A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Srbská republika | |||||
| |||||
Národné motto: Само слога Србина спасава (Samo sloga Srbina spasava) Iba jednota zachráni Srbov | |||||
Štátna hymna: Боже правде (Bože pravde) Spravodlivý Bože | |||||
Miestny názov | |||||
• dlhý | Република Србија | ||||
• krátky | Србија | ||||
Hlavné mesto | Belehrad 44°48′ S.š. 20°28′ v.d. | ||||
Najväčšie mesto | Belehrad | ||||
Úradné jazyky | srbčina | ||||
Regionálne jazyky | maďarčina, slovenčina, rumunčina, rusínčina | ||||
Demonym | Srb, Srbka[1] | ||||
Štátne zriadenie prezident predseda vlády predseda národného zhromaždenia |
parlamentná republika Aleksandar Vučić Ana Brnabićová Vladimir Orlić | ||||
Vznik | 5. júna 2006 | ||||
Susedia | Maďarsko, Chorvátsko, Bosna a Hercegovina, Čierna Hora, Albánsko, Severné Macedónsko, Bulharsko, Rumunsko | ||||
Rozloha • celková • voda (%) |
88,499 km² (111.) km² (0,13 %) | ||||
Počet obyvateľov • odhad (2017) • sčítanie (2013) • hustota (2017) |
7 001 444 (104.) 7 243 007 91,1/km² (121.) | ||||
HDP • celkový • na hlavu (PKS) |
2019 50,139 mld. $ (86.) 17 076 $ (83.) | ||||
Index ľudského rozvoja (2017) | 0,787 (67.) – vysoký | ||||
Mena | Srbský dinár (RSD) | ||||
Časové pásmo • Letný čas |
SEČ (UTC+1) SELČ (UTC+2) | ||||
Medzinárodný kód | SRB | ||||
Internetová doména | .rs | ||||
Smerové telefónne číslo | +381 |
Súradnice: 43°57′00″S 20°56′00″V / 43,95°S 20,933333333333°V
Srbsko (srb. Србија / Srbija), dlhý tvar Srbská republika (srb. Република Србија / Republika Srbija) je parlamentná republika, ktorá sa nachádza v strede Balkánskeho polostrova. Hlavným mestom je Belehrad, ktorý obýva okolo 1,75 milióna obyvateľov, významný dopravný uzol ležiaci na sútoku Sávy a Dunaja.
Vzniku samostatného Srbska predchádzal v roku 1991 rozpad Juhoslávie a odčlenenie Čiernej Hory 3. júna 2006. Srbsko neuznáva nezávislosť Kosova a územie považuje za provinciu Srbska. V súčasnosti je Srbsko kandidátskou krajinou Európskej únie.
Dejiny
Na území dnešného Srbska sa Slovania (Srbi) usadili počas 6. storočia. V tej dobe bolo územie pod silným vplyvom Východorímskej ríše, a tak sa tu uchytilo pravoslávie. V polovici 10. storočia vzniklo prvé kráľovstvo v Raške, ktorému vládol Časlav Klonimirović. Za vlády cára Štefana Dušana (1331 – 1355) bola väčšina Balkánu ovládaná Srbskom.
Po bitke na Kosovom poli v roku 1389 sa Srbsko postupne spolu s inými balkánskymi štátmi dostalo pod nadvládu Osmanskej ríše. Po početných povstaniach Srbsko v roku 1878 získalo samostatnosť (mesto Belehrad a okolie už v roku 1867). V roku 1912 sa Srbsko zúčastnilo prvej balkánskej vojny spolu s Čiernou Horou, Bulharskom a Gréckom proti Osmanskej ríši. Srbská 1. armáda pod vedením princa Alexandra zvíťazila nad tureckou armádou v bitke pri Kumanove a Srbsko dosiahlo rozšírenie svojho územia o väčšinu Kosova a časť Macedónie.
V roku 1914 v Sarajeve srbskí mladí vlastenci uskutočnili atentát na Františka Ferdinanda d'Este a po vypršaní ultimáta 28. júla Rakúsko-Uhorsko vyhlásilo Srbsku vojnu. Počas vojny bolo územie obsadené a srbská časť Macedónie bola pripojená k Bulharsku. Po skončení prvej svetovej vojny sa Srbsko stalo súčasťou Kráľovstva SHS. Počas 2. svetovej vojny bola v krátkom ťažení Osi Juhoslávia na jar 1941 porazená a Srbsko bolo okupované, časti územia boli pripojené k talianskemu protektorátu v Čiernej Hore, Albánsku, časť územia pripadla Maďarsku a Bulharsku, ktoré sa podieľali na útoku na Juhosláviu, časť územia bola súčasťou bábkového Chorvátska. Zvyšok územia bol pod nemeckou okupáciou. Na okupovanom území vznikol odboj, ktorý viedol Draža Mihailović (neskôr minister obrany exilovej vlády v Londýne). Ďalším centrom odboja sa stal komunistický odboj, ktorého vodcom bol Josip Broz Tito.
Od roku 1945 bolo Srbsko súčasťou Juhoslávie na čele s prezidentom Josip Broz-Titom. SFR Juhoslávia bola vedúcim štátom tzv. Hnutia nezúčastnených krajín (popri Indii). Po smrti maršala Tita nik nedokázal udržať množstvo protichodných záujmov národov a národností. Tlakom zjednoteného Nemecka sa aktivizovali prví Slovinci, potom Chorváti a vznikol politický problém (po prijatí novej Ústavy) čo robiť s 250 ročným srbským osídlením Krajiny, bývalej Vojenskej hranice. Nastúpila vzájomná nenávisť za krivdy počas 2. sv. vojny a povojnové zločiny. Všetko podrobne popísané v knihe Raifa Dizdareviča Od smrti Tita do smrti Juhoslávie. V roku 1992 utvorilo Srbsko spolu s Čiernou Horou federáciu – Juhoslovanskú zväzovú republiku. Neskôr krajina dostala nové meno – Srbsko a Čierna Hora. V roku 2006 vyhlásila Čierna Hora po tesnom referende nezávislosť (3. júna) a 5. júna Srbská republika prevzala nástupníctvo po Srbsku a Čiernej Hore.
Geografia
Susedmi Srbska sú na východe Rumunsko a Bulharsko, na juhu Severné Macedónsko a Albánsko (resp. medzinárodne sporné Kosovo), na juhozápade Čierna Hora, na západe Bosna a Hercegovina a Chorvátsko a na severe Maďarsko.
Severnú a centrálnu časť krajiny pokrývajú roviny Panónskej panvy, do východných regiónov zasahujú pohoria Karpaty a Stará planina, južnú a západnú časť Srbska pretínajú Dináre.
Zo severu na juhovýchod preteká štátom Dunaj, ktorý tu postupne priberá prítoky Tisa, Sáva (jej prítok Drina) a Velika Morava, vytvárajúce rozsiahle nížiny.
Administratívne členenie
Srbsko sa na najvyššej úrovni delí na dva autonómne kraje (autonómne pokrajiny; po srbsky autonomna pokrajina) – Vojvodina a Kosovo a Metohija (ktoré sa 17. februára 2008 vyhlásilo za zvrchovanú Kosovskú republiku) – a zvyšné územie, pričom však toto zvyšné územie, tzv. Centrálne Srbsko, netvorí špeciálnu administratívnu jednotku. Na nižšej úrovni sa Srbsko delí na obvody (okresy; po srbsky okrug) a tie sa zas delia na obce (po srbsky opština).
Obyvateľstvo
Etnické zloženie obyvateľstva[2]2">upraviť | upraviť zdroj
- Srbi 82,86 %
- Maďari 3,53 %
- Bosniaci (Slovania moslimského náboženstva) 1,82 %
- Rómovia 1,44 %
- Juhoslovania 1,08 %
- Chorváti 0,94 %
- Čiernohorci 0,92 %
- Slováci (hlavne vo Vojvodine) 0,89 %
- Bulhari 0,27 %
- Rusíni (hlavne vo Vojvodine) 0,21 %
Náboženské zloženie obyvateľstvaupraviť | upraviť zdroj
Obyvateľstvo Srbska tvoria z náboženského hľadiska[3]:
- pravoslávni 84,1 %
- rímskokatolíci (hlavne vo Vojvodine) 6,26 %
- moslimovia (hlavne v Sandžaku) 3,42 %
- protestanti (hlavne vo Vojvodine) 1,44 %
- a iní 4,78 %
Jazykyupraviť | upraviť zdroj
Úradným jazykom je srbčina, vo Vojvodine aj maďarčina, slovenčina, rumunčina, chorvátčina a rusínčina.
Kultúraupraviť | upraviť zdroj
V minulosti bolo Srbsko hraničnou krajinou dôležitých ríš. Cez terajšie územie Srbska prechádzala hranica medzi Západorímskou ríšou a Východorímskou ríšou pozdĺž Dunaja, rovnako prechádzala hranica medzi Osmanskou ríšou a Rakúskom-Uhorskom. Všetko to zanechalo svoje stopy. Zatiaľ čo sever Srbska je orientovaný viac stredoeurópsky, na juhu je cítiť viac orient.
Najväčší vplyv na srbskú kultúru mala Byzantská ríša. Dá sa to odpozorovať v náboženstve Srbov. Veľkú úlohu majú v srbskej kultúre srbské kláštory, z ktorých prevažná väčšina bola vybudovaná už v stredoveku.
Referencieupraviť | upraviť zdroj
- ↑ Slovenské slovníky
- ↑ http://webrzs.stat.gov.rs/axd/Zip/VJN3.pdf - strana 20
- ↑ Štatistický úrad Srbskej republiky. Štatistika náboženského zloženia, materinského jazyka a národnostného zloženia obyvateľstva online. webrzs.stat.gov.rs, máj 2003, cit. 2011-08-30. Dostupné online. (po srbsky)
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému Srbsko
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2023
Útok na Bělgorodskou oblast
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Čeleď
Česká para hokejová reprezentace
Česká Wikipedie
Česko
Českosaské Švýcarsko
Českosaské Švýcarsko
Šen-čou 10
Španělsko
Ženeva
Žhářství
Žhářství
11. červen
1183
14. srpen
1876
1882
1888
1889
1895
1897
1900
1903
1913
2. červen
2. červenec
2013
22. květen
22. květen
24. květen
24. květen
24. květen
26. květen
26. květen
28. květen
31. květen
323 př. n. l.
4. červen
6. červen
6. březen
8. červen
Afrika
Alain Touraine
Alain Touraine
Alexandr I. Obrenović
Alexandr Veliký
Americká hokejová reprezentace
Arabský poloostrov
Aralské jezero
Astrud Gilberto
August von Mackensen
Austrálie
Autoritní kontrola
Bělehrad
Bělgorodská oblast
Bělgorodská oblast
Březulovité
Biarritz
BIBSYS
Bobovité
Bobule
Bospor
Bospor
Branislav Nušić
Brouci
Bukurešť
Centrální banka
Chersonská oblast
Commons:Featured pictures/cs
Dějiny Srbska
Dřevina
Diverzita
Dněpr
Dominium
Draga Mašínová
Dragutin Dimitrijević Apis
Dvoukřídlí
Dynastie Obrenovićů
Edgars Rinkēvičs
Eduard Burget
Encyklopedie
Epoleta
Feudalismus
Filip II. Orleánský
Françoise Gilot
Francie
Francouzština
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Generální gouvernement
Generální guvernér
Gregoriánský kalendář
Gubernátor
Gubernie
Guvernér
Guvernér (Spojené státy americké)
Haustorium (rostliny)
Herbář
Hladinové plavidlo bez posádky
Hladinové plavidlo bez posádky
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavní strana
Hlavní strana
Hostitel
Hydnora
Indie
International Standard Book Number
Internet Archive
Istanbul
Jiří z Poděbrad
Jindřich II. Plantagenet
Jindřich Mladík
Jovan Ristić
Jovan Skerlić
Juliánský kalendář
Kachovská přehrada
Kachovská vodní elektrárna
Kanada
Kanadská hokejová reprezentace
Kanadská hokejová reprezentace
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kořen
Košutnjak
Kostel Proměnění Páně (Chlum u Všestar)
Královská rodina
Krytosemenné
Květ
Květní obal
Latina
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku
Lesní požár v Českosaském Švýcarsku
Library of Congress Control Number
Lisl Steinerová
Lord protektor
Lotyšsko
Ludvík XV.
Místodržící
Místodržitelství
Madagaskar
Mahmud Ševket Paša
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mihailo Obrenović
Mikuláš II. Alexandrovič
Milan I. Obrenović
Miroslav Řepa
Mistrovství světa v ledním hokeji 2023
Mistrovství světa v ledním hokeji 2023
Mistrovství světa v para hokeji 2023
Mnichov
Monarchie
Moose Jaw
Mujnak
Námořnictvo Ruské federace
Námořnictvo Ruské federace
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Nápověda:Obsah
Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Národní parlamentní knihovna Japonska
Německá hokejová reprezentace
Německá hokejová reprezentace
Německo
Německo
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
Nadace Wikimedia
National Archives and Records Administration
Nina Ponomarjovová
Nizozemská královská knihovna
Nový Zéland
Obrenovićové
Oddenek
Paříž
Panovník
Panství
Parazitismus
Patriarchát
Pavel Lebeda
Petr I. Karađorđević
Plod (botanika)
Podražcovité
Polární záře
Policie České republiky
Policie České republiky
Polská národní knihovna
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Politika
Portál:Právo
Portál:Sport
Portál:Sport
Portugalsko
Projekt 18280
Projekt 18280
Prusko-rakouská válka
Pryšec
Q132050#identifiers
Q132050#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q297547
Q297547#identifiers
Q297547#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q477406#identifiers
Q477406#identifiers|Editovat na Wikidatech
Régence
Recep Tayyip Erdoğan
Regentská rada
Regentství
Regent (rozcestník)
Renato Longo
Robert Hanssen
Rod (biologie)
Rostliny
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Rusko
Rusko
Savci
Seznam britských králů
Seznam vlajek britských guvernérů
Smederevo
Soubor:AleksandarObrenovic.jpg
Soubor:Church of light.jpg
Soubor:Hydnoraceae (Hydnora esculenta) parasitic flower plant of Fabaceae (9612696627).jpg
Soubor:King Alexander I Obrenović of Serbia and Queen Draga, ca. 1900.jpg
Soubor:Kostel Proměnění Páně (Chlum).JPG
Soubor:Portrait of Philippe d'Orléans, Duke of Orléans in armour by Jean-Baptiste Santerre.png
Soubor:Royal Coat of arms of Serbia (1882–1918).svg
Soubor:Wiki letter w.svg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7106-671-0
Spojené království
Spojené státy americké
Srážka vlaků u Bahanagy
Srbské království
Srbsko
Symbiotické vztahy mravenců
Theodore Kaczynski
Theodore Kaczynski
Turecko
Ukrajina
Univerzitní systém dokumentace
Urísa
Vídeň
Vík í Mýrdal
Vatikánská apoštolská knihovna
Velký vezír
Virtual International Authority File
Vladan Đorđević
Wiki
Wiki
Wiki
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Autorské právo#Publikování cizích autorských děl
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/červen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Zavraždění srbské královské rodiny
Zemský hejtman
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk