Litva - Biblioteka.sk

Panta Rhei Doprava Zadarmo


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Litva
Symbol rozcestia O iných významoch výrazu Litva pozri Litva (rozlišovacia stránka).
Litovská republika
Vlajka Litvy Znak Litvy
Vlajka Znak
Národné motto:
Tautos jėga vienybėje (Sila národa je v jednote)
Štátna hymna:
Tautiška Giesmė (Národná spev)
EU-Lithuania.svg
Miestny názov  
 • dlhý Lietuvos Respublika
 • krátky Lietuva
Hlavné mesto Vilnius
54°41′ s.š. 25°19′ v.d.
Najväčšie mesto Vilnius
Úradné jazyky litovčina


Štátne zriadenie
hlava štátu
predseda vlády
poloprezidentská republika
Gitanas Nausėda
Ingrida Šimonytė
Vznik 16. február 1918
Susedia Poľsko, Lotyšsko, Bielorusko, Rusko
Rozloha
 • celková
 • voda (%)
 
65 300 km² (121.)  
 km² (1,35 %)
Počet obyvateľov
 • odhad (2019)
 • sčítanie (2010)

 • hustota (2019)
 
2 793 986 (138.)
3 483 972

43/km² (173.)
HDP
 • celkový
 • na hlavu (PKS)
2019
54,485 mld. $ (80.)
37 162 $ (41.)
Index ľudského rozvoja (2018) 0,858 (35.) – vysoký
Mena euro (=100 centov) (lt)
Časové pásmo
 • Letný čas
(UTC+2)
(UTC+3)
Medzinárodný kód LTU / LT
Medzinárodná poznávacia značka LT
Internetová doména .lt
Smerové telefónne číslo +370

Súradnice: 55°12′S 24°00′V / 55,2°S 24°V / 55.2; 24

Mapa Litvy
Fyzická mapa Litvy

Litva (po litovsky: Lietuva), dlhý tvar Litovská republika (po litovsky: Lietuvos Respublika) je štát vo východnej Európe. Je najjužnejšou a najväčšou z troch pobaltských krajín. Hraničí s Lotyšskom (dĺžka hraníc 588 km) na severe, s Bieloruskom (677 km) na juhovýchode, s Poľskom (104 km) a ruskou Kaliningradskou oblasťou (255 km) na juhozápade. Litovské pobrežie meria 90 km

Územie

Litovská republika sa skladá zo štyroch historických regiónov:

Dejiny

Bližšie informácie v hlavnom článku: Dejiny Litvy

Povrch a podnebie

Zväčša plochý a rovinatý terén Litvy vytvarovali ľadovce. Vďaka ľadovcovým morénam vznikli aj jediné významnejšie vyvýšeniny na západe a východe krajiny, ktoré ohraničujú prímorskú nížinu, no nepresahujú výšku 300 m. Litovská nížina, ktorá sa tiahne stredom republiky, nepresahuje dokonca nadmorskú výšku 90 metrov. Najvyšší bod Litvy predstavuje pahorok Aukštojas (293,8 m) asi 25 km na juhovýchodne od Vilniusu. (Donedávna sa za najvyšší bod Litvy označoval pahorok Juozapinė, novšie merania však ukázali, že je o približne dve desatiny metra nižší ako neďaleký Aukštojas.) Meno, ktoré má vŕšok od roku 2005, pochádza zo starej litovskej mytológie – Aukštėjas bol významným božstvom a považoval sa za tvorcu sveta.

Litva sa nachádza v prechodnom pásme medzi morským a kontinentálnym podnebím. Priemerné mesačné teploty v januári dosahujú výšku len −5 °C a júlové +17 °C. Za rok v krajine napadne od 540 – 930 mm zrážok. Jari a jesene bývajú hmlisté.

Zmiešané lesy pokrývajú asi 30 % územia krajiny.

Vodstvo

Krajina má 90 km piesočného morského pobrežia, značnú časť z toho predstavuje Kuršský záliv, oddelený od mora úzkym piesočnatým polostrovom, označovaným ako Kuršská kosa. Polostrov je na zozname svetového prírodného dedičstva UNESCO. Kuršský záliv v zime na dva až tri mesiace zamŕza, v lete v ňom teplota vody dosahuje aj 25 °C.

Najvýznamnejšou litovskou riekou je Nemunas, ktorý sem priteká z Bieloruska a ústi do Kuršského zálivu. Na 116 km predstavuje hranicu Litvy s Ruskom a s Bieloruskom. Povodie Nemunasu zaberá až 70 % územia Litvy. V ľudovej tradícii sa ospevuje ako „otec litovských riek“. Za „matku litovských riek“ sa zvykne označovať druhá najväčšia rieka Litvy – Neris, najvýznamnejší prítok Nemunasu na území krajiny. Neris pramení v Bielorusku preteká cez Vilnius a vlieva sa do Nemunasu pri Kaunase.

V Litve sa nachádza vyše 3000 jazier, ktoré sú – podobne ako inde v Pobaltí – ľadovcového pôvodu. Pozornosť si zaslúži najmä jazero Vištytis pri rovnomennom mestečku, ležiacom na jeho brehu (po litovsky: Viśtyčio ežeras; po rusky: Виштынецкое озеро). Vzhľadom na veľkú rozmanitosť flóry a fauny ho niekedy označujú ako „európsky Bajkal“. Malebná zvlnená a zalesnená krajina v okolí bola vyhlásená za prírodnú rezerváciu. Ako skutočný vodný labyrint sa tradične predstavuje jazerná oblasť v okolí mesta Ignalina, kde je aj najväčšie jazero Litvy –  Drūkšiai (časť dnes patrí Bielorusku). Na jeho brehu funguje od osemdesiatych rokov atómová elektráreň. Napriek tomu, že nemá pôvodne plánovanú kapacitu (po černobyľskej havárii roku 1986 zastavili výstavbu ďalších blokov), niektorí ochranári tvrdia, že jazero je pre potreby elektrárne primalé a voda, ktorá sa doň vracia z chladiacej sústavy, spôsobuje jeho otepľovanie, čo má negatívne dôsledky na ekosystém.

Litva má aj päť ostrovov, ktoré sa nachádzajú v Delte rieky Nemunas – Rusnės sala, Briedžių sala, Kiemo sala, Kubilių sala, Triušių sala.

Obyvateľstvo

Litva má približne 2 974 000 obyvateľov (2019). Národnostné zloženie obyvateľstva Litvy tvorí vyše 83 % obyvateľstva litovskej národnosti. Najvýznamnejšie menšiny tvoria Poliaci (6,7 %) a Rusi (6,3 %). Poliaci žijú najmä v oblasti Vilniusu. Rusi sa najviac koncentrujú v mestách Vilnius a Klaipėda. V pohraničných oblastiach žije bieloruské obyvateľstvo (1,2 %).

Úradný jazyk je litovčina, ale ruská menšina požaduje aj ruštinu.

Vzťahy s ruskou menšinou sú čiastočne komplikované. Menšina požaduje texty nielen v latinke, ktorú Litovci znova zaviedli ale aj v azbuke. Vznikla ako pozostatok okupácie ZSSR a presídľovania. Litovci považujú ruskú menšinu za príťaž a neakceptujú jej existenciu.

Demografický obraz Litvy výrazne poznačili turbulencie 20. storočia. Počas sovietskej okupácie v rokoch 1940 – 1941 bolo asi 5 000 ľudí popravených a 45 000 deportovaných na Sibír. Počas nemeckej okupácie 1941 – 1945 zahynulo okolo 370 000 ľudí. Po opätovnom pripojení Litvy k ZSSR roku 1945 emigrovalo asi 80 000 ľudí a okolo 205 000 ľudí deportovali na Sibír. Dramaticky postihol krutý osud Židov. Pred druhou svetovou vojnou sa cca 7,5 % obyvateľov hlásilo k židovskej národnosti (najmä mestské obyvateľstvo, remeselníci a obchodníci). Vilnius, kde Židia tvorili až 30 % populácie, niekedy nazývali aj „severný Jeruzalem“. Takmer všetci litovskí Židia zahynuli za nacistickej okupácie alebo emigrovali po vojne do USA a Izraela, takže dnes ich je tu iba okolo 4 000. Významným faktorom, ktorý ovplyvnil národnostnú štruktúru obyvateľstva, bolo po pripojení Litvy k ZSSR, masívne prisťahovalectvo Rusov.

Vierovyznanie

Historicky najrozšírenejším vierovyznaním je katolicizmus, ku ktorému sa hlási 79 % obyvateľov, z nich väčšina k Rímskokatolíckej cirkvi, prítomná je aj malá skupina gréckokatolíkov. Litva je jediným štátom na území bývalého ZSSR, kde má katolícka cirkev dominantné postavenie. K pravosláviu (4,1 %) sa hlási najmä ruské obyvateľstvo, ďalších 0,8 % obyvateľstva tvoria staroverci (staroobrjadci). Protestantizmus (1,9 %) má z hľadiska počtu veriacich iba okrajový význam a početne nevýznamné komunity predstavujú aj judaisti, moslimovia a karaimovia (stará odnož judaizmu). Poslednú skupinu v krajine tvoria ateisti (15 %).

Politika

Litva je republikou s parlamentnou demokraciou, ktorá sa realizuje v poloprezidentskom systéme. Prezident sa volí priamo. Jednokomorový parlament, Snem (Seimas), tvorí 141 poslancov. Súčasným prezidentom je nezávislý centrista Gitanas Nausėda.[1] Vládne od júla 2019, kedy nahradil Daliu Grybauskasovú, ktorá bola v úrade od roku 2009 a už nemohla kandidovať. Jej predchodca Valdas Adamkus bol v úrade od roku 2004. Jeho predchodcu, Rolandasa Paksasa, predčasne odvolali pre únik informácií. Adamkus, ktorý patrí k litovskej emigrácii, už v úrade prezidenta bol v rokoch 1998 – 2003.

Parlamentné voľby do Seimasu, litovského parlamentu, môžu byť dvojkolové, kedy v druhom kole sa rozhoduje o pridelení mandátov v jednomandátových volebných obvodoch v tom prípade, kedy v prvom kole ani jeden kandidát nezískal nadpolovičnú väčšinu hlasov. 71 mandátov je pridelených v jednomandátových a 70 vo viacmandátových obvodoch.[2]

Vývoj zloženia Seimasu od roku 2004

Podľa výsledkov parlamentných volieb z roku 2004 bola najsilnejšou politickou stranou Strana práce (po litovsky: Darbo partija), ktorá získala vyše 28 % hlasov a obsadila 39 kresiel. Za ňou nasledovala koalícia dvoch sociálnodemokraticky orientovaných strán, na čele ktorých stáli Algirdas Brazauskas (po litovsky: Lietuvos socialdemokratų partija (LSDP), 20 kresiel) a Artūras Paulaskas (po litovsky: Naujoji sąjunga socialliberalai (NSS), 11 kresiel). Vládu tvorila koalícia LSDP (k tej patrí aj bývalý predseda vlády Gediminas Kirkilas).

Ďalej mala v parlamente významné zastúpenie Konzervatívna strana (25 kresiel) a dve liberálne strany, medzi nimi aj koalícia, ktorú viedol Rolandas Paksas a ktorá niesla emotívne podfarbený názov Za poriadok a spravodlivosť (po litovsky: (Už) tvarką ir teisingumąs, 11 kresiel). Do vládnej koalície patrila únia Roľníckej strany a Novej demokratickej strany (po litovsky: Valstiečių ir Naujosios demokratijos partijų sąjunga (VNDS)), 10 kresiel. Dve kreslá obsadila strana poľskej menšiny (po litovsky: Lietuvos lenkų rinkimų akcija).

Podľa výsledkov parlamentných volieb v krajine z 12. októbra 2008 sa na prvom mieste s náskokom 19 % umiestnila opozičná konzervatívna strana bývalého litovského premiéra Andriusa Kubiliusa Vlastenecký zväz. Výsledky hlasovania znamenali koniec vlády premiéra Gediminasa Kirkilasa, ktorého strana sa podľa predbežných výsledkov (18,5 %, 15 %, 13 % a 12 %) umiestnila na štvrtom mieste. Litovčania zároveň hlasovali o osude litovskej elektrárne Ignalina. Referendum však bolo pre nízku účasť voličov neplatné.

Posledné parlamentné voľby v krajine sa konali 9. a 23. októbra 2016. Zvíťazila v nich s 22 % hlasov opozičná Litovská únia roľníkov a zelených (LVŽS) so ziskom 54 zo 141 kresiel v parlamente. Druhou najsilnejšou stranou s tiež 22 % hlasov a 31 poslancami je stredopravá konzervatívna strana Vlastenecký zväz-Litovskí kresťanskí demokrati (TS-LKD). Vládnuca Litovská sociálnodemokra­tická strana (LSDP) doterajšieho premiéra Algirdasa Butkevičiusa skončila tretia so ziskom 17 mandátov. Sklamaním boli voľby aj pre ďalších koaličných partnerov sociálnych demokratov, strana Poriadok a spravodlivosť (PTT) a Strana práce (DP) získali iba osem, resp. dve kreslá.[3] Ďalšie voľby sa uskutočnia v októbri 2020.[4]

Mestá

Bližšie informácie v hlavnom článku: Zoznam miest v Litve

Referencie

  1. Lithuania shuns populism with the election of a pro-EU president - Atlantic Council . atlanticcouncil.org, 2019-05-29, . Dostupné online.
  2. Become a VoteWatch Europe supporter . votewatch.eu, . Dostupné online.
  3. SITA. Litva: V parlamentných voľbách zvíťazila opozičná agrárna strana. pravda.sk (Bratislava: Perex), 2016-10-24. Dostupné online . ISSN 1336-197X.
  4. POLITICO EUROPE . politico.eu, . Dostupné online.

Iné projekty

  • Spolupracuj na Commons Commons ponúka multimediálne súbory na tému Litva

Externé odkazy

Zdroj

  • Matejko, Ľ.: Poznámky k predmetu Východná Európa - krajiny a ľudia, Bratislava, 2007.
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Litva


Úředník
Úřední jazyk
Čína
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2024)
Čeština
Čechie (postava)
Čeka
Čeleď
Česká Wikipedie
České království
Česko
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Řecká národní knihovna
Ředitel FBI
Šamil Basajev
Šerif
Špionáž
.40 S&W
1469
1494
1908
1910
1914
1918
1919
1923
1924
1934
1944
1947
1948
1951
1972
1974
1978
1991
2002
2014
23. duben
24. duben
25. duben
26. červenec
29. duben
3. květen
Afrika
Afroamerické hnutí za občanská práva
Akronym
Akt (výtvarné umění)
Albert Einstein
Alegorie
Al Gore
Americký dolar
Andrej Babiš
Angličtina
Antikomunismus
Asie
Austrálie
Australská národní knihovna
Autoritní kontrola
Bibliografie dějin Českých zemí
BIBSYS
Bill Clinton
Blízký východ
Cedr
Central Intelligence Agency
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les
CiNii
COINTELPRO
Commons:Featured pictures/cs
Dálný východ
Druhá světová válka
Dušan Grúň
Encyklopedie
Evan O'Neill Kane
Evropa
FBI
FBI v sukních
Federální úřad pro vyšetřování
Federální služba bezpečnosti
Federace
Filipp Ivanovič Golikov
Five Eyes
Fjodor Isidorovič Kuzněcov
Fontána
Francouzská národní knihovna
Gemeinsame Normdatei
Generální tajemník KSSS
Georgij Mondzolevskij
Georgij Pjatakov
Gil Vicente FC
Glock 22
GRU
GRU (G.U.)?oldid=1017994277
Gus Hall
Hana Brejchová
Helena Langšádlová
Hladomor v Pásmu Gazy
Hlavní strana
HUMINT
Humza Yousaf
Hybridní válka
Igor Sergun
Indie
International Standard Book Number
Internet Archive
Isadore Singer
Izrael
J. Edgar Hoover
Jamajka
James King and the Lonewolves
Jan Berzin
Jednotka 29155
Jehuda Amichai
Jižní ostrov (Nový Zéland)
Joe Biden
John Cale
John Dillinger
Josif Vissarionovič Stalin
Křovinná vegetace
Karel Skopal
Kash Patel
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kauza Vrbětice
KGB
Komunistická strana Sovětského svazu
Koncentrační tábor Lety
Korupce
Krize v Rudém moři
Kryštof Kolumbus
Kuba
Kybernetický útok
Kyle MacLachlan
Labe
Lavrentij Pavlovič Berija
Lety (okres Písek)
Libanonská vlajka
Library of Congress Control Number
LIBRIS
Litva
Lotyšská národní knihovna
Lotyšsko
Městečko Twin Peaks
Martin Luther King
Matvěj Vasiljevič Zacharov
Matyáš Korvín
Mccarthismus
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Michail Gorbačov
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických
Ministr
Miroslav Macek
Mlčení jehňátek
Moskva
Muzeum romské kultury
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní centrála proti organizovanému zločinu
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Španělska
Národní knihovna Izraele
Národní knihovna Koreje
Národní muzeum
Násilí
Německo
Nadace Wikimedia
Napoleon Bonaparte
Negroidní rasa
Nový Zéland
Občanská práva
Oleg Peňkovskij
Olomouc
Oportunismus
Organizovaný zločin
Otrava Sergeje a Julije Skripalových
Písek (město)
Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách
Paul Auster
Perestrojka
Peter Demetz
Petro Prokopovyč
Petr Novotný (sklář)
Policie
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Rusko
Portál:Spojené státy americké
Portál:Sport
Portál:Válka a vojenství
Praha
Prezident Ruska
Prezident Spojených států amerických
Prostituce
Psychologie
Puštíkovití
Q115782#identifiers
Q115782#identifiers|Editovat na Wikidatech
Q8333
Q8333#identifiers
Q8333#identifiers|Editovat na Wikidatech
Richard Tandy
Rjazaň
Robert Hanssen
Robert Kvaček
Rozhlas a televize Slovenska
Ruština
Rudá armáda
Rudá kapela
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Salisbury
Senát Spojených států amerických
Sergej Skripal
Severní ostrov (Nový Zéland)
Severoatlantická aliance
Seznam ředitelů FBI
Seznam ministrů pro vědu a výzkum České republiky
Seznam prvních ministrů Skotska
SIGINT
SIG Sauer P228
Skotská národní strana
Skotsko
Slovensko
Služba vnější rozvědky
SNAC
Soubor:Emblem of the GRU.svg
Soubor:FBI Badge & gun.jpg
Soubor:Fbi headquarters.jpg
Soubor:Flag of Lebanon.svg
Soubor:Great emblem of the General Staff of the Russian Armed Forces.svg
Soubor:Isadore Singer 1977.jpeg
Soubor:Keulemans Laughing Owl.jpg
Soubor:Patch of the FBI Police.png
Soubor:Prag, Nationalmuseum, Brunnen -- 2019 -- 6841.jpg
Soudní moc
Sovětský svaz
Sovka bělolící
Sovy
Speciální:Kategorie
Speciální:Map/11/38.895277777778/-77.025/cs
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-200-0923-X
Speciální:Zdroje knih/80-242-1607-8
Speciální:Zdroje knih/80-900049-8-9
Specnaz
Spojené království
Spojené státy americké
Srpnový puč
Stanislav Luněv
Studená válka
Sue Thomas: Agentka FBI
Světové obchodní centrum
Tchaj-wan
Terorismus
Teroristické útoky 11. září 2001
Theodore Roosevelt
Trestný čin
Ukrajina
Univerzitní systém dokumentace
Válka Izraele s Hamásem (2023–2024)
Válka proti terorismu
Válka ve Vietnamu
Vápenec
Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích
Veřejná správa
Veřejnoprávní médium
Viktor Suvorov
Virtual International Authority File
Vláda Petra Fialy
Vladimir Iljič Lenin
Vltava
Vojenská zpravodajská služba
Volby prezidenta USA 1996
Vyhynulý taxon
Washington, D.C.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2024
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2024
Wikipedie:Ověřitelnost
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:Vyhněte se vyhýbavým slovům
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:WikiProjekt Překlad/Rady
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2024
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Zeměpisné souřadnice
Země Koruny české
Zločin
Zpráva vyšetřovací komise o 11. září 2001
Zpravodajská služba#Rozvědka vs. kontrarozvědka
Zpravodajství (zpravodajské služby)




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk