Ruská propaganda - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Ruská propaganda
 ...

Ruská propaganda (také Kremelská propaganda nebo Putinova propaganda), označuje propagandistickou činnost zájmů ruské vlády. Cílem domácí propagandy uvnitř Ruska je primárně udržovat a upevňovat moc Vladimira Putina a současného ruského establishmentu, skrze kult osobnosti, nacionalismu a imperialismu. Propaganda v zahraničí má zase ovlivnit veřejné mínění a politické reprezentace cílových zemí ve prospěch rozšíření nebo udržení ruského mocenského vlivu. Prokremelské dezinformační kampaně zaměřené zejména na Západní svět mají však za cíl především destabilizaci společnosti, podněcují nedemokratické, protisystémové a extrémistické postoje a nedůvěru ke státním a společenským institucím jako jsou vlády, soudy, volby, mainstreamová média apod.

Současná ruská propaganda má své počátky již v sovětské propagandě, její narativy se v průběhu času a vývoje domácích i světových událostí mění a přizpůsobují. Hlavní prostředky šíření propagandy tvoří zejména internetová média, ať už ruskou vládou vlastněná, spřízněná nebo financovaná. Dalším pilířem je rozsáhlá síť proruských veřejných osobností a politiků, často podporovaných nebo přímo spojených s ruskými vládními institucemi. Názory na míru účinnosti ruské propagandy se liší, její projevy ale lze zpozorovat zejména v zemích bývalého Sovětského svazu a východního bloku. Ruská propagandistická mašinérie v zahraničí je proto někdy označována jako forma hybridní války.

Podle šéfredaktorky Sabiny Slonkové investigativního webu Neovlivní.cz není cílem přesvědčit čtenáře o správnosti kremelského pohledu, nýbrž zahltit západní mediální prostor chaosem rozličných teorií, aby celkově vytvářely dojem „Bůhví jak to bylo“.[1]

Sousloví ruská propaganda nebo Kremelská propaganda[2][3] zahrnuje činnost ruské státní informační politiky, ruských institucí a zvláštní informační činnosti („speciální operace“,[4] „politické technologie“)[5] s cílem šíření mocenského vlivu do primárně ruskojazyčných regionů, následně pak do bývalých států Východního bloku.[6][7][8] Dalším významným cílem jsou rusky mluvící komunity v USA, EU a arabských zemích.[9][10][11] Dosud byla zaznamenána ve 40 jazycích ve 160 státech světa.[12]

Média zahrnují státem provozované vývody a online technologie[1][2] a mohou zahrnovat používání „aktivních opatření sovětského stylu“ jako prvku moderní ruské „politické války“.[3] Současná ruská propaganda se zaměřuje na propagaci kultu osobnosti kolem Vladimira Putina a ruská vláda byla také velmi aktivní v debatách o sovětské historii; Rusko založilo řadu organizací, jako je Prezidentská komise Ruské federace pro boj proti pokusům falšovat historii na úkor ruských zájmů, ruské webové brigády a další, které se zabývají politickou propagandou na podporu názorů Putinovy vlády.

U webů jako je aeronet.cz a ac24.cz lze vysledovat ruské finanční toky,[13] texty jejich článků jsou často „cinknuté ruštinou“ nebo jsou překladem ruského bulváru. Podle šéfredaktorky investigativního webu Neovlivní.cz Sabiny Slonkové však jejich cílem není přesvědčit čtenáře o správnosti kremelského pohledu, nýbrž zahltit západní mediální prostor chaosem rozličných teorií, aby celkově vytvářely dojem „Bůhví jak to bylo“.[1]

K podobným závěrům došli švédští politologové Martin Kragh a Sebastian Åsberg, kteří rozebrali ve své studii z roku 2017 více než 4000 článků ruského státního média Sputnik a konstatují:

Podobně jako sovětská propaganda, je ruská propaganda značně nekonzistentní. Západní svět, hodnoty a instituce jsou vyobrazovány jako neschopné, slabé nebo zdegenerované, ale zároveň jsou označovány jako existenciální hrozba pro Ruskou federaci a ruský národ. Primárním cílem je vytvoření mlhy a nejasností kolem událostí, podněcovat názorovou nesourodost a celkově zpochybňovat koncept pravdy.

Přestože tak byla v minulosti v některých případech ruská propaganda kontraproduktivní, autoři studie usuzují, že jako celek je v prosazování svých zájmů natolik efektivní, že mohla ovlivnit rozhodování evropských zákonodárců. Například v hlasování švédské sněmovny o přistoupení na bližší kooperaci s NATO v roce 2016 chybělo jen pár hlasů zelených a sociálních demokratů k tomu, aby se smlouva neprosadila. Hlasování, jakým bylo to o ekonomických sankcích EU proti Rusku, totiž vyžadují jednomyslnost napříč všemi členskými státy a k posunutí politiky EU proto není třeba mnoho.[14]

Dle ekonoma Tomáše Prouzy, „klíčovým cílem ruské propagandy v České republice je zasít do společnosti pochyby o tom, že demokracie je nejlepší systém organizace státu; vytvářet negativní obrazy Evropské unie a NATO a odrazovat lidi od účasti v demokratických procesech“.[15] Zmíněné metody jsou součástí Ruskem vedené hybridní války, která má svůj počátek v anexi Krymu Ruskou federací a je zaměřená na postkomunistické země a také západní Evropu.[16]

Západní analytici se shodují na tom, že ruská propaganda v posledních několika letech nabírá na intenzitě. První fází bylo v roce 2001 získání kontroly nad domácími televizními stanicemi. Právě ty jsou v Rusku základním kanálem šíření informací; dnes zpravodajsky dominuje státní kanál Russia-24 a soukromý LifeNews, kterým se mezi žurnalisty říká Agitprop (někdejší sovětská stranická oddělení agitace a propagandy).[17]

Cíle a metody

Kampaň ruské propagandy je negativně naladěna a často kombinuje pravdu se lží, citové zabarvení, expresívní slova a hlásá nejrůznější konspirační teorie, které obecně určitou skupinu lidí přitahují. Jedním z hlavním cílů je znejistění a demoralizování obyvatel a tím i destabilizování společnosti prostřednictvím zpochybnění všech morálních pravidel, což je metoda využívaná v minulosti například Sovětským svazem nebo Islámským státem. Propaganda tak vytváří dojem, že pravda vlastně neexistuje a ani není nijak důležitá - v neuvěřitelném množství konspiračních teorií je možné si vybrat tu vlastní a rozhodně to není ta, kterou lidem podává mainstream a politici. Dále je vytvářen pocit bezvýznamnosti lidí v dnešním globalizovaném světě, kteří nejsou schopni ze své pozice cokoliv ovlivnit, a to ani prostřednictvím voleb. Většinu ruských propagandistických zpráv tvoří zprávy proti Západu a západním institucím nebo často např. konkrétně proti USA, v menší míře jsou to potom zprávy proruské a proputinovské.[18]

Články ruské propagandy používají vždy podobný scénář - těžce ověřitelný nebo nedůvěryhodný zdroj (čtenář, youtube video, apod.) a na jeho základě je vystavena konspirační teorie, potom je článek nasdílen překopírováním na vícero propagandistických webů. Nakonec článek proniká na sociální sítě, které umožní jeho dosah zesílit. Velkou část obsahu propagandistických médií tvoří zábava, která lidi přitahuje. Mezi zábavný obsah jsou potom dávkovány propagandistické zprávy.[18]

V ruském prostředí je většina médií kontrolovaná státem, takže prosadit propagandu je jednodušší. Na západě používá ruská propaganda svá média typu Russia Today nebo Sputnik, ale potom existuje také početná skupina proruských webů šířících tuto propagandu (např. Aeronet, AC24), které mají velmi nejasnou a netransparentní autorskou a majetkovou strukturu a není jasné, kdo je financuje.[18]

Propagandě obecně, tedy nejen té proruské, podléhají jak například důchodci, tak někdy i střední vrstva a klíčem k obraně je tak především posilování kritického myšlení a mediální gramotnosti ve společnosti pomocí vzdělávání a informování veřejnosti. Další strategií by mělo být vyvracení a vysvětlování lží, tedy ověřování faktů a uvádění pravdy na pravou míru s poukazováním na to, kde konkrétně zpráva obsahuje lež. Posilující efekt může mít veřejné odsouzení nepravdivé zprávy nebo propagandy např. politiky. Další možností jsou politické aktivity nebo aktivity neziskového sektoru za účelem ochrany před dezinformacemi.[18]

Častým argumentem na obranu ruské propagandy je, že Západ tvoří také svou vlastní propagandu. Nicméně mezi ruskou a západní propagandou je kvalitativní rozdíl - zatímco západní média a instituce tvořící zpravodajství jsou založeny na etických principech jako je transparentnost (kdo za články stojí a kdo je financuje) nebo objektivnost (ověřování pravdy), u proruských médií toto neplatí a není jasné, kdo za nimi stojí ani finančně ani organizačně a dochází k systematickému využívání lží a konspiračních teorií s cílem manipulace.[18]

Vnitřní fungování

Základní platformou jsou ruské televize (např. Rossija-1, První kanál, armádní Zvězda), které jsou primárním zdrojem informací pro značnou část ruského obyvatelstva. Na vedoucích pozicích se zde uplatnili ze starší generace Dmitrij Kiseljov, dále Anton Krasovskij, který neslavně proslul výzvami k topení a upalování ukrajinských dětí, a Margarita Simonjanová, která je také jednou z tváří ruské propagandy. K nim patří i moderátoři Vladimir Solovjov a Olga Skabejevová. K oficiálním kanálům se řadí tisková agentura RIA Novosti, k oficiálním osobnostem mluvčí prezidenta a ministerstva zahraničí Dmitrij Peskov a Marija Zacharovová, agresivními a kontroverzními výroky na sociálních sítích proslul bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který však již nezastává vrcholné funkce. Represivní charakter mají snahy potírat výklady dějin, které „škodí ruským zájmům“, mj. kultu vítězství ve druhé světové válce. K tomu sloužila prezidentská komise vedená Sergejem Naryškinem, dále Vladimir Medinskij, který tak působil z pozice ministra kultury a v roce 2023 zajistil přepracování učebnic dějepisu v souladu s výkladem války proti Ukrajině.

K působení do zahraničí je využívána agentura Sputnik a televize RT (dříve Russia Today). K systematickému ovlivňování diskuse na internetu Rusko používá trollí farmy, pro jejich masové použití nazývané též ruská armáda trollů (tzv. kremlobotů). Mezi ně patřila petrohradská farma pod hlavičkou Agentury pro výzkum internetu řízené Jevgenijem Prigožinem. Fungování farem se podařilo rozkrýt finské investigativní novinářce Jessicce Aro.

Témata

Ukrajinská krize

Ruská média často pokřivují fakta ve svých reportážích o ukrajinské krizi[19] nebo z tajení přítomnosti ruské vojenské techniky na povstalecké straně.[20] Podle internetového deníku Echo24 je ruská propaganda v souvislosti s válkou na východní Ukrajině velmi intenzivní a její dosah je ohromný. Deník ji dokonce označil jako „ruské lži“,[21] podobně jako Lidovky.cz.[22]

Server Echo24 odkázal na slovenský Denník N, který přinesl seznam aktivisty Juraje Smetany. Tento seznam obsahuje údaje o internetových stránkách, které propagandu ruských médií tlumočí v prostředí českého a slovenského internetu. Podle Smetany jsou tyto weby sice většinou anonymní, ale působí „profesionálním dojmem“. Často mají také společné to, že celkově líčí Rusko jako zdravou duchovní zemi, kdežto v západních zemích je podle nich morálně rozvrácená společnost.[21]

Součástí ruské propagandy je propagační projekt v dimenzi multimiliónové dolarové operace armáda trollů (rusky Веб-бригады, v anglických médiích běžně označovaná jako troll army).[23] Jedná se o státem financované internetové loutkové týmy komentátorů napojené na ruskou federální službu bezpečnosti, kteří se pomocí loutkových účtů podílí na ruských i mezinárodních webových blozích a internetových diskuzích s cílem šířit proputinovskou a proruskou propagandu. Převážně je využíván systém opačné cenzury založený na principu, že pokud není možné informace cenzurovat, je možné čtenáře „zahltit odpadem konspiračních teorií a pomluv“.[24]

Dalším fenoménem ruské propagandy je tvorba zinscenovaných scén obětí ukrajinské vlády. Za asistence kamer ruských televizí již několik let natáčí Maria Cypko zfalšované scény, ve kterých v různých převlecích a účesech vystupuje pokaždé jako jiná „oběť ukrajinské vlády“. Ruští propagandisté tuto „plačku k pronájmu“ využívají znovu a znovu a je jim jedno, že její vystoupení jsou médii dobře zdokumentovaná, takže se stejně ukáže, že jde o lež. Vystupovala i jako Syřanka z Damašku, vyzývající Putina ke zvýšení dodávek zbraní prezidentu Asadovi.[25]

Po sestřelení letu Malaysia Arlines 17 se ruské orgány se výrazně zapojily na obranu separatistů, popíraly jejich vinu, obviňovaly ze sestřelení ukrajinské jednotky a předkládaly několik verzí zničení letu MH17, včetně tvrzení státních televizních stanic o sestřelu stíhacím letounem. Tyto verze byly postupně odhalovány jako dezinformace.[26][27][28][29][30]

Na rozmach ruské propagandy v Česku upozornila i BBC. V Česku vznikla velká skupina profesionálně vypadajících zpravodajských webů, které prezentují ruská stanoviska a dávají velký prostor ukrajinské krizi. Mají nepřehlednou vlastnickou strukturu a vyvstává tak otázka, kdo je financuje. Podle těchto webů je například ukrajinská vláda označována jako fašistická a Spojené státy podle nich plánují ovládnout svět. České stránky ruské oficiální zpravodajské služby Sputnik (bývalý Hlas Ruska) uvádějí (respektive uváděly) zprávy s titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. Při průjezdu konvoje Američanů přes Českou republiku si ruské televize všímaly jen negativních informací a některé informace naopak zatajovaly.[31] Ze čtyř průzkumů podle dvou od STEM/MARK a Phoenix research on-line většina Čechů proti konvoji nic neměla, podle třetího od SANEP byly tábory příznivců a odpůrců vyrovnané[32] a podle čtvrtého od Medianu bylo 38 % lidí pro konvoj a 25 % proti,[33] ruská média ale informovala o tom, že Češi jsou proti konvoji a masově protestují. Ještě silnější propaganda v ruštině je z Ruska cílena na pobaltské ruské menšiny.[31]

Před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 zahájilo Rusko až dva roky předtím ekonomickou válku s Evropou, když si ruský Gazprom pronajal v Evropě zásobníky plynu a nechal je před zimou prázdné.[34][35]

Sovětské a ruské dějiny

Terčem ruské propagandy se stalo i Česko a Slovensko, když ruská státní televize Rossija 1 v roce 2015 natočila lživý film Varšavská smlouva. Odtajněné stránky (rusky Варшавский договор. Рассекреченные страницы), ve kterém mimo jiné svalila odpovědnost za invazi vojsk do Československa v roce 1968 na pražskou opozici a její „údernou sílu“ klub politických vězňů K 231, jehož členy film označil za odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty a nepřátele československého lidu, kteří chtěli vytvořit situaci beztrestného teroru a vyvolat ozbrojené srážky a krveprolití.[36][37][38][39]

Ředitel ruské Federální služby pro kontrolu narkotik Viktor Ivanov v červenci 2015 obvinil Západ, že může za drogovou epidemii, prostřednictvím které se západní tajné služby pokoušejí destabilizovat zemi. Na území Ruska byl podle jeho slov „proveden skutečný útok s použitím nového narkotika vykazujícího známky bojové otravné látky.“ Speciální jedy do drog podle něj vyvíjejí vědecké ústavy ve Spojených státech a Velké Británii a pod vlivem drog byly i davy protestujících na ukrajinském Euromajdanu, kteří svrhli Janukovyčův režim.[40]

Poslankyně prokremelské strany Jednotné Rusko Anna Kuvyčková například natočila s malými dětmi z policejní školy ve Volgogradu militantní videoklip, v němž zpívají o Vladimirovi Putinovi jako o strýčku Vovovi a slibují mu, že ačkoliv chtějí světový mír, jsou připraveni nastoupit na poslední bitvu. Zpívají, že Kurily (anektované v roce 1945 Sovětským svazem) nedají samurajům, Krym se Sevastopolem (anektované Ruskem v roce 2014) zůstanou ruské a zpátky do lůna vlasti navrátí i Aljašku (prodanou USA v 19. století). V klipu zaznívá, že lidé jsou unaveni z Hegemona (kterým se myslí USA), že EU je bezradná a krize na Blízkém východě bez řešení, že za oceánem se ujal vlády prezident (kterým se myslí Donald Trump), že pokud budou Rusové slabí, ztratí celou zemi, že připomínkou družby je rudá hvězda.[41]

Další témata

Prokremelská propaganda stále častěji zneužívá novináře z různých částí světa, kterým připisuje autorství informací, které se nezakládají na pravdě. Stále více zahraničních novinářů zjišťuje, že jejich jména byla zneužita prokremelskou propagandou. Po dementování některá média zprávu stáhnou nebo alespoň zpochybní, jiné proruské servery ji šíří dál. Později se situace opakuje u jiného novináře.[42]

Proti některým zemím EU a evidentně i proti České republice vede Moskva alternativní či nelineární válku. Je to válka, v níž se Kreml snaží prostřednictvím masivní propagandy v médiích a hlavně na sítích zmanipulovat veřejné mínění. Velkými finančními projekty ovlivňuje ekonomiku a daně, ale intenzívním zpochybňováním demokratických principů i politiku zemí, o nichž si Kreml myslí, že by měly patřit do sféry jeho vlivu.[43]

V době globální pandemie covidu-19 mediální obsah ruského mezinárodního televizního kanálu RT určený pro diváky v Rusku podporoval vakcinaci a další opatření pro omezení šíření choroby, zatímco příspěvky určené pro zahraniční publikum poskytovaly širokou publicitu odpůrcům očkování, zdůrazňovaly negativní aspekty protiepidemických opatření a šířily i jiné zprávy zpochybňující jejich potřebnost a účinnost.[44] Programy určené pro evropské země s vysokou podporou vakcinace měly snahu propagovat ruskou vakcínu Sputnik V,[44] neschválenou pro použití v EU. Některé kanály RT na YouTube byly na podzim 2021 zablokovány pro porušení tamních pravidel týkajících se šíření dezinformací o covidu-19.[44]

Propaganda v zahraničí

Dosud byla zaznamenána ve 40 jazycích ve 160 státech světa.[12]

Západní Evropa a USA

Propaganda putinovského Ruska podle západních státníků cílí i na projekt Evropské unie a podle amerického viceprezidenta Joeho Bidena je cílem vrátit svět k politice definované sférami vlivu. V politice evropských států nabývaly v druhé polovině prvního desetiletí 21. století úspěchu protiimigrační euroskeptické populistické strany, které se netajily sympatiemi k Rusku. Podle politologa Matěje Trávníčka z FSV UK tyto nové strany spojuje „důraz na změnu, protest proti stávajícím elitám a snaha v sobě zhmotnit a artikulovat nespokojenost, kterou v době nekončících krizí v sobě cítí voliči prakticky ve všech členských zemích Unie.“ Unie tak sledovala vývoj ohledně klíčových voleb v roce 2017, které čekaly Francii, Itálii, Německo a Nizozemsko. Už v roce 2016 Británie odhlasovala odchod z EU, což Unií otřáslo, a Trumpovo vítězství v témže roce ukázalo nacionalistům, populistům a protiimigračním extremistům cestu k reálné moci. Bruselská skupina proti propagandě Stratcom East uvedla předpoklad, že Rusko se bude snažit tyto volby ovlivnit dezinformační kampaní proti evropským politikům a principům.[45]

Není také výjimkou, že jsou prostřednictvím ruských webů šířeny také falešné důkazní materiály jako podhoubí pro dojem rozličných nesourodostí západních novin. Výše zmíněná studie Kragha a Åsberga z roku 2017 ve své analýze 4 000 textů švédské verze oficiálního kremelského rozhlasu Sputnik a dalších „zdrojů ruské diplomacie“ (především RT – novodobý anglickojazyčný Russia Today) nalezla 26 zřejmě falzifikovaných dokumentů. Dokladem takových falzifikací je například to, že údajní Švédové si v takových dokumentech dopisují anglicky, podobné dopisy ve švédštině zase obsahují množství gramatických chyb.

Nicméně autoři se shodují, že i tato forma propagandy je úspěšná. Do švédských médií se tak proruským webům podařilo dostat například ničím nepodložené informace, podle kterých byli švédští politici zapleteni do nelegálního prodeje zbraní či podle kterých ponorky NATO narušují švédské teritoriální vody.[14]

Rusko podle tajných služeb USA vedlo v roce 2016 kampaň posvěcenou ruským vedením, která měla ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb. Cílem bylo podpořit Donalda Trumpa, zdiskreditovat demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou a podkopat tak demokratický proces v zemi. Shodly se v tom CIA, FBI i NSA. Prostředky, které měly být využity, byly například hackerské útoky na počítače vedení demokratů a šíření falešných informací a zpráv na internetu a sociálních sítích vyvolávajících zmatek a pochyby (tzv. FUD). Podle amerického poslance Adama Schiffa z výboru pro kontrolu zpravodajských služeb bylo cílem mimo to také vyvolat nesváry v zemi.[46]

Ostatní země

Následkem migrace Rusů do Pobaltí především po druhé světové válce je dnes v Baltských státech asi 25 % obyvatel etnických Rusů a také zprávy proto vycházejí v ruštině. NATO odhaduje, že v Kaliningradu přetrvává asi 225 tisíc ruských vojáků[47] a například podle generála Jacka Keana, který odmítl Trumpovo přizvání na post ministra obrany, plánuje Putin invazi do této oblasti.[47] Zdaleka ne všichni evropští státníci sdílejí tento pohled, nicméně hrozbě přikládají jistou hodnotu podporou společného cvičení NATO (včetně 600 amerických vojáků) či užšími vojenskými dohodami (Finsko a Švédsko). Rusko na cvičení reagovalo přesunem asi 100 000 vojáků na svou a běloruskou západní hranici (operace Zapad).[48] Ruská média interpretovala cvičení NATO jako provokaci a přípravu na invazi do Ruska.[14]

Litevské bezpečnostní složky prohlásily, že ruský postoj ohrožuje litevskou nezávislost. Pozice nárazníkových států Ruska (Pobaltí, Ukrajina) je nyní dvojaká, protože přestože Donald Trump po svém zvolení změnil názor a přistoupil na protiruské sankce, odmítl případnou obranu dalších napadených států. Donald Trump během kampaně dokonce sdílel citát proti Hillary Clintonové z ruského propagandistického webu,[49] což je dokladem toho, že ruská propaganda skutečně americkou (a posléze i pobaltskou) politiku mohla změnit. Studie Foreign Policy Research stopovala tweety a weby ruských trollů a výzkumníci odhadli, že byl takový obsah zobrazen přibližně 213 milionkrát. Litevští hodnostáři projevili strach zejména proto, že podobná informační válka předcházela invazi na Krym v roce 2014 a následné hybridní válce na východě Ukrajiny.[50][51]

Tato propaganda stejně jako v případě Ukrajiny cílí na překreslování historického obrazu Sovětského Ruska. Rusko dodnes považuje sovětskou okupaci Pobaltí za oprávněnou, (cca 56 % Rusů lituje rozpadu SSSR)[52] europoslanec reportér z oblasti Jaromír Štětina proto říká, že se Putin snaží vystavět popularitu na jediné přednosti Ruska – jeho velikosti.[53] Nové invaze skutečně Putinovi přinesly ohromující popularitu jak v Rusku, tak v komunitách etnických Rusů v zahraničí.[54]

Ruská státem placená televize RT, která se zaměřuje na propagaci politiky Kremlu v zahraničí,[55] dostala pokutu od britské rady pro televizní a rozhlasové vysílání Ofcom za tendenční zpravodajství o probíhajících konfliktech na východní Ukrajině a v Sýrii.[56]

Ruská propaganda v Česku

Igor Nikolajčuk z ruského Ústavu strategických studií označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“, kde jsou podle něj dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke „germánskému nebo slovanskému“ světu.[51]

V polovině roku 2016 připravili politologové z Masarykovy univerzity ve spolupráci s think-tankem Evropské hodnoty analýzu, kde identifikovali metody prokremelských dezinformačních webů. Na základě rámcové čtenosti článků se analýza zaměřila na weby Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy, vynechala ale třeba i známý web Aeronet. Jejich metody propagandy se podle nich nespoléhají už jen na prvoplánovou propagandu v podobě primitivní propagace Kremlu nebo podvrhů fotek a videí. Začaly používat sofistikované způsoby, které ale taktéž zásadně odporují žurnalistickým pravidlům. Zprávy jsou zabarveny především stylem referování či relativizováním některých témat. Obsahují emotivní figury nebo manipulativní techniky a každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci. K porušení žurnalistických pravidel došlo ve 40 procentech prostřednictvím svalování viny, ve 34 procentech zveličováním a fámami, v 18 procentech neopodstatněným nálepkováním a v necelých 8 procentech obsahem názoru autora článku. Překvapením bylo, že Parlamentní listy používaly ještě méně odkazů na zdroje, než ostatní weby (40 procent, zbytek 75 procent případů), a používaly manipulativní metody častěji než Sputnik. Čeští politici je přitom považují za standardní prostor pro svou prezentaci.[57]

Evropské hodnoty potom zveřejnily přehled 39 českých aktivních dezinformačních webů s jejich charakteristikami. V prosinci 2016 se na základě toho rozhodla stáhnout z těchto stránek svoji online inzerci Česká spořitelna, která se tak stala první velkou českou společností, jež přistoupila k tomuto kroku. Česká spořitelna k tomu uvedla, že je pro ni nepřijatelné financovat zdroje nepodložených a někdy i záměrně lživých informací. Už v květnu přitom k podobnému kroku přistoupila jazyková škola James Cook Languages a Evropské hodnoty oslovily za tímto účelem i další firmy.[58]

Od ledna 2017 působí v ČR Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které mimo jiné na klamavé zprávy z ruských zdrojů upozorňuje, jejich vytipování se věnují asi tři desítky lidí. V Bruselu obdobná skupina vznikla již před rokem. Ruskou propagandu podle analytiků v ČR na internetu šíří až okolo stovky subjektů.[59][51]

K výročí odchodu sovětských vojsk pořádá Člověk v tísni každoročně kampaň Proti ztrátě paměti, při níž vydává memorandum s články známých novinářů doprovázené výstavami, které má povědomí o působení ruské propagandy rozšířit i mezi širší veřejnost.[60]

Skupina českých investigativních novinářů zveřejňuje seznam proruských publikací a webů, u kterých se jedná „nejen o čistou a neskrývanou propagandu, ale i o média, která nekomentované Putinovské vidění světa nabízejí mezi standardními zpravodajskými texty“ na Neovlivní.cz.[61]

Dle ekonoma Tomáše Prouzy, „klíčovým cílem ruské propagandy v České republice je zasít do společnosti pochyby o tom, že demokracie je nejlepší systém organizace státu; vytvářet negativní obrazy Evropské unie a NATO a odrazovat lidi od účasti v demokratických procesech“.[15] Zmíněné metody jsou součástí Ruskem vedené hybridní války, která má svůj počátek v anexi Krymu Ruskou federací a je zaměřená na postkomunistické země a také západní Evropu.[16]

V České republice také působí několik prokremelských spolků, které se nijak netají svými sympatiemi k putinovskému Rusku, přispívají na dezinformační weby a jsou často otevřeně nepřátelské vůči EU, NATO, Ukrajině nebo českým politikům.[62]

Média

Zpravodajský server colta.ru přinesl v září 2015 svědectví několika novinářů z ruských televizí, mezi nimi např. televizního producenta Stanislava Feofanova nebo nejmenovaného pracovníka Všeruské státní televizní a rozhlasové společnosti, která dokládají, že v období vlády Vladimira Putina se začala měnit novinářská práce v Rusku a začala být ovlivňována Kremlem. Už před rusko-gruzínskou válkou byl v mediálním obrazu budován protivník Ruska, kterým byl světový kapitál zosobněný do Rothschilda, Morgana apod. a jeho negativní vliv na Rusko, především na vývoj cen ropy nebo na špatné potraviny dovážené Rusům. V období gruzínské války Kreml vytvořil konkurenční prostředí mezi televizemi, které soutěžily, kdo natočí exkluzivnější reportáž o válce. Veřejnost tehdy ale válku nepodpořila.[63]

Kreml se poučil a vytvořil sjednocený propagandistický proud. Konkurenční televize začaly spolupracovat a vyměňovat si kontakty, záběry, informace a výsledkem je podle zpovídaných novinářů mj. i 86% podpora Putina. Někdy v únoru 2014 se do ruských médií z Kremlu dostala informace o nové studené válce, horší než ta předchozí, která nahradí dosavadní informační válku.[63]

V období krymské krize byla tato sjednocená strategie vyzkoušena naplno. Kreml vydal zadání, že každý den bude natočena reportáž, jak právě nyní Krym prosperuje a roste blahobyt a radost staronových ruských občanů. Na nižších úrovních nevznikají žádné diskuse, zadání se plní mlčky. Podobně funguje zpravodajství z Luhanské a Doněcké oblasti, kde navíc působí válečný efekt, se kterým Kreml dopředu počítá.[63]

Podmanění státních médií Kremlu v praxi probíhá tak, že nejužší vedení stanic, ředitelé a šéfredaktoři odjíždějí každý pátek do Kremlu, kde se radí o propagandistické televizní strategii. Plán je přesný a vše je rozepsáno, zadáno je jakého pozvat experta k jaké debatě apod.[63]

V období ukrajinské krize a následné války už tato mašinérie jela naplno a vykazovala neuvěřitelná čísla sledovanosti. TV Rossija 24 zaznamenala trojnásobný vzrůst sledovanosti oproti stavu před válkou. Novináři pochopili, že na vlně této propagandy mohou vydělat peníze a vybudovat si kariéru, i proto jim Kremlem zinscenovaná role mnohdy vyhovuje.[63]

Reakce

Ruská státní propaganda se vyznačuje propagací ruské politiky, autokracie, totalitarismu,[64] a zároveň cynickými a odmítavými komentáři vůči politickým postojům západního světa. Dnes oficiální kremelská média vzešla plynulým přechodem z médií sovětské propagandy,[65] na Sovětské Rusko se také většinou dobrovolně odkazují.[66][67][68][69][70]

Podle evropské skupiny proti propagandě Stratcom East je jednou ze strategií Ruska šířit tolik zpráv, které si odporují, že lidé dojdou k závěru, že existuje tolik verzí příběhu, že je nemožné zjistit, co je pravda.[45]

Ruskou propagandou se zabývalo mnoho analýz investigativních žurnalistů a socio-politických expertů. V Česku mezi nejvýznamnější patří Ondřej Kundra (týdeník Respekt). Svou Novinářskou křepelku drží za své investigativní texty, které ruský dezinformační systém podrobně zkoumají, v první řadě za knihu Putinovi agenti.[13]

I když se ruská propaganda soustředí na státy bývalého Sovětského svazu (což potvrdily i hromadné databáze prokazatelně nepravdivých zpráv proti západní demokracii jako zpráva East StratCom Task Force),[71] v Německu byl efekt přístupností západních médii značně omezen. Přesto, v souvislosti s Evropskou migrační vlnou 2015, bylo zjištěno, že mnohé servery šíří mylné informace i zde.[72] Jde například o fiktivní příběhy obětí silvestrovských útoků v Kolíně[73][74] nebo placené facebookovétrolly“ sdílející konspirační teorie.

Mezinárodní právo sice zakazuje propagandu podněcující k válce, podvracející nebo pomlouvačnou,[75] jenže hranice těchto definic jsou velmi mlhavé, a proto Rusko nikdy před mezinárodním soudem nestálo. Nicméně například ICJ (International Commison of Jurists) usvědčilo Rusko z porušení lidských práv propagandou zaměřenou proti LGBT komunitě.[76]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Russian propaganda na anglické Wikipedii.

  1. a b c Jak funguje ruská propaganda v Česku? Zapleveluje zprávami a vytváří chaos –. neovlivni.cz . . Dostupné online. 
  2. a b Метки / Кремлевская пропаганда / Крис Роман: Сегодня антирусская пропаганда активнее, чем во время "холодной войны" / © РИА "Новый День – Новый Регион". Главные новости . . Dostupné online. 
  3. a b Відео новини - Експерти: Кремлівська пропаганда наступає на старі граблі | "Факти" . . Dostupné online. 
  4. LifeNews — не журналісти, а конкретний бойовий підрозділ, — СБУ . . Dostupné online. 
  5. Кремль має намір маніпулювати громадською думкою в Америці та Європі через інтернет . . Dostupné online. 
  6. Кремлевская пропаганда: что это такое? / Спецпроект РИА «Новый Регион» / 19.06.14 / Пропаганда / © РИА «Новый День – Новый Регион» / Июнь 2014 online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  7. Три кити російської пропаганди - Політика - Український тиждень, Тиждень.ua online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  8. КОРЕСПОНДЕНТ, Бріджет Кендалл Дипломатичний; NEWS, B. B. C. Російська пропаганда: гірше, ніж за Радянського Союзу? online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  9. Имидж государственной пропаганды Russia Today все равно не сможет отмыть. Коммерсантъ. Dostupné online cit. 2015-11-09. 
  10. Російська пропаганда активізувалася на європейському фронті online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  11. Russia Today’s Disinformation Campaign online. Dostupné online. 
  12. a b About us : The Voice of Russia: News, Breaking news, Politics, Economics, Business, Russia, International current events, Expert opinion, podcasts, Video online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  13. a b KUNDRA, Ondřej. Putinovi agenti: jak ruští špioni kradou naše tajemství. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 200 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh..
  14. a b c KRAGH, Martin; ÅSBERG, Sebastian. Russia’s strategy for influence through public diplomacy and active measures: the Swedish case. Journal of Strategic Studies. 2017-09-19, roč. 40, čís. 6, s. 773–816. Dostupné online cit. 2017-09-10. ISSN 0140-2390. DOI 10.1080/01402390.2016.1273830. 
  15. a b Robert Tait. Czech Republic to fight 'fake news' with specialist unit (anglicky). The Guardian. Zveřejněno 28. prosince 2016.
  16. a b Rozkrýváme pozadí nové světové války. Jak se Češi ocitli v zajetí lží. Aktuálně.cz. 11.12.2017.
  17. VLACH, Tomáš. Agitprop jde do boje. Nové metody ruské propagandy online. Týden.cz, 19.10.2015 cit. 2023-09-25. (Rusko a okolí). Dostupné online. 
  18. a b c d e SMOLEŇOVÁ, Ivana; DRTINOVÁ, Daniela. Cíl ruské propagandy? Že pravda neexistuje, říká analytička. DVTV.cz online. Aktualne.cz, 2015-06-23 cit. 2022-06-21. Dostupné online. 
  19. Věrohodnost zpráv ruských médií opět zpochybněna, Wikizprávy, referencovaná zpráva, 13. dubna 2014
  20. Reportér ruských televizí mimoděk dokázal trvající přítomnost ruských tanků na ukrajinské frontě. Britské listy online. 2015-02-16 cit. 2015-02-27. Dostupné online. 
  21. a b 42 českých a slovenských webů, které šíří ruské lži. Echo24 online. 2015-02-27 cit. 2015-03-02. Dostupné online. 
  22. PROCHÁZKOVÁ, Petra. Putin lže celému světu do očí. A doma v Rusku oslavují jeho hrdinství. Lidovky.cz online. 2014-09-11 cit. 2015-03-03. Dostupné online. 
  23. SINDELAR, Daisy. The Kremlin's Troll Army. The Atlantic. United States: Atlantic Media, 12 August 2014. Dostupné online cit. 6 June 2015. 
  24. Ukraine conflict: Inside Russia's 'Kremlin troll army', BBC
  25. Další zářez ruské propagandy: „Syřanka“ už několikrát hrála „oběť kyjevských fašistů“, Reflex
  26. ČTK; Reuters. Rusko v OSN poprvé obvinilo Kyjev z podílu na letecké katastrofě. Idnes.cz. 30.7.2014. Dostupné online. 
  27. WIRNITZER, Jan. A dnes to bude Su-25. Ruská média opět mění verzi o sestřelu boeingu. Idnes.cz. 28.12.2014. Dostupné online. 
  28. MALACHOVSKÁ, Alexandra. Lži o MH17. Ruská televize si vybásnila stíhačky i svědky. Aktuálně.cz online. Economia, 2015-07-07 cit. 2016-04-13. Dostupné online. 
  29. JEDLIČKA, Petr. Ruští a holandští vyšetřovatelé se částečně shodli: let MH 17 sestřelen ze země. Deník referendum. 14.10.2015. Dostupné online. 
  30. Rusko přišlo s dalšími podrobnostmi k sestřelení boeingu. Vinu svaluje na Ukrajince. Novinky.cz online. Borgis. Dostupné online. 
  31. a b BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu. ČT24 online. 2015-04-03 cit. 2015-04-04. Dostupné online. 
  32. Americký konvoj a hlas lidu českého: Tři průzkumy... A jeden dopadl hodně, hodně jinak. ČT24 online. 2015-03-26 cit. 2015-04-04. Dostupné online. 
  33. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Specialni-pruzkum-pro-rozhlas-Rade-lidi-byl-prujezd-ukradeny-Zakladnu-odmitaji-369350
  34. TRAMBA, David. Evropskou plynovou krizi zavinilo Rusko. Důkazem jsou nižší dodávky i prázdné zásobníky. Ekonomický deník. 2022-01-18. Dostupné online cit. 2024-02-05. 
  35. KUBÁTOVÁ, Zuzana. Manipulace cenou energií? Prázdné zásobníky v EU nejsou náhoda, říká expert. Seznam Zprávy online. 2022-01-10 cit. 2024-02-05. Dostupné online. 
  36. Lživý film o srpnu 1968 ublíží spíš nám než Čechům, soudí ruští experti online. zpravy.idnes.cz cit. 2015-08-21. Dostupné online. 
  37. V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968 online. zpravy.idnes.cz cit. 2015-08-21. Dostupné online. 
  38. Už zase šlo o přátelskou pomoc. Ruská televize obhajuje srpen 68. online. Česká televize cit. 2015-08-21. Dostupné online. 
  39. V roce 1968 jsme vás ochránili! Ruský dokument obhajuje okupaci. online. Frekvence 1 cit. 2015-08-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-06. 
  40. Západ chce v Rusku vyvolat nepokoje, šíří otrávená narkotika, tvrdí Moskva. E15.cz online. 2015-07-14 cit. 2015-07-14. Dostupné online. 
  41. Udržíme Krym a vrátíme vlasti Aljašku. Klip ruské poslankyně s malými dětmi je hitem sociálních sítí. Aktuálně.cz online. Economia, 2017-11-16 cit. 2017-11-16. Dostupné online. 
  42. Ruská propaganda našla novou zbraň. Skandální informace vkládá do úst zahraničním novinářům. Aktuálně.cz online. Economia, 2015-11-07 cit. 2016-01-03. Dostupné online. 
  43. Zemřel architekt hybridní války a strůjce ruského útoku na Krym. Respekt online. 2016-01-06 cit. 2016-01-06. Dostupné online. 
  44. a b c KOVALEV, Alexey, Dmitry Vachedin, Sasha Zelenin. The two faces of RT’s coronavirus propaganda. Meduza online. 2021-11-11 cit. 2022-03-04. Dostupné online. (anglicky) 
  45. a b KEJLOVÁ, Tamara. Proti Unii a imigrantům, vstříc Rusku: Evropu čeká volební rok, populisté slibují změnu. ČT24.cz online. 2017-02-16 cit. 2017-02-16. Dostupné online. 
  46. ČT24. Tajné služby: Kampaň, která měla ovlivnit prezidentské volby v USA, nařídil Putin. ČT24.cz online. 2017-01-07 cit. 2017-02-16. Dostupné online. 
  47. a b KITCHING, Chris. Vladimir Putin 'planning invasion of Baltic states to challenge Donald Trump'. mirror. 2016-11-25. Dostupné online cit. 2017-09-19. 
  48. MARCUS, Jonathan. Russian military exercise raises tension. BBC News. 2017-09-11. Dostupné online cit. 2017-09-19. (anglicky) 
  49. Donald Trump fed Russian propaganda to supporters. The Independent. 2016-10-12. Dostupné online cit. 2017-09-19. (anglicky) 
  50. BRUSSELS, Emma Graham-Harrison Daniel Boffey in. Lithuania fears Russian propaganda is prelude to eventual invasion. The Guardian. 2017-04-03. Dostupné online cit. 2017-09-19. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  51. a b c V Česku vzniká nový tým, který bude prověřovat cizí propagandu. online. Česká televize, 2016-05-25 cit. 2016-08-20. Dostupné online. 
  52. TAYLOR, Adam. Why do so many people miss the Soviet Union?. Washington Post. 2016-12-21. Dostupné online cit. 2017-09-19. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  53. Jaromír Štětina o velikosti Ruska | Cтрановедение России (Reálie Ruska). ruskerealie.zcu.cz online. cit. 2017-09-19. Dostupné online. 
  54. NARDELLI, Alberto; RANKIN, Jennifer; ARNETT, George. Vladimir Putin's approval rating at record levels. The Guardian. 2015-07-23. Dostupné online cit. 2017-09-19. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  55. ČTK. Zmrazili nám účty v Británii, stěžuje si prokremelská tisková agentura. iDNES.cz online. 2016-10-17 cit. 2016-10-17. Dostupné online. 
  56. bož. Britové zmrazili účty ruské státní televize Russia Today. Novinky.cz online. Borgis, 2016-10-17 cit. 2016-10-17. Dostupné online. 
  57. Prokremelské weby jsou nebezpečnější. Na podvrhy fotek už dávno nespoléhají. ČT24.cz online. 2016-06-13 cit. 2016-12-14. Dostupné online. 
  58. Česká spořitelna stáhne jako první velká společnost inzerci z dezinformačních webů. ČT24.cz online. 2016-12-14 cit. 2016-12-14. Dostupné online. 
  59. NOVOTNÁ, Kristýna. Vnitro vyhlásilo boj proruské propagandě. Fandí jí tisíce lidí. online. Echo24.cz, 2016-08-19 cit. 2016-08-20. Dostupné online. 
  60. Proti ztrátě paměti - O Kampani. www.protiztratepameti.cz online. cit. 2016-07-25. Dostupné online. 
  61. PROPAGANDA MASKOVANÁ BOJEM ZA SVOBODU A DEMOKRACII. Neovlivní.cz. 7.11.2016.
  62. Vojáci v záloze (ČSLA komuna): Jsme proti válce! Nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici. csla.komuna.cz online. cit. 2019-05-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-06. 
  63. a b c d e GAZDÍK, Jan. Ruské televize přepnuly na novou epochu. Ke studené válce dostaly noty přímo z Kremlu. Aktuálně.cz online. Economia, 2015-09-10 cit. 2015-09-11. Dostupné online. 
  64. Общественное мнение против Путина online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  65. www.rozhlas.cz online. www.rozhlas.cz cit. 2016-05-07. Dostupné online. 
  66. Цензура в Росії: закрили ЗМІ, що пишуть правду про Україну online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  67. Відео - Лія Ахеджакова вважає, що пропаганда і цензура в Росії посилюються online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  68. МЗС України стурбоване ситуацією зі свободою слова в Росії online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  69. Цензура в дії: Мінкульт Росії заборонив виставу про Майдан на книжковому фестивалі online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  70. У російських соціальних мережах автоматично видаляють пости з критикою Путіна - Новини - Український тиждень, Тиждень.ua online. cit. 2015-11-09. Dostupné online. 
  71. eeas.europa.eu online. eeas.europa.eu cit. 2016-05-07. Dostupné online. 
  72. France 24 online. France 24, 2016-02-22 cit. 2016-05-07. Dostupné online. (anglicky) 
  73. Fake Rape Story Exposes Russian Media Manipulation online. RadioFreeEurope/RadioLiberty cit. 2016-05-07. Dostupné online. 
  74. THINK-TANK EVROPSKÉ HODNOTY. Kremlin Watch Reader 2016 online. Think-tank Evropské hodnoty cit. 2016-05-07. Dostupné online. 
  75. http://scholarship.law.duke.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=3117&context=lcp
  76. Russia: human rights groups hail historic decision on homosexual propaganda ban | ICJ. www.icj.org online. cit. 2016-07-25. Dostupné online. 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • KUNDRA, Ondřej. Putinovi agenti: jak ruští špioni kradou naše tajemství. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2016. 200 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh..

Související článkyeditovat | editovat zdroj

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ruská_propaganda
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Írán
Úmrtí v roce 2022
Úmrtí v roce 2023
Ústí nad Labem
Útok na Pearl Harbor
Čáslav
Čína
Čaplynka
Čaplynský rajón
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Čečensko
Češi
Čeština
Čechy
Čerkaská oblast
Čerkasy
Černá Hora
Černé moře
Černihiv
Černihivská oblast
Černomořské loďstvo
Černová
Černovice (Ukrajina)
Černovická oblast
Černovská tragédie
Česká Lípa
Česká Wikipedie
České Budějovice
České Slezsko
Česko
Československý hudební slovník osob a institucí
Československý odboj (1939–1945)
Československo
Členské státy NATO
Čtvrtá Ženevská úmluva
Řešov
Šiveluč
Škloŭ
Škoda (podnik)
Španělská občanská válka
Španělsko
Šumen
Švýcarsko
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
Žlobin
Žytomyr
Žytomyrská oblast
11. duben
12. říjen
1272
13. říjen
1303
14. březen
14. duben
15. říjen
15. březen
1541
1545
1567
1580
16. březen
1604
1682
17. duben
1719
1778
1781
1790
18. století
1803
1811
1884
19. století
1907
1910
1917
1922
1923
1938
1939
1940
1941
1942
1944
1962
1963
1970
1971
1972
1976
1983
2. březen
2. duben
20. říjen
20. duben
2002
2007
2008
2013
2017
2021
2022
21. březen
22. říjen
22. březen
22. prosinec
23. říjen
23. duben
24. únor
24. listopad
25. říjen
27. říjen
28. březen
30. září
4. duben
Abel Posse
Abwehr
Achdut ha-avoda
Adžyholský maják
Adolf Hitler
Afanasij Fet
Afghánistán
Ahmad Jamal
Akordeon
Aktion Gitter
Alexander Moyzes
Alexandr Sergejevič Puškin
Alija
Alois Eliáš
Americký dolar
Anšlus
Anexe
Anexe Krymu Ruskou federací
Angélique du Coudray
Antonín Gondolán
Antonivka (sídlo městského typu)
Antonovský most
Ariane 5
Askanija-Nova (sídlo městského typu)
Astronomiae Pars Optica
Atentát na Heydricha
Aun Schan Su Ťij
Autonomní území
Autonomní republika
Autonomní republika Krym
Autoritní kontrola
Bělgorodská oblast
Bělorusko
Bachmut
Banská Bystrica
Bar Giora
Bellingcat
Benito Mussolini
Ben Ferencz
Berlín
Beryslav
Beryslavský rajón
Bilozerka (Chersonská oblast)
Bilozerský rajón
Bitva o Řecko
Bitva o Belgii
Bitva o Británii
Bitva o Cherson
Bitva o Czajankova kasárna
Bitva o Dakar
Bitva o Francii
Bitva o Kyjevský kotel
Bitva o Malajsii
Bitva o Nanking (1937)
Bitva o Narvik
Bitva o Nizozemsko
Bitva o Singapur
Bitva o Westerplatte
Bitva před Moskvou
Bitva u ústí Rio de La Plata
Bitva u Bělostoku a Minsku
Bitva u Dunkerque
Bitva u Sedanu (1940)
Bitva u Smolenska (1941)
Boca Chica (Texas)
Bohuslav Korejs
Boje o Nizozemskou východní Indii (1941–1942)
Boj o Filipíny (1941–1942)
Bonifác VIII.
Branislav Hronec
Bratři Itálie (politická strana)
Bratislava
Brno
Brylivka
Budapešťské memorandum
Bulharsko
Bychaŭ
Callisto
Camera obscura
Carlos Andrés Pérez
Central Intelligence Agency
Cenzura
Charkov
Charkovská oblast
Charta Spojených národů
Cherson
Chersonésos
Chersonská oblast
Chersonský rajón
Chmelnycká oblast
Chmelnyckyj
Christo Grozev
Chronologie druhé světové války
CNN Prima News
Commons:Featured pictures/cs
Condoleezza Riceová
Craig Breen
Džankoj
Daily Mail
Dana Němcová
David Ben Gurion
Dejvice
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Demence
Denacifikace
Denis Pušilin
Denys Šmyhal
Der Stürmer
Detlef Brandes
Dezinformace
De facto
Dietrich Mateschitz
Dioptrice
Diplomacie
Dirigent
Dmitrij Utkin
Dněpr
Dněpropetrovská oblast
Dnipro
Dolní sněmovna Spojeného království
Doněck
Doněcká lidová republika
Doněcká oblast
Donald Trump
Donbas
Dorogobuž
Dort královny Alžběty
Druhá čínsko-japonská válka
Druhá italsko-etiopská válka
Druhá Polská republika
Druhá republika
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Druhá vídeňská arbitráž
Dubnová válka (Jugoslávie)
Dubroŭna
Edvard Beneš
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Emil Hácha
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Eritrea
Ernst Busch (voják)
Ethernet
Etnologie
Euromajdan
Europa (měsíc)
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská silnice E58
Evropská unie
Fall Grün
Február 1948
Federální města Ruské federace
Federální služba bezpečnosti
Filadelfie
Filantropie
Filmová databáze
Finsko
Five Eyes
Fjodor Fjodorovič Ušakov
Flétna
Forum24
Francie
Frankfurt nad Mohanem
Frans Timmermans
František Chvalkovský
František Moravec (generál)
Franz Martin Schindler
Galéria
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Číny
Generálplukovník
Gennadij Židko
Genocida
Geometrie
Gestapo
Giorgia Meloniová
Giorgio Napolitano
Gotthold Ephraim Lessing
Grigorij Alexandrovič Potěmkin
GRU
Gubernie
Gustav Anton von Wietersheim
Gustav Oplustil
Ha-Šomer
Hagana
Heil Hitler
Heničesk
Heničeský rajón
Hermann Göring
Histadrut
Hladomor na Ukrajině
Hlavní strana
Hola Prystaň
Holokaust
Holoprystaňský rajón
Homolův puč
Horišni Plavni
Hornostajivka
Hornostajivský rajón
Hradčany
Hranice
Hronsek
Hrubý domácí produkt
Hudební žánr
Hudební skladatel
Hugo IV. Burgundský
Hustota zalidnění
Incident na mostě Marca Pola
Indické námořnictvo
Indie
Infrastruktura
International Standard Book Number
Internet Archive
Invaze do Polska (1939)
Invaze na Krétu
Irák
Irsko
Isaac Newton
Istanbulská univerzita
Itálie
Italská invaze do Albánie
Italsko-řecká válka
Ivanivský rajón (Chersonská oblast)
Ivano-Frankivsk
Ivanofrankivská oblast
Izrael
Jacques Gaillot
Jaderná triáda
Jaderná zbraň
Jakov Milatović
Jam session
Jana Lorencová
Jan Bechyna
Jan Gebhart
Jan Kuklík (1940–2009)
Jan Syrový
Jazz
Jeruzalém
Jiří Kraus
Jiří Markovič
Jižní Osetie
Jicchak Ben Cvi
Jihlava
Jihoafrická republika
Joachim von Ribbentrop
Joe Biden
Johannes Blaskowitz
Johannes Kepler
Johann Wolfgang von Goethe
John Fitzgerald Kennedy
John Kerry
Josef Bílý
Josef Václav Myslbek
Josep Fusté
Jozef Tiso
Jugoslávie
Julius Streicher
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Křišťálová noc
Kachovka
Kachovský rajón
Kalančacký rajón
Kalančak
Kamčatka
Kamaryn
Kamjanske
Kaniv
Kardiostimulátor
Karel III. Britský
Karel Pacner
Karibská krize
Karl Hermann Frank
Katalánsko
Kateřina II. Veliká
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kbely
Kišiněv
Kidd Jordan
Kirovohradská oblast
Klavír
Košice
Kolín
Komunistická strana Číny
Komyšany
Konference v Évianu
Konzervativní strana (Spojené království)
Krídlo (architektúra)
Kremenčuk
Kropyvnyckyj
Krym
Kryvyj Rih
Kuželosečka
Kulomet
Kyjev
Kyjevská oblast
Lascaux
Leonid Pasečnik
Letiště Václava Havla Praha
LGBT
Libor Pešek
Libye
Lidové noviny
Lidské oko
Liz Trussová
Logistika
Lom vlnění#Lom světla
Loutkové divadlo
Luck
Luftwaffe (Wehrmacht)
Luhansk
Luhanská lidová republika
Luhanská oblast
Lvov
Lvovská oblast
Místek
Múte Bourup Egede
Město
Město-hrdina Ukrajiny
Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Maďarské království
Maďarsko
Mainilský incident
Makijivka
Malá válka (1939)
Mapaj
Mariupol
Marjinka
Marxismus
Mary Quantová
Masakr v Buči
Matka Angelica
Maxim Gorkij
Maxim Maximovič Litvinov
Meduza
Metalurgie
Mexiko
Mezinárodní legie územní obrany Ukrajiny
Mezinárodní letiště Cherson
Mezinárodní měnový fond
Mezinárodní poznávací značka
Mezinárodní právo
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michel Galabru
Microsoft
Milo Đukanović
Ministerstvo obrany Ruska
Minsk
Miroslav Večeřa
Mnichov
Mnichovská dohoda
Moše Šaret
Mobilizace
Mogilev
Morava
Moravská Ostrava
Moskevský mír
Moskva
Moskva (raketový křižník)
Muammar Kaddáfí
Mukdenský incident
MusicBrainz
Myanmar
Mychajlo Kocjubynskyj
Mykolajiv
Mykolajivská oblast
Nálet
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní (Praha)
Národní banka Československá
Národní bezpečnostní agentura
Národní knihovna České republiky
Národní liga pro demokracii
Národní obec fašistická
Němčina
Němci
Německá invaze do Dánska
Německá invaze do Norska
Německá okupace Čech, Moravy a Slezska
Německá zóna ochrany na Slovensku roku 1939
Německo
Nacistické Německo
Naděžda Sobotková
Nadace Wikimedia
Nadmořská výška
Nankingský masakr
Neonacismus
Neptun (střela)
Neville Chamberlain
Nigel Lawson
Nikolaj Patrušev
NMS Market Research
Noc dlouhých nožů
Nord Stream
Norsko
Nova Kachovka
Novooleksijivka
Novotrojický rajón
Novovoroncovka
Novovoroncovský rajón
Nukleárie
Nyžnosirohozský rajón
Obléhání Tobruku
Oblasti na Ukrajině
Obležení Leningradu
Obrana národa
Obrněný transportér
Oděsa
Oděská oblast
Olešky (Ukrajina)
Olešský rajón
Oleksij Danilov
Oleksij Reznikov
Olomouc
Operace Barbarossa
Operace pod falešnou vlajkou
Opevnění
Optika
Orša
Orchestr
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace spojených národů
Organizace ukrajinských nacionalistů
Oryx (webové stránky)
Oslo
Osmanské námořnictvo
Ostrava
Osvobození Chersonu
Otmar Brancuzský
Pákistán
Pátá kolona
Přístav
Přepadení vysílačky v Gliwicích
Přerov
Převzetí moci nacisty
Padělek
Pakt Ribbentrop–Molotov
Palestina v osmanském období
Pandemie covidu-19
Pardubice
Parkinsonova nemoc
Parlament Ukrajiny
Peking
Petrohrad
Pluk Azov
Plzeň
Po'alej Cijon
Počítačová síť
Poštovní směrovací číslo
Požiar
Pochod na Řím
Podkarpatská Rus
Pohořelice
Polarita (politologie)
Polsko
Poltava
Poltavská oblast
Pomník svatého Václava
Popasna
Pop music
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Hudba
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Slovensko
Portál:Sport
Post Bellum
Potravinářství
Potuové
Průmysl
Pražský hrad
Praha
Pravěk
Prezident Černé Hory
Prezident Itálie
Prezident Izraele
Projektivní geometrie
Protektorát Čechy a Morava
Protesty v Íránu (2022)
Protilodní střela
Protivzdušná obrana
Prozatímní státní zřízení
První republika
První světová válka
První vídeňská arbitráž
Puška
Putinismus
Q110999040
Q12763443
Q12763443#identifiers
Q12763443#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q156732
Q275618
Ržyščiv
Rada bezpečnosti OSN
Rada bezpečnosti OSN#Stálí členové
Rada Evropy
Rada federace
Radola Gajda
Rahačoŭ
Rajón
Rajóny na Ukrajině
Raketomet
Ramzan Kadyrov
Rečyca
Remilitarizace Porýní
René Descartes
Renesancia
Republika Krym
Republiky v Sovětském svazu#Právo vystoupit ze svazku a jeho aplikace
Rezidencia
Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1
Richard Kania
Rishi Sunak
Rjúiči Sakamoto
Robert Metcalfe
Rodné jméno
Rosněfť
Rostovská oblast
Rostov na Donu
Rovenská oblast
Rovno
Rozhodné kroky k naprostému sjednocení
Rozkas pro Obyvatele!
Rozloha
Rozpad Sovětského svazu
Ruština
Ruby Dee
Rudolf Beran
Runcimanova mise
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruská občanská válka
Ruská propaganda
Ruské impérium
Rusko
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Rusko-ukrajinská krize (2021–2022)#První eskalace (březen–duben 2021)
Rusko-ukrajinská státní hranice
Rusko-ukrajinská válka
Rusko dnes
Rusové
Sárský plebiscit
Sídlo městského typu
Sýrie
Saljut 7
Salmovský palác
Sanremo
Schutzstaffel
Schwarzenbergovci
Schwarzenberský palác (Praha)
Schwarzenberský palác (Viedeň)
Schwarzenberský palác v Praze?oldid=6260196
Sergěj Ingr
Sergej Šojgu
Sergej Beseda
Sergej Lavrov
Sergej Naryškin
Sergej Stanišev
Sergej Surovikin
Sergej Vojcechovský
Sergio Gori
Serhij Šaptala
Sevastopol
Severní Korea
Severoatlantická aliance
Severodoněck
Severokrymský kanál
Seymour Stein
Seznam britských králů
Seznam měst na Ukrajině
Seznam premiérů Itálie
Seznam premiérů Spojeného království
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Sgrafito
Sibiř
Sicherheitsdienst
Sicherheitspolizei
Simferopol
Sionismus
Si Ťin-pching
Skadovsk
Skadovský rajón
SLBM
Slováci
Slovenská národní knihovna
Slovenská republika (1939–1945)
Slovensko
Služba vnější rozvědky
Slunce
Smolensk
Snellův zákon
Snihurivka
Sojuz T-8
Sopečná erupce
Soubor:Československa 1939 cs.SVG
Soubor:Херсон-коллаж1.jpg
Soubor:2022 Russian invasion of Ukraine.svg
Soubor:2022 Russian Invasion of Ukraine Phase 1 animated.gif
Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1976-033-20, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-0813-500, Deutsche Truppen in Brünn.jpg
Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-1202-505, Prag, Burg, Besuch Adolf Hitler.jpg
Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F051623-0206, Berlin, Besuch Emil Hacha, Gespräch mit Hitler.jpg
Soubor:Coat of arms of Kherson.svg
Soubor:Coat of Arms of Kherson Oblast.svg
Soubor:Dramteatr Kherson.jpg
Soubor:Emil Hácha - nové státoprávní uspořádání 1939.ogg
Soubor:Flag of Kherson.svg
Soubor:Flag of Kherson Oblast.svg
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Flag of the Azov Battalion.svg
Soubor:Flag of Ukraine.svg
Soubor:International Legion of Territorial Defense of Ukraine emblem.svg
Soubor:Kasárna v Místku.gif
Soubor:Kepler - Ad Vitellionem paralipomena quibus astronomiae pars optica traditur, 1604 - 158093 F.jpg
Soubor:Kherson-06.JPG
Soubor:Kherson-07.JPG
Soubor:Kherson-28102009(097).jpg
Soubor:Kherson-K.Marx.jpg
Soubor:Kherson-Potemkin.jpg
Soubor:Kherson1803.jpg
Soubor:Kherson1978.png
Soubor:Kherson1995 city coa.png
Soubor:Kherson Central Bank02.jpg
Soubor:Kherson city coa n3259.png
Soubor:Kherson Krystal Stadium 1.jpg
Soubor:Kherson old 004.jpg
Soubor:Kherson old 006.jpg
Soubor:Kherson Perekopska Str. 13 Saviour Cathedral of St.Catherine 01 (YDS 3512).jpg
Soubor:Kherson RWS.jpg
Soubor:Kherson Suvorova Str. 40 Kostel 02 (YDS 4093).jpg
Soubor:Lascaux painting.jpg
Soubor:Logo of the International Legion of Territorial Defense of Ukraine.png
Soubor:Map of the war in Donbass.svg
Soubor:March on Rome 1922 - Alle porte di Roma.png
Soubor:Monastyr Herson.JPG
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nyctibius griseus 471885191 27f931630d o Crop.jpg
Soubor:Old city central park Изображение 065.jpg
Soubor:Prag, Wenzelsplatz -- 2019 -- 6838.jpg
Soubor:Prague Germans salute Adolf Hitler.gif
Soubor:Rozkas pro Obyvatele.gif
Soubor:Skica německého vpádu do českých zemí.gif
Soubor:Ukraine Kherson Tank T34.jpg
Soubor:Uprchlíci z Břeclavska.gif
Soubor:Vladimir Putin (2022-02-24).jpg
Soubor:War in Ukraine (2022) en.png
Soubor:Wiki letter w.svg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Souborný katalog České republiky
Sovětská invaze do Polska
Sovětský svaz
Sovětsko-japonské pohraniční konflikty
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-7185-582-0
Speciální:Zdroje knih/80-7185-626-6
Speciální:Zdroje knih/80-7260-028-1
Speciální:Zdroje knih/978-80-7243-597-5
Speciální:Zdroje knih/978-80-7260-310-7
Speciální:Zdroje knih/978-80-7308-424-0
Speciální:Zdroje knih/978-80-87284-20-9
Speciální:Zdroje knih/978-80-904522-2-0
Spojené arabské emiráty
Spojené království
Spojené státy americké
Spojenci (druhá světová válka)
Společenství nezávislých států
Stát
Státní území
Státní duma
Střelba v Bělgorodské oblasti
Střelecký útok v Bratislavě 12. října 2022
Stanné právo
Stanycja Luhanska
Starosta
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Stonařov
Strojírenství
Strop (stavebníctvo)
Sudetoněmecké povstání
Sudety
Summit
Sumská oblast
Sumy
Supervelmoc
Svastika
Svitlovodsk
Svrchovanost
Těšínsko
Třída Arihant
Tavrijsk
Telefonní předvolba
Telegram (software)
Ternopil
Ternopilská oblast
Texas
The Washington Post
Thunovský palác
Tito Puente
Tlačová agentúra Slovenskej republiky
Tomáš Garrigue Masaryk
Turecko
Turingova cena
Tycho Brahe
Užhorod
Uherské Hradiště
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinka (město)
Ukrajinská protiofenzíva na jižní frontě (2022)
Univerzita
Univerzita La Sapienza
Uprchlík
Václavské náměstí
Váh
Válečný stav
Válečný zločin
Válka
Válka na Donbase
Válka na východní Ukrajině
Vídeň
Východní Ukrajina
Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava
Věznice
Všeobecná mobilizace v roce 1938
Valerij Gerasimov
Valerij Zalužnyj
Varhany
Velyka Lepetycha
Velyka Oleksandrivka
Velykolepetyšský rajón
Velykooleksandrivský rajón
Verchňodniprovsk
Verchnorohačycký rajón
Veto
Viktor Janukovyč
Viktor Medvedčuk
Vinnycja
Vinnycká oblast
Violoncello
Virtual International Authority File
Vláda Aloise Eliáše
Vláda Rishiho Sunaka
Vladimir Šuchov
Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Kara-Murza
Vladimir Putin
Vladlen Tatarskij
Vlajka (hnutí)
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Voják
Vojenská jednotka
Vojenská junta
Vojenská okupace
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Volodymyr Zelenskyj
Volyňská oblast
Vuhledar
Vyšhorod
Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938
Vysočany
Vysoká škola múzických umění v Bratislavě
Vysokopillja
Vysokopillský rajón
Wagnerova skupina
Walter von Brauchitsch
Washington (stát)
Wehrmacht
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Encyklopedický styl
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Pahýl
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Průvodce (odkazy)
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Uvádění zdrojů
Wikipedie:Věrohodné zdroje
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/říjen
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:Vzhled a styl
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wilhelm Keitel
Willebrord Snellius
William Burns
WorldCat
Zákon převrácených čtverců
Zánik Československa
Západní svět
Záporoží
Záporožská oblast
Zahraniční obchod
Zakarpatská oblast
Zakládající akt Rusko–NATO
Zalaegerszeg
Zaolzie
Zatčení
Zatmění Slunce
Zatmění Slunce 25. října 2022
Zdeněk Ziegler
Zelení mužíčci (krymská krize)
Zeměpisné souřadnice
Zemepisné súradnice
Zimní olympijské hry 2022
Zimní válka
Zlín
Zločin agrese
Zločin z nenávisti
Znásilnění
Zonguldak
Zoznam pražských pamiatok
Zuzana Čaputová
Zuzana Burianová
Zvonica




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk