A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jak-28 | |
---|---|
Jak-28L z expozice muzea 121. závodu na opravy letadel, Kubinka, 2012. | |
Určení | Střední bombardér Průzkumný letoun Pro elektronický boj Záchytný stíhač |
Původ | Sovětský svaz |
Výrobce | Saratovský závod (1963-64) Irkutský závod (1960-71)[1] Novosibirský závod |
Konstruktérská skupina | Jakovlev |
První let | 5. března 1958 |
Zařazeno | 1960 |
Vyřazeno | 1992 (Bělorusko) |
Uživatel | Sovětské letectvo Vojska protivzdušné obrany Ruské letectvo Ukrajinské letectvo |
Vyrobeno kusů | 1 180 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakovlev Jak-28 (kód NATO "Brewer", "Firebar" a "Maestro") byl sovětský bojový letoun, který vznikl podle svého předchůdce Jaku-25, resp. Jaku-26 - bombardovací verze. První prototyp stroje vzlétl 5. března 1958. Byly postupně vyrobeny tři prototypy, z nichž poslední odpovídal sériovému stroji. Stroj se začal vyrábět roku 1960, přičemž bylo vyrobeno několik verzí, včetně stíhacího stroje Jak-28P Firebar.
Vývoj
Západ se s Jakem-28 poprvé seznámil na letecké přehlídce v Tušinu roku 1961. Západní analytici se zpočátku domnívali, že jde spíše o stíhací než útočný letoun – a pokračování Jaku-25M – a dostal označení „Flashlight". Poté, co byla rozpoznána jeho skutečná role, byla série bombardérů Jak-28 přejmenována na „Brewer“.
Jak-28 byl středoplošník s velkým křídlem o šípovitosti 45 stupňů. Vodorovné ocasní plochy byly vetknuty do poloviny svislé plochy (s výřezy umožňujícími pohyb kormidla). Na náběžné hrany byly namontovány sloty a na odtokové hrany křídel byly namontovány štěrbinové klapky. Dva proudové motory Tumanskij R-11, zpočátku každý o tahu 57 kN (12 795 lbf), byly zavěšeny v gondolách, podobně jako u předchůdce Jaku-25. Motory namontované na křídle a hlavní jednostopý podvozek (doplněný podpěrnými koly v aerodynamických krytech u konců křídel) umožňovaly použití většiny prostoru trupu na palivové nádrže a vybavení. Byl primárně podzvukový, ačkoli ve velké výšce mohl překročit Mach 1.
Celková produkce všech Jaků-28 dosáhla 1180 ks.
Služba
Letoun je možná nejlépe známý pro hrdinské činy kapitána Borise Kapustina a poručíka Jurije Janova poté, co letoun Jak-28, který pilotovali, utrpěl 6. dubna 1966 fatální poruchu motoru. Dostali rozkaz odklonit se a pokusit se o přistání v sovětské zóně Německa, ale ztratili kontrolu nad letounem a zabloudili do vzdušného prostoru Západního Berlína. Posádce se podařilo vyhnout sídlišti, ale spadli do jezera Stößensee, aniž by se katapultovali. Jejich těla spolu s troskami vytáhli z jezera potápěči Královského námořnictva (přiletěli z Portsmouthu) a specialisté na záchranu, kteří z letadla také získali důležitý přísně tajný materiál včetně motorů, které byly převezeny na základnu Gatow ke kontrole RAF a americkými inženýry. Těla obou pilotů byla vrácena do SSSR s plnými vojenskými poctami od příslušníků sovětské i britské ozbrojené služby a oba byli posmrtně vyznamenáni Řádem rudého praporu. První motor byl opraven 18. dubna 1966 a druhý o týden později; oba motory byly vráceny SSSR 2. května 1966.[2]
Jak-28P byl stažen ze služby na počátku 80. let, ale cvičné a další verze zůstaly ve službě až do pádu Sovětského svazu. Létaly minimálně do roku 1992. Průzkumné letouny a letouny pro elektronický boj byly nakonec nahrazeny variantami Suchoj Su-24.
Varianty
- Jak-28 Brewer-A - základní verze - vyrobeno 350 kusů
- Jak-28L Brewer-B - modernizovaná verze - vyrobeno 111 kusů
- Jak-28I Brewer-C - modernizovaná verze - vyrobeno 223 kusů
- Jak-28R Brewer-D - verze s průzkumným zařízením - vyrobeno 183 kusů
- Jak-28E Brewer-E - verze pro radioelektronický boj s elektronickým vybavením umístěným v pumovnici
- Jak-28P Firebar - přepadový stíhací letoun pro každé počasí - vyrobeno 435 kusů
- Jak-28U Maestro - cvičná verze - vyrobeno 183 kusů
Specifikace (Jak-28P)
Technické údaje
- Posádka: 2
- Rozpětí: 12,5 m
- Délka: 21,6 m
- Výška: 3,95 m
- Nosná plocha: 37,6 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 15 000 kg
- Max. vzletová hmotnost: 20 000 kg
- Pohon: 2× proudový motor Tumanskij R-11
- Tah motoru: 46 kN
Výkony
- Maximální rychlost: 1 840 km/h
- Dostup: 16 750 m
- Dolet: 2 500 km
- Plošné zatížení: 531 kg/m²
- Pomět tah/hmotnost: 0.62
Výzbroj
- 2 × střely vzduch-vzduch R-98M (AA-3 'Anab'), obvykle jedna R-98TM infračerveně naváděná a jedna R-98RM naváděná radarem
- 2 × střela K-13A (AA-2 'Atoll')
Odkazy
Reference
- ↑ Основные события истории ОАО «Корпорация «Иркут»
- ↑ British FO documents down graded and released to the public in 2017.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev Jak-28 na Wikimedia Commons
- (německy) suchoj.com
- (anglicky) Aero-concept
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk