih/3-7091-0626-5
Speciální:Zdroje knih/80-85192-30-6
Speciální:Zdroje knih/80-85785-20-X
Speciální:Zdroje knih/80-85946-19-X
Speciální:Zdroje knih/80-86515-37-0
Speciální:Zdroje knih/978-0-521-62755-9
Speciální:Zdroje knih/978-0-939923-78-6
Speciální:Zdroje knih/978-1-108-69825-2
Speciální:Zdroje knih/978-1-4493-1026-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-84628-155-6
Speciální:Zdroje knih/978-3-319-49082-3
Speciální:Zdroje knih/978-3-7091-0626-6
Speciální:Zdroje knih/978-3-8297-6646-3
Speciální:Zdroje knih/978-80-7185-940-6
Spojené království
Spojené provincie nizozemské
Spojené státy americké
SPOLU
Stát
Státní zastupitelství
Staré Město (Praha)
Starověké Řecko
Starověký Řím
Století
Stylistika
Superskupina (hudba)
Svátost nemocných
Svítivost
Světelný rok
Svatá říše římská
Svatá Helena (ostrov)
Taranto
Telefonní předvolba
Terenzo
Terst
Toskánské vévodství
Toskánské velkovévodství
Tours
Trzebiatów
Tuberkulóza
Turín
Uhersko
Uhlíková hvězda
Union List of Artist Names
Univerzitní systém dokumentace
Uranometria
Válka první koalice
Vévodská hrobka
Vídeň
Vídeňské Nové Město
Vídeňský kongres
Vít Vlnas
Vývod (genealogie)
Vývoj hvězd
Vakcína proti covidu-19
Varšavské knížectví
Vatikánská apoštolská knihovna
Velká francouzská revoluce
Velká francouzská válka
Vendôme
Verona
Versailles (zámek)
Vilém I. Württemberský
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vnislav
Vnitřní Město (Vídeň)
Vojen
Vražda
Vydírání
Vyhlášení války
Württemberkové
Württemberské království
War of the First Coalition?oldid=694313996
Wettinové
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilbur Smith
William Pitt mladší
Wisconsin
Wittelsbachové
Wolfova–Rayetova hvězda
WorldCat
Worms
Yolanda z Ligne
Zákrytová dvojhvězda
Zámek ve Fontainebleau
Země
Zeměpisná šířka
Zeměpisné souřadnice
Zeus
Zita Bourbonsko-Parmská
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk