A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Avia BH-11 | |
---|---|
Avia BH-11 v Leteckém muzeu Kbely | |
Určení | školní, kurýrní a sportovní letoun |
Původ | Československo |
Výrobce | Avia |
Šéfkonstruktér | Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn |
První let | 17. června 1924 |
Uživatel | Československo |
Výroba | 1924-1929 |
Vyvinuto z typu | Avia BH-9 |
Další vývoj | Avia BH-12 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avia BH-11 (vojenské označení B-11) byl lehký celodřevěný vzpěrový dolnoplošník, který vznikl úpravou letounu BH-9, a sloužil jako školní, kurýrní a sportovní. Je dílem mladých konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna z továrny Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[1]
Vznik a vývoj
Avia BH-11 přímo navazuje na svého předchůdce, letoun Avia BH-9. Od BH-9 se liší tvarem první přepážky za motorem (u BH-9 eliptická, u BH-11 obdélníková), většími nádržemi a změnami v palivové instalaci. Na fotografiích jsou oba letouny téměř nerozeznatelné, pokud není vidět označení, nebo detail první přepážky (hned za motorem).
Dolnokřídlý, dvoumístný jednoplošník se dočkal v letech 1924-1929 několika provedení ve více než 10 variantách. Původně spojovací letoun byl později využíván jako školní nebo jako sportovní letoun.[3]
Avia BH-11 bylo první československé letadlo pilotované Zdeňkem Lhotou, které v červenci 1924 přeletělo kanál La Manche a přistálo na anglické půdě.[4]
V květnu 1928 zakoupila licenční výrobní práva na BH-11 švýcarská firma Schauer z Lausanne. Výrobu provedla společnost Aéro S.A. v Lausanne. Stačila však postavit pouze jediný stroj. Vzorový letoun L-BONS dodaný do Švýcarska létal s imatrikulacemi CH-230 a HB-ORI.[5] Až do roku 1948 létal s původním motorem Walter NZ-60.
Přesný počet vyrobených letounů "řady" BH-11 není znám. V civilní leteckém rejstříku bylo postupně zapsáno 14 letadel všech variant. Poslední z nich byl z československého rejstříku vymazán 23. srpna 1937.[6]
V roce 1924 vznikl z původní BH-11 sportovní a turistický letoun BH-12. Profil křídla tohoto letounu se směrem k trupu - na rozdíl od BH-11 - zužoval jen nepatrně.[7]
Popis letounu
Letoun BH-11 měl dřevěný trup obdélníkového průřezu se dvěma otevřenými prostory pro letce sedící za sebou. Letadla měla dvojí řízení, řízení instruktora bylo v zadním prostoru, v předním bylo vypínatelné (později spolehlivější stálé) řízení pro žáka. Na hřbetě trupu za zadním pilotním prostorem byla pyramida, chránící hlavy letců při převrácení letadla na zemi. Palivová nádrž byla v trupu za motorem, za zadním sedadlem byl zavazadlový prostor. Ocasní plochy tvořila svislá ocasní plocha bez pevné části (charakteristický znak letadel Avia té doby – pevnou část nahrazovala vysoká plochá zadní část trupu) a samonosná (bez vzpěr) vodorovná ocasní plocha s pevným stabilizátorem (možnost nastavení na zemi pomocí podložek). Ovládání kormidel pomocí zdvojených ocelových lan. Křídla byla dřevěná polosamonosná, potažená po zadní nosník překližkou a jako celek plátnem, byla osazena křidélky, klapky neměla. Křídlo mělo nejtlustší profil v místě upevnění vzpěr, k trupu i ke koncům se profil ztenčoval. Křídlo i ocelové vzpěry byly spojeny s trupem i navzájem kloubovými vzpěrami, které byly rozebíratelné, a křídlo bylo možno ve dvou lidech snadno demontovat. Letadlo mělo pevný kolový podvozek (možno namontovat lyže) s ostruhou, a pevnou (nestavitelnou) dřevěnou vrtuli.[3]
Letadlo bylo schopné plné akrobacie, která však byla po několika nehodách v září 1924 zakázána, a povolena znovu až za dva roky. Příčinou zákazu bylo podezření na nedostatečnou pevnost konstrukce, ale svou roli na nehodách měl i u nás zavedený letecký výcvik na velmi stabilních dvouplošnících Brandenburg, který nedostatečně připravil piloty na pilotáž mnohem obratnějších a nestabilnějších dolnoplošníků.
Všem malým dolnoplošným Aviím (BH-5, BH-9, BH-10 i BH-11) se říkalo "Boska". Tento název pocházel z imatrikulace L-BOSA letadla BH-5, se kterým pilot JUDr. Zdeněk Lhota v roce 1923 získal několik vítězství v leteckých závodech.
Použití
- Největším úspěchem typu BH-11 byla jeho oblíbenost a dlouhá služba (některé BH-11 létaly až do okupace), zasloužená spolehlivostí, levným provozem, dobrými letovými vlastnostmi a dobrými výkony na tak malé letadlo.
- Dne 27. června 1924 startoval pilot JUDr. Zdeněk Lhota z Prahy na sériovém, kurýrním letadle Avia BH-11 Walter NZ k letu do Belgie a Francie. Jednalo se o propagační dálkový a etapový přelet na trati Praha – Brusel – Paříž – Londýn – Paříž – Praha. Přes nepříznivý vítr byl čistý čas letu s BH-11 (L-BONB) z Prahy do Bruselu 7 hod. 10 min. V Bruselu byl takový zájem o letadlo, že opakované předvádění letadla prodloužilo pobyt o celý týden. Podobně tomu bylo i v Paříži, kde bylo předváděno na letištích Le Bourget a Villacoublay. Následovala ještě návštěva Londýna a návrat do Paříže. Bylo to poprvé, co československé letadlo přeletělo kanál La Manche a přistálo na anglické půdě. Na přání technických kruhů zanechal Lhota letadlo v Paříži. Celková trať takto ukončeného propagačního letu dosáhla délky 1800 km.[8]
- V rychlostním závodě o cenu prezidenta republiky v roce 1924 obsadili v kategorii „B“ na BH-11: pilot Sládek druhé místo, pilot Kolomazník čtvrté místo, pilot npor. Josef Hamšík páté místo, pilot Čermák šesté místo, pilot Josef Cinibulk sedmé místo a pilot ppor. Jíra osmé místo (první a třetí místo obsadili letci na jednomístných BH-10).
- V dubnu 1925 letěl JUDr. Zdeněk Lhota na BH-11 (L-BONB) z Prahy přes Vídeň, Bukurešť, Sofii, Varšavu zpět do Prahy.
- Tovární pilot Avie Karel Fritsch na BH-11E (L-BONH) zvítězil v mezinárodním závodě Coppa d'Italia 12.-19. listopadu 1925. Ten se odehrál na trati dlouhé 325 km v trojúhelníku Centocello - Ciampino - Montecelio. Závodu přihlížel italský král Viktor Emanuel III. a italský ministerský předseda Benito Mussolini. Druhý den probíhaly zkoušky měření spotřeby paliva a oleje a v závěrečný den byly zkoušeny maximální a minimální rychlost letu (max. 70 km/h). Po vyhodnocení výsledků byl vyhlášen vítězem Karel Fritsch a dosáhl tak pro továrnu Avia velmi cenného mezinárodního úspěchu.[9]
- Pilot JUDr. Zdeněk Lhota zvítězil na BH-11C (L-BONK) na mezinárodních závodech turistických, lehkých letadel v Paříži na letišti Orly, šéfpilot Avie Karel Fritsch na BH-11C (L-BONI) byl druhý (1926).[10]
- V roce 1926 měla firma Avia obhajovat cenu Coppa d'Italia v soutěži dvousedadlových letadel se stroji BH-11. Ty byly dle předběžných zkoušek v tak dokonalém stavu, že bylo upuštěno od dalších zkoušek. Přesto se 8. října Lhota rozhodl provést s BH-11C (L-BONI) na letišti Montecelio (Aeroporto Alfredo Barbieri di Guidonia) u Říma zkoušku střemhlavého letu z výšky 1000 metrů až na výšku 50 metrů. Letěl s plným zatížením i s mechanikem Volejníkem. Při sestupu se odtrhl plátěný potah křídla a došlo k destrukci křídla při letu střemhlav. Při nastalé havárii pilot i mechanik zahynuli. Následovala tryzna s poctami v Římě, vojenský doprovod na hranice Itálie, slavný pohřeb v Praze a uložení ostatků do hrobu na pražském Vyšehradě.[11] Pamětní list 1. výročí tragického úmrtí podepsal sám prezident T. G. Masaryk. V místě havárie je dodnes udržován pomník. Jeho další projekty o rozšíření letecké turistiky nebo o dálkových letech např. do Japonska tak přervala smrt. JUDr. Zdeněk Lhota dříme svůj věčný sen na posvátném Vyšehradě.[12]
- Posádka pilot Václav Bican a mechanik ing. Václav Kinský na BH-11C (L-BONK) zvítězila v Coppa d'Italia 1926. Dvojím vítězstvím (1925, 1926) byla definitivně získána cena Coppa d'Italia (Italský pohár).[13] Tento letoun s výr. č. 18 později létal s imatrikulací OK-IZZ[6] v Západočeském aeroklubu v Plzni až do roku 1937. Potom byl vystaven v Západočeském muzeu a v 60. letech 20. století převezen do tehdy vznikajícího Leteckého muzea ve Kbelích, kde je dodnes.[4]
- Tovární pilot Avie kpt. v.v. Vladimír Černý dosáhl na BH-11B (L-BONM) 6. prosince 1927 světového rekordu FAI na vzdálenost na okruhu s výkonem 1 740,728 km, v kategorii jednomístných letadel o prázdné hmotnosti 200–350 kg. Pro rekordní lety bylo letadlo opravdu jednomístné, místo předního sedadla byla palivová nádrž. Letěl s překomprinovaným motorem Walter NZ-60 o výkonu 75 HP.[14]
- Pilot mjr. Alois Vicherek dosáhl na témže BH-11B (L-BONM) o půl roku později, 6. června 1928 světového rekordu na vzdálenost na okruhu s výkonem 2 500 km. Tento rekord byl překonán až v roce 1933.[4]
- Pilot mjr. Alois Vicherek dosáhl na témže BH-11B (L-BONM) v roce 1928 světového rekordu na vzdálenost v přímé linii na trati Praha – Moskva – Kazaň – Omsk s výkonem 2011 km. Plánoval sice ještě delší let, ale v noci ve sněhové vánici mu zamrzl karburátor, takže musel nouzově přistát za Moskvou u Bědnoděmjanska a byl lehce zraněn. Na rekord to ale stačilo. Jeho BH-11B vážilo prázdné 340 kg, ale vzlétalo s hmotností 820 kg, neslo tedy 480 kg, to je o 140 kg víc, než samo vážilo.[7]
- Pilot škpt. František Malkovský v roce 1928 předváděl BH-11 (L-BONS) ve Švýcarsku, předváděl zde akrobacii a zvítězil v Mezinárodních závodech lehkých letadel.
- Pilot mjr. František Klepš na BH-11B (L-BABG) získal sedmé místo na leteckých závodech turistických letadel Challenge 1929. Časy vítězství už byly pryč, konkurenti již BH-11 předstihli.
Varianty BH-11
Letadla byla vyráběna v mnoha (níže uvedených) variantách; některá letadla nejsou jednoznačně zařaditelná do udávaných variant, protože byla během služby přeznačena nebo přestavěna, u jiných se nedochovaly informace o variantě, ve které bylo toto letadlo vyrobeno. MNO objednalo pro armádu celkem 25 letadel BH-11 různých variant. Armáda později prodala svoje letadla civilním uživatelům, především aeroklubům a MLL. Firma Avia vyrobila pro sebe ještě několik továrních letounů s civilní imatrikulací, které používala jako předváděcí a k účasti na závodech. Některé z těchto továrních letounů byly rovněž později prodány dalším uživatelům.
- BH-11 (vojenské označení letadla B-11), MNO objednalo pro armádu 15 ks Bš-11 a 10 ks Bk-11
- Bš-11 – školní verze (počet kusů neuveden, takto byly označeny stroje z původní objednávky 15 ks B-11, použité k výcviku pilotů)
- Bk-11 – kurýrní verze, MNO objednáno pro armádu 10ks (mezi těmito 10ks byly i stroje v provedení A, B, C, p – viz níže)
- Bk-11A – Bk-11 poháněná šestiválcovým motorem Anzani 6A3 o výkonu 70 HP původně pohánějící Avii BH-5 (počet kusů neuveden)
- Bk-11B – Bk-11 se zvětšenými nádržemi pro dálkové lety (počet kusů neuveden)
- Bk-11C – Bk-11 se zvětšenou nádrží na obrys trupu (sic) (počet kusů neuveden)
- Bk-11p – Bk-11 s pevnějším podvozkem (počet kusů neuveden)
- BH-11A – tovární letoun, prodaný v roce 1928 do Švýcarska jako vzor pro licenční výrobu. Švýcarský výrobce však zbankrotoval po jediném vyrobeném kusu. Vzorová BH-11A dostala švýcarskou imatrikulaci CH-230, později nový motor Lycoming, a létala až do havárie v roce 1952.
- BH-11B – tovární letoun imatrikulovaný L-BONM se zvětšenými nádržemi a zaoblenými konci křídel vznikl v roce 1927 pro dálkové lety. Při rekordních letech byla v místě předního sedadla (v těžišti letounu) umístěna další palivová nádrž a prostor byl zakryt. Letadlo bylo po této úpravě jednomístné (počet vyrobených letounů není uveden, podle některých pramenů byly tři, ale zde mohlo dojít k záměně s „Antilopami“)
- BH-11B „Antilopa“ – tovární letadla pro šestidenní závod turistických letadel Challenge v roce 1929, vyrobeny 4 kusy. První dvě „Antilopy“ v.č.1001 (později OK–LIQ) a v.č.1004 byly velmi štíhlé, ale neosvědčily se a do závodu nebyly vyslány. Závodu se zúčastnily letouny L-BABH a L-BABG s motorem Walter Vega o výkonu 85 HP, většími palivovými nádržemi, sníženou pyramidou za hlavou pilota a lomenou osou podvozku.
- BH-11C – tovární letadla s většími palivovými nádržemi a většími křídly, firma Avia si v roce 1924 vyrobila tři kusy pro účast v závodech, měly imatrikulaci L-BONB, L-BONI a L-BONK (tato se dochovala a je v Leteckém muzeu Kbely). Tato letadla létala jak s vysokou, tak později se sníženou pyramidou na trupu.
- BH-11E – tovární letadlo označené L-BONH pro závod Coppa d'Italia 1925; BH-11E vznikla přestavbou z BH-9.12 (taky s imatrikulací L-BONH). Speciálně upravená BH-11 se zvětšenou nosnou plochou křídel z 13,6 m2 na 15,64 m2 byla schopna dosáhnout minimální rychlosti 67,5 km/h.[7]
Historie a činnost BH-11 ovšem neskončila rokem 1929 ukončením výroby. Ještě dlouhá léta bylo možno vidět tato spolehlivá letadla na vojenských i civilních letištích, ve službách soukromníků i aeroklubů. Ještě těsně před válkou létala jedna BH-11, kterou si její vlastník po domácku upravil, opatřil krytou kabinou a motorem Walter Junior.[7]
Tovární označení letadel Avia bylo BH, protože takto značili svoje letadla konstruktéři Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn. Vojenské označení letadel Avia bylo B (prý podle majitele firmy Avia p. Miloše Bondyho), protože A už mělo Aero. Číslo za tečkou je číslo konkrétního letadla. Imatrikulace československých civilních letadel od roku 1919 byla L-B a tři písmena (např. L-BONH), později (od roku 1930) byla změněna na OK- a tři písmena (např. OK-LIQ). Při samotné změně byla tato tři písmena zachována, takže např. L-BXYZ by se změnilo na OK-XYZ.
Specifikace
Typ: BH-11, turistické, kurýrní a školní letadlo
- Osádka: 2
- Rozpětí: 9,72 m
- Délka: 6,64 m
- Nosná plocha: 13,6 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 351 kg
- Vzletová hmotnost: 579 kg
- Maximální rychlost: 155 km/h
- Cestovní rychlost: 125 km/h
- Dostup: 4000 m
- Dolet: 600 km
- Čas výstupu: 10 min. na 2000 m
- Motor: Walter NZ-60 o výkonu 60 HP
Typ: BH-11B Antilopa, sportovní letadlo
- Osádka: 2 (v úpravě pro dálkové lety 1)
- Rozpětí: 10,4 m
- Délka: 6,82 m
- Nosná plocha: 13,75 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 350 kg
- Vzletová hmotnost: 625 kg
- Maximální rychlost: 175 km/h
- Cestovní rychlost: 150 km/h
- Dostup: 3500 m
- Dolet: 760 km
- Čas výstupu: 6 min. do 1000 m, 16 min. do 2000 m
- Motor: Walter Vega o výkonu 85 HP
Typ: BH-11C sportovní letadlo
- Osádka: 2
- Rozpětí: 11,10 m
- Délka: 6,54 m
- Nosná plocha: 16,6 m2
- Hmotnost prázdného letounu: 322 kg
- Vzletová hmotnost: 545 kg
- Maximální rychlost: 150 km/h
- Cestovní rychlost: 135 km/h
- Dostup: 4000 m
- Dolet: 450 km
- Čas výstupu: 20 min. na 2000 m
- Motor: Walter NZ-60 o výkonu 60 HP
Galerie
-
Avia BH-11C a Walter NZ 60 (Letecké muzeum Kbely)
-
Avia BH-11 s motorem Walter NZ-60, Letecké muzeum Kbely
-
Avia BH.11C (L-BONK, BH.11-18)
-
Avia Bk-11 (11-17)
-
Avia Bk-11 (11-17)
Odkazy
Reference
- ↑ FLIEGER, Jan. Avia BH-11 . Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 . Dostupné online.
- ↑ RUSEK, Tomáš. BH-11 ( L-BONU, ex. L-BONB) . Československé letectví - web o historii letectví u nás . Dostupné online.
- ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 108–111, 254–255.
- ↑ a b c PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. 1. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 16–18.
- ↑ PENTLAND, Andrew. Civil Aircraft Register - Switzerland . Leeds, UK: airhistory.org.uk, 2019-11-19 . Dostupné online.
- ↑ a b PENTLAND, Andrew. Civil Aircraft Register - Czechoslovakia . Leeds, UK: airhistory.org.uk, 2019-11-20 . Dostupné online.
- ↑ a b c d NĚMEČEK, Václav. Továrna Avia do odchodu konstruktérů Beneše a Hajna. Letectví. 1951-04-30, roč. 27, čís. 9, s. 199–201. Dostupné online.
- ↑ APELTAUER, Lumír. Průkopník letectví. Zpravodaj Model Klubu Černošice. Roč. 1991.
- ↑ -IN-. Československé vítězství v Coppa d'Italia. Letectví. Listopad 1925, roč. 5. (1925), čís. 11, s. 229–233. Dostupné online.
- ↑ Z MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE V ORLE VE FRANCII. Světozor. 9.9.1926, roč. 1925-1926 (26.), čís. 26, s. 502–503. Dostupné online.
- ↑ Hrob Zdeněk Lhota . Spolek pro vojenská pietní místa . Dostupné online.
- ↑ K tragickému skonu aviatika JUDr. Zdenka Lhoty. Český svět. 21.10.1926, roč. 23 (1926-7), čís. 4, s. 12. Dostupné online.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. L33.
- ↑ -HF-. Naše letectcí v roce 1927. Letectví. Leden 1928, roč. 8. (1928), čís. 1, s. 1–3. Dostupné online.
- ↑ Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech. 1. vyd. Praha XVII - Jinonice: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, 1933. 140 s. S. L34.
Související články
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (I) 1918–1945. : Naše vojsko, 1983. 368 s.
- Křídla vlasti. 1964, čís. 25.
- Avia BH.11.16 v československém letectvu. Novinky MPM. 2013-08-28, čís. 72.
- Avia BH.11.14 (L-BONS) a (OK-AVN) v československém letectvu. Novinky MPM. 2013-12-06, čís. 74.
- Avia B.H.11.12 až B.H.11.20 v československém letectvu. Novinky MPM. 2014-04-25, čís. 76.
- Avia BH.11.184 v československém letectvu. Novinky MPM. 2014-02-27, čís. 75.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-11 na Wikimedia Commons
- Avia BH-11 na vinar.cz
- Avia BH-11 na pilotinfo.cz
- Avia BH-11k na valka.cz
- Avia BH-11B na valka.cz
- Avia BH-11E na valka.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk